Hledáme inspiraci u lidí, kteří ví, jak na to.

Lázeňská města ‒ centra kultury a inkubátory kreativních idejí

Jak rehabilitovat poslání a význam lázeňských měst, vrátit jim slávu kulturně-společenských center? Jak pozvednout jejich postavení v současné společnosti a znovu je zařadit na mapu center kultury, profilovat je jako destinaci přitažlivou pro turisty? Lze to za využití moderních nástrojů a manažerských metod?

Makerství propojuje různé kreativní činnosti

Makerspace, hackerspace, labky a jiné otevřené veřejné dílny – doupata bastlířů a kutilů 21. století. Říká se jim makeři a od kutilů se liší tím, že sdílejí, co se naučí. Své vynálezy a zlepšováky nikdy nepatentují a nabízejí je volně k dispozici na principu open source. Na pražském výstavišti měli v červnu svůj první Maker Faire. O tom, jaký byl a co nám o českém makerství prozradil, jsme si povídali s jeho ředitelkou Denisou Kerou.

Jak a kdy myslet strategicky

Kdo má vytvářet strategie, kdy je vhodné plánovat v horizontu několika let a formulovat poslání a vize organizací a jaká jsou úskalí strategií? Na tyto a mnoho dalších otázek se zaměřila přednáška a diskuse lektorky Ireny Swiecicki v rámci Akademie Institutu umění

Kulturní plánování aneb Kultura jako způsob života

Nordic Urban Lab 2018 byla série akcí věnovaných tématu kulturního plánování, resp. uplatnění kulturní perspektivy při strategickém plánování měst. Přinášíme reportáž z jarního setkání, které se věnovalo politickému rozměru kultury, statusu kultury jako veřejné služby, spoluzodpovědnosti kulturních pracovníků za socio-politické dění a řešení jeho nepříznivých aspektů či vlivu kultury na kvalitu života ve městech. Jak chceme žít v našich městech v budoucnu?

Jak na týmové kreativní myšlení

Jak ve firmě nebo organizaci týmově rozvíjet nové nápady? V programu Akademie Institutu umění přednášeli o inovacích a kreativitě Jonas Boutani Werner a Tyra Willén ze švédské společnosti Fantastic Studios.

Jihlava vzdělává kulturou

Skoro třicet let po revoluci se kulturní sektor stále staví na hlavu, aby upozornil, že má pro společnost zásadní přínos. Třeba v oblasti vzdělávání. Je pak malým zázrakem, když místní samospráva pochopí příležitost, ujme se iniciativy a propojí dvě oblasti, které sama spravuje a finančně podporuje. Místní školy a místní kulturní scénu. Představujeme Inkubátor Jihlava vzdělává kulturou.

Český tanec potřebuje péči a sebereflexi

Jaké problémy dnes řeší současný tanec a pohybové divadlo? Jací jsou tanečníci, jak za ně lobbovat a proč by děti měly tančit? Na tyto a mnoho dalších otázek spojených s kulturní advokacií jsme se zeptali Jany Návratové, dosluhující předsedkyně spolku Vize tance.

Program ÉTA je také pro kulturně-kreativní odvětví

Cílem programu ÉTA je podpora aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách a umění. Vyhlašovatelem veřejné soutěže je Technologická agentura České republiky (TA ČR). Podívejme se podrobněji na to, kdo se do veřejné soutěže může přihlásit, jaké jsou podmínky přijetí projektu a o jak vysokou podporu můžou subjekty žádat.

2 % na umění do veřejného prostoru

O jednom procentu na umění do veřejného prostoru jsem již psali. Praha chce ale dávat procenta dvě. ​​​​​​​Co ji k tomu vede a jak to bude fungovat v praxi? Nová koncepce umění ve veřejném prostoru hlavního města vzešla ze spolupráce Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), Galerie hlavního města Prahy (GHMP) a Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP).

Role a potřeby nezávislých kreativních profesionálů

„Nezávislí kreativní profesionálové jsou nedoceněným pilířem prosperující britské ekonomiky. I přes jejich význam byli příliš dlouho přehlíženi britskými zákonodárci, což chce nyní změnit zpráva Creative Freelancers“, říká předseda Creative Industries Federation Rick Haythornthwaite. Protože z jejího obsahu můžeme čerpat podněty i pro české prostředí, přeložili jsme hlavní doporučení.

Tancem na násobilku

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA vzniklo v roce 1999 s cílem podpořit rozvoj současného tance a souvisejících uměleckých oborů v České republice. Hlavním záměrem organizace je pomáhat současnému tanci zapojit se do mezinárodního kontextu a otevírat mezioborovou spolupráci a diskusi mezi laiky i profesionály. S ředitelkou Marií Kinsky jsme si povídaly o vzdělávacích aktivitách zaměřených na děti.

Design jako strategie v byznysu i nezisku

Odmysleme si na chvíli designéry, drahé pohovky a firmy, které se pyšní spoluprací s ikonami designu, aby tak zvýšily svoji konkurenceschopnost. Podívejme se na pojetí designu jako strategického procesu k inovaci produktů a služeb, v jehož centru stojí uživatel. O co jde v takzvaném Human-Centered Designu, který lze uplatnit v byznysu, ve veřejné správě a neziskovém sektoru?

Ukážeme, že do našich divadel chodí víc lidí než na 1. fotbalovou ligu

Nezávislá divadelní scéna má od roku 2016 svoji Asociaci nezávislých divadel (AND), která kope za svůj tým a za dlouho slibované procento na kulturu ze státního rozpočtu. Se Štěpánem Kubištou, předsedou AND a ředitelem divadelního prostoru Jatka78, jsme si povídali o problémech a vizích naší divadelní scény, politice, grantech a obecném vnímání kultury v ČR.

Technologie nezaručí úspěch špatnému obsahu

Jak funguje mezioborová spolupráce mezi technologickými a uměleckými školami? Jak se uplatňují principy virtuální reality (VR) v různých uměleckých odvětvích a jaké výzvy VR čekají do budoucna? Na tyto a další otázky týkající se technologických inovací v kreativních průmyslech se snažili odpovědět účastníci akce Střed zájmu: IT.

Lídrovi jde o výsledky a vztahy

Jaký je rozdíl mezi manažerem a lídrem? Jak vést tým, mít dobré vztahy a výsledky a nezbláznit se z toho? Protože téma leadershipu je v kulturních organizacích pole neorané, zařadila ho Akademie Institutu umění na svůj program veřejných přednášek. Přednášel mentor Petr Pouchlý ze společnosti Court of Moravia.

Jeden typ lavičky není řešením pro celé město

Urbanismus, městský design, participace a přístupnost veřejného prostoru různým cílovým skupinám jsou témata Miloty Sidorové, výzkumnice, lektorky a konzultantky. Tato aktivní a osvícená žena stála u zrodu mezinárodních projektů jako reSITE festival, Shared Cities: Creative Momentum nebo Women public space Prague. Povídaly jsme si o tom, co dokáže městský mobiliář, v čem je Vídeň pozoruhodná a proč je někdy lepší vydat komiks.

(Kvalitní) design a byznys

V rámci Designbloku se letos poprvé konala konference Design a byznys, kterou pořádala organizace Czechdesign. V anotaci bylo uvedeno, že jde o jedinou konferenci o designu určenou pro firmy, ne pro designéry. Jejím cílem bylo na konkrétních příkladech z praxe ukázat výhody propojení designu a byznysu. Jaké jsou? Proč by měl být design nutnou součástí byznysových strategií?

Role kulturních institucí

Jak se změnila role národních kulturních institucí? Jaké hodnoty a ideje zastávají v dnešní době? Těmto i dalším otázkám vztahujícím se k nadcházejícímu 100. výročí vzniku Československa se věnovalo fórum Střed zájmu: Kulturní instituce dnes se zástupci střední, východní a západní Evropy. Do duchovního centra Pražské křižovatky, která nese odkaz Václava Havla, zavítalo na sedmdesát expertů na kulturní politiku, aby zvážili současné výzvy.

Rakouská strategie kreativních odvětví

Rakouská strategie (2016) se věnuje výhradně kreativním odvětvím, hodnotí jejich dosavadní rozvoj a přínos v kontextu širší ekonomiky, určuje vizi pro rok 2025. Dokument vznikl pod vedením Ministerstva pro vědu, výzkum a hospodářství ve spolupráci s předními organizacemi a  řadou zástupců z regionů. Rakousko se rozhodlo v letech 2016-2020  investovat do tohoto sektoru 40 milion eur.

Kreativní přesahy: příručka pro města

Průvodce The Smart Guide to Creative Spill-overs, určený pro představitele měst a zaměstnance městské správy, si klade za cíl stručně osvětlit koncept tzv. kreativního spill-overu neboli kreativního přesahu a ukázat, jak mohou města z tohoto fenoménu těžit. Zdůrazňuje roli měst v podněcování mezioborových aktivit a na několika stručných příkladech ukazuje, jak kreativní přesahy fungují v praxi. Zároveň zde každý zájemce nalezne způsoby, jak může přesahy sám v rámci městského úřadu podpořit.

Jižní Morava stojí o kreativitu

Na konci října se v Brně konala konference ke zhodnocení Regionální inovační strategie. A protože i v Česku začínáme pracovat s poznáním, že těžba kreativity je sázka na jistotu, bylo letošní téma Kreativita v inovacích. Ve jménu motta „Dejte svému byznysu KKO “ svolalo Jihomoravské inovační centrum setkání zástupců kraje, města, firem, univerzit, neziskovek a kreativců. Zaznělo zhodnocení dosavadní práce, přísliby do budoucna i motivační řeč hlavního hosta Johna Newbigina z Creative England.

Není to jen o logu

S logy měst a obcí se v posledních letech roztrhl pytel. Veřejný prostor se plní značkami pochybné kvality, za které město, obec nebo region zaplatí nemalé peníze z veřejného rozpočtu. Výjimky ale potvrzují pravidla a někdy se to povede, jak ukazuje například nová vizuální identita města Plzně. Podívejme se na to, za jakých podmínek může logo, potažmo vizuální identita pomoci a jak by zadavatelé měli postupovat, aby se s vizuálem města, obce a uživatelé ztotožnili.

Umění se stěhuje do Humpolce

V numerologii je osmička považovaná za nejmocnější číslo. Nechybí jí vůle a ambice stejně jako humpolecké 8smičce – tzv. zóně pro současné umění, která se otevře na jaře 2018. Humpolec leží zhruba v polovině cesty po dálnici D1 mezi Prahou a Brnem. 8smička tak má vyplnit „díru“ mezi těmito dvěma centry a stát se důležitým kulturním bodem nejen v regionu, ale na umělecké mapě Čech.

Kreativní centrum v srdci turistické Prahy

Radniční domy v blízkosti Staroměstského náměstí vlastní hlavní město Praha. Posledních deset let byly prázdné. Magistrát je nyní pronajímá organizacím, které se pohybují v oblasti kultury, kreativního podnikání a vzdělávání.

Půjčky na kulturu

Potřebujete dofinancovat svůj kulturní projekt nebo kreativní podnikání? Komerční banka na trh uvádí nový úvěrový produkt s názvem Euro Creative. Cílem je podpořit růst kulturních a kreativních odvětví formou zvýhodněných půjček s podporou EU. Jinou možností jsou bezúročné překlenovací půjčky pro neziskové subjekty, které nabízí Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Kdo může o podporu žádat, jaké jsou podmínky a kritéria?

Jak být vidět v EU?

Jsme schopni prosazovat své zájmy při vyjednávání podpory kultury a filmu v Evropské unii? Jsou Češi zváni a vystupují aktivně na důležitých fórech, v expertních skupinách, při nominacích na nejrůznější ocenění a podobně? Jak jsme aktivní v evropských profesních a oborových organizacích? Jak zlepšit současný stav? Na podobné otázky se snažili odpovědět hosté diskuse, která se konala v rámci akce Infoday Kreativní Evropy.

Nechtěli jsme, aby kino zbourali

Budovu posledního kamenného kina v Liberci, chtělo město v roce 2008 prodat. V souvislosti s nově vybudovaným multiplexem s několika kinosály nebylo schopné najít konkurenceschopné využití budovy. Díky občanskému odporu se město nakonec rozhodlo architektonicky a funkčně unikátní stavbu pronajmout spolku Zachraňme kino Varšava, který se objekt snaží zrekonstruovat a vytvořit v něm multifunkční kulturní centrum. O tom, jak probíhalo vyjednávání a jak nyní Varšava žije, jsme si povídali s jedním z členů spolku Petrem Hubáčkem.

SOUNDCZECH podporuje hudební scénu

V dubnu 2017 došlo ke zlomové události v historii českého hudebního průmyslu. Na základě požadavků reprezentantů hudebního sektoru a z iniciativy Institutu umění – Divadelního ústavu vznikla proexportní kancelář SoundCzech/Czech Music Office na podporu české hudební scény a všech současných hudebních žánrů.

Kulturu regulujme co nejméně

Na konci května zavítal do Prahy Ragnar Siil, estonský odborník na kulturní politiku a kreativní průmysly s více než desetiletou praxí ve vládním, neziskovém a podnikatelském sektoru. Společně se zástupci z ministerstva kultury a pražského a brněnského magistrátu debatoval o strategiích, financování a celkové podpoře kreativně-kulturní oblasti. Setkání se Siilem bylo inspirativní. Mnohé okouzlil svým důvtipem, chytrými řešeními a patřičným nadhledem.

Ostrava ví, jak na opuštěná místa

Nevyužité a chátrající prostory jsou palčivým problémem mnoha měst, a proto si jakékoli systematické aktivity, které by jej efektivně řešily, zaslouží pozornost. Věc se dá řešit mnoha způsoby. I z pozice městského zastupitelstva, jak ukazuje například zapojení Ostravy do mezinárodní sítě Refill, jejímž tématem je dočasné využití prostor, které z mnoha důvodů nelze pronajmout za tržní cenu.

Jak na umění do veřejného prostoru

Spolek Skutek vznikl v roce 2013 na podporu současného umění. Jeho cílem je hájit zájmy umělecké obce, reprezentovat umění v jednání s veřejnou správou a posílit oborový dialog. S předsedou spolku, umělcem Petrem Dubem, jsme si povídali o tom, co jim na naší scéně chybí, v čem je významná iniciativa tzv. procenta na umění a co dokáže umění ve veřejném prostoru.

I kultura soutěží o pozornost

Následující rozhovor se zabývá brandingem kulturních institucí. Značka neboli brand totiž není jen logo a vizuální identita. Branding je komplexní mezioborový proces, který nejde shrnout do pár slov. Tomáš Hrivnák se již přes dvacet let věnuje řízení značek. K čemu je branding důležitý?

Dlouhodobý dialog je předpoklad udržitelnosti

S ředitelem Moravské galerie v Brně Janem Pressem a designérem Lukášem Kijonkou o nové vizuální identitě MG a výhodách dlouhodobé spolupráce. Jak se mění vztah s veřejností? Jakou roli hraje komunikační strategie a co do ní spadá?

Jak umění mění učení

Společnost pro kreativitu ve vzdělávání vznikla v roce 2010 s cílem rozvíjet spolupráci mezi školami a umělci. V současné době úspěšně pracuje s několika základními i středními školami po celé České republice. Její vzdělávací zážitkové programy, nastavují zrcadlo stávajícímu vzdělávacímu systému. S ředitelkou organizace Mariannou Sršňovou jsme si povídaly o tom, že umění mění učení velmi zásadně, s lehkostí a ke spokojenosti všech zúčastněných.

Kasárna Karlín – místo pro všechny bez rozdílu

Kasárna v pražském Karlíně se po letech otevírají veřejnosti. Objekt, který se snažilo ministerstvo obrany zprivatizovat, byl po neúspěšném pokusu o prodej převeden do majetku ministerstva spravedlnosti. Do budoucna se tato velkolepá klasicistní budova přemění na justiční palác. Vnitřní část objektu a budovy si pronajal Zapsaný spolek Pražské centrum, aby zde vytvořil místo pro kulturní a volnočasové aktivity.

Hledáme věci, které se povedly

Tématu „chytrého města“, které je fúzí moderních technologií a mezioborové spolupráce (úředníci, občané, ziskový a neziskový sektor, akademická sféra), se až donedávna věnoval časopis Smart Cities. Mluvili jsme s Ondřejem Doležalem o tom, proč časopis skončil a co je cílem jeho nového videoprojektu Cities. Proč vznikl, komu je určen a proč Cities už nejsou smart.

Na začátku byl sen o kulturní čtvrti

Pod pojmem Art District 7 se skrývá iniciativa městské části Praha 7, která zde rozvíjí koncept kreativní a umělecké čtvrti. Navazuje tak na historicky a organicky se vyvíjející a ryze lokální fenomén.

Tugiho cesta na trh

Tugi je určen pro lidi s roztroušenou sklerózou. Jeho tvar i název napovídají, že jde spíš o pomocníka než o pomůcku, takže se neubráníte tomu, abyste si Tugiho personifikovali. To byl nakonec i záměr vizuálního umělce Pavla Kučery, který se jednoho dne rozhodl, že vyřeší potíže s léčbou svojí přítelkyně Terezy. Cílem však je dostat Tugiho do průmyslové výroby a pomoct lidem s podobnými obtížemi.

Olomouc má svou mapu kreativity

Více než 1200 subjektů, obrat téměř pět miliard korun a pět tisíc zaměstnaných lidí. Takovou sílu mají v Olomouci a nejbližším okolí kulturní a kreativní průmysly. Vyplývá to z ojedinělého výzkumu, který právě dokončil ve spolupráci s městem tým z Univerzity Palackého.

Nejhorší cesta je něco navrhnout a pak se ptát, z čeho to vyrobím

MatériO je inspirativní vzdělávací platforma, kde se dozvíte leccos o světě materiálů a nových technologiích.Soustřeďuje vzorky materiálů a poskytuje know-how profesionálům z kreativních oborů. Od architektury přes design, výtvarné umění, scénografii až k řemeslné výrobě. Povídaly jsme si s koordinátorkou knihovny Pavlínou Šebestovou.

Není regulace jako regulace

O vizuálním smogu se často mluví. Pod pojmem se rozumí zahlcenost reklamními sděleními. Grafická designérka Veronika Rút Nováková na případové studii z centra Brna potvrdila, že vizuální smog nejenže neprospívá lidem a městu, ale ani obchodníkům. Rozhodla se s tím „něco“ udělat a uspořádala výzvu bezvizualnihosmogu.eu, oslovila radnici a nabídla Brnu řešení.

Czech Music Office zahajuje činnost

Institutu umění – Divadelní ústav (IDU) zřizuje proexportní hudební kancelář. Pro její řízení byl vybrán Márton Náray.

Jde o vztah dočasných a trvalých zásahů

S Michaelou Hečkovou o kulturním aktivismu, financování a udržitelnosti neziskových projektů ve veřejném prostoru v souvislosti s její nedávno vydanou knihou O městech a lidech. Říká jí kuchařka. Je plná lokálních receptů na oživení veřejného prostoru. Některé povedené, jiné méně, poukazují na občanskou angažovanost a fakt, že i na periferii se něco děje. A není toho málo.

Kultura léčí

Kulturní život prodlužuje naději na dožití a činí bytí mnohem kvalitnější, říká italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco. Rozhovor s ním vedl redaktor České pozice Petr Kain.

Czech Design Map

Ať už design milujete, nebo ještě nevíte, že jej milujete, tahle mapa by vám neměla uniknout. O těžkostech i radostech při přípravě interaktivní mapy, sbírání podnikatelských zkušeností i nadšení pro design jsme si povídaly se zakladatelkou Annou Štysovou.

České školy a obalový design

Jsou nadaní, mají skvělé nápady a obstojí i v mezinárodní konkurenci. Řeč je o studentech českých univerzit, kteří již několik let obsazují první příčky v mezinárodní soutěži obalového designu Young Package. Soutěž má více než dvacetiletou tradici a při této příležitosti jsme sestavili žebříček těch nejúspěšnějších českých univerzit. Jaké školy si vedou nejlépe?

Sociální reaktor

Trh v dnešní době prochází díky technologickému pokroku velkými změnami. Komplexní výrobní procesy a obsáhlé know-how jsou skrze 3D tisk a internet na dosah ruky a hlavním atributem cenotvorby se tak pomalu stává nápaditost. „Entrepreneurship“ je nejmocnějším zaříkadlem západního světa a trend start-upů přetvořil byznys na volnočasovou zábavu středoškoláků.

KUTULU - rozhovor o hračkách a byznysu

Rozhovor se šéfkou týmu Pavlou Boháčovou probíhal těsně před otevřením jejich vlastního showroomu. Proto jsme rádi, že si Pavla udělala čas a pro Kreativní Česko povyprávěla o zkušenostech s rozjížděním nové značky a byznysu.

Valašské Meziříčí má nové logo

Valašské Meziříčí začne pracovat s novou vizuální identitou, založenou na tančících literách a na zkratce Valmez. Zakázku iniciovala tamější Komise pro městský marketing.

České startupy 2016

První vlna boomu české startupové scény je za námi. Česko zejména v posledních pěti letech získalo nové nadějné projekty a s nimi i nové, mladé podnikatele, kteří díky investorským penězům vytáhli své firmy do výšin a nemálo z nich dnes díky tomu může investovat též. Jenže jaká je obecná charakteristika českých startupů? A kolik jich tu vůbec je?

Zajímají nás tyto oblasti