Probíhající globální politické, ekonomické, technologické a ekologické změny hluboce ovlivňují způsob, jakým se dnes vytváří, prezentuje a prožívá umění a kultura. Jak mají kulturní centra a organizace, zejména ty neziskové, tyto změny integrovat, aby mohly správně fungovat a nadále pro společnost vytvářet umělecké hodnoty? Tyto otázky se z různých úhlů snaží řešit jak kulturní organizace, tak samotní umělci. Zabývala se jimi i konference TEH 93# na téma Kultivace, která proběhla na konci května v prostorách Studia ALTA a na jejíž přípravě se podílela i Kancelář Kreativní Evropa. Program konference se zaměřil na nové přístupy v oblastech, které souvisí s uměleckou produkcí, včetně prostorů, dramaturgie programu a vztahů na různých úrovních, s důrazem na udržitelnost a společenskou odpovědnost.

Nedávná celosvětová zkušenost s pandemií covidu – jak individuální, tak společenská – vedla v některých oblastech ke globální změně myšlení a priorit a probudila v lidech a společnosti potřebu určitých zapomenutých hodnot. Potřebu zpomalení, péče, stability, udržitelnosti, solidarity a vzájemné pomoci, v protikladu k agresivnímu růstu.

Tento trend se dnes odráží v mnoha různých iniciativách a hnutích jak u nás, tak v zahraničí. Vyjadřuje ho také idea „nerůstu“, kterou nedávno představili zástupci kulturního sektoru ministrovi kultury v otevřeném dopise. Ten by měl přispět ke změně „současného vyčerpaného systému, jenž pro inovativní a společensky odpovědnou kulturu již řadu let nevytváří vhodné prostředí… Alternativu vůči současnému stavu, který plošně uplatňuje ekonomické náhledy, vidíme v důrazu na životní prostředí, spokojený život, smysluplnou práci, vzájemnou péči a kvalitu vztahů,“ píše se v dopise.

Na základě dopisu se na konci května uskutečnila veřejná debata zástupců kultury s ministrem, na které se už diskutovaly některé praktické otázky spojené například se statusem umělce (a umělkyně), který by měl řešit, jak zástupce tvůrčích profesí definovat a jak smysluplně nastavit podmínky jejich fungování v profesionálním umění. Mezi další témata diskuse patřila například otázka restrukturalizace financování umění skrze dotační výzvy.

Synergie jako předpoklad úspěchu

S novým směrem myšlení a přístupu společnosti ke kultuře souvisela i témata čtyřdenní mezinárodní konference TEH 93#, které se teď budeme věnovat podrobněji. 

Její hlavní organizátor – TEH (Trans Europe Halles) – je jednou z nejstarších a nejdynamičtějších kulturních sítí v Evropě, která vdechuje nový život opuštěným budovám ve velkých evropských městech. TEH je aktivní součástí platformy Nový evropský Bauhaus, propojující jednotlivce a organizace v EU, které mají zájem aktivně vstupovat do veřejného prostoru, ovlivňovat životní prostředí a zlepšovat kvalitu bydlení. Projekty TEH jsou také intenzivně podporovány programem Kreativní Evropa. (Jedním z nich byl například čtyřletý projekt Factories of Imagination, který pomáhal evropským kulturním centrům rozvíjet mezinárodní spolupráci a zlepšovat odbornou kvalifikaci jejich týmů.) 

Hlavním tématem konference TEH 93# byla KULTIVACE. Kultivace ve smyslu procesu zaměřeného na rozvíjení a mnohostranné prohlubování našich stávajících aktivit a (znovu)objevování hlubších a trvalejších hodnot oproti cílení na výkon a kvantitu. Týká se jak našeho přístupu k prostoru, tak i vztahu k různým komunitám, které naše činnost ovlivňuje. Je to dlouhodobý a pomalý proces vyžadující holistický přístup, na jehož výsledky si musíme počkat. 

Konference spojila zájmy různých skupin, na jedné straně se jí účastnili umělci, kurátoři a dramaturgové, na druhé urbanisté, architekti a analytici. Za poslední léta se ještě jasněji ukázalo, jak je synergie myšlení a konání těchto skupin přínosná a potřebná pro obě strany i pro okolní svět. 

Tiffany Fukuma, ředitelka TEH, zdůraznila význam této synergie hned v úvodu konference slovy, že budoucností kulturních center je dnes právě TEH. Díky čtyřicetileté zkušenosti, bohatému know-how z různých oblastí a mezinárodní struktuře dokáže TEH pomoci uskutečňovat i náročné kulturní projekty a zajištovat přístup k prostorům a financím. Na druhou stranu chápe nezastupitelnou roli umění a kultury při transformaci a kultivaci prostorů a podporuje jejich rozmanité formy. 

Konference probíhala v prostorech Studia ALTA, které je jedním z členů TEH – v pražské Invalidovně. Tuto vzácnou kulturní památku z období baroka brzy čeká rozsáhlá rekonstrukce, a proto je v současné chvíli jen málo využívaná. Budova i přilehlá zahrada mají velmi specifickou atmosféru, která přispěla k inspirativnímu zážitku z celé akce.

Ředitelka studia Lída Vacková přiblížila situaci, v jaké v současnosti studio funguje: „Studio ALTA se bude brzy znovu stěhovat. Bude to již podruhé, kdy se budeme muset vypořádat s rekonstrukcí, znovu definovat strukturu našeho programu, získat finanční prostředky na nezbytné investice, vyjednávat se sponzory a etablovat se v komunitě nového působiště. Konference je pro nás prostředkem k hledání alternativních přístupů a stanovení nových norem fungování kulturního centra, které by pomohly vyhnout se opakování starých vzorců… Kultivace pro nás znamená naslouchat a učit se uvažovat o našich činnostech v rámci ekosystémů, učit se diskutovat o udržitelnosti a přitom mít na paměti, že její nedílnou součástí je zdravé prostředí pro každou z jejích složek.“

Kultivace jako program pro budoucnost

Program konference se zaměřil na čtyři hlavní témata, odrážející současnou situaci i dlouhodobé úsilí a cíle, kterým byly věnovány speciální sekce: 

• Symbiotická dramaturgie
• Péče o sebe a druhé
• Prostor 
• Krize představivosti

Jednotlivé sekce uvedli kurátoři Lucia Kašiarová, Boris Meluš, Jana Ryšlavá a Petr Dlouhý.

Z hlediska transformace myšlení je nutné začít u jádra vlastní činnosti kulturního centra, u programu a metod, které používá k jeho organizaci. Cílem by měla být symbiotická dramaturgie, která zohledňuje udržitelné využívání lidských a přírodních zdrojů a potřeby a zájmy různorodých zainteresovaných komunit, včetně té umělecké. Důležité a prospěšné je zmapovat a kultivovat už existující zdroje, které máme v různých oblastech k dispozici, najít rovnováhu mezi kvalitou a kvantitou, mezi hodnotami, které sami uznáváme, a hodnotami (uměleckého) trhu a naučit se tyto hodnoty správně komunikovat.

Další sekce, kterou uvedla Jana Ryšlavá, se zaměřila na důležitost kultivace často zanedbávaných vztahů uvnitř týmu, s kolegy, se kterými trávíme většinu času, s nimiž spolupracujeme, kteří nás inspirují a díky nimž je naše činnost vůbec možná. Otevřela mnoho otázek: Kolik pozornosti věnujeme práci, administrativním povinnostem a kolik sobě samým? Jak vrátit vynaloženou energii zpátky lidem v týmu? Jak udržet v systému jiskru? Dalšími tématy bylo hledání pilířů pro budování místních a mezinárodních struktur, schopných čelit pořád silnějším krizím, a také zkoumání potenciálu přátelství a jeho schopnosti vytvářet podpůrné struktury a hranice, které nám zaručí bezpečný prostor. 

Dalším tématem konference byl prostor a jeho redefinice. Své vize a současné postupy v této oblasti představilo na konferenci dvanáct kulturních organizací a projektů v rámci programu Střed zájmu: Redefinice prostoru, který iniciovala a společně se Studiem ALTA zorganizovala kancelář Kreativní Evropa. Tomuto programu se věnujeme v samostatném článku.

Posledním tématem, které je taktéž předmětem samostatného článku, byla krize představivosti a idea „nerůstu“.

Kultivace jako proces rozvoje nabízí motivaci k přežití a naději na lepší budoucnost. Přináší potřebu poučit se z minulých chyb a začít znova a lépe a přitom důkladněji pečovat o životní prostředí. Konference přinesla mnoho zajímavých nápadů a podnětů v oblasti využívání prostorů, přístupu k dramaturgii programu kulturních center, životnímu prostředí, vztahům ke komunitě i společenské odpovědnosti. 

Foto: Darja Lukjanenko

Čtěte dále/