Bude mít Česko zpět své Design centrum?

Česká republika měla do roku 2007 státem zřizované Design centrum ČR (DC ČR), které fungovalo v Brně a Praze. Po jeho zrušení se zformovala nezávislá skupina nadšenců a vznikla organizace Czechdesign, která se snaží v osvětě designu pokračovat. Nyní do hry vstupuje také Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UPM), kde se formuje nové Design centrum. Na čem v tomhle směru UPM pracuje a jaké projekty chystá? Povídaly jsme si s kurátorkou sbírky moderní knihy a grafiky a iniciátorkou Design centra Ivou Knobloch.

Na listopadové konferenci Upcycling Cultural Heritage jsi mluvila o tom, že UPM, kde jako kurátorka působíš, chce otevřít v lednu 2019 Centrum designu a užitého umění (dále Design centrum). Posláním bývalého DC ČR byla péče o systematické a efektivní využívání designu v průmyslové výrobě, ekonomice a tvorbě životního prostředí; jeho hlavní funkcí pak bylo zpracovávání a zprostředkování informací o současném stavu a vývojových trendech oboru a o jeho historii. DC ČR působilo současně jako odborný poradní orgán vlády České republiky pro otázky uplatňování designu v hospodářské politice a strategii, hmotné kultuře a ekologii. Znamená to, že byste navázali na tuto jejich činnost?
V jistém smyslu bychom mohli navázat na Design centrum ČR. Jeho role byla ale trochu jiná, nebylo navázáno na sbírkovou instituci. Některé funkce převzal Czechdesign a jiné zase agentura Profil Media, která pořádá festival designu Designblok a ceny Czech Grand Design. Snažíme se optimalizovat procesy v instituci typu příspěvková organizace ministerstva kultury. Hledáme ve stávajících strukturách způsob, jak personálně posílit oblast designu uvnitř muzea. Rovněž se nejedná o otevření nějaké zvláštní instituce, ale o vybudování určité buňky pro design v rámci našeho muzea. Design centrum by mělo být součástí metodických center, která zřizuje ministerstvo kultury (MK) při státních sbírkotvorných institucích. Plánujeme dva půl úvazky v první fázi. Zatím je ještě nemáme.

Jaká je tedy idea UPM a proč se toho vaše instituce ujala, i když je mi jasné, že v kontextu vaší instituce to logiku má?
Zřízení Design centra při UPM není nová myšlenka, naopak, v minulosti mezi lety 1946‒1959 zde fungovalo oddělení průmyslového výtvarnictví (tehdejší termín pro design), v roce 1970 pak vznikla samostatná sbírka designu, jejíž kurátorka Milena Lamarová navrhla v roce 1984 zřízení centra designu při UPM, které by bylo partnerem pro zahraniční instituce stejného typu. Ke zřízení Design centra nakonec došlo v roce 1991. Fungovalo jako samostatná instituce podporovaná ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) se sídlem v Brně. Nyní neexistuje instituce, která by jeho koordinační a reprezentační funkce na státní úrovni vykonávala. Důsledkem je roztříštění aktivit spojených s designem. Zřízení Design centra v UPM umožňuje využít fungující struktury muzea jako vědeckovýzkumné organizace, muzejní provoz (sbírkotvorné, restaurátorské, výstavní, publikační, přednáškové a edukační aktivity) a také nejrozsáhlejší odbornou knihovnu v ČR a PR oddělení.

UPM, Zdroj: Asociace muzeí a galerií
UPM, Zdroj: Asociace muzeí a galerií

Design centrum při UPM není prostor, ale jsou to aktivity, které už teď muzeum plní, avšak nad rámec své činnosti, a tudíž je vykonávají lidé mimo pracovní dobu ve svém volném čase. Projekt Design centra při UPM předkládáme MK a doufáme, že naše potřeby pro první fázi centra budou naplněny. K těmto aktivitám bude sloužit jak rekonstruovaná hlavní historická budova na adrese 17. listopadu 2 s výstavními a přednáškovými sály a dílnami, tak i centrální depozitář na Lužinách.

Uvádíš, že Design centrum při UPM není prostor, ale aktivity. Jaké to jsou a jak se lišíte od Czechdesignu? Ten vznikl v roce 2003 jako nezávislá organizace z iniciativy studentů designu. Volně navázali na činnost zrušeného DC ČR. Pořádají soutěže, propojují firmy, designéry a školy, pořádají přednášky, výstavy, vydávají publikace a podobně. A v podstatě určitou funkci dřívějšího DC ČR Czechdesign plní dodnes.
Organizace Czechdesign je nesmírně záslužný a pružný organismus, který dokázal vybudovat vlastní soběstačnost a organizační know-how. Design centrum při UPM obhospodařuje jiný typ činností. Muzeum je vlastně již provádí, ale nemá k tomu personální vybavení. Bohužel je počet kurátorů omezený a zvyšovat počet zaměstnanců nelze kvůli ministerským předpisům. Jedná se zejména o reprezentační funkce a strategické partnerství s vládními organizacemi. Již mnoho let se snažíme nějakým způsobem spolupůsobit na koncepci propagace českého designu v zahraničí na úrovni vládních organizací, což je velmi obtížné, protože dotyčné resorty jako například MPO nemají stabilní personální strukturu. Uskutečnilo se množství schůzek s představiteli jednotlivých resortů na téma podpory designu, kterých se účastnila ředitelka muzea Helena Koenigsmarková, a předložili jsme množství koncepčních materiálů. Problémem je, jak již bylo řečeno, nestabilní personální struktura vládních organizací. Ale nevzdáváme to.

Zároveň se budeme zabývat vlastními inovativními projekty. V současnosti jde o vývoj prototypu nábytku pro expozice ve spolupráci s firmou mmcité, která vyrábí mobiliář do veřejného prostoru.

O mobiliáři do expozice, který vzniká ve spolupráci s firmou mmcité, jsi mluvila také na konferenci o kulturním dědictví. Poukazovala jsi na fakt, že ve výstavních prostorech v současnosti chybí odpočinkové zóny. A úkolem UPM je z principu věci podporovat i spolupráci s firmami. V jaké fázi se projekt nachází a co bude jeho výstupem?
Jedná se o prototyp chytrého sedacího nábytku pro stálé expozice, tedy nábytku, který bude mít zabudovány funkce pro návštěvníka 21. století. Odpočinkový nábytek pro expozice vzniká většinou ad hoc, až když si návštěvníci stěžují. Týká se to i světových muzeí, jak vyplývá z průzkumu, který jsme provedli. Další motivací pro vznik nábytku na míru bylo i to, že v expozici jsou často doprovodné informace na tabletech, obrazovkách a jiných digitálních technologiích a návštěvníci je musí vnímat většinou vestoje nebo při chůzi. V projektu tedy chceme propojit odpočinek s informační a interaktivní složkou. Nyní jsme ve stadiu skicování.

Instalace projektu Backstage, mmcite, foto: Anna Pleslová, zdroj: UPM, upkemp.cz
Instalace projektu Backstage, mmcite, foto: Anna Pleslová, zdroj: UPM, upkemp.cz

Vy jste mmcité oslovili napřímo, nebo proběhla soutěž?
Tento projekt vyplynul z dlouhodobější spolupráce s mmcité, kdy jsme společně požádali o grant Technologickou agenturu ČR a UPM získalo podporu jako hlavní řešitel a mmcité jako spoluřešitel.

Na čem dalším pracujete?
Momentálně připravujeme českou účast na XXII. Trienále designu a architektury v Miláně, kterou iniciovala ředitelka UPM a zasadila se o její státní podporu. Česká republika se účastní Trienále v Miláně po padesátileté pauze kvůli zdejšímu politickému vývoji. Příprava podobných akcí probíhá nekoordinovaně, jednotlivé resorty spolu nekomunikují – narážíme zde i na to, že neexistuje vládní strategie podpory designu. Dalším projektem, který připravujeme společně s Institutem plánování a rozvoje města Prahy (IPR), je koncepce Art and Design District Praha 1.

V čem spočívá projekt Art and Design District Praha 1 a na koho je zacílený? Je to obdoba Art Districtu, který se buduje na Praze 7 s cílem přilákat do čtvrti publikum zaměřené na umění? Jakou roli zastává v projektu UPM?
Art District Prahy 7 již teď generuje velké množství akcí a utváří důležité kulturní podhoubí Prahy 7, k němuž je vázán také ekonomický potenciál. Podobnou proměnou by měla projít také Praha 1, která zdejším obyvatelům a návštěvníkům nabízí žalostně málo z toho, co by mohla. Na území Prahy 1 se nachází UPM, UMPRUM (Vysoká škola uměleckoprůmyslová), zmíněná organizace Czechdesign. Je také zmapována síť butiků, design shopů i design studií. Jejich problém je, že většinou živoří a dlouho se v Praze 1 vzhledem ke zvyšujícím se nájmům neudrží. Cílem je tedy vytvořit strategický plán městské podpory aktivit v oblasti designu a umění na Praze 1. UPM by mělo být klíčovým bodem, jakýmsi „majákem“ informačním i kreativním. K tomu by také mělo sloužit Design centrum při UPM. Tento projekt prosazuje IPR.

S jakými obdobnými zahraničními institucemi jste ve spolupráci a co vám to přináší?
Jedná se o Dizajn centrum v Bratislavě, které podporujeme od samého zrodu myšlenky, dále spolupracujeme s Design centrem Austria, holandským institutem designu a módy Premsela a s CCI Paris (Regionální obchodní a průmyslová komora). Nejdůležitější je pro nás asi Design Museum v Londýně – původně nesbírková instituce, která měla za cíl aktivizovat oblast designu. V průběhu let se změnila v instituci sbírkovou s velkým vědeckovýzkumným a edukativním potenciálem.

Každá zahraniční instituce zapadá do svého regionálního kontextu, který se liší. Pro nás je zajímavé sledovat aktivity a know-how v daném lokálním kontextu a inspirovat se jimi. Například CCI v Paříži je zcela zaměřena na spolupráci s lokálními firmami, a proto byla pro nás inspirací ke zmíněné spolupráci s mmcité.

Několikrát jsi podotkla, že vám pro chod Design centra chybí lidské zdroje. Znamená to, že kdybyste měli dostatek pracovníků, byli byste aktivnější?
Ano, přesně tak. Jak jsem již uvedla, počet pracovních míst v příspěvkových organizacích ministerstva kultury je limitován.

Rádi bychom se úžeji propojili s nezávislými buňkami designu typu Czechdesign a se současnou scénou designu, výrobců, ale i uměleckých projektů, vědy a techniky, neboť všechny tyto oblasti se vzájemně prolínají a ovlivňují – a vždycky tomu tak bylo. Výstupy této spolupráce by mohly být velmi rozmanité, zázemí v obou budovách UPM máme.

Bude nějaký program pro veřejnost/designéry/firmy? A jaký?
Muzeum je veřejná instituce, takže její výstupy jsou veřejné – nejen pro specializované publikum, ale pro širokou obec. V momentálním personálním složení program utváříme a s jeho výstupy veřejnost včas seznámíme.

Text: Kateřina Přidalová / Kreativní Česko
Titulní foto: Kelly Sikkema, Unsplash

Dále čtěte /

Nová spojení: technologie, člověk, umění

Jak se daří spolupráci kreativců, umělců, vědců a mágů IT technologií? Jak vypadá často požadovaná mezioborovost v praxi? Kdo a jak ji podporuje, jaké jsou její bariéry a co přináší divákům? Na tyto a řadu dalších souvisejících otázek poukázala podzimní konference Střed zájmu: IT v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Už víme, jaká je česká móda

IDU nedávno vydal publikaci mapující módní sektor v České republice. Výzkumný projekt popisující situaci v oboru se tak zařadil do série studií o kreativně-kulturních odvětvích u nás. ​​​​​​​S autorkami ‒ módní konzultantkou Violou Fetisovou, byznys konzultantkou Zuzanou Mandic a absolventkou módního designu a podnikání Norou Jelinek ‒ jsme si povídaly, jak mapování probíhalo a co trápí českou módu.

Architekti v sociálních službách

Jak může architektonická praxe pomáhat při řešení sociálních otázek a kultivaci veřejného prostoru? Jak vypadá mezioborová spolupráce v pojetí organizace Architekti bez hranic a co jí může přinést zapojení do mezinárodní sítě? Povídali jsme si se zakládajícími členy spolku, architekty Karolínou Kripnerovou a Vojtěchem Sigmundem.