V uplynulých dvou letech činnost všech kulturních organizací významně ovlivnily problémy související s pandemií a v posledních měsících také s válkou, která i v této chvíli pokračuje nedaleko od nás. Denně také pociťujeme dopady klimatických změn. To všechno se odráží také v činnosti kulturních center a organizací. Jak jsou organizace schopny nadále fungovat? Jak se jim daří přizpůsobovat se novým podmínkám a hospodařit se zdroji, ať už jde o prostory, které obývají, nebo tým, který připravuje program?

Tyto a další otázky řešila i mezinárodní konference TEH 93# na téma Kultivace, která proběhla koncem května v Praze. Iniciátorem akce byla rozsáhlá mezinárodní kulturní síť TEH (Trans Europe Halls, má kolem 140 členů), jejíž snahou je vytvářet z opuštěných budov po celé Evropě živá kulturní centra. Konference probíhala v prostorech Studia ALTA,  které vzniklo před patnácti lety z iniciativy umělců a „v jehož programu dominují odvážná, inovativní díla, jejichž cílem je inspirovat k angažovanosti, kreativitě, sdílení a konstruktivnímu dialogu s jinakostí, která je základem otevřené a zdravé společnosti,“ jak se píše na jeho webových stránkách.

Studio ALTA využívá část budovy a park pražské Invalidovny, ale protože je pro celý objekt naplánována rozsáhlá rekonstrukce, bude se muset už brzy stěhovat na nové místo. Pro účastníky konference byl pobyt v prostorách krásné historické budovy a zahrady se silným geniem loci nejenom inspirujícím zážitkem, ale také praktickým vyjádřením témat, která se řešila v rámci debat a workshopů, týkajících se mnoha dalších kulturních center fungujících na nekomerčních základech. 

Prostor jako živý organismus

Novému přístupu k prostoru byla věnována celá jedna sekce konference. Na workshopech a debatách hledali účastníci odpovědi na otázky jako: Co pro nás náš prostor znamená? Kde náš prostor začíná a kde končí? Jak se nám v něm daří realizovat naše myšlenky a cíle? Jak bychom se měli starat o provoz prostoru? Jak naše činnost ovlivňuje náš prostor a jeho okolí? Jak by mohl inspirovat ostatní, aby se lépe vyrovnávali s rostoucí ekologickou krizí? Využití prostoru pro kulturní projekty přináší pro uživatele objektů zodpovědnost nesoustředit se pouze na svůj program, ale i na budovu, okolí, synergie, udržitelnost a další aspekty. Přináší to zcela nové a odlišné problémy, vyžaduje to jinou odbornost, jiné dovednosti a samozřejmě i další finance, týkající se samotného objektu, ve kterém projekt sídlí. 

Lída Vacková, ředitelka Studia ALTA, na konferenci podrobněji otevřela také téma důležitosti komunikace CSR – firemní společenské odpovědnosti. Tyto postupy, známé zejména u velkých komerčních firem, používáme i v kultuře, ale často si to neuvědomujeme, a hlavně to nekomunikujeme navenek. Dobrým příkladem je v tomto ohledu společnost IKEA, s níž studio spolupracuje. IKEA se veřejně a intenzivně hlásí k pozitivním hodnotám, kterými se řídí, jako je udržitelnost a zodpovědnost, a tím si dlouhodobě buduje dobré jméno nejen u svých zákazníků. 

Benefity, které komunikace firemní zodpovědnosti přináší, jsou lepší vztahy uvnitř organizace, ale hlavně navenek – s partnery, sponzory, poskytovateli grantů, s médii a komunitou, která v lokalitě žije. Uznávat transparentnost, zaujmout jasný protikorupční postoj, ukázat, že finanční podpora se používá správně, je pro kulturní centra a spolky obzvlášť důležité, jelikož, jak víme, OPS mají v tomto ohledu u nás dost špatné jméno. 

Kromě této oblasti je zejména v kultuře velmi užitečné poukázat i na jiné nežli finanční benefity naší práce. Týká se to především pracovního prostředí v kulturním centru, snahy o udržitelnost, poskytování rovných příležitostí, podpory diverzity, vytváření bezstresového prostředí, bezpečí na pracovišti, poskytování příležitostí k dalšímu vzdělávání a rozvoji zaměstnanců, uznávání rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. CSR se hodně projevuje i ve vztahu s místní komunitou, v povaze akcí pořádaných centrem, v ohleduplnosti k lidem i životnímu prostředí, zahrnující například šetření energiemi a vodou, třídění odpadu nebo možnosti recyklace a znovupoužití materiálů. Kulturní centrum může komunitě v okolí například nabídnout pomoc při řešení některých problémů v těchto oblastech (vytvoření kompostu v zahradě apod.). 

Střed zájmu: Redefinice prostoru

Své vize i současné postupy, které se týkají prostoru a jeho potenciálu pro budování zdravého životního prostředí, představilo na konferenci dvanáct kulturních organizací a projektů v rámci programu Střed zájmu: Redefinice prostoru, který iniciovala a zorganizovala Kancelář Kreativní Evropa. Tyto projekty jsou příklady udržitelných postupů a mohou být inspirací v náročných časech.

„Pro mezinárodní konferenci TEH jsme vybrali téma prostoru a jeho redefinice, které mimo jiné řeší i mladá evropská iniciativa Nový evropský Bauhaus. Formát dvanácti krátkých prezentací s návazným networkingem je inspirativní a silně nabíjející,“ uvedla Magdalena Müllerová z Kanceláře Kreativní Evropa.

Příkladem možnosti a nutnosti přizpůsobování dramaturgie programu okolnostem a podmínkám je Studio ALTA, jak při popisování jeho historie ukázala Simona Rybová. Studio se před pár lety muselo přestěhovat z velkých prostor do Invalidovny, kde mělo k dispozici spíš hodně malých místností. Nový prostor se nehodil pro fyzické a taneční divadlo, kterým se zejména zabývalo. Musel se tedy změnit program i dramaturgie, začít dělat komornější představení, nabízet více výstav, workshopů a rezidenční programy pro umělce. Tato změna se nakonec, v době covidu, ukázala jako přínosná a užitečná – vzhledem k protipandemickým opatřením vyhovoval spíš program pro menší počet lidí. Studio ocenilo také přilehlou zahradu, kde mohly probíhat i programy pro větší publikum.  

„Proměnili jsme se, ale ta základní myšlenka zůstala stejná. Nakonec se ukázalo, že ALTA je spíš věcí myšlenky než prostoru. Zase se budeme stěhovat, ale jsme na to připraveni. Máme rádi komunitu, která kolem nás vznikla. Přenést myšlenku jinam a oživit ji v jiných prostorech je pro nás novou výzvou,“ řekla na závěr své prezentace Simona Rybová.

Nová Cvernovka v Bratislavě je velký komplex vnitřních i venkovních prostorů, který nabízí spoustu příležitostí, jak se propojit s okolním prostředím. Toto komunitní a kulturní centrum představil jeho manažer Boris Meluš. Budovy stojí na brownfieldovém území na okraji města, ale jsou tady dvě tramvajové zastávky, takže dostupnost z centra je dobrá a to, že lidé mají o tohle místo zájem, se ukázalo i 1. května, v den otevřených dveří, kdy se na Novou Cvernovku přišlo podívat až 25 tisíc lidí. Ambicí celého projektu je vytvořit jakési alternativní město ve městě, které bude nabízet bohaté kreativní využití. Kromě toho se ale plánují i prostory s veřejnou funkcí, například sauna, fitness nebo komunitní zahrada. Projekt počítá s vytvořením podmínek pro městské zahrádkaření. Z bývalých studentských kolejí by mělo vzniknout centrum pro metropolitní inovace, první svého druhu na Slovensku, nabízející cohousing, nájemní bydlení, veřejné služby, komunitní centrum pro seniory, školku atd. Nadace hledá model přestavby celého komplexu a také model jeho financování. Původní objekt je z 50. a 60. let a je energeticky zcela nevhodný. Podle projektu by měl projít tzv. regenerativní transformací, jejímž cílem je co nejvíce zachovat architektonický charakter budov, ale proměnit je v energeticky pasivní. 

V novém sídle kulturního a komunitního centra Krenovka, památkově chráněné budově nedaleko divadla Ponec, se původně tiskly lístky pro vlakovou dopravu. Dnes je nádherně přestavěná a připravená ke zcela odlišnému využití. Yvona Kreuzmannová, která projekt představila, upozornila na výjimečnou roli, kterou v tomto projektu sehrál majitel budovy – významná česká společnost zabývající se dopravní infrastrukturou. Tato společnost, ač nemá s uměním nic společného, přišla s návrhem vybudovat tady kulturní a komunitní centrum, a dokonce velmi velkoryse poskytla všem zúčastněným, včetně tanečníků a dalších umělců, nekomerční smlouvu na dalších deset let. Vzniklo tady nádherné taneční studio s velmi speciální podlahou, ateliéry pro výtvarné umělce, přestěhoval se sem hudební klub Unijazz, je tady i zázemí, nové kanceláře a také kavárna. Na speciální technologie, nábytek a podlahu v tanečním sále kulturní centrum využilo granty z norských a lichtenštejnských fondů EHP, které se jim podařilo získat. Kromě příležitostí pro umělce vdechuje kulturní centrum celé oblasti nový život a přispívá k její gentrifikaci. Krenovka bude v červnu důležitou součástí architektonického festivalu Landscape (zaměřeného na proměny čtyř pražských dopravních uzlů). Centrum se chce v současné době také zaměřit na pomoc umělcům z Ukrajiny – poskytnout jim prostory, aby měli kde zkoušet a pracovat. 

Příkladem adaptivního znovuvyužití prostor je projekt brněnského architektonické studio KOGAA, s nímž seznámil publikum jeden z jeho zakladatelů Tomáš Kozelský. Jedná se o pražskou kavárnu Grounds, která se – i kvůli nepříznivým okolnostem spojeným s covidem – postupně proměnila v zajímavý multifunkční prostor. K zařízení prostoru byl využit veškerý materiál z výstavy Brno Design Days, které studio KOGAA také organizuje. Projekt se postupně vyvíjel podle aktuální situace, a když začala být jeho budoucnost v podobě kavárny nebo restaurace nejistá, začali majitelé zvažovat, že ho pronajmou jako kanceláře. Studio tedy vlastně vytvářelo pět různých prostorů k různým účelům. Všechno je tady flexibilní, bar v kavárně je na kolečkách a dá se kompletně odvézt. Schodiště je zavěšené. V rámci projektu se také řešila zeleň – až tady vzniklo něco jako kancelářský les. Ten se nakonec paradoxně stal novým předmětem podnikání majitelů prostoru, kteří se rostliny naučili pěstovat a rozmnožovat, a je o ně zájem. 

Další představené projekty:

• Milota Sidorová: Role vztahů a kreativity očima urbanistky
• Werner Wiartalla, ufaFabrik Berlin e.V.: Soběstačná ufaFabrik Berlin
• Aleš Loziak, Veřejný sál Hraničář, z.s.: Žít naplno v přítomnosti
• Anna Gümplová, Pražský magistrát a Galerie hlavního města Prahy: Systematická podpora současného umění ve veřejném prostoru – Praha
• Dominik Vontor, IDF (Institute of Documentary Film): Kino kdekoliv: Jak nebýt fotbalistou, a přesto se dostat na největší stadion světa
• Adam Langer, Sladovna Písek o.p.s.: Laboratoř kreativity
• Gordana Crnko, Zuzana Ernst, Brunnenpassage: Příklad transkulturní umělecké praxe
• Amy Gottung, Keosha Love, Long Winter | Our Women’s Voices: DIY projekt z Toronta / Our Women’s Voices

Na záznam celé akce se můžete podívat ZDE. 

Prezentované projekty i další debaty a workshopy konference přinesly mnoho inspirativních nápadů a příkladů, které potvrzují, že dlouhodobá péče a mnohostranná pozornost věnovaná prostoru se vždy bohatě vrátí. Ať už v podobě inspirativního prostředí pro práci a tvorbu, dobrých vztahů s okolím a přírodou, nebo v ušetřených nákladech. 

Foto: Darja Lukjanenko

Čtěte dále/