Před deseti lety začalo hledání místa pro brněnské kreativní centrum. Volba padla na bývalou káznici a pro tento cíl vznikla v roce 2009 platforma Kreativní Brno.
Kreativci však ani po deseti letech káznici neobývají. I když cesta za kreativním centrem ještě není u konce, přinesla mnohé a historicky cenný objekt na Cejlu i tak žije a vysílá důležitá poselství.

Dům, který si pamatuje

Mělo by již dnes Brno své kreativní centrum, kdyby tenkrát jako místo jeho vzniku nebyla zvolena právě bývalá káznice? Ti, kdo na centrum čekají již celou jednu dekádu, si tuto otázku mohou klást. Přesto však v Brně převládá přesvědčení, že šlo o správný výběr a je potřeba z něj neuhnout, byť s sebou přinesl a stále přináší jisté komplikace i odpůrce. Ideální scénář pro káznici Brno nenapsalo, zato však na své cestě ke kreativnímu centru posbíralo nemálo zkušeností, které tvoří příběh plný hledání, čekání a spolupráce. „Zásadní na této cestě bylo právě rozhodnutí o umístění centra do této lokality, díky čemuž stará káznice přežila směnu za jiný městský majetek a nestala se například obchodní plochou s tenisovými kurty, jak si někteří přáli,“ vzpomíná Tereza Chrástová, iniciátorka kreativního centra. Díky kreativnímu centru byl objekt zachován a hlavně prověřen po stavební a historické stránce. Následně byl dokonce prohlášen kulturní památkou. Jde tak o další příklad, kdy kulturní a kreativní záměr nejen oživuje, ale i zachraňuje, v tomto případě místo důležité pro celou společnost, místo nasáklé silnou historií, kterou nelze zapomenout.

Od konce 18. století až do roku 1956 zde sídlil soud a (politické) věznice – stavba tak pamatuje všechny mocenské režimy. Na to nechtějí zapomenout ani ambasadoři centra a organizace, které v posledních měsících v káznici působí. Místo smrti a utrpení má sloužit pietě a posílení paměti nejen rezidentů Brna. Hlavním nositelem historické stopy bude Moravské zemské muzeum, ideálně ve spolupráci s dalšími paměťovými organizacemi jako Post Bellum, Občanské sdružení Paměť, zajímá se i PEN klub. Smyslem je doplnit smutnou stopu o nové pozitivní využití. Velkorysých osm hektarů plochy káznice je rozloženo kolem tří dvorů orámovaných dvěma ulicemi. Na mapě Brna ji nelze přehlédnout. Kromě velikosti je její devízou i pěší vzdálenost od centra města. Je potřeba vnímat, že vstup z ulice Bratislavská leží v samém srdci takzvaného brněnského Bronxu, sociálně dynamické lokality, pro kterou vize o místě setkávání umělců, kreativních podnikatelů a veřejných aktivit představuje šanci na lepší budoucnost. Z praktického hlediska rozhodla skutečnost, že objekt je plně v majetku města.

Že je možné spojit šedou historii s kreativním podnikáním a kulturním programem, si stále, po takřka deseti letech úsilí, myslí Tereza Chrástová z Odboru strategického rozvoje a spolupráce Magistrátu města Brna (MMB), která pomyslela na vznik kreativního centra jako první. Spolu se Zdeňkou Kujovou z Jihomoravského inovačního centra dlouhodobě zasvěcují svou energii podpoře kreativních odvětví a vysvětlování jejich vlivu na trh, pracovní místa i spokojenost společnosti.

Vize, strategie, praxe

Prvních pár let se proces prosazování kreativního centra neobešel bez studijních cest, workshopů, mapování, mezinárodní konference nebo studie proveditelnosti. Vše směřovalo k tomu, že místní politici a úředníci začínali chápat přínos a smysl jejich ambicí. Opuštěný objekt přitahoval víc a víc pozornosti. Přirozeně se začali ozývat také odpůrci revitalizace pojaté v duchu kulturních a komunitních aktivit. Vedle toho se kupily i sliby radnice. Vyhlášení architektonické soutěže nepřicházelo a podání žádosti o evropské dotace na rekonstrukci se oddalovalo. Mezitím byla stavba městem sanována, aby v ní mohl probíhat alespoň dočasný kulturní program a prohlídky, protože instituce jako Knihovna Jiřího Mahena nebo jednotlivé produkce (Divadlo Líšeň, Ensemble Opera Diversa) měly o její využití zájem. Roky plynuly a potenciál a energii kultury a kreativních odvětví, kterou v Brně ucítili jako jedni z prvních, začala mezitím vnímat a řešit i další česká města.

Platforma Kreativní Brno nicméně přivedla vedení města k přípravě nové městské strategie pro kulturu a kreativní odvětví, na které se začalo pracovat v roce 2015. Ještě předtím bylo Brno prvním městem, kde se zmapovala kulturní a kreativní odvětví (KKO). Nastavily se první nástroje jejich podpory. „I když se revitalizace káznice poněkud vleče, město podporuje kreativce aktivně. Jsem ráda, že se zmapoval místní tvůrčí potenciál, realizují se i jiné formy podpory a kreativci jsou zapojováni do městského plánování,“ uvádí Tereza Chrástová. Vedle takzvaných kreativních voucherů na propojení firem a kreativců spolufinancuje Brno exportní akce a festivaly, mezi které patří například Czech Fashion & Design Weekend v Bruselu, herní festival Meet & Build v Charleroi, akce Prototyp, Game Access či Brno Design Days. „Navíc jsme zapojeni do národní strategie podpory KKO, takže věřím, že co jsme v Brně rozjeli a složitě advokovali, bude za chvíli bráno jako samozřejmost, s náležitou podporou na úrovni státu. V Británii, Švédsku či Holandsku si to uvědomili už před desetiletími,“ dodává.

Součástí změny bylo zřízení specifické pozice koordinátora pro kreativní průmysly na městě (Tereza Chrástová). Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna schválilo zastupitelstvo na jaře 2018, nyní se finalizuje akční plán. Dokument je ztělesněním unikátní spolupráce Odboru kultury MMB a Odboru strategického rozvoje a spolupráce (dříve Kancelář strategie města).

Důkazy místo slibů

Rok 2018 přinesl také další zlomy. Vítězem veřejné architektonické soutěže na podobu Kreativního centra Brno se stalo pražské studio KAVA a do části objektu se nastěhovala organizace Tripitaka se svým projektem Barvy brněnského Bronxu (BBB), čemuž je potřeba věnovat pozornost. Tripitaka je první stabilní obyvatel „nové káznice“, který se věnuje dramaturgii místa a proaktivně naplňuje vlastní koncept Káznice žije. Další milník se očekává v roce 2020, kdy město podá žádost o financování rekonstrukce z evropských fondů, případně káznici zakomponuje do tvorby přihlášky o titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2028, o nějž budou česká města soutěžit v roce 2023. Mezitím co úřední šiml bude konat, či váhat, káznice bude žít koncerty, prohlídkami, bohoslužbami, divadlem, workshopy, diskusemi a programy pro děti.

Devízou káznice totiž zůstává, že umí přitáhnout různé skupiny odborníků, organizace i obyvatele Brna, kteří sem nechtějí jít za čistotou a labutí na cappuccinu. Důkazem byl říjnový festival Faktor K. – obsahově i formálně široce pojatá akce, která vystihla různá témata spojená s objektem. Tým projektu BBB zkombinoval celkem 21 programových položek. Kromě uměleckých eventů, které vzešly i z otevřené výzvy, to byly besedy s pamětníky, IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu nebo panelová diskuse na téma podnikání v kreativních odvětvích.

Prostřednictvím často objevných a do historických prostor invenčně a citlivě zakomponovaných uměleckých produkcí upozornila akce na potenciál objektu jako kreativního místa. Káznice je svojí polohou u centra města dobře dostupná, přesto pro mnohé téměř neznámá, a proto překvapivá a inspirativní v mnoha směrech.

V rámci setkání Brněnského kulturního parlamentu (BKP) vystoupil zahraniční host Sjoerd Bootsma, umělecký ředitel Evropského hlavního města kultury (EHMK) 2018 v holandském Leeuwarden-Fryslân (LF) a v současnosti umělecký ředitel LF2028 – nástupnické organizace EHMK-LF2018. Bootsma představil projekt obnovy tamní věznice Blokhuispoort. Její význam pro současnou podobu města okomentoval slovy: „Kdyby nebylo této budovy z 16. století, nezískali bychom titul EHMK.“ Věznice byla v provozu do roku 2007. Následně získala titul památky a během pár let se ji podařilo transformovat na kulturní centrum s muzeem, kavárnami a ateliéry. Místo má mnoho společného s projektem Kreativního centra Brno. Bootsma upřímně přiznal, že zpočátku nebyl nový Blokhuispoort pro každého. Někteří zde pociťovali minulost všemi smysly. Pomohlo však to stejné, s čím se nyní setkáváme v káznici díky BBB – umělecké intervence umí zprostředkovat nové úhly pohledu a přinést do místa jiné emoce. Bootsma dal Brnu jedno doporučení: „Dejte prostor lidem s chutí místo měnit, nezávislým organizacím, transformace pak nastane přirozeně. Kulturní dědictví je tu déle než my a každá generace si k němu hledá svůj nový vztah. Pokud památku zavřeme novému obsahu, zemře, vztah zmizí.“ Záměr organizátorů Faktoru K. byl jasný – ukázat, že to jde. „Nemalá podobnost obou projektů dala všem přítomným možnost pro komparativní vyhodnocení stěžejních otázek, jakož i náhled na výzvy, kterým může projekt kreativního centra v budoucnu čelit,“ uvedla za BKP Pavla Lukešová z Odboru kultury MMB.

Pozitivně se o záměru kreativního centra vyjadřuje i historik a novinář Luděk Navara z Občanského sdružení Paměť. Káznice na něj působí jako věrný obraz dějin, ze kterých je třeba se poučit. „Měla by přinášet užitek novým generacím, informovat o historii, a pomáhat tak předcházet stejným chybám společnosti v budoucnu.“ Prezentace pana Navary v neposlední řadě poukázala na varovné případy, kdy byly podobně významné objekty opomenuty a došlo k jejich znehodnocení, případně  k úplné devastaci.

Konference Faktor K. uvedla v život nový programový koncept Káznice žije, který vytvořily pořádající spolky Odjinud a Tripitaka ve spolupráci s partnerem TIC Brno. Akce vyrostla na potřebě propojovat jednotlivé skupiny lidí, kteří participují na prostoru z různých důvodů. „Ať už jsou tyto důvody profesní, zájmové či osobní, není úhel pohledu na káznici a její budoucí využití logicky u všech stejný,“ míní Pavel Strašák, autor konceptu a zástupce projektu Barvy brněnského Bronxu, který v káznici dostal zelenou a jako první se stará o dramaturgii a život objektu. Tým BBB věří, že Faktor K. je především nadějí pro konstruktivní a konsenzuální postup při vytváření kulturního prostoru, který bude zastřešovat množství aktivit a současně bude přínosem pro lokalitu i pro celé Brno. Pokud se zeptáte aktérů, co jim pomáhá nejvíce, bez patosu odpoví, že spolupráce. Bez ní by káznice nebyla tím, čím dnes je a čím ji chtějí mít.

Brno zůstává kreativní

To, že Brno stále nemá své kreativní centrum, neodsoudilo místní scénu k pasivitě. Naopak. Projekty, přehlídky či nově vzniklá místa spíše jen v mezičase posílily pozici kreativního města. Za centrem města vznikla Industra, kde provozují galerii, makerspace a hackerspace, hostí divadelní spolek, pořádají přednášky, design markety i baristické kurzy. Menší, zato více v centru je bývalý lihovar, který ožil jako sociální reaktor The Distillery. Architektonické studio KOGAA zde nastavilo po renovaci brownfieldu koncept propojující komerční pronájem s kulturními projekty, který použilo i na další prostor takzvaného Lycea v bývalé škole. Dá se říct, že Brno si vždy poradí, o zajímavé prostory zde není nouze.
I přes řadu coworkingů je ale stále cítit hlad po kancelářích a ateliérech pro tvorbu i podnikání. Velkou ztrátou pro místní tvůrce byla demolice a nyní probíhající developerská přestavba areálu Vlněna, kde se po zastavení výrobního provozu koncentrovala značná část nezávislých akcí a tvorby. Osobně absenci místa pro tvorbu a setkávání pocítila i expertka na kreativní průmysly a producentka Zdeňka Kujová. Když pochopila, že káznice si na svou renovaci ještě pár let počká, podařilo se jí do hry přizvat Jihomoravské inovační centrum (JIC), které se i díky ní dnes zaměřuje vedle podpory technologických firem na ty z kreativních odvětví. „Brno má svůj půvab. Díky klidnému tempu může kreativním lidem nabídnout dobrou soustředěnost na práci a prostor pro experiment. Zatímco města Berlín a Drážďany poskytují umělcům ateliéry zdarma nebo jenom za nízkou cenu, aby si je udržela, v Brně nic takového nefunguje,“ vysvětluje Kujová svou motivaci. V roce 2020 se očekává otevření kreativního hubu na Údolní. Pro záměr zaplnit prázdnou budovu po Fakultě výtvarných umění VUT se vzácně spojilo JIC s městem a krajem. Nyní čeká budovu pod Špilberkem oprava. Otevření hubu je plánováno, coby pilotní verze Kreativního centra Brno v káznici.

Nebát se výzev

Je vidět, že kreativní scéna v Brně jen nepřežívá, ale pomalu posiluje. Již nyní jsou v rámci komunitního projektu Barvy brněnského Bronxu poskytovány v káznici prostory mladým tvůrčím lidem. V nabídce jsou divadelní a hudební zkušebny, komunitní kavárna a ateliéry, které mohou využívat (a také využívají) četní zájemci z řad studentů, obyvatel okolní čtvrti a brněnské umělecké obce. „Do konce února 2020 bychom navíc chtěli v objektu připravit nové patro s celkem osmi ateliéry pro výtvarné umělce a jednou uměleckou rezidencí. Ateliéry budou k dispozici za cenu dostupnou i pro mladé absolventy, kteří se teprve snaží etablovat na umělecké scéně,“ dodává k plánům David Oplatek, vedoucí BBB. Tam, kde chybí tvrdá data o síle KKO, lze čerpat z atmosféry a osobních setkání. Kreativní Brno není jen webový portál a sen pár jedinců. Stejně jako káznice není jen prázdný objekt s temnou historií. Diskuse o podnikání v kreativních odvětvích se plní posluchači, firmy začínají chápat smysl propojení s designéry, stále více prázdných budov se v Brně proměňuje a oživuje kulturou, uměním a podnikáním díky kreativním firmám a nezávislým spolkům.

Nejeden Pražan či cizinec objevuje Brno jakožto zajímavé místo k životu i tvorbě. Co víc by si radnice města mohla přát, řeklo by se. Jak s tím umí naložit, nám ukáže během příštích pár let. Kdy jindy než nyní dotáhnout plány a posunout vize o kus dál. Počkejme proto ještě chvíli. Snad současné vedení města naváže na minulé snahy a termíny kreativita, inovace a spolupráce zaujmou v mapě města silnou a konkrétní pozici, mimo teorie strategií. Před Brnem jsou výzvy, které nelze odmítnout.

Odkazy: @Kaznicezije; Kreativní Brno

Nepřehlédněte/