Hledáme inspiraci u lidí, kteří vědí, jak na to.

Umělá inteligence vs. kreativita

V Brně proběhly v říjnu Dny AI. Festival představil možnosti využití umělé inteligence v každodenním životě, ať už v rámci práce, či volného času. Součástí byl rovněž festival Prototyp a projekt Humain, který zajišťoval sérii přednášek, z nichž mnohé se věnovaly právě kreativitě a tomu, jak umělá inteligence ovlivní ty, kteří se v kreativních zaměstnáních pohybují.

Musíme být vidět a být aktivní

Brno kulturní je spolek, který se již deset let věnuje činnostem pro lepší kulturní politiku města. Díky svým aktivitám a dlouholetému fungování je jedinečnou organizací svého druhu. Aktivně sleduje rozdělování veřejných financí v kultuře a naplňování strategických cílů města, předkládá návrhy konkrétních systémových opatření a usiluje o propojení odborné veřejnosti a představitelů všech oblastí kultury a umění působících v Brně. Rozhovor proběhl s Pavlou Lukešovou, jednou ze zakládajících členek. 

Největší evropský summit pro KKO poprvé v Praze

Jak na rozvoj kulturních a kreativních odvětví? Inspirujte se na největším evropském summitu kulturních a kreativních odvětví, European Creative Industries Summit 2022, který se uskuteční 21.–23. září v Praze.

Status umělce a umělkyně

O statusu umělce a umělkyně se u nás intenzivněji veřejně diskutuje od covidové pandemie, přičemž toto téma není nové ani u nás, ani ve světě. Pandemie však výrazně zesílila jeho urgenci a poukázala na jeho komplexnost. Nyní to vypadá, jako by měl status rázem vyřešit všechny problémy, které se v uměleckém a kulturním sektoru u nás kumulují od sametové revoluce. A možná to tak je. Článek shrnuje vstupní fakta a program mezinárodní konference, která poprvé představí téma na půdě Ministerstva kultury ČR. 

1/ Konference TEH 93# ‒ Kultivace

Probíhající globální politické, ekonomické, technologické a ekologické změny hluboce ovlivňují způsob, jakým se dnes vytváří, prezentuje a prožívá umění a kultura. Jak mají kulturní centra a organizace, zejména ty neziskové, tyto změny integrovat, aby mohly správně fungovat a nadále pro společnost vytvářet umělecké hodnoty? Tyto otázky se z různých úhlů snaží řešit jak kulturní organizace, tak samotní umělci. Zabývala se jimi i konference TEH 93# na téma Kultivace, která proběhla na konci května v prostorách Studia ALTA a na jejíž přípravě se podílela i Kancelář Kreativní Evropa. Program konference se zaměřil na nové přístupy v oblastech, které souvisí s uměleckou produkcí, včetně prostorů, dramaturgie programu a vztahů na různých úrovních, s důrazem na udržitelnost a společenskou odpovědnost.

2/ Konference TEH 93# ‒ Redefinice prostoru ‒ Transformace prostoru i myšlení

V uplynulých dvou letech činnost všech kulturních organizací významně ovlivnily problémy související s pandemií a v posledních měsících také s válkou, která i v této chvíli pokračuje nedaleko od nás. Denně také pociťujeme dopady klimatických změn. To všechno se odráží také v činnosti kulturních center a organizací. Jak jsou organizace schopny nadále fungovat? Jak se jim daří přizpůsobovat se novým podmínkám a hospodařit se zdroji, ať už jde o prostory, které obývají, nebo tým, který připravuje program?

3/ Konference TEH 93# ‒ Krize imaginace

Nutnost přenastavení postoje společnosti k dnešní socio-ekologické krizi je velkým celosvětovým tématem. Důležitou podmínkou této transformace je i proměna naší imaginace, která by měla reflektovat hluboké společenské, technologické a ekologické změny/převraty, k nimž v posledních letech dochází. Za správných podmínek může v tomto složitém a dlouhodobém procesu sehrát důležitou roli právě kultura a umění. Proto je tak nutné přehodnotit vztah společnosti k umělcům i způsob, jakým se umění vytváří, prezentuje a prožívá.

Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení

„Jestliže jsou tu školy od toho, aby z kreativity udělaly něco normálního, pak se musí zamyslet nad kulturou, kterou se snaží vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas. Bill Lucas je britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.

Pět mýtů o kreativitě

Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.

Ministerstvo kultury podpoří kreativní vzdělávání

Covid přinesl krizi, ale může také přinést finance na nastartování ekonomiky i důležitých celospolečenských výzev, a to díky Národnímu plánu obnovy. Dobrou zprávou je, že díky ministerstvu kultury se v plánu počítá i s dotacemi na kreativní vzdělávání. Stát stojí před důležitým krokem. Inovativní formy učení motivují žáky i učitele a vedou nás k rozvoji dovedností a hodnot pro 21. století.

I Karlovarský kraj sází na kreativitu

O strategický rozvoj kulturních a kreativních odvětví usiluje nyní i Karlovarsko. Již brzy zahájí svou činnost Kreativní kancelář, jejímž cílem bude podpora nových odvětví a oživení těch, jež mají v kraji dlouholetou tradici. V Karlových Varech tak vznikne zastřešující organizace, která bude informační, materiální i vzdělávací oporou pro místní kulturní organizace, kreativce a byznys.

Česko má Festival kreativní byrokracie

Spojení slov úředník a kreativita nemusí být protimluv s pejorativním podkresem. Ve světě se toto vnímání snaží vymýtit. Nově nabízí jiný pohled na veřejnou správu i česká verze Festivalu kreativní byrokracie. Pracujete jako úředníci? Máte vyšší ambice a touhu jít někdy proti zdi? Nejste v tom sami. Co zaznělo od hostů festivalu s podtitulem Stát jsi ty, který uspořádalo kvarteto partnerů Kreativní Praha, Česko.Digital, IPR Praha a Deloitte?

Proč města (ne)vzdělávají uměním?

Touto dvojznačnou otázkou byla pojmenována nedávná diskuse o kreativním vzdělávání. V Knihovně Václava Havla debatovali odborníci z praxe a politikové, včetně kandidáta na ministra školství. Povídání se neslo v naději na lepší zítřky a obešlo se bez okázalých stížností a kontroverzí. Kreativita je totiž platidlem budoucnosti, a měla by se proto účinně propsat i do škol s pomocí vedení měst a krajů.

Vše, co děláme, je o participaci

Děti na jednu stranu dokážou racionálně řešit „dospělácká“ témata a na druhou stranu mají doširoka otevřenou imaginaci a nebojí se přicházet s bláznivými nápady. To se opakovaně potvrzuje i spolku Město přátelské k dětem, který se zaměřuje na participaci dětí a mládeže při plánování veřejného prostoru. Co nového nabízí organizace školám a co přinese její digitální nástroj radnicím? Povídaly jsme si s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.

Vzlet – nový pražský kulturák

Vzlet je nově pojatý multifunkční prostor v pražských Vršovicích. Svým názvem odkazuje k sokolské tradici místa a zároveň otevírá možnosti pro rozvoj kultury a komunity v současnosti. Povídali jsme si s Petrem Prokopem, ředitelem Vzletu a členem divadelního souboru Vosto5, který spolu s Collegiem 1704 a Kinem Pilotů budovu provozuje.

Kreativní Praha – strategická organizace pro rozvoj kultury

V lednu 2021 se Kreativní Praha stala samostatnou organizací. Nyní může participovat až na osmnácti projektech najednou. Přinášíme rozhovor se zástupci Kreativní Prahy Petrem Peřinkou a Andreou Bártovou Švandovou o tom, jak tvoří kulturní politiku Prahy, komunikační platformu nebo nový inkubátor pro gaming.

Českou kreativitu táhne vpřed spolupráce státu a krajů

Města, kraje, stát ale i další aktéři se dnes vydávají těžit potenciál kulturních a kreativních odvětví s většími ambicemi. To je dobrá zpráva, kterou přineslo nedávné Setkání Kreativního Česka. Už nemusíme pouze vysvětlovat význam práce kreativních profesionálů, můžeme se inspirovat i konkrétními projekty a sčítat záměry a strategické cíle napříč republikou. Do hry vstupuje i první státní strategie pro kreativní odvětví a 8,15 miliardy korun pro sektor z Národního plánu obnovy. Revoluční příležitost s sebou ale nese i nutnost spolupráce. Na osmdesát úředníků, politiků, manažerů a expertů se sešlo na pozvání Kreativního Česka, aby hovořili o hubech, kreativních centrech i jiných možnostech, jak vytvořit prostor kreativitě.

Brno zkouší hudbu jako cestu k integraci

Skupinovou výuku hudby vyzkoušelo Brno na svých základních školách i navzdory covidu. Po vzoru španělského města L’Hospitalet bude svou zkušenost přenášet do dalších měst v Česku i na Slovensku. Projekt OnStage Brno byl vybrán v konkurenci evropských projektů jako příklad dobré a přenositelné praxe.

Síť tvůrčích center pomůže k přeměně Ústeckého kraje

„Kreativitu nelze vyčerpat. Čím víc ji používáte, tím víc jí máte.“ Pod tímto heslem nyní prezentuje Ústecký kraj proměnu svého regionu kreativitou. Vzniká zde síť tvůrčích center, která poskytnou zázemí a poradenství podnikatelům v tvůrčích odvětvích a propojí rozvoj regionu s místními talenty. Pojďme se blíže seznámit s tím, jak může tvořivost místních lidí přispět k obnově bývalého uhelného kraje.

Umíme změřit, proč se vyplatí investice do designu

Pokud mluvíme o inovacích, neobejdeme se bez designu. Je jedno, zda chcete provést změny ve firmě, neziskové galerii nebo v městské samosprávě. Nová metodika umí spočítat potenciál designu s ohledem na konkurenceschopnost. Vyvinul ji tým odborníků z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Povídali jsme si s iniciátorkou projektu Evou Švirákovou.

Evropské záchranné balíčky pro restart kultury

S postupující proočkovaností se organizátoři kulturních akcí v mnoha evropských zemích připravují na pozvolný opětovný rozjezd událostí s větší koncentrací návštěvníků. Pomáhají jim v tom restartové a garanční programy, jejichž cílem je podpořit pořadatele v případě zrušení nebo výrazného omezení akce. Jaká řešení záchranných balíčků představily jednotlivé evropské země?

Kreativní vzdělávání nám není fuk

Kreativita patří k nejžádanějším dovednostem na trhu práce, ve školách pomáhá inkluzi, zájmu dětí o vzdělávání a posiluje demokratický dialog. Postupy kreativního vzdělávání lze naplňovat i online, jak ukázal nedávný Festival umění a kreativity (FUK), jehož cílem bylo představit kreativní vzdělávání laické i odborné veřejnosti. Co nám FUK ukázal a jak se kreativnímu vzdělávání daří bojovat o svou pozici ve vzdělávacím systému?

Komunita plná nápadů v Art&Digital Labu

Kreativita je platidlo budoucnosti, myslí si Jitka Hvězdová, manažerka Art&Digital Labu, který sídlí v hale 40 v Pražské tržnici. Povídali jsme si o inkubátoru pro kreativce, který se v loňském roce uskutečnil navzdory covidu. Jaké jsou první výsledky z inkubace a jak se hodlá umělecko-technologická laboratoř H40 profilovat do budoucna?

Platforma uMĚNÍM chce měnit české vzdělávání

Systémové změny jsou ten nejtěžší úkol. Po letech úsilí se Společnost pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) rozhodla spojit s dalšími podobně zaměřenými organizacemi a vznikla platforma uMĚNÍM. Jak se jí nyní, po více než roce a půl činnosti, daří a jakými strategiemi lze měnit učení v kreativní vzdělávání?

Lokální galerie s globálním dosahem

Malá pražská galerie VI PER je členem mezinárodní platformy Future Architecture. Co lokální instituci přináší globální networking? A jak se oběma organizacím daří v době covidové? Povídaly jsme si s Barborou Špičákovou, jednou ze zakladatelek galerie.

Výzva vládě #zakreativnicesko

Zástupci českého kulturního a kreativního sektoru zaslali Vládě ČR otevřený dopis s požadavkem na schválení původního návrhu Ministerstva kultury ve výši 8,233 mld. korun z Národního plánu obnovy. Za otevřený dopis vládě se postavily asociace, kraje, města, univerzity i významné kulturní organizace a jednotlivci. Doposud se k výzvě připojilo 320 signatářů napříč podnikatelskou, neziskovou i veřejnou sférou.

Nová realita je tu

Nic není jako dřív. Představa „nové reality“ v podstatě vzniká tím, že se o ní přemýšlí a hovoří – nahlas se pojmenovávají nové fenomény a aspekty, sdílejí zkušenosti, formulují predikce a vize. V duchu společných myšlenek se nesla online konference Střed zájmu: Kultura v nové realitě, kterou pořádal v listopadu 2020 Institut umění – Divadelní ústav s Kanceláří Kreativní Evropa. Obsahem se konference dotýkala zásadních otázek na ose ekologie – kultura – budoucnost.

Pardubice nakročily ke kultuře pro všechny

Kulturní akce a organizace mají v době pandemie povinnou pauzu. V Pardubicích budou ale po jejich opětovném otevření o něco přístupnější. Město přišlo s koncepcí, jejímž cílem je zpřístupnit kulturní a kulturně-volnočasové aktivity zdravotně či sociálně znevýhodněným. Některá opatření jsou zaměřena na lepší informovanost, jiná na rozšíření nabídky či bezbariérovost budov. K memorandu o spolupráci při naplňování koncepce se připojil i Pardubický kraj a jedenáct příspěvkových organizací.

OECD popsala kulturní šok i jak z něho ven

V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací  pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i  jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách. 

Obnoví kultura Evropu?

Kulturně-kreativní sektor je hnací silou k úspěšné obnově Evropy. Tato a další teze zazněly v nedávném webináři s hlavními představiteli klíčových postů evropských institucí a orgánů Evropské unie. V návaznosti na něj byla publikována výzva adresovaná politikům, ale motivující všechny k silnějšímu lobby za začlenění ekosystému kultury a kreativity do národních plánů obnovy.

Královéhradecký kraj tvoří strategii

Nejen města, ale i kraje mají vliv na formování a stav kulturního zázemí, péči o kulturní dědictví, dostupnost kulturního obsahu či rozvoj kreativního potenciálu. Mluvili jsme s vedoucí odboru kultury Kateřinou Churtajevou z Královéhradeckého kraje, kde se participativně tvoří strategie na roky 2021–2027. Ta už před samotným dokončením přináší pozitivní příklady.

Jihlava ví, proč podporuje kreativní učení

Na vzdělávání pohlíží jako na výzvu. Nechce se pouze přizpůsobovat systému, ale hledá způsob, jak pomocí uměleckých projektů rozvíjet měkké dovednosti, hodnoty a postoje škol i žáků. V projektu Jihlava vzdělává kulturou pomáhá mimo jiné nastavit vztahy mezi kulturními institucemi, školami a magistrátem. Rozhovor se Zuzanou Demlovou o tom, jak Jihlava našla cestu ke kreativnímu vzdělávání. 

Čas na kulturu a kreativní veřejnou správu

Přinášíme překlad textu světoznámého experta na koncept kreativních měst Charlese Landryho. Léta se obrací na veřejnou správu a motivuje nadané úředníky, aby vnesli do praxe svůj kreativní potenciál a uměli efektivně a tvůrčím způsobem řešit výzvy současnosti, mimo jiné s kulturními a kreativními aktéry. Jeho esej byla publikována jako součást Evropského summitu kreativního sektoru (ECIS), který se uskutečnil letos v říjnu .

Kreativita a stát musí mluvit stejnou řečí

Na konci října se virtuálně spojilo přes šedesát odborníků, úředníků a lidí z praxe ze všech krajů republiky. Přijali pozvání představit se v rámci platformy kulturních a kreativních průmyslů, kterou iniciovala agentura CzechInvest s podporou Kreativního Česka. Cílem bylo vytvořit přehled podpory a aktivit KKP. Že však nemůže jít pouze o sdílení informací a setkávání „přesvědčených“, vnímali snad všichni účastníci. Akce potvrdila rostoucí zájem a diverzitu skupiny, ale i přetrvávající problémy. Zda bude mít kulturní a kreativní sektor silnější hlas, se teprve ukáže. Co tedy aktuálně řeší stát, jeho podřízené organizace a aktivní jedinci v regionech?

Vizuální identitu měst zhodnotí čas

V poslední době můžeme sledovat stále víc povedených veřejných soutěží měst na novou vizuální identitu. Soutěž je ale začátek všeho, protože alfou a omegou je úspěšná implementace a moment, kdy se vizuální styl doslova propíše do veřejného prostoru a povědomí veřejnosti.

Soutěž jako podpora podnikání

Stále častěji se mluví o tom, že kreativita umí rozhýbat byznys anebo být přímo u zrodu nového produktu. Nedávný čtvrtý ročník národního finále soutěže Creative Business Cup (CBC) ukázal, že v Česku je o kreativní podnikání zájem. Do mezinárodního finále v Kodani bude v roce 2021 vyslán opět silný zástupce.  

Předvolební debata – Volí Olomoucký kraj kulturu?

Jedenadvacátého září se v Uměleckém centru Univerzity Palackého sešli čtyři kandidáti pro krajské volby k předvolební debatě na téma kultura a kreativita v Olomouckém kraji. Diskutovalo se o vizích kraje, o ctnostech a neřestech programů na podporu kultury a kulturních a kreativních odvětví, o podpoře příspěvkových organizací a nakonec také o tom, jak zvládáme koronakrizi a zejména její ekonomické důsledky.

I Praha už umí čelit vizuálnímu smogu

Vizuální smog je téma, které v posledních letech řeší mnoho našich měst. Ani Praha nezůstala pozadu. Odborná i laická veřejnost v červnu s povděkem kvitovala vznik Manuálu pro kultivovanou Prahu, na kterém v posledních letech pracoval pražský magistrát. Jak manuál vznikal, s čím se museli autoři potýkat a o čem je nový dotační Program pro označování provozoven v Praze? Zeptali jsme se koordinátorky a autorky dokumentu Kristýny Drápalové.

Pražská tržnice v Holešovicích se mění

Po letitých soudních sporech se tržnice v pražských Holešovicích vrátila do správy města. Do památkového a rozlohou unikátního areálu se chodilo hlavně nakupovat. Pražský magistrát má v plánu rozšířit funkce objektu a do sítě ulic a budov dostat kromě nákupu i živé akce, kreativce a rozmanité služby pro nejširší veřejnost. O vizích pro holešovický district jsme si povídali s kurátorem tržnice Michalem Tošovským.

Jak česká města zachraňovala kulturu

Když přišla koronavirová krize, jedna z našich prvních otázek byla: Co je třeba udělat nyní a co po skončení nouzového stavu, aby mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Hojnost zahraničních zdrojů nám pomohla sestavit Záchrannou sadu pro města s cílem zvýšit povědomí o škále nástrojů, kterými se dá těžkost situace zmírnit. Co se městům povedlo, posuďte sami v sestaveném přehledu městských opatření pro kulturu.

Masový turismus je rakovina

Poslední díl seriálu Hrdinové kulturních a kreativních průmyslů je trochu netradiční. S novinářem, režisérem, moderátorem a dokumentaristou Jankem Rubešem jsme si povídali v tichých dobách doznívající karantény uprostřed opuštěné Malé Strany o masovém turismu, vizuálním smogu, prvních reklamách, dřevních časech českých virálních internetových videí nebo spolupráci s CzechTourismem, při které se potkal s naším fotografem Jiřím Dužárem. Společné mají minimálně jedno – snahu odhalit možnosti udržitelného a autentického turismu.

Živá setkání nelze nijak nahradit

Festivalová sezona nebyla ještě nikdy tak divoká jako letos. Světová pandemie změnila všechno. Kulturní průmysly se přesunuly do našich obýváků a akce, na kterých se setkávaly tisícovky nadšených hudebních fanoušků, pokorně přesunuly program na rok 2021. S ředitelkou a zakladatelkou jednoho z největších hudebních festivalů Colours of Ostrava Zlatou Holušovou jsme si povídali o tom, jaké to je, když se vám roční plánování rozplyne pod rukama, ale také o solidaritě nebo práci na dálku.

Hudební průmysl v koronakrizi

Krátce po zákazu živého umění vznikla v květnu 2020 Česká obec hudební (ČOH). Sdružuje subjekty z hudebního průmyslu, který se kvůli karanténě ze dne na den ocitl s příjmy na nule. ČOH aktivně vyjednává s vládou o zmírnění následků koronakrize prostřednictvím iniciativy #zazivouhudbu. Co se jim daří a co nám krize ukázala? Zeptali jsme se Alexandra Smutného, mluvčího ČOH.

Kreativní voucher rozvíjí podnikání i během koronakrize

Myšlenka kreativních voucherů je starší než pandemie koronaviru. Jedná se o dotační program, který má podněcovat spolupráci firem a kreativců v regionech. Prvním městem, které s vouchery začalo, je Brno. Pojďme si zhodnotit, co se za tři ročníky podařilo, která města a kraje se inspirovaly a co plánuje s vouchery stát.

České hry zná celý svět

Jaroslav Beck dokázal už skoro všechno. Společně s Jánem Ilavským a Vladimírem Hrinčárem stojí za rytmickou hrou Beat Saber, která se stala nejúspěšnější hrou pro VR na světě a prodalo se jí přes dva miliony kopií. Na konci roku 2019 ji koupila firma Oculus, kterou vlastní Facebook. Během karantény Beck nelenil a pracoval na nových dynamických skladbách. Pandemie totiž možná zastavila ekonomiku, digitálním hrám se ovšem vede lépe než kdy předtím.

Nechci produkovat rychloobrátkové zboží

Literární dokumentaristka a nakladatelka Bára Baronová stihla před před nouzovým stavem vydat ve svém malém artovém nakladatelství wo-men dokumentární knihu Ženy o ženách, záhy nominovanou na Nejkrásnější českou knihu. Fokus debat, do kterých byla literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová v následujících měsících zvána, se ale místo turné ke knize stočil k osudu malých nakladatelství v Česku. Koronakrize zviditelnila problémy české literární scény, na které se Baronová snaží z pozice malých nakladatelství už déle upozorňovat.

Když se ponořím do psaní, je to jako videohra

Pavla Horáková získala vloni za svůj první samostatný román Teorie podivnosti cenu Magnesia Litera. A pak se jí změnil život. Povídaly jsme si o tom, jaké je to dnes být spisovatelkou, čemu se věnovala na rezidenci ve Vídni nebo jak ji ovlivnilo téměř 19 let práce pro Český rozhlas.

Nejlepší je jídlo, co má jasný původ

Možná to zní překvapivě, ale gastronomii nebo farmářské trhy řadíme ke kreativním průmyslům. Svůj úspěch totiž podobně jako umění či živá kultura staví na tvůrčích schopnostech a vynalézavosti samotného jednotlivce. Tomáš Popp je energický muž mnoha tváří. Vede český Národní tým kuchařů, který koncem února přivezl bronzovou a stříbrnou medaili z kuchařské olympiády ve Stuttgartu, miluje dobré jídlo a autentické suroviny, věnuje se vzdělávání kuchařů, cukrářů ale i číšníků a nedávno se zamiloval do CrossFitu. Kromě kvalitního jídla z místních zdrojů nedá dopustit ještě na jedno: na svou milovanou Plzeň.

Strategické plánování vzniklo jako východisko z krize

Plánování včetně toho kulturního se v době krize stává hmatatelnějším a může sehrát významnou úlohu ve snaze o zmírnění dopadů. Svou hlavní roli má však hrát mimo nouzový stav. O čem je kulturní plánování v 21. století a proč jeho správné pojetí rozhodně nešustí papírem? Odpovídala nám Olga Škochová, odbornice na participativní kulturní plánování v krajích a obcích.

Evropa potřebuje restart kreativního sektoru

Přinášíme překlad oficiálního prohlášení a shrnutí výzkumu nezávislé organizace European Creative Business Network (ECBN) k současné situaci, kdy jsou kulturní a kreativní průmysly (KKP) tvrdě zasaženy dopady opatření proti šíření onemocnění covid-19. Sběr dat od kulturních a kreativních aktérů probíhal do začátku dubna. Dokument dává data a potřeby KKP do kontextu a upozorňuje, že jejich úspěšné restartování je cestou k otevřené a udržitelné Evropě.