Nutnost přenastavení postoje společnosti k dnešní socio-ekologické krizi je velkým celosvětovým tématem. Důležitou podmínkou této transformace je i proměna naší imaginace, která by měla reflektovat hluboké společenské, technologické a ekologické změny/převraty, k nimž v posledních letech dochází.  Za správných podmínek může v tomto složitém a dlouhodobém procesu sehrát důležitou roli právě kultura a umění. Proto je tak nutné přehodnotit vztah společnosti k umělcům i způsob, jakým se umění vytváří, prezentuje a prožívá.

Kromě mnoha jiných problémů, které přinesla pandemie a s ní spojená omezení, se i u nás ukázalo, jak je systém křehký a že nedokáže „podržet“ jednu z nejzranitelnějších skupin – umělce, z nichž někteří doslova ze dne na den přišli o práci i publikum. Pandemie a izolace, do níž nás uvrhla, však přinesly i důležitá ponaučení – připomněly celé společnosti nebezpečí vyhoření a ukázaly, jak jsou v životě důležité a užitečné i některé „ekonomicky nevýnosné“ procesy, jako je pauza, zpomalení nebo reflexe. 

Tendenci zpomalení zhmotnila i koncepce „nerůstu“, která se původně zrodila v brněnském HaDivadle a byla důležitým tématem otevřeného dopisu ministru kultury, pod který se nedávno podepsali zástupci a zástupkyně různých českých kulturních institucí. Dopis upozornil na nutnost přenastavení strukturálního vztahu k dnešní socio-ekologické krizi, které se neobejde bez proměny naší imaginace. 

„Z kultury, jejíž prospěšnost se vyhodnocuje na základě ekonomických a kvantitativních ukazatelů, mizí upřímné hledání toho, v  čem je její smysl a význam pro společnost. Kultura pak přestává sloužit jako kvalitní nástroj reflexe a stává se dalším zdrojem k vykazování kvantity,“ píše se v dopisu. „Tvořit neznamená pouze produkovat, jak to předpokládá současný systém financování a řízení kultury, ale i zkoumat, pochybovat, připravovat se, odpočívat a promýšlet zpětnou vazbu.“

Nutná proměna představivosti

Tématům spojeným s proměnou představivosti a přehodnocením vztahu společnosti k umění a hodnotám, které vytváří, byla věnována i speciální sekce nedávné mezinárodní konference TEH 93#, kterou hostila progresivní česká kulturní organizace Studio ALTA. (TEH – Trans Europe Halles – je mezinárodní kulturní síť, která pomáhá osidlovat opuštěné budovy napříč Evropou a využívat je pro umění a kulturu). 

Účastnice konference, kurátorka Mirna Zagar, která je aktivní ve dvou velice rozdílných teritoriích – v Chorvatsku a Kanadě –, v jedné z debat upozornila na fakt, že se dnes stalo normou, že umělec musí dokazovat, proč potřebuje pro svoji práci peníze. To by přitom vůbec nemělo být jeho úkolem. Další anomálií je podle ní to, že se dnes od umělců očekává okamžitý výsledek, zatímco posláním a darem umělce vždy bylo a nadále by mělo být přinášet vizi budoucnosti. 

Petr Dlouhý, kurátor Studia ALTA, který se pravidelně účastní různých mezinárodních výzkumných projektů, přiblížil v rozhovoru během konference některé nové přístupy a praktiky zaměřující se přímo či nepřímo na kultivaci imaginace. 

Například projekt Reshape je jednou z progresivních mezinárodních iniciativ, které jsou spolufinancovány programem Kreativní Evropa. Vychází z přesvědčení, že právě umění hraje zásadní roli při vytváření nových představ o společnosti. Umění dokáže podnítit debatu o tom, jak můžeme nejlépe žít společně, starat se jeden o druhého a o svět kolem nás. Projekt vytváří nástroje pro nastartování kolektivní představivosti a přechod k novému, spravedlivějšímu ekosystému v umění. 

Jedním z takových nástrojů jsou i „Umělecké tarotové karty“, které jsou výsledkem spolupráce umělců z různých oblastí. Cílem je redefinice a určitá aktualizace archetypů z velké arkány. 

„Jedná se o velmi zvláštní soubor, který vznikl z velmi odlišných perspektiv a jehož cílem je navrhnout nový pohled. Jejich prostřednictvím pomáháme institucím, které procházejí procesem transformace, rozhlédnout se kolem sebe a zjistit, co jim chybí nebo co by chtěly udělat. Pracujeme také s uměleckými kolektivy, když potřebují zjistit, jak koncipovat určitý projekt, co do něj zahrnout a kde najít podporu,“ říká Petr Dlouhý.

„Nerůst“ v praxi

Dalším chystaným projektem je Dům odpočinku. 

„Odpočinek se většinou zanedbává a je obvykle na nás, jak tento pojem naplníme, ale možná by bylo prospěšné odpočinek nějak definovat a v určitém smyslu ho institucionalizovat. Proto zde v ALTĚ v prvních červencových dnech, od 4. do 11. července, otevřeme pro veřejnost Dům odpočinku. Budeme odpočívat všichni společně a v dalších hodinách budeme mít otevřeno pro každého, kdo bude chtít navrhnout program, který by aktivně inicioval odpočinkovou činnost. Takže například někdo může navrhnout společné spaní nebo nějakou diskusi na určitá témata nebo představit nějakou praxi, která s tím souvisí. Jde tedy spíše o to naučit se, jak odpočinek ohraničit, jak mu porozumět, ale také jak ho aktivně provádět.“ 

Na tuto akci chce Petr Dlouhý pozvat i společnost Tanzfabrik Berlin, která během května vyhlásila akci nazvanou Pauza jako vzpoura. Celý tým se rozhodl, že vynechá všechny každodenní aktivity spojené s e-mailem a komunikací a nebude se věnovat ani přípravě programu. „Neznamená to, že nepracovali, scházeli se v kanceláři a mluvili o tématech, která potřebují probrat již delší dobu, jako jsou některé vize, potřeby, osobní příběhy, přístupy. Takže každý den pracovali, ale prostě s nikým nekomunikovali. Pozastavili tyto činnosti, které zaměstnávají hlavu tak, že nám potom nezbývá čas na přemýšlení,“ doplňuje Petr Dlouhý.

Podobné iniciativy, přinášející nekonvenční a svobodné pohledy umělců z různých uměleckých směrů, kteří stále častěji pracují napříč estetikou, národními hranicemi a uměleckými odvětvími, nám pomáhají otevřít se a podívat se na věci jinak, než jsme zvyklí. Pomáhají nám překročit bariéry tradičního pohledu a osvobodit se od zavedených praktik, vytvářet prostředí pro spravedlivější společnost, která přijme svobodu, rozmanitost a spolupráci jako své hlavní zásady. 

Foto: Darja Lukjanenko

Čtěte dále/