1. Silná tradice napříč širokou škálou řemeslných oborů.

2. Bohaté zkušeností a know-how řemeslníků.

3. Silný osobní vztah většiny výrobců k jejich řemeslu.

4. Řemeslníci nejsou závislí na dalších vstupech pro produkci. Ve své činnosti jsou vesměs soběstační, což se týká i prodeje ve vlastních prostorách.

5. Existence zavedených a nárůst nových akcí typu jarmarků a trhů.

6. Popularita vybraných produktů a dovedností v zahraničí (např. česká krajka) a zvyšující se zájem zahraničního trhu.

7. Vzrůstající zájem široké veřejnosti o tvůrčí manuální řemeslnou činnost a zvy- šující se poptávka po kvalitních řemeslných výrobcích.

8. Hustá síť uměleckých řemeslníků především v určitých regionech ČR (např. v regionu Uherského Hradiště jsou řemesla nejsilnějším odvětvím KKP).

9. Existence a zavádění označování tradičních výrobků především na regionální úrovni.

1. Umělecká řemesla stále ještě nejsou dostatečně vnímána jako nedílná součást současného životního stylu.

2. Velmi nízké výdělky řemeslníků, kteří se mnohdy řemeslu věnují pouze jako svému koníčku.

3. Nedostatečná podpora ze strany veřejných orgánů (stát, města, kraje).

4. Neexistence definice, vymezení a nedostatečné zmapování a statistické zjišťování.

5. Chybí obchodní síť zaměřená na nabídku řemeslných výrobků.

6. Nedostatečná dostupnost specifických materiálů.

7. Nízké povědomí laické i odborné veřejnosti o regionálních značkách.

8. Není systémově zajištěna kvalita řemesel díky skutečnosti, že uměleckořemeslná povolání jsou zařazena do živností volných, a ne do živností vázaných. V tomto ohledu by bylo vhodné provést změnu živnostenského zákona.

9. Nedostatečně využitý potenciál uměleckých řemesel v souvislosti s jinými odvětvími, především s cestovním ruchem a kulturním dědictvím (památky a muzea).

10. Kapacita zastřešujících organizací či platforem je velmi nízká včetně jejich provázanosti s dalšími oblastmi (např. cestovním ruchem).

11. Chybí systémové nastavení optimalizace a rozvoje vzdělávání – nerealizují se a neakreditují se obory, které jsou žádané na trhu práce (např. krejčí scénických kostýmů a krojů, prýmkař, umělecký kovolitec a cizelér). V některých oborech též sice existují školy, ale působí na nich nekvalifikovaní lektoři (např. dřevo, keramika).

12. Není dostatečně podporována propagace a šíření povědomí o uměleckých řemeslech (v souvislosti se zvýšením prodeje na domácím i zahraničním trhu, zvyšováním dovedností i v souvislosti s náborem učňů a studentů).

13. Výrobci nejsou často schopni reagovat na velké, především zahraniční objednávky.

14. Určitá zahraniční nabídka řemeslných výrobků na domácím trhu (např. z Asie nebo Polska) je pro zákazníky cenově výhodnější, a tudíž představuje silnou konkurenci pro domácí výrobce.

15. Absolventi uměleckořemeslných oborů nejsou dostatečně připraveni na praxi. V rámci jejich studia chybí výukové předměty zaměřené na výchovu k zachování a rozvoji uměleckořemeslných tradic, výuku cizích jazyků, společenský a kulturní přehled, základy účetnictví, základní orientaci v daňových předpisech, základy práce s PC atd.

16. Není zajištěna výuka některých uměleckořemeslných technik přežívajících v rodinném prostředí (nabízí se zavést tyto techniky do výuky např. v rámci volitelných předmětů).

17. Není dostatečně zajištěna praxe učňů a studentů. Chybí systém kvalitní spolupráce podnikatelského sektoru v oblasti uměleckých řemesel (zaměstnavatelů, OSVČ) s odbornými učilišti a školami v oblasti praxe žáků. Řada firem s touto skutečností není spokojená, a proto se snaží přebírat iniciativu.

18. Chybí možnosti dalšího vzdělávání a získávání kompetencí podnikatelských subjektů působících v oblasti uměleckých řemesel. Chybí systémové zajištění nabídky rekvalifikačních kurzů a jejich optimalizace (včetně vytvoření a akreditace nových kurzů). Není dostatečně zajištěna nabídka rekvalifikačních kurzů prostřednictvím úřadů práce.

19. Neexistuje dostatečná podpora akcí (např. trhů, jarmarků, konzultačních hodin/ dnů) v oblasti uměleckých řemesel, zacílených na prezentaci a odbyt produktů a propojování výrobců, zákazníků i potenciálních zájemců o studium.

20. Není dostatečně zajištěno celoživotní vzdělávání pracovníků muzeí specializovaných na oblast uměleckých řemesel.

21. Potenciálu uměleckých řemesel není dostatečně využito v oblasti sociálních inovací a sociálního začleňování znevýhodněných osob a skupin obyvatel (chráněné dílny apod.).

Jak můžete uměleckým řemeslům pomoci? Co konkrétně jim prospěje?

1/

Centrum pro podporu řemesel

Po zrušení ÚLUV neexistuje v ČR organizace na státní úrovni, která by se strategicky starala a podporovala umělecká řemesla. V zahraničí existuje mnoho příkladů takovýchto center na státní i regionální úrovni, např. na Slovensku pokračuje v činnosti ÚLUV (www.uluv.sk). Vzorem pro vytvoření podobného centra může být i Design & Crafts Council Ireland.

Cíle – podpora rozvoje uměleckých řemesel v ČR – zvýšení konkurenceschopnosti českých uměleckých výrobků na domácím a zahraničním trhu – propojení tradičních a současných uměleckých řemesel

Náplň – prezentace a propagace řemeslníků a jejich výrobků na webových stránkách – spolupráce s relevantními partnery (cechy, spolky, muzei, památkovými objekty, uměleckořemeslnými školami apod.) a jejich podpora – vzdělávací aktivity (konzultace, workshopy, mentoring, koučing apod.) zacílené na rozvoj řemeslných dovedností, používání materiálů atd. – podpora akcí zaměřených na prezentaci a prodej řemeslných výrobků a služeb (trhy, jarmarky, výstavy apod.) – vybudování sítě kamenných prodejen – větší propagace a koordinace značek na úrovni státu a regionů – vydávání propagačních materiálů – zajištění účasti prezentace českých řemeslníků, jejich výrobků a služeb v zahraničí – další aktivity

2/

Otevřené dílny, fablaby a další prostory DIY

V ČR již začínají vznikat dílny otevřené pro veřejnost, nicméně je žádoucí podporovat provoz a vznik takových dílen ve větším měřítku na území celé ČR. V Plzni, v rámci projektu Evropské hlavní město kultury, byl v říjnu 2015 otevřen makerspace (www.depo2015.cz/ makerspace), který má k dispozici šicí dílnu a v plánu jsou i grafická, kovo- a dřevodílna nebo lakovna. Řemeslný inkubátor/dílny/fablab připravuje též město Ostrava ve spolupráci s Centrem podpory inovací při VŠB-TU v Ostravě (i když tento inkubátor je zamýšlen nejen pro umělecká řemesla). V obecné rovině se v případě dílen jedná o variabilní prostory vybavené základním ručním a elektrickým nářadím, stroji a dalšími pomůckami (včetně materiálu) nezbytnými pro řemeslnou práci. Smyslem dílen je vytvořit vhodné prostředí pro kutily, profesionály i laiky, kteří se tak mohou věnovat zpracování řemeslných produktů. Fablaby bývají vybaveny zařízeními nových technologií, jakými jsou 3D tiskárny, laser cuttery, vinyl tiskárny, a speciálním softwarem, které umožňují prostřednictvím propojení řemeslných dovednosti a nových technologií vytvářet inovativní designové produkty, modely a prototypy.
 

3/

Vymezení a analýza uměleckých řemesel v ČR

V ČR neexistuje jednoznačná definice a vymezení uměleckých/ lidových/tradičních řemesel ani analýza jejich současného stavu včetně ekonomického přínosu. Oblast řemesel je velmi rozmanitá a roztříštěná, a proto je její zmapování velmi náročné. Bylo by žádoucí provést důkladné šetření, vytvořit adresář řemeslníků, který by měl dostatečnou vypovídající hodnotu a který by sloužil ke zjišťování solidních statistických údajů, a provést analýzu propojení oblasti tradičních a současných řemesel.

Další odvětví