Českou kreativitu táhne vpřed spolupráce státu a krajů
Města, kraje, stát ale i další aktéři se dnes vydávají těžit potenciál kulturních a kreativních odvětví s většími ambicemi. To je dobrá zpráva, kterou přineslo nedávné Setkání Kreativního Česka. Už nemusíme pouze vysvětlovat význam práce kreativních profesionálů, můžeme se inspirovat i konkrétními projekty a sčítat záměry a strategické cíle napříč republikou. Do hry vstupuje i první státní strategie pro kreativní odvětví a 8,15 miliardy korun pro sektor z Národního plánu obnovy. Revoluční příležitost s sebou ale nese i nutnost spolupráce. Na osmdesát úředníků, politiků, manažerů a expertů se sešlo na pozvání Kreativního Česka, aby hovořili o hubech, kreativních centrech i jiných možnostech, jak vytvořit prostor kreativitě.
Každý sektor a každé město může čerpat z kreativity
Desátého září byl zahájen Opening week kreativního hubu KUMST. Naše setkání pro zástupce veřejné regionální správy bylo cíleně připojeno k této příležitosti tak, aby teoretické diskuse doprovodil fyzický zážitek z nového prostoru, který má za cíl podporovat ty, kteří se živí tvorbou. Principálka hubu Zdeňka Kujová v úvodu všechny přivítala prezentací o tom, jak a proč kreativní hub vznikl. Promyšlenost detailu lze u KUMSTu vnímat jak ve formě, tak v obsahu. Budova ze třicátých let dostala po své citlivé rekonstrukci název, který odkazuje k dovednosti a podnikavosti a kloubí v sobě německý termín KUNST a český KUMŠT. KUMST je hmatatelným důvodem, proč se na jednom místě sejde osmdesát aktérů se zájmem o podporu kulturních a kreativních odvětví (KKO). Huby a kreativní centra jsou v dnešní době v hledáčku řady regionů s ambicí nabídnout pracovní zázemí, které rozvíjí ekonomiku a nové příležitosti ve městě i kraji. Zdeňka Kujová svými slovy připomněla, že jedna budova, jeden hub má i pro Brno přesahy mnohem dál, než se zdá. Hub je místem pro komunitu, přímou výměnu informací, zkušeností, rad k nastartování podnikání nebo i sdílení tvůrčích dovedností. Vedle toho jde o atraktivní prostor pro související kulturní události, výstavy, design shop či prezentace univerzit. Hub poskytuje městu a kraji benefity, které se vstřebají do dalších sektorů a dopadů na obyvatele místa. Pro tento hub je signifikantní zázemí a zřízení JICem. Inovační agentura podporuje v Jihomoravském kraji podnikání více než patnáct let a ukázalo se, že cesta k podpoře byznysu v KKO může být vedena podobnými nástroji a metodami, jaké JIC nabízí firmám z jiných sektorů. Pro JIC, a tedy i KUMST je podstatná spolupráce města, kraje a univerzit. Pokud se ve vaší lokalitě rýsuje potřeba podobného hubu, kreativního centra nebo i nefyzické podpory KKO, je hledání místních partnerů to první, o čem uvažovat a z čeho vycházet. Jakkoli u menších měst bude zázemí a infrastruktura skromnější, než je tomu v Brně.
V druhé úvodní prezentaci jsme zavítali do slovenských Košic. Marko Popovič z pozice vedoucího programu vysvětlil význam neziskové organizace Creative Industry Košice (CIKE), která je součástí nejen košické, ale i mezinárodní scény posledních pár let, od doby, kdy Košice držely titul Hlavního města kultury (EHMK) pro rok 2013. CIKE založilo sedm lidí, kteří využili know-how z aktivit EHMK. Nabídku staví na velice široké škále programů a agendy vedoucí k rozvoji vzdělávání jak kreativců, tak lidí z kulturních organizací, budování kapacit organizací i firem nebo k rozvoji publika. Stěžejní součástí jsou i programy mobility a rezidence zahraničních profesionálů v Košicích, dále výzkum a analýzy potřeb sektoru, z kterých čerpají pro specifikaci nastavení mezisektorových či participativních iniciativ. CIKE je důkazem, že budovat vztah s městem a stavět argumenty pro kontinuální podporu ze strany města není sice snadné, ale jde o nezbytnost. V Košicích se to navíc zjevně skvěle daří. Motivací je ukazovat zástupcům města i klasickým průmyslům výhody spolupráce s kreativci, rozšiřovat povědomí konkrétními příklady a prosadit, že v každém sektoru umí kreativita přinést hodnotu. Aktuálně CIKE pracuje na projektu Košice 2.0, kdy se systematicky využívají služby kreativců pro nastavení služeb města obyvatelům, současně s tím se mohou obyvatelé více zapojovat do chodu města.
„Dlouhé roky budujeme vztah s městem, abychom mohli existovat. Město musí vidět, co přinášíme,“ komentoval Marko Popovič neustálou ambici CIKE posilovat pozitivní vnímání dopadu neziskových rozvojových aktivit. Běžným a platným argumentem je v tomto případě i to, že jedno euro věnované této organizaci generuje dvě až tři eura městu. Děje se tak primárně silnou pozicí CIKE na mezinárodní scéně, kdy se daří získávat evropské granty či být partnerem jiných zahraničních organizací ve velkých různorodých projektech. Vedle čistě finanční hodnoty ale Košice řeší otázku lidí, kteří v nich pracují a chtějí žít. Košice jsou průmyslové město, ale to se jednou změní. Město musí pracovat dopředu a mít podle Marka Popoviče plán B. V Košicích se podařilo přesvědčit vedení města, že má smysl vsadit na kreativní profese. Daří se zapojit i soukromý sektor. „Stále však musíme vysvětlovat, že mezinárodní spolupráce i mimo V4 je důležitá, bez toho to v kulturních a kreativních průmyslech nemá smysl,“ myslí si Popovič. Spolupráce tedy není prázdná fráze pro CIKE ani pro KUMST. Hledání synergií a propojování jak napříč republikou, tak hlavně s Evropou je alfou a omegou pro celý průmysl.
Už je s kým spolupracovat
To, že jsme v etapě, kdy si ke KKO našly cestu nové tváře z regionů, a synergie tak má pevnější základ a potenciál, ukázal další blok setkání. V něm se představili čtyři zástupci krajů či měst. Časové možnosti akce omezily tento výčet hostů, který by jinak mohl být širší. Už nemůžeme hovořit o tom, že o KKO má zájem a rozumí jim jen několik jedinců v republice.
Členka Rady města Uherské Hradiště Zuzana Vandame přiblížila ambice 25tisícového města investovat do KKO. Vznikla Strategie kulturních a kreativních odvětví, která staví na tom, že v místě figuruje 1186 subjektů KKO s obratem blížícím se 1,5 mld. korun. I zde z analýzy vyplynulo, že pro 80 % respondentů je hlavní potřebou mít fyzické místo, kde se mohou setkávat, sdílený prostor pro debaty, výměnu zkušeností, hledání partnerů a vzdělávání. Objevuje se i chuť pracovníků v KKO spolupracovat s městem. Nedávno vzniklý Hub 123 se snaží vykrýt tuto poptávku, ale cílem je vznik většího kreativního centra. Město ale čeká i řada výzev, aby do sebe poptávka a nabídka efektivně zapadly, jakkoli má Hradiště podle radní Vandame výhodu kvalitního a vyhledávaného zázemí pro spokojený život obyvatel.
„Regiony mohou nabízet kvalitu,“ myslí si Kateřina Churtajeva, která z pozice vedoucí odboru kultury stála za vznikem Strategie kultury, kreativních odvětví a kulturního dědictví v Královéhradeckém kraji. Strategie a akční plán zavazují kraj věnovat se do roku 2030 až 171 aktivitám ze čtyř oblastí. Churtajeva potvrdila, že participativní proces tvorbu strategie hodně zdržuje a v době pandemie byl obzvlášť nelehký, nicméně se podařilo zapojit vskutku nejširší možné spektrum aktérů včetně všech obcí s rozšířenou působností. Proto zdůraznila, že jde o skvělou věc, pro kterou je vhodný vysoutěžený externí průvodce. Z jednotlivých partnerství v kraji byl vytvořen základ pro plnohodnotné mapování a vznik klastru, který by ideálně zohlednil a zapsal téma KKO do tzv. regionální inovační strategie (RIS 3), která je zásadním dokumentem pro nastavování investic každého kraje.
Hlavní město Praha odliv obyvatel či profesionálů řešit nemusí, přesto i zde jsou namístě systematické kroky na podporu kreativní ekonomiky. Zaznělo, že Praha je přirozeným lídrem v KKO ze své podstaty hlavního města a také díky koncentraci kreativců a dalšího byznysu. O to víc se musí soustředit na správnou identifikaci potřeb a hledat prázdná místa na trhu. Tuto funkci nyní naplňuje Kreativní Praha, která na sebe letos přebrala právní formu ústavu a je tak méně než dříve vázaná na magistrát města, kdy spadala pod Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Její ředitel Petr Peřinka se těší z toho, že mohou jejich aktivity „přejít od strategie více do terénu“. Podobně jako CIKE musí bedlivě řešit vztah s vedením města, ale i svou pozici a uznání odbornosti nejen u lokálních organizací, podnikatelů a odborníků. Velkým krokem pro vlastní etablování byla jarní online konference Pražské kulturní fórum, na níž hovořili zahraniční experti a místní stakeholdeři a která pomohla akcelerovat práce na nové kulturní politice Prahy, jež je Kreativní Prahou vedena více participativně a využívá online zkušenost s dotazníky a debatami přístupnými širšímu publiku. (Více o Kreativní Praze již brzy v novém rozhovoru.) Blízkým cílem je také posílení zázemí pro herní vývojáře, pro které vznikne inkubátor v Holešovické tržnici. Herní průmysl je podle Peřinky nejsilnější hráčem, který nyní umí dodat městu nejvíce multiplikačních efektů.
Lucie Podrápská z Inovačního centra Ústeckého kraje naopak popsala, že úsilí kraje transformovat svoji uhelnou minulost v kreativní budoucnost vychází z reálného odlivu lidí mimo region. Odchod profesionálů a absolventů do Prahy chce zvrátit projekt nové tvůrčí sítě. Základem úspěchu se může stát právě fakt, že tento cíl řeší kraj, města, kulturní organizace, inovační centrum i regionální kancelář CzechInvest a zástupci univerzity. Síť tvůrčích center je jednou z více aktivit a má poskytnout poradenství i zázemí podnikatelům KKO a navést rozvoj regionu na využívání místních talentů.
Z návazné debaty vyplynulo, že se na poptávku musí zaměřovat všichni. Tam, kde není evidentní, lze jednotlivými rozhovory nízkonákladově zjistit, v čem kdo potřebuje pomoci nebo jak podpořit určitou komunitu, která saturuje region třeba i kulturou, pokud ne kreativním podnikáním, a přináší hodnotu, kterou lidé potřebují. Z tohoto bloku vyvstaly jako nejdůležitější konkrétně kreativní huby a centra, případně i komunikační platformy nezávislé na budově či kulturní domy jako místa setkávání. Již dnes se objevuje zájem lidí stěhovat se z velkých měst zpět do jejich rodiště. Vedle pomalejšího stylu života a dostupnějšího bydlení mohou být důvodem i nové pracovní motivace v podobě komunitního prostředí, nových trhů a prostor na tvorbu a spolupráci a tím vším i viditelnější dopady vlastního podnikání na danou lokalitu.
Evropa vs. Česko
Může se zdát, že jsme v přístupu ke KKO pozadu. V jistých ohledech jsme ale právě letos dosáhli úspěchu, který se v evropské politice tolik nevidí. Pozitivní a motivační proslov pronesla europoslankyně Martina Dlabajová, která vyzdvihla to, že český Národní plán obnovy v sobě zahrnuje 4 % na kulturní a kreativní sektor. Tohoto výsledku kromě Itálie nedosáhl žádný jiný stát v Evropě. „Členské státy Česku závidí,“ komentovala vyjednání 8,15 miliardy pro KKO v plánu obnovy. I v Evropském parlamentu je to práce, dostat KKO do výhodné pozice, aby se do nich investovalo. Posledním úspěchem je navýšení rozpočtu programu Kreativní Evropa o 70 %. Nyní máme sedm let možnost čerpat tyto finance na podporu audiovize i mezinárodních projektů, na půjčky ziskových projektů, nastavení lepšího sběru dat a podobně.
V hledáčku by ovšem mohl být i program Horizon Europe určený na vědu a výzkum, i zde jsou zdroje pro důležitá témata KKO. „Nebojte se tedy velkých projektů v těchto programech. Propojení na KKO je větší, než se na první pohled zdá,“ pobídla europoslankyně. Novinkou je finanční balíček a vize evropského Bauhausu, který vyhlásila předsedkyně Evropské komise a který postupně získává své obrysy. Brzy se začnou realizovat pilotní projekty a bude stále větší možnost se zapojit. Cílem Nového evropského Bauhausu je posunout trend a propojit udržitelnost, ekonomiku, inovace i design v „holistické krásno“ bez přísného dělení na obory a sektory. (Více k programu ve zprávě z 15. září na webu Kreativní Evropy zde.)
„Je dojemné pozorovat současnou náladu. Před deseti lety u nás tomuto sektoru nevěřil nikdo, to samé před sedmi lety v EU, když jsem přišla do parlamentu. Slyšela jsem, že do kultury se neinvestuje. Odborníci se však dnes shodují, že nikdy nebyla příhodnější doba na investování do kultury. Nová Strategie pro KKO v České republice je úspěch a stejně tak cíle v plánu obnovy. Využijme toho, nikdy nebyla příhodnější doba kopat za kreativitu.“
Ministerstvo pro kulturu i kreativitu
Zástupce ministerstva kultury a vedoucí nového oddělení pro kulturní a kreativní průmysly Pavel Zingl v poslední prezentaci dne účastníkům přednesl, co se chystá v agendě MK. Jde primárně o aktivity vycházející z triády dokumentů: Strategie KKO, Národní plán obnovy a Státní kulturní politika. Tyto tři strategické dokumenty státu budou rýsovat vývoj v kulturním a kreativním sektoru v následujících letech. V mnoha ohledech jde o zlomové dokumenty, které poprvé systematicky pracují se ziskovou součástí ekosystému KKO, upozorňují ale také věcně na symbiózu s tvůrčím základem, tedy s kulturou. Dá se říct, že shodou okolností bylo MK právě připraveno ve chvíli, kdy Evropská komise z čista jasna vyhlásila historický balíček na zvednutí Evropy, na její obnovu po pandemii. Státní dokumenty před rokem ještě nebyly dokončené, ale už nesly vize a cíle, které se logicky propsaly za dohledu odborné veřejnosti do komponenty pro kulturní a kreativní sektor v Národním plánu obnovy, díky němuž bude Česko čerpat 182 miliard korun v příštích pěti letech. Naplnila se odvážná ambice MK získat z NPO více než 8 miliard korun a tím se otevřela cesta k realizaci několika zásadních změn pro české KKO. Pavel Zingl shrnul věcně hlavní okruhy. Částkou 3,4 miliardy korun má být podpořen vznik kulturních a kreativních center v regionech, 600 milionů korun půjde na kreativní vouchery, které se během tří let vyplatí až třem tisícům projektů propojujících kreativce s firmami z jiných sektorů, dále má být zajištěna příprava legislativy pro status umělce a transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize (zahrnutí herního vývoje). Celý plán obnovy popisujeme na webu zakreativnicesko.cz, který se věnoval i formou kampaně lobbingu za alokaci 8,15 miliardy korun pro kulturní sektor.
Spíše než pro popis technických detailů těchto cílů ale prezentace MK sloužila jako pozvánka k další spolupráci. „Na ministerstvu kultury jsme připraveni aktivity rozjet, řada věcí je ale nedořešených technicky,“ popsal stav implementace Zingl. V polovině října by měla proběhnout veřejná odborná debata o stavu NPO, MK během ní bude přijímat podněty od stakeholderů, bude se společně definovat poptávka, jak mají být jednotlivé výzvy nastaveny, pro jaké příjemce apod. Harmonogram výzev pro rok 2022 či i dále chce MK zveřejnit v polovině prosince. Řada otázek ale nyní musí být zodpovězena i na státní úrovni a řadu odpovědí nyní nezná ani Evropská komise. Panelisté závěrečné debaty opakovali, že jde o novou zkušenost pro všechny strany.
Finální části programu se zúčastnil i ministr kultury Lubomír Zaorálek. Spolu s ním a Pavlem Zinglem odpovídal člen jeho kabinetu Jakub Bakule, který pracoval na všech zmíněných dokumentech a poslední měsíce zajišťoval komunikaci mezi MK a aktéry zvenku. Ministr popsal, nakolik silně tento rok vnímal nutnost bojovat o finance z plánu obnovy. „Když jsem na NERVu žádal finance pro kulturu, nevěděli, co bych dělal s jednou miliardou korun. Osm miliard je úspěch. Šlo mi o to, rozjet to, co tu chybělo. Budeme se muset učit od sebe navzájem, každý si musíme říct, jak kdo potřebuje pomoct,“ okomentoval otevřený proces hledání řešení ministr a upozornil, že i MK má stále problém se zajištěním pracovníků pro implementaci, což se konstantně jeví jako největší bariéra.
Dá se říct, že karty jsou rozdány a jsou to karty s vysokými trumfy. Celá debata byla vedena pozitivně a apelativně zároveň. To, že jsou vidět nedostatky především v množství lidských kapacit, že kraje nemají zatím přesné zadání, jak se na finance, které do regionů poputují díky NPO, připravit ani to, že stojíme před parlamentními volbami, nemá být viděno jako problém a nemá být pociťováno jako hrozba. „Partnerství musí vycházet z toho, co vzniklo během pandemie. Sektor si nyní zvykl vyžadovat komunikaci a spolupráci. Pokud toto vydrží, tak to bude ta skoková změna, ne ty peníze,“ myslí si Jakub Bakule. Martina Dlabajová zopakovala, že právě spolupráce a společné úsilí jsou to, co vyhrálo bitvu o uznání hodnoty KKO. „Můžeme bojovat za položky v rozpočtu, ale pokud byste nespustili výzvu #zakreativnicesko a nerozvířili debatu, tak by se to nikdy nepodařilo dotáhnout tak daleko.“ V závěru se hodí citovat slova ministra Zaorálka, která nemířila jen k publiku v sále a celý sektor s nimi nyní bude muset klepat dál na dveře vrcholných politiků a úředníků, aby z velké šance nezbyl nevydařený pokus, kdy si pro sebe kultura a KKO ukrojily příliš velké sousto: „Máme konečně něco, na čem můžeme pracovat. Svět se vyvíjí a my budeme mrhat příležitostmi, pokud se nyní kultury a kreativity nechopíme.“
Poznámka: Partnery Setkání Kreativního Česka byly kreativní hub KUMST Brno, CzechInvest a Ministerstvo kultury ČR.
Odkazy: Prezentace jednotlivých hostů najdete na naší stránce Novinky.
Vloženo:
Nepřehlédněte/
Živá místa / Luhovaný Vincent
Jak lze kulturní nabídkou ovlivnit místo, na kterém vám záleží? Jak si pro tento cíl nastavit spolupráci, pracovní podmínky, jak na motivaci a vlastní limity? Festival Luhovaný Vincent po třináct ročníků obohacoval nabídku hlavní lázeňské sezony, zval k zážitkům jak místní, turisty z větších měst i lázeňské hosty. O tom, jak dělat akci od nuly, jaké zkušenosti Spolek Luhovaného Vincenta může předávat dál a proč bylo nutné festival ukončit, jsme si povídali se zakladatelkou a ředitelkou festivalu Magdalénou Hruškou.
Živá místa / Silo Jihlava
Skupina dobrovolníků vdechla nový život kulturní památce, obilnímu skladišti v Jihlavě. Silo většině místních dlouho připomínalo squat a jeho poslání brali s rezervou. Postupně se do něj ale místní naučili chodit. Z důvodu výstavby nové silnice ale komunitní projekt, bude letos na podzim měnit podobu a není jisté, zda se udrží nat na stejném místě nebo najde nové útočiště. Komunita čítající asi padesát členů ale pokračuje dál.
Kam míří a koho sdružuje nová Asociace kulturních center?
"Jsme přesvědčeni, že kulturní centra jsou srdcem našich komunit, kde se setkávají lidé různých věkových a sociálních skupin, aby prožili inspirující zážitky a smysluplně strávili volný čas,“ popisuje důvod svého vzniku Asociace kulturních center Dagmar Bednáriková. O poslání nové asociace, potřebách síťování a vítáních dalších členů jsme si povídali s její předsedkyní.