Hledáme inspiraci u lidí, kteří vědí, jak na to.

#kulturní politika #kreativní průmysl #město a obec #kulturní instituce #strategie #výzkum #Ministerstvo kultury #vzdělávání #umění #design #veřejný prostor #byznys #opuštěné objekty #Praha #děti a mládež #digitální technologie #koronakrize #inkluze #seriál Hrdinové #Brno #region #škola #Olomouc #architektura #ekologie #urbanismus #spolupráce #památky #dotace #asociace #komunitní centrum #udržitelnost #Akademie IDU #financování #publikum #festival #hudba #galerie a muzeum #networking #kulturní průmysl #vizuální komunikace #grafický design #vizuální identita #fundraising #veřejná správa #leadership #Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy #legislativa #participace #interaktivní média #scénické umění #inkubátor #branding #reklama #vzdělávání #digitální hry #Velká Británie #vizuální smog #mezinárodní #data #vizuální umění #audiovize #kreativita #film #tanec #Liberec #kritické myšlení #divadlo #móda #Ústí nad Labem #Plzeň #Ostrava #Pardubice #Jihlava #management #mecenáš #gastronomie #makerství a kutilství #plánování #umělecké řemeslo #Zlín #literatura #turismus #sponzoring #Národní plán obnovy #síť #umělá inteligence #status umělce #Holandsko #trh práce #kino #knihy a tisk #estonsko #Rakousko #Kanada #mobilita #Trutnov #TV a rozhlas #média #univerzita #Ministerstvo průmyslu a obchodu #Uherské Hradiště #lobbing #workshop #AI #mezioborovost #značka #řemeslo #královehradecký kraj #koučing

Rozhovory z regionů / město Ostrava

„Naše koncepce je plán, ale i ten je nutné revidovat s ohledem na nové podněty. I proto se se zástupci kulturních a kreativních odvětví setkáváme a diskutujeme o aktuálních potřebách.“ Citace náměstkyně primátora Ostravy pro finance a kulturu Lucie Baránkové Vilamové, se kterou jsme vedli rozhovor o kulturní politice a o tom, jak současné krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni. 

Kulturní politika potřebuje více žen

V oblasti kulturní advokacie a kulturní politiky se pohybuje téměř 25 let. Na konferenci Women in Art se představila s příspěvkem o poměru žen a mužů ve vedení českých kulturních institucí. Jedná se o problematiku, se kterou se ve své práci nezřídka potkává, stejně jako s faktem, že oblast kultury je často vnímána jako pečovatelská, sociální práce. A pod slovem péče si každý většinou představí ženu. O servisní organizaci Nová síť, ženách v kultuře či nastavování férových podmínek jsme si povídali s Adrianou Světlíkovou.

Automatické mlýny nejen městu

V září loňského roku se veřejnosti otevřely Automatické mlýny v Pardubicích. Unikátní industriální památka architekta Josefa Gočára, která se potkává se současnou architekturou, je nyní prostředím, kde se sbíhají zájmy soukromého investora, kraje a města. Aktuálně zde sídlí dvě galerie, vzdělávací centrum a souboru budov vévodí rozlehlá piazzeta. Co o vzniku, provozu a ambicích hovoří lidé, kteří zformovali současný obsah AM? Jeli jsme se tam podívat a poptat se.

Udržitelnost jako způsob existence

Doba, kdy byly synonymem udržitelnost v kultuře zálohované kelímky na hudebním festivalu, je minulostí. Ve středu zájmu udržitelného plánování kultury je nyní vedle snižování uhlíkové stopy, zodpovědného nakládání s materiály a ekologického přístupu také péče o zaměstnance, předcházení vyhoření nebo podpora využívání vybydlených prostor. Téma rozvíjela mezinárodní konference Střed zájmu: Udržitelnost jako způsob existence, kterou na podzim pořádal Institut umění – Divadelní ústav s Kanceláří Kreativní Evropa a Studiem Alta.

Starostové mohou vařit podle Kuchařky kultivace veřejného prostoru

Veronika Rút Mullerová se vizuálnímu smogu a kultivaci měst věnuje již od roku 2015. Vytváří inovační projekty, které pomáhají kultivaci veřejného prostoru v Česku a na Slovensku. Vede neziskovku Naše kultivovaná města a pomáhá starostům s kultivací veřejného prostoru. Prosazuje evidence-based přístup a Human Centered Design. Jeden z jejích posledních počinů je vydání publikace Kuchařka kultivace veřejného prostoru. 

Rozhovory z regionů / město Olomouc

"Kulturní sektor musí stát na vícezdrojovém financování a ty nohy, na kterých stojí musí být alespoň tři, jinak se to nedá udržet. Jedna z nich musí být samofinancování a ty druhé dvě nějaké veřejné rozpočty." S Viktorem Tichákem, náměstkem primátora města Olomouce pro školství, kulturu, cestovního ruchu a městské části o kulturní politice a o tom, jak současné krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.

AVU začala spolupracovat se základními a středními školami

Co má výuka na vysoké škole společného s výukou umění na základních a středních školách? Jak může být know-how a umělecká zkušenost vysokých uměleckých škol sdílena do škol nižších stupňů vzdělávání? Jak základním a středním školám a jejich pedagogům nabídnout svěží vítr, inovaci a inspiraci pro uměleckou výuku? A k čemu je tato spolupráce vlastně dobrá?

Snažím se velmi citlivě vnímat potřeby nás všech

Júlia Rázusová je v současnosti jednou z nejvýraznějších režijních osobností slovenského divadla. Jako tvůrkyně se pohybuje nejen na slovenské, ale i české divadelní scéně a její inscenace jsou ověnčeny řadou tuzemských i zahraničních ocenění. V neposlední řadě je ale také matkou tří dětí. Tato skutečnost se výrazně propsala i do jejího každodenního profesního fungování. Jako umělkyně – matka je neustále konfrontována s realitou náročnosti profese režisérky, denně řeší nejen problematiku slaďování této práce a rodinného života, ale i individuální vyjednávání pracovních podmínek v divadelních institucích. Tomuto tématu se věnovala také v rámci svého příspěvku jako jedna z hostek konference s názvem women in art věnované podpoře žen v umění, kterou v květnu tohoto roku pořádalo brněnské kulturní centrum CO.LABS.

Rozhovory z regionů / Zlínský kraj

“Pro mě osobně bylo výzvou propojení obou resortů, které dříve měly samostatné radní. Časově je to náročné a obtížná je i vyjednávací pozice, když řešíme například rozpočet. Nicméně to propojení mi umožňuje realizovat řadu vizí, které jsem nosila v hlavě,” citace radní pro kulturu a školství Zlínského kraje Zuzany Fišerové, se kterou jsme vedli rozhovor nad tématy podpory kultury a kreativity a na to, jak krize ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.

Karlovarský kraj rozjel agenturu pro rozvoj KKO

Kancelář 4K má sehrávat klíčovou úlohu pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví v Karlovarském kraji a přispět k jeho ekonomické transformaci. V létě jsme se vydali prozkoumat, jak se 4K vyvíjí a v novém sídle si popovídali s Václavem Blahoutem, novým ředitelem kanceláře.

UPOL přispívá kreativnímu potenciálu kraje

Univerzita Palackého v Olomouci patří dlouhodobě k předním propagátorům konceptu kulturních a kreativních průmyslů v regionu. Začalo to v roce 2015, kdy zmapovala všechny kulturní a kreativní subjekty na území bývalého okresu Olomouc. Paralelně s tím zaměřila svou pozornost také na akademickou sféru a stala se garantem projektu, který zkoumal kreativní potenciál jedenácti vysokých škol v České republice. Výsledkem je značka Creativ University, která vznikla v roce 2020 a jejímž cílem je modernizace a dynamizace oborů z portfolia UP.

Nový evropský Bauhaus – krásně, udržitelně a spolu

Nový evropský Bauhaus (NEB) je hnutí za vytváření estetických, udržitelných a inkluzivních míst, výrobků a služeb. Tento nový směr přináší změnu uvažování, prosazuje životní styl, v němž se snoubí design, architektura a urbanismus s udržitelností. NEB je jeden z cílů EU, který uvádí do praxe tzv. Zelenou dohodu (Green Deal). Jak si osvojujeme hodnoty NEBu u nás a na Slovensku?

Rozhovory z regionů / Olomoucký kraj

“Pro mě nejsou revoluční vize ani konkrétní cíle nové koncepce, ale to, že měníme přístup k práci v oblasti kultury”, říká v rozhovoru Radní pro kulturu Olomouckého kraje Jan Žůrek, kterého jsme se zeptali na stav a vývoj finanční i nefinanční podpory kultury a kreativity a na to, jak krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni.

Budoucnost české audiovizuální tvorby

Brněnský kreativní hub KUMST věnoval jeden z jarních tematických bloků televizní tvorbě. Zástupci streamovacích platforem Saša Michailidis (akviziční manažer pro HBO Europe), Diana Tabakov (manažerka akvizic DAFilms.cz) a Eva Pjajčíková (šéfredaktorka iVysílaní České televize) se sešli, aby hovořili o změnách v distribučním prostředí v souvislosti s přeměnou společnosti po pandemii. O výzvách audiovizuálního průmyslu ve zlaté éře streamovacích platforem a nutnosti vzdělávání se a formování nové generace televizních tvůrců hovořila zakladatelka Televizního institutu v Brně Kamila Zlatušková.

Kulturní mapování Jižního Holandska

Nizozemská provinciální organizace Kunstgebouw, zabývající se kulturní participací a vzděláváním, spustila projekt Kulturní mapování Jižního Holandska. Plynule tím navazuje na svou dosavadní činnost zaměřující se na zvýšení znalostí a sdílení informací o možnostech a dostupnosti kulturního života s obyvateli této provincie. Součástí projektu je analýza získávání publika pro jednotlivé kulturní instituce, kterou vyvíjí společnost Rotterdam Festivals. Díky analýze lze tvořit kulturní politiku, která je založena na faktech, a ne na názorech.

FUK 2023 přinesl i debatu o kreativitě a nerovnosti

Umění a kultura jsou celistvou oblastí zásadní pro všeobecný rozvoj žáků. Osmnáctého dubna jsme v rámci Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání diskutovali o její pozici v rámcových vzdělávacích programech a o tom, jaké příležitosti lze v souvislosti s přijímáním nových koncepcí hledat či jaké bariéry zbývá pojmenovat. Debata pod názvem Kreativitou proti nerovnosti nastínila také potřeby regionů, kde může kreativní učení napomoci ke zmírnění odlivu mladší populace nebo sociálního vyčlenění, neboť má jasné dopady na motivaci ke vzdělávání a rozvoji sebe sama i svého okolí.

Co již víme o statusu umělce

Status umělce a umělkyně není nové téma. Výzkum o podobě a možnostech jeho zavedení u nás řeší Institut umění – Divadelní ústav (IDU) od roku 2019. Nově, od doby pandemie, však nabývá na významu a nutnosti jej implementovat i do českého systému. O nejnovější publikaci, která shrnuje poznatky a všechna témata i podtémata, která se ke statusu umělce vážou, jsme hovořili s Evou Žákovou.

Umění ve veřejném prostoru je těžká disciplína

Umění ve veřejném prostoru v poslední době rezonuje napříč českými regiony. Není snad téma, které by však v sobě neslo takovou řadu kontradikcí, problémů, nepochopení, emocí a zájmů. Intervence podléhají často náročnému a zdlouhavému procesu, který nekončí zveřejněním díla. Obsahově nabitá konference Kámen, město, papír reflektovala současnou situaci v Česku ve světle zahraničních trendů a ke stolu přizvala mnoho veřejných i nezávislých aktérů. Vybrali jsme pro vás několik klíčových témat a postřehů. 

Evropská komise má uznat vliv kultury na zdraví a wellbeing

Za účasti 150 odborníků se v belgickém Gentu odehrála mezinárodní konference Kultura a duševní zdraví (Culture & Mental Health). Cílem bylo reflektovat výsledky více než 300 studií a 500 projektů řešících přínos kultury pro duševní zdraví a podat konkrétní politická doporučení pro komisi Evropské unie. Základním pilířem se stalo osm konkrétních výzev a čtyři politické kroky, které mají kultuře, umění a kreativitě zajistit místo v péči o duševní zdraví.

Kreativní centrum Brno a nová dotace pro kreativce

Kreativní Brno změnilo webové stránky, na kterých uvádí informace o místním dopadu kreativního sektoru, nabízených dotacích a podporovaných akcích. Během podzimu se ale také pohnulo s prací na přípravách kreativního centra, které má sídlit v bývalé káznici na Cejlu. Novinky shrnuli zástupci města na podzimní akci Káznice 250, která připomněla výročí této historické budovy.

Umělá inteligence vs. kreativita

V Brně proběhly v říjnu Dny AI. Festival představil možnosti využití umělé inteligence v každodenním životě, ať už v rámci práce, či volného času. Součástí byl rovněž festival Prototyp a projekt Humain, který zajišťoval sérii přednášek, z nichž mnohé se věnovaly právě kreativitě a tomu, jak umělá inteligence ovlivní ty, kteří se v kreativních zaměstnáních pohybují.

Musíme být vidět a být aktivní

Brno kulturní je spolek, který se již deset let věnuje činnostem pro lepší kulturní politiku města. Díky svým aktivitám a dlouholetému fungování je jedinečnou organizací svého druhu. Aktivně sleduje rozdělování veřejných financí v kultuře a naplňování strategických cílů města, předkládá návrhy konkrétních systémových opatření a usiluje o propojení odborné veřejnosti a představitelů všech oblastí kultury a umění působících v Brně. Rozhovor proběhl s Pavlou Lukešovou, jednou ze zakládajících členek. 

Největší evropský summit pro KKO poprvé v Praze

Jak na rozvoj kulturních a kreativních odvětví? Inspirujte se na největším evropském summitu kulturních a kreativních odvětví, European Creative Industries Summit 2022, který se uskuteční 21.–23. září v Praze.

Status umělce a umělkyně

O statusu umělce a umělkyně se u nás intenzivněji veřejně diskutuje od covidové pandemie, přičemž toto téma není nové ani u nás, ani ve světě. Pandemie však výrazně zesílila jeho urgenci a poukázala na jeho komplexnost. Nyní to vypadá, jako by měl status rázem vyřešit všechny problémy, které se v uměleckém a kulturním sektoru u nás kumulují od sametové revoluce. A možná to tak je. Článek shrnuje vstupní fakta a program mezinárodní konference, která poprvé představí téma na půdě Ministerstva kultury ČR. 

1/ Konference TEH 93# ‒ Kultivace

Probíhající globální politické, ekonomické, technologické a ekologické změny hluboce ovlivňují způsob, jakým se dnes vytváří, prezentuje a prožívá umění a kultura. Jak mají kulturní centra a organizace, zejména ty neziskové, tyto změny integrovat, aby mohly správně fungovat a nadále pro společnost vytvářet umělecké hodnoty? Tyto otázky se z různých úhlů snaží řešit jak kulturní organizace, tak samotní umělci. Zabývala se jimi i konference TEH 93# na téma Kultivace, která proběhla na konci května v prostorách Studia ALTA a na jejíž přípravě se podílela i Kancelář Kreativní Evropa. Program konference se zaměřil na nové přístupy v oblastech, které souvisí s uměleckou produkcí, včetně prostorů, dramaturgie programu a vztahů na různých úrovních, s důrazem na udržitelnost a společenskou odpovědnost.

2/ Konference TEH 93# ‒ Redefinice prostoru ‒ Transformace prostoru i myšlení

V uplynulých dvou letech činnost všech kulturních organizací významně ovlivnily problémy související s pandemií a v posledních měsících také s válkou, která i v této chvíli pokračuje nedaleko od nás. Denně také pociťujeme dopady klimatických změn. To všechno se odráží také v činnosti kulturních center a organizací. Jak jsou organizace schopny nadále fungovat? Jak se jim daří přizpůsobovat se novým podmínkám a hospodařit se zdroji, ať už jde o prostory, které obývají, nebo tým, který připravuje program?

3/ Konference TEH 93# ‒ Krize imaginace

Nutnost přenastavení postoje společnosti k dnešní socio-ekologické krizi je velkým celosvětovým tématem. Důležitou podmínkou této transformace je i proměna naší imaginace, která by měla reflektovat hluboké společenské, technologické a ekologické změny/převraty, k nimž v posledních letech dochází. Za správných podmínek může v tomto složitém a dlouhodobém procesu sehrát důležitou roli právě kultura a umění. Proto je tak nutné přehodnotit vztah společnosti k umělcům i způsob, jakým se umění vytváří, prezentuje a prožívá.

Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení

„Pokud bychom chtěli, aby byla kreativita zahrnuta do školních osnov, pak je nutné se zamyslet nad tím, jakou kulturu chceme vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas, britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.

Pět mýtů o kreativitě

Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.

Ministerstvo kultury podpoří kreativní vzdělávání

Covid přinesl krizi, ale může také přinést finance na nastartování ekonomiky i důležitých celospolečenských výzev, a to díky Národnímu plánu obnovy. Dobrou zprávou je, že díky ministerstvu kultury se v plánu počítá i s dotacemi na kreativní vzdělávání. Stát stojí před důležitým krokem. Inovativní formy učení motivují žáky i učitele a vedou nás k rozvoji dovedností a hodnot pro 21. století.

I Karlovarský kraj sází na kreativitu

O strategický rozvoj kulturních a kreativních odvětví usiluje nyní i Karlovarsko. Již brzy zahájí svou činnost Kreativní kancelář, jejímž cílem bude podpora nových odvětví a oživení těch, jež mají v kraji dlouholetou tradici. V Karlových Varech tak vznikne zastřešující organizace, která bude informační, materiální i vzdělávací oporou pro místní kulturní organizace, kreativce a byznys.

Česko má Festival kreativní byrokracie

Spojení slov úředník a kreativita nemusí být protimluv s pejorativním podkresem. Ve světě se toto vnímání snaží vymýtit. Nově nabízí jiný pohled na veřejnou správu i česká verze Festivalu kreativní byrokracie. Pracujete jako úředníci? Máte vyšší ambice a touhu jít někdy proti zdi? Nejste v tom sami. Co zaznělo od hostů festivalu s podtitulem Stát jsi ty, který uspořádalo kvarteto partnerů Kreativní Praha, Česko.Digital, IPR Praha a Deloitte?

Proč města (ne)vzdělávají uměním?

Touto dvojznačnou otázkou byla pojmenována nedávná diskuse o kreativním vzdělávání. V Knihovně Václava Havla debatovali odborníci z praxe a politikové, včetně kandidáta na ministra školství. Povídání se neslo v naději na lepší zítřky a obešlo se bez okázalých stížností a kontroverzí. Kreativita je totiž platidlem budoucnosti, a měla by se proto účinně propsat i do škol s pomocí vedení měst a krajů.

Vše, co děláme, je o participaci

Děti na jednu stranu dokážou racionálně řešit „dospělácká“ témata a na druhou stranu mají doširoka otevřenou imaginaci a nebojí se přicházet s bláznivými nápady. To se opakovaně potvrzuje i spolku Město přátelské k dětem, který se zaměřuje na participaci dětí a mládeže při plánování veřejného prostoru. Co nového nabízí organizace školám a co přinese její digitální nástroj radnicím? Povídaly jsme si s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.

Vzlet – nový pražský kulturák

Vzlet je nově pojatý multifunkční prostor v pražských Vršovicích. Svým názvem odkazuje k sokolské tradici místa a zároveň otevírá možnosti pro rozvoj kultury a komunity v současnosti. Povídali jsme si s Petrem Prokopem, ředitelem Vzletu a členem divadelního souboru Vosto5, který spolu s Collegiem 1704 a Kinem Pilotů budovu provozuje.

Kreativní Praha – strategická organizace pro rozvoj kultury

V lednu 2021 se Kreativní Praha stala samostatnou organizací. Nyní může participovat až na osmnácti projektech najednou. Přinášíme rozhovor se zástupci Kreativní Prahy Petrem Peřinkou a Andreou Bártovou Švandovou o tom, jak tvoří kulturní politiku Prahy, komunikační platformu nebo nový inkubátor pro gaming.

Českou kreativitu táhne vpřed spolupráce státu a krajů

Města, kraje, stát ale i další aktéři se dnes vydávají těžit potenciál kulturních a kreativních odvětví s většími ambicemi. To je dobrá zpráva, kterou přineslo nedávné Setkání Kreativního Česka. Už nemusíme pouze vysvětlovat význam práce kreativních profesionálů, můžeme se inspirovat i konkrétními projekty a sčítat záměry a strategické cíle napříč republikou. Do hry vstupuje i první státní strategie pro kreativní odvětví a 8,15 miliardy korun pro sektor z Národního plánu obnovy. Revoluční příležitost s sebou ale nese i nutnost spolupráce. Na osmdesát úředníků, politiků, manažerů a expertů se sešlo na pozvání Kreativního Česka, aby hovořili o hubech, kreativních centrech i jiných možnostech, jak vytvořit prostor kreativitě.

Brno zkouší hudbu jako cestu k integraci

Skupinovou výuku hudby vyzkoušelo Brno na svých základních školách i navzdory covidu. Po vzoru španělského města L’Hospitalet bude svou zkušenost přenášet do dalších měst v Česku i na Slovensku. Projekt OnStage Brno byl vybrán v konkurenci evropských projektů jako příklad dobré a přenositelné praxe.

Síť tvůrčích center pomůže k přeměně Ústeckého kraje

„Kreativitu nelze vyčerpat. Čím víc ji používáte, tím víc jí máte.“ Pod tímto heslem nyní prezentuje Ústecký kraj proměnu svého regionu kreativitou. Vzniká zde síť tvůrčích center, která poskytnou zázemí a poradenství podnikatelům v tvůrčích odvětvích a propojí rozvoj regionu s místními talenty. Pojďme se blíže seznámit s tím, jak může tvořivost místních lidí přispět k obnově bývalého uhelného kraje.

Umíme změřit, proč se vyplatí investice do designu

Pokud mluvíme o inovacích, neobejdeme se bez designu. Je jedno, zda chcete provést změny ve firmě, neziskové galerii nebo v městské samosprávě. Nová metodika umí spočítat potenciál designu s ohledem na konkurenceschopnost. Vyvinul ji tým odborníků z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Povídali jsme si s iniciátorkou projektu Evou Švirákovou.

Evropské záchranné balíčky pro restart kultury

S postupující proočkovaností se organizátoři kulturních akcí v mnoha evropských zemích připravují na pozvolný opětovný rozjezd událostí s větší koncentrací návštěvníků. Pomáhají jim v tom restartové a garanční programy, jejichž cílem je podpořit pořadatele v případě zrušení nebo výrazného omezení akce. Jaká řešení záchranných balíčků představily jednotlivé evropské země?

Kreativní vzdělávání nám není fuk

Kreativita patří k nejžádanějším dovednostem na trhu práce, ve školách pomáhá inkluzi, zájmu dětí o vzdělávání a posiluje demokratický dialog. Postupy kreativního vzdělávání lze naplňovat i online, jak ukázal nedávný Festival umění a kreativity (FUK), jehož cílem bylo představit kreativní vzdělávání laické i odborné veřejnosti. Co nám FUK ukázal a jak se kreativnímu vzdělávání daří bojovat o svou pozici ve vzdělávacím systému?

Komunita plná nápadů v Art&Digital Labu

Kreativita je platidlo budoucnosti, myslí si Jitka Hvězdová, manažerka Art&Digital Labu, který sídlí v hale 40 v Pražské tržnici. Povídali jsme si o inkubátoru pro kreativce, který se v loňském roce uskutečnil navzdory covidu. Jaké jsou první výsledky z inkubace a jak se hodlá umělecko-technologická laboratoř H40 profilovat do budoucna?

Platforma uMĚNÍM chce měnit české vzdělávání

Systémové změny jsou ten nejtěžší úkol. Po letech úsilí se Společnost pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) rozhodla spojit s dalšími podobně zaměřenými organizacemi a vznikla platforma uMĚNÍM. Jak se jí nyní, po více než roce a půl činnosti, daří a jakými strategiemi lze měnit učení v kreativní vzdělávání?

Lokální galerie s globálním dosahem

Malá pražská galerie VI PER je členem mezinárodní platformy Future Architecture. Co lokální instituci přináší globální networking? A jak se oběma organizacím daří v době covidové? Povídaly jsme si s Barborou Špičákovou, jednou ze zakladatelek galerie.

Výzva vládě #zakreativnicesko

Zástupci českého kulturního a kreativního sektoru zaslali Vládě ČR otevřený dopis s požadavkem na schválení původního návrhu Ministerstva kultury ve výši 8,233 mld. korun z Národního plánu obnovy. Za otevřený dopis vládě se postavily asociace, kraje, města, univerzity i významné kulturní organizace a jednotlivci. Doposud se k výzvě připojilo 320 signatářů napříč podnikatelskou, neziskovou i veřejnou sférou.

Nová realita je tu

Nic není jako dřív. Představa „nové reality“ v podstatě vzniká tím, že se o ní přemýšlí a hovoří – nahlas se pojmenovávají nové fenomény a aspekty, sdílejí zkušenosti, formulují predikce a vize. V duchu společných myšlenek se nesla online konference Střed zájmu: Kultura v nové realitě, kterou pořádal v listopadu 2020 Institut umění – Divadelní ústav s Kanceláří Kreativní Evropa. Obsahem se konference dotýkala zásadních otázek na ose ekologie – kultura – budoucnost.

Pardubice nakročily ke kultuře pro všechny

Kulturní akce a organizace mají v době pandemie povinnou pauzu. V Pardubicích budou ale po jejich opětovném otevření o něco přístupnější. Město přišlo s koncepcí, jejímž cílem je zpřístupnit kulturní a kulturně-volnočasové aktivity zdravotně či sociálně znevýhodněným. Některá opatření jsou zaměřena na lepší informovanost, jiná na rozšíření nabídky či bezbariérovost budov. K memorandu o spolupráci při naplňování koncepce se připojil i Pardubický kraj a jedenáct příspěvkových organizací.

OECD popsala kulturní šok i jak z něho ven

V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací  pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i  jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách. 

Obnoví kultura Evropu?

Kulturně-kreativní sektor je hnací silou k úspěšné obnově Evropy. Tato a další teze zazněly v nedávném webináři s hlavními představiteli klíčových postů evropských institucí a orgánů Evropské unie. V návaznosti na něj byla publikována výzva adresovaná politikům, ale motivující všechny k silnějšímu lobby za začlenění ekosystému kultury a kreativity do národních plánů obnovy.