Hledáme inspiraci u lidí, kteří vědí, jak na to.

#kulturní politika #kreativní průmysl #město a obec #kulturní instituce #strategie #výzkum #umění #vzdělávání #Ministerstvo kultury #veřejný prostor #design #opuštěné objekty #byznys #koronakrize #Praha #digitální technologie #děti a mládež #architektura #seriál Hrdinové #inkluze #škola #region #komunitní centrum #udržitelnost #Brno #Olomouc #asociace #památky #ekologie #fundraising #urbanismus #financování #Akademie IDU #dotace #spolupráce #veřejná správa #kulturní průmysl #galerie a muzeum #hudba #festival #publikum #networking #grafický design #vizuální komunikace #interaktivní média #vizuální identita #participace #Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy #mezinárodní #leadership #scénické umění #vzdělávání #legislativa #živá místa #Rozhovory z regionů #kreativita #inkubátor #reklama #vizuální umění #digitální hry #vizuální smog #Velká Británie #branding #kritické myšlení #Liberec #data #divadlo #tanec #ženy v kultuře #audiovize #film #móda #Ostrava #Plzeň #Ústí nad Labem #Pardubice #makerství a kutilství #mecenáš #umělecké řemeslo #gastronomie #umělá inteligence #Zlín #status umělce #plánování #Jihlava #literatura #turismus #management #estonsko #lobbing #síť #kino #Národní plán obnovy #workshop #knihy a tisk #Rakousko #Trutnov #sponzoring #mobilita #Holandsko #trh práce #TV a rozhlas #média #univerzita #Ministerstvo průmyslu a obchodu #Uherské Hradiště #AI #Kanada #královehradecký kraj #mezioborovost #koučing #značka #řemeslo

Živá místa / Kulturák

Podhostýnská kulturní družina Kulturák vznikla jako spolek provozující letní kino v obci Chvalčov. Ve svých aktivitách navazuje na činnost Okrašlovacího a zábavního spolku z Bystřice pod Hostýnem. Soustavně se snaží o rozvoj komunity a kultivaci diváckých návyků. Udržitelný provoz se jim daří zajistit díky pestrému fundraisingu. Z dobrovolnických aktivit za pár let vybudovali stálý kulturní provoz s nabídkou pro různé generace okolních obcí.

Živá místa / Placemaking vol. 2

Ve Velké Británii se s Placemakingem pracuje už dvacet let, v Holandsku deset a v dalších zemích se začalo tři až čtyři roky nazpět. Marie Joja v rozhovoru potvrzuje, že akce Placemaking Brno nepřinesla nové téma, ale spíš prostor, jak sdílením individuálních zkušeností a strategií posunout kvalitu veřejných míst rychleji dopředu. Rozhovor navazuje na článek Placemaking vol. 1 a vysvětluje, proč motivovat nejen architekty, ale i úředníky, politiky a občany k tomu, aby dočasné zásahy brali jako užitečnou fázi testování funkčních a živých míst veřejného prostoru.

Ženy v kultuře / Rodičovství

Téma péče v kultuře otevřely v tomto roce hned dva významné projekty. Brněnské kulturní centrum Co.labs s konferencí Women in Art vol. 2, která reflektovala českou i zahraniční zkušenost matek-umělkyň, a Sympozium přístupnosti pražského Studia ALTA, které prozkoumávalo možnosti rodičů navštěvovat kulturní akce a instituce. Různé zkušenosti, perspektivy i cíle se nakonec protnuly v jednom bodě. Chybí nám prostor pro mezigenerační dialog a vzájemné pochopení.

Živá místa / Placemaking vol. 1

Potřebujete zlepšit kvalitu veřejného prostoru ve vašem městě, obci, ulici? Hosté a hostky nejedné letošní konference nabízejí příklady, jak na to, a my posloucháme. Na základě mezinárodní události Placemaking Week přinášíme intro do konceptu, který mění vztahy k veřejnému prostoru, místům, ve kterých chceme trávit čas. Kreativní Placemaking je přístup, který staví na roli umění a kultury jako klíčových hybatelů změn a rozvoje komunit a může fungovat kdekoli. Co potřebujete vědět, pokud chcete být placemakerem?

Živá místa / Luhovaný Vincent

Jak lze kulturní nabídkou ovlivnit místo, na kterém vám záleží? Jak si pro tento cíl nastavit spolupráci, pracovní podmínky, jak na motivaci a vlastní limity? Festival Luhovaný Vincent po třináct ročníků obohacoval nabídku hlavní lázeňské sezony, zval k zážitkům jak místní, turisty z větších měst i lázeňské hosty. O tom, jak dělat akci od nuly, jaké zkušenosti Spolek Luhovaného Vincenta může předávat dál a proč bylo nutné festival ukončit, jsme si povídali se zakladatelkou a ředitelkou festivalu Magdalénou Hruškou. 

Živá místa / Silo Jihlava

Skupina dobrovolníků vdechla nový život kulturní památce, obilnímu skladišti v Jihlavě. Silo většině místních dlouho připomínalo squat a jeho poslání brali s rezervou. Postupně se do něj ale místní naučili chodit. Z důvodu výstavby nové silnice ale komunitní projekt, bude letos na podzim měnit podobu a není jisté, zda se udrží nat na stejném místě nebo najde nové útočiště. Komunita čítající asi padesát členů ale pokračuje dál.

Kam míří a koho sdružuje nová Asociace kulturních center?

"Jsme přesvědčeni, že kulturní centra jsou srdcem našich komunit, kde se setkávají lidé různých věkových a sociálních skupin, aby prožili inspirující zážitky a smysluplně strávili volný čas,“ popisuje důvod svého vzniku Asociace kulturních center Dagmar Bednáriková. O poslání nové asociace, potřebách síťování a vítáních dalších členů jsme si povídali s její předsedkyní.

Dva projekty Kreativní Prahy přinášejí inovativní práci s daty

V české kulturní sféře jsou standardem dobře vypracované strategie a dokumenty, méně se ale daří jejich implementace. Pomoci by měly dva projekty pracující s daty. Představila je Kreativní Praha.

Dva tisíce irských umělců testuje nepodmíněný příjem. Jaké jsou první výsledky?

Irsko vyhodnotilo první šestiměsíční fázi pilotního programu nepodmíněného základního příjmu v oblasti umění neboli BIA – Basic Income for the Arts. Průběžné výsledky ukazují, že má na umělce a jejich tvorbu pozitivní dopad. V textu přinášíme popis BIA, který zpracoval IDU v rámci publikace Status umělce, Příspěvky k diskuzi a překlad shrnutí prvních dat, které na konci roku 2023 zveřejnilo irské Ministerstvo pro turistický ruch, kulturu, umění, irsky mluvící oblasti, sport a média.

Kreativní vzdělávání skrze umění podle Walesu

Přinášíme inspiraci k implementaci kreativního učení do kurikala. Podkladem je program Kreativní vzdělávání skrze umění (Creative Learning through the Arts), který probíhal ve Walesu v letech 2015 až 2020 a zapojit na 83 % všech místních zřizovaných škol. Text je překladem resumé, které je součástí oficiální evaluace programu. Vychází z pěti průběžných hodnocení projektu, přináší shrnutí výstupů, dopadů i návazných doporučení.

Chceme kulturní instituce zpřístupnit rodičům s dětmi

Tématem druhého ročníku konference Women in Art, je Mateřství/rodičovství v KKS. Jednou z panelistek konference je režisérka Marika Smreková, která se tématu věnuje několik let a od roku 2023 na úrovni uměleckého výzkumu nazvaného Parent Friendly Culture. Vedly jsme rozhovor o tom, co všechno v sobě tento projekt snoubí, jaké jsou jeho cíle, zabývaly jsme se otázkou, zda jsou kulturní instituce dostatečně inkluzivní a proč je důležité téma rodičovství či parent-friendly culture otevírat nejen ve vztahu ke kulturním institucím.

S Lubou Elliott o AI a vizuální kultuře

Luba Elliott je britská kurátorka, producentka a výzkumnice, která se specializuje na umělou inteligenci v kreativním průmyslu. Je známá svou vášní propojovat umělce, technologie a kurátory a vytvářet pro ně příležitosti pro setkávání či spolupráci. Díky zkušenostem ze své kurátorské a výzkumné praxe vnáší do světa AI a umění nové perspektivy a zkoumá hranice, které využití této technologie má. S nadšením objevuje inovativní umělecké projekty, které pracují s AI jako nástrojem pro vznik jedinečných a inspirativních děl.

Rozhovory z regionů / Královehradecký kraj

S Kateřinou Churtajevou, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu na krajském úřadu Královéhradeckého kraje jsme si povídali o tom, jak být kreativní na úřednickém postu, jakou moc má otevřená debata a jaké příležitosti se dají vytěžit z nedávných krizí.

Kultura po Covidu pohledem místních samospráv

Jaké změny lze v post-covidové době a čase krizí zaznamenat v kultuře? A jak na ně reaguje veřejná správa? V rámci bilaterálního projektu Post Covid Adaptation Models in Culture realizoval Institut umění - Divadelní ústav dotazníkové šetření cílené na správce rozpočtů pro podporu kultury na úrovni krajů a větších měst. V článku přinášíme shrnutí průzkumu, který zachytil mj. reflexi vývoje rozpočtu na kulturu, grantové politiky, návštěvnosti, názor na Národní plán obnovy. Zaznamenal ale i to, že na straně úřadu je nyní deklarován zájem o efektivnější nastavení podpory, evaluaci a především spolupráci, a to jak místní, tak celostátní.

Rozhovory z regionů / město Ostrava

„Naše koncepce je plán, ale i ten je nutné revidovat s ohledem na nové podněty. I proto se se zástupci kulturních a kreativních odvětví setkáváme a diskutujeme o aktuálních potřebách.“ Citace náměstkyně primátora Ostravy pro finance a kulturu Lucie Baránkové Vilamové, se kterou jsme vedli rozhovor o kulturní politice a o tom, jak současné krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni. 

Kulturní politika potřebuje více žen

V oblasti kulturní advokacie a kulturní politiky se pohybuje téměř 25 let. Na konferenci Women in Art se představila s příspěvkem o poměru žen a mužů ve vedení českých kulturních institucí. Jedná se o problematiku, se kterou se ve své práci nezřídka potkává, stejně jako s faktem, že oblast kultury je často vnímána jako pečovatelská, sociální práce. A pod slovem péče si každý většinou představí ženu. O servisní organizaci Nová síť, ženách v kultuře či nastavování férových podmínek jsme si povídali s Adrianou Světlíkovou.

Automatické mlýny nejen městu

V září loňského roku se veřejnosti otevřely Automatické mlýny v Pardubicích. Unikátní industriální památka architekta Josefa Gočára, která se potkává se současnou architekturou, je nyní prostředím, kde se sbíhají zájmy soukromého investora, kraje a města. Aktuálně zde sídlí dvě galerie, vzdělávací centrum a souboru budov vévodí rozlehlá piazzeta. Co o vzniku, provozu a ambicích hovoří lidé, kteří zformovali současný obsah AM? Jeli jsme se tam podívat a poptat se.

Udržitelnost jako způsob existence

Doba, kdy byly synonymem udržitelnost v kultuře zálohované kelímky na hudebním festivalu, je minulostí. Ve středu zájmu udržitelného plánování kultury je nyní vedle snižování uhlíkové stopy, zodpovědného nakládání s materiály a ekologického přístupu také péče o zaměstnance, předcházení vyhoření nebo podpora využívání vybydlených prostor. Téma rozvíjela mezinárodní konference Střed zájmu: Udržitelnost jako způsob existence, kterou na podzim pořádal Institut umění – Divadelní ústav s Kanceláří Kreativní Evropa a Studiem Alta.

Starostové mohou vařit podle Kuchařky kultivace veřejného prostoru

Veronika Rút Mullerová se vizuálnímu smogu a kultivaci měst věnuje již od roku 2015. Vytváří inovační projekty, které pomáhají kultivaci veřejného prostoru v Česku a na Slovensku. Vede neziskovku Naše kultivovaná města a pomáhá starostům s kultivací veřejného prostoru. Prosazuje evidence-based přístup a Human Centered Design. Jeden z jejích posledních počinů je vydání publikace Kuchařka kultivace veřejného prostoru. 

Rozhovory z regionů / město Olomouc

"Kulturní sektor musí stát na vícezdrojovém financování a ty nohy, na kterých stojí musí být alespoň tři, jinak se to nedá udržet. Jedna z nich musí být samofinancování a ty druhé dvě nějaké veřejné rozpočty." S Viktorem Tichákem, náměstkem primátora města Olomouce pro školství, kulturu, cestovního ruchu a městské části o kulturní politice a o tom, jak současné krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.

AVU začala spolupracovat se základními a středními školami

Co má výuka na vysoké škole společného s výukou umění na základních a středních školách? Jak může být know-how a umělecká zkušenost vysokých uměleckých škol sdílena do škol nižších stupňů vzdělávání? Jak základním a středním školám a jejich pedagogům nabídnout svěží vítr, inovaci a inspiraci pro uměleckou výuku? A k čemu je tato spolupráce vlastně dobrá?

Snažím se velmi citlivě vnímat potřeby nás všech

Júlia Rázusová je v současnosti jednou z nejvýraznějších režijních osobností slovenského divadla. Jako tvůrkyně se pohybuje nejen na slovenské, ale i české divadelní scéně a její inscenace jsou ověnčeny řadou tuzemských i zahraničních ocenění. V neposlední řadě je ale také matkou tří dětí. Tato skutečnost se výrazně propsala i do jejího každodenního profesního fungování. Jako umělkyně – matka je neustále konfrontována s realitou náročnosti profese režisérky, denně řeší nejen problematiku slaďování této práce a rodinného života, ale i individuální vyjednávání pracovních podmínek v divadelních institucích. Tomuto tématu se věnovala také v rámci svého příspěvku jako jedna z hostek konference s názvem women in art věnované podpoře žen v umění, kterou v květnu tohoto roku pořádalo brněnské kulturní centrum CO.LABS.

Rozhovory z regionů / Zlínský kraj

“Pro mě osobně bylo výzvou propojení obou resortů, které dříve měly samostatné radní. Časově je to náročné a obtížná je i vyjednávací pozice, když řešíme například rozpočet. Nicméně to propojení mi umožňuje realizovat řadu vizí, které jsem nosila v hlavě,” citace radní pro kulturu a školství Zlínského kraje Zuzany Fišerové, se kterou jsme vedli rozhovor nad tématy podpory kultury a kreativity a na to, jak krize ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.

Karlovarský kraj rozjel agenturu pro rozvoj KKO

Kancelář 4K má sehrávat klíčovou úlohu pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví v Karlovarském kraji a přispět k jeho ekonomické transformaci. V létě jsme se vydali prozkoumat, jak se 4K vyvíjí a v novém sídle si popovídali s Václavem Blahoutem, novým ředitelem kanceláře.

UPOL přispívá kreativnímu potenciálu kraje

Univerzita Palackého v Olomouci patří dlouhodobě k předním propagátorům konceptu kulturních a kreativních průmyslů v regionu. Začalo to v roce 2015, kdy zmapovala všechny kulturní a kreativní subjekty na území bývalého okresu Olomouc. Paralelně s tím zaměřila svou pozornost také na akademickou sféru a stala se garantem projektu, který zkoumal kreativní potenciál jedenácti vysokých škol v České republice. Výsledkem je značka Creativ University, která vznikla v roce 2020 a jejímž cílem je modernizace a dynamizace oborů z portfolia UP.

Nový evropský Bauhaus – krásně, udržitelně a spolu

Nový evropský Bauhaus (NEB) je hnutí za vytváření estetických, udržitelných a inkluzivních míst, výrobků a služeb. Tento nový směr přináší změnu uvažování, prosazuje životní styl, v němž se snoubí design, architektura a urbanismus s udržitelností. NEB je jeden z cílů EU, který uvádí do praxe tzv. Zelenou dohodu (Green Deal). Jak si osvojujeme hodnoty NEBu u nás a na Slovensku?

Rozhovory z regionů / Olomoucký kraj

“Pro mě nejsou revoluční vize ani konkrétní cíle nové koncepce, ale to, že měníme přístup k práci v oblasti kultury”, říká v rozhovoru Radní pro kulturu Olomouckého kraje Jan Žůrek, kterého jsme se zeptali na stav a vývoj finanční i nefinanční podpory kultury a kreativity a na to, jak krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.

Budoucnost české audiovizuální tvorby

Brněnský kreativní hub KUMST věnoval jeden z jarních tematických bloků televizní tvorbě. Zástupci streamovacích platforem Saša Michailidis (akviziční manažer pro HBO Europe), Diana Tabakov (manažerka akvizic DAFilms.cz) a Eva Pjajčíková (šéfredaktorka iVysílaní České televize) se sešli, aby hovořili o změnách v distribučním prostředí v souvislosti s přeměnou společnosti po pandemii. O výzvách audiovizuálního průmyslu ve zlaté éře streamovacích platforem a nutnosti vzdělávání se a formování nové generace televizních tvůrců hovořila zakladatelka Televizního institutu v Brně Kamila Zlatušková.

Kulturní mapování Jižního Holandska

Nizozemská provinciální organizace Kunstgebouw, zabývající se kulturní participací a vzděláváním, spustila projekt Kulturní mapování Jižního Holandska. Plynule tím navazuje na svou dosavadní činnost zaměřující se na zvýšení znalostí a sdílení informací o možnostech a dostupnosti kulturního života s obyvateli této provincie. Součástí projektu je analýza získávání publika pro jednotlivé kulturní instituce, kterou vyvíjí společnost Rotterdam Festivals. Díky analýze lze tvořit kulturní politiku, která je založena na faktech, a ne na názorech.

FUK 2023 přinesl i debatu o kreativitě a nerovnosti

Umění a kultura jsou celistvou oblastí zásadní pro všeobecný rozvoj žáků. Osmnáctého dubna jsme v rámci Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání diskutovali o její pozici v rámcových vzdělávacích programech a o tom, jaké příležitosti lze v souvislosti s přijímáním nových koncepcí hledat či jaké bariéry zbývá pojmenovat. Debata pod názvem Kreativitou proti nerovnosti nastínila také potřeby regionů, kde může kreativní učení napomoci ke zmírnění odlivu mladší populace nebo sociálního vyčlenění, neboť má jasné dopady na motivaci ke vzdělávání a rozvoji sebe sama i svého okolí.

Co již víme o statusu umělce

Status umělce a umělkyně není nové téma. Výzkum o podobě a možnostech jeho zavedení u nás řeší Institut umění – Divadelní ústav (IDU) od roku 2019. Nově, od doby pandemie, však nabývá na významu a nutnosti jej implementovat i do českého systému. O nejnovější publikaci, která shrnuje poznatky a všechna témata i podtémata, která se ke statusu umělce vážou, jsme hovořili s Evou Žákovou.

Umění ve veřejném prostoru je těžká disciplína

Umění ve veřejném prostoru v poslední době rezonuje napříč českými regiony. Není snad téma, které by však v sobě neslo takovou řadu kontradikcí, problémů, nepochopení, emocí a zájmů. Intervence podléhají často náročnému a zdlouhavému procesu, který nekončí zveřejněním díla. Obsahově nabitá konference Kámen, město, papír reflektovala současnou situaci v Česku ve světle zahraničních trendů a ke stolu přizvala mnoho veřejných i nezávislých aktérů. Vybrali jsme pro vás několik klíčových témat a postřehů. 

Evropská komise má uznat vliv kultury na zdraví a wellbeing

Za účasti 150 odborníků se v belgickém Gentu odehrála mezinárodní konference Kultura a duševní zdraví (Culture & Mental Health). Cílem bylo reflektovat výsledky více než 300 studií a 500 projektů řešících přínos kultury pro duševní zdraví a podat konkrétní politická doporučení pro komisi Evropské unie. Základním pilířem se stalo osm konkrétních výzev a čtyři politické kroky, které mají kultuře, umění a kreativitě zajistit místo v péči o duševní zdraví.

Kreativní centrum Brno a nová dotace pro kreativce

Kreativní Brno změnilo webové stránky, na kterých uvádí informace o místním dopadu kreativního sektoru, nabízených dotacích a podporovaných akcích. Během podzimu se ale také pohnulo s prací na přípravách kreativního centra, které má sídlit v bývalé káznici na Cejlu. Novinky shrnuli zástupci města na podzimní akci Káznice 250, která připomněla výročí této historické budovy.

Umělá inteligence vs. kreativita

V Brně proběhly v říjnu Dny AI. Festival představil možnosti využití umělé inteligence v každodenním životě, ať už v rámci práce, či volného času. Součástí byl rovněž festival Prototyp a projekt Humain, který zajišťoval sérii přednášek, z nichž mnohé se věnovaly právě kreativitě a tomu, jak umělá inteligence ovlivní ty, kteří se v kreativních zaměstnáních pohybují.

Musíme být vidět a být aktivní

Brno kulturní je spolek, který se již deset let věnuje činnostem pro lepší kulturní politiku města. Díky svým aktivitám a dlouholetému fungování je jedinečnou organizací svého druhu. Aktivně sleduje rozdělování veřejných financí v kultuře a naplňování strategických cílů města, předkládá návrhy konkrétních systémových opatření a usiluje o propojení odborné veřejnosti a představitelů všech oblastí kultury a umění působících v Brně. Rozhovor proběhl s Pavlou Lukešovou, jednou ze zakládajících členek. 

Největší evropský summit pro KKO poprvé v Praze

Jak na rozvoj kulturních a kreativních odvětví? Inspirujte se na největším evropském summitu kulturních a kreativních odvětví, European Creative Industries Summit 2022, který se uskuteční 21.–23. září v Praze.

Status umělce a umělkyně

O statusu umělce a umělkyně se u nás intenzivněji veřejně diskutuje od covidové pandemie, přičemž toto téma není nové ani u nás, ani ve světě. Pandemie však výrazně zesílila jeho urgenci a poukázala na jeho komplexnost. Nyní to vypadá, jako by měl status rázem vyřešit všechny problémy, které se v uměleckém a kulturním sektoru u nás kumulují od sametové revoluce. A možná to tak je. Článek shrnuje vstupní fakta a program mezinárodní konference, která poprvé představí téma na půdě Ministerstva kultury ČR. 

1/ Konference TEH 93# ‒ Kultivace

Probíhající globální politické, ekonomické, technologické a ekologické změny hluboce ovlivňují způsob, jakým se dnes vytváří, prezentuje a prožívá umění a kultura. Jak mají kulturní centra a organizace, zejména ty neziskové, tyto změny integrovat, aby mohly správně fungovat a nadále pro společnost vytvářet umělecké hodnoty? Tyto otázky se z různých úhlů snaží řešit jak kulturní organizace, tak samotní umělci. Zabývala se jimi i konference TEH 93# na téma Kultivace, která proběhla na konci května v prostorách Studia ALTA a na jejíž přípravě se podílela i Kancelář Kreativní Evropa. Program konference se zaměřil na nové přístupy v oblastech, které souvisí s uměleckou produkcí, včetně prostorů, dramaturgie programu a vztahů na různých úrovních, s důrazem na udržitelnost a společenskou odpovědnost.

2/ Konference TEH 93# ‒ Redefinice prostoru ‒ Transformace prostoru i myšlení

V uplynulých dvou letech činnost všech kulturních organizací významně ovlivnily problémy související s pandemií a v posledních měsících také s válkou, která i v této chvíli pokračuje nedaleko od nás. Denně také pociťujeme dopady klimatických změn. To všechno se odráží také v činnosti kulturních center a organizací. Jak jsou organizace schopny nadále fungovat? Jak se jim daří přizpůsobovat se novým podmínkám a hospodařit se zdroji, ať už jde o prostory, které obývají, nebo tým, který připravuje program?

3/ Konference TEH 93# ‒ Krize imaginace

Nutnost přenastavení postoje společnosti k dnešní socio-ekologické krizi je velkým celosvětovým tématem. Důležitou podmínkou této transformace je i proměna naší imaginace, která by měla reflektovat hluboké společenské, technologické a ekologické změny/převraty, k nimž v posledních letech dochází. Za správných podmínek může v tomto složitém a dlouhodobém procesu sehrát důležitou roli právě kultura a umění. Proto je tak nutné přehodnotit vztah společnosti k umělcům i způsob, jakým se umění vytváří, prezentuje a prožívá.

Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení

„Pokud bychom chtěli, aby byla kreativita zahrnuta do školních osnov, pak je nutné se zamyslet nad tím, jakou kulturu chceme vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas, britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.

Pět mýtů o kreativitě

Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.

Ministerstvo kultury podpoří kreativní vzdělávání

Covid přinesl krizi, ale může také přinést finance na nastartování ekonomiky i důležitých celospolečenských výzev, a to díky Národnímu plánu obnovy. Dobrou zprávou je, že díky ministerstvu kultury se v plánu počítá i s dotacemi na kreativní vzdělávání. Stát stojí před důležitým krokem. Inovativní formy učení motivují žáky i učitele a vedou nás k rozvoji dovedností a hodnot pro 21. století.

I Karlovarský kraj sází na kreativitu

O strategický rozvoj kulturních a kreativních odvětví usiluje nyní i Karlovarsko. Již brzy zahájí svou činnost Kreativní kancelář, jejímž cílem bude podpora nových odvětví a oživení těch, jež mají v kraji dlouholetou tradici. V Karlových Varech tak vznikne zastřešující organizace, která bude informační, materiální i vzdělávací oporou pro místní kulturní organizace, kreativce a byznys.

Česko má Festival kreativní byrokracie

Spojení slov úředník a kreativita nemusí být protimluv s pejorativním podkresem. Ve světě se toto vnímání snaží vymýtit. Nově nabízí jiný pohled na veřejnou správu i česká verze Festivalu kreativní byrokracie. Pracujete jako úředníci? Máte vyšší ambice a touhu jít někdy proti zdi? Nejste v tom sami. Co zaznělo od hostů festivalu s podtitulem Stát jsi ty, který uspořádalo kvarteto partnerů Kreativní Praha, Česko.Digital, IPR Praha a Deloitte?

Proč města (ne)vzdělávají uměním?

Touto dvojznačnou otázkou byla pojmenována nedávná diskuse o kreativním vzdělávání. V Knihovně Václava Havla debatovali odborníci z praxe a politikové, včetně kandidáta na ministra školství. Povídání se neslo v naději na lepší zítřky a obešlo se bez okázalých stížností a kontroverzí. Kreativita je totiž platidlem budoucnosti, a měla by se proto účinně propsat i do škol s pomocí vedení měst a krajů.

Vše, co děláme, je o participaci

Děti na jednu stranu dokážou racionálně řešit „dospělácká“ témata a na druhou stranu mají doširoka otevřenou imaginaci a nebojí se přicházet s bláznivými nápady. To se opakovaně potvrzuje i spolku Město přátelské k dětem, který se zaměřuje na participaci dětí a mládeže při plánování veřejného prostoru. Co nového nabízí organizace školám a co přinese její digitální nástroj radnicím? Povídaly jsme si s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.

Vzlet – nový pražský kulturák

Vzlet je nově pojatý multifunkční prostor v pražských Vršovicích. Svým názvem odkazuje k sokolské tradici místa a zároveň otevírá možnosti pro rozvoj kultury a komunity v současnosti. Povídali jsme si s Petrem Prokopem, ředitelem Vzletu a členem divadelního souboru Vosto5, který spolu s Collegiem 1704 a Kinem Pilotů budovu provozuje.

Kreativní Praha – strategická organizace pro rozvoj kultury

V lednu 2021 se Kreativní Praha stala samostatnou organizací. Nyní může participovat až na osmnácti projektech najednou. Přinášíme rozhovor se zástupci Kreativní Prahy Petrem Peřinkou a Andreou Bártovou Švandovou o tom, jak tvoří kulturní politiku Prahy, komunikační platformu nebo nový inkubátor pro gaming.