Čím byla, je a bude Kreativní Olomouc?

Radek Palaščák je neformálním velvyslancem kulturních a kreativních odvětví (KKO) v Olomouci. V našem rozhovoru bilancuje poslední léta, kdy byl v čele platformy Kreativní Olomouc a hybatelem dění. Společně se současným prorektorem Univerzity Palackého Petrem Bilíkem má totiž hlavní podíl na tom, že se zástupci kreativního sektoru začali brát v hlavním městě Hané vážně. Se smířlivostí a trpělivostí sobě vlastní městu prorokuje slibné vyhlídky. Olomoučtí komunální politici se už totiž bez znalosti konceptu KKO neobejdou.

Jak vznikla Kreativní Olomouc?
Pokud vím, tak prvotním impulsem bylo, když Petr Bilík tehdy z funkce proděkana jezdil po světě a přivezl do Olomouce koncept KKO. Já tehdy asi po dvanácti letech končil na univerzitě v pozici vedoucího oddělení komunikace a tiskového mluvčího. A než jsem si stačil vydechnout a uspořádat myšlenky, začaly se dít iniciální věci kolem KKO. Nastoupil jsem na rodičovskou se čtvrtou dcerou, a tak jsem získal určité množství volného času, který jsem tomu mohl věnovat. Byla to tedy souhra nadšení, dobrého projektu a příznivých soukromých okolností.

Abychom se mohli začít bavit vážně o tom, co koncept KKO znamená pro Olomouc, potřebovali jsme znát, jak silná tu KKO jsou. A právě z potřeby olomouckou scénu zmapovat vznikla v roce 2016 Kreativní Olomouc (KO). S Petrem jsme se dohodli, že vytvořím tým a ujmu se mapování. Na svém vrcholu čítal tým čtrnáct lidí. Tehdy jsme ani nevěděli, co mapování konkrétně obnáší, jestli nám bude trvat týden nebo tři měsíce. Nakonec to trvalo asi dva roky. Čím více totiž člověk pronikal do hloubky, tím více zjišťoval, že nestačí jen „pobrouzdat po Olomouci a zjistit nějaké informace”. A tak jsme do toho šli poctivěji. V roce 2017 vyšla závěrečná studie. Na jejím vzniku se všichni zcela odvařili a potřebovali se vrátit ke svým normálním životům a zaměstnáním. Zbyla nám/mi ale ambice vytvářet nějakou platformu, která by vyvíjela paralelní informační a osvětové aktivity. To je dnes Kreativní Olomouc.

Co na téma kreativní průmysly říká vedení města?
Město nikdy není “nějaké”. Je to o lidech. Někteří cítí ten potenciál a jiní ne. To vidím ve všech oblastech. My jsme si možná v roce ‘89 mysleli, že můžeme přeskočit těch ztracených 40 let. Ale ukazuje se, že to nejde. Společnost musí tu cestu ujít celou, musí dozrát. Dovedu si představit, že nám to s KKO nebude trvat deset let, ale pět. Ale těch pět určitě, a ty nikdy nepřeskočíte. Ta naše představa, že něco ideově doženeme, se naplňuje, ale pomalu. Je to v pořádku, že tady je ta rezistence radnice. Na tom není nic špatného. Je to proces.

Když dobu nepředběhneš, samo se to nikdy nestane. Věci se mění tím, že přijde někdo s inovativním přístupem. Je důležité, že to dělá univerzita. A to je správně. Univerzita má zachycovat trendy.

Spoustu energie jsme investovali do toho, že jsme obcházeli nejvyšší představitele města a snažili se jim vysvětlit, že „to KKO” existuje. Tím se nám za dva a půl roku podařilo udělat kus neviditelné, ale klíčové práce ‒ dostat téma do širšího povědomí politiků. Důkazem toho je, že když jsme na podzim před komunálními volbami oslovovali lídry kandidátek. Spousta z nich už s tématem počítala a měli to hodně dobře sesumírované. Přitom dva roky před tím na nás koukali jak na zjevení. A to se nestalo samo od sebe. S platformou KO jsme šířili spoustu informací, neustále někde prezentovali, docházeli či dojížděli na nejrůznější fóra, byli na Radě města, scházeli se s lidmi z radnice, kteří to vnímali podobně.. Aniž z toho byl pokaždé nějaký zcela konkrétní výstup.

Jak jste KKO vysvětlovali?
Trvalo dlouho, než jsme si my sami ujasnili, jak vůbec chceme o KKO mluvit. Pak jsme si vybudovali jednoduchá připodobnění, aby tomu rozuměl úplně každý. Nemám jednu definici.Vždy jsem KKO definoval s ohledem na to, s kým jsem se v ten který moment bavil. Nejdůležitější bylo vysvětlit dvě věci: že jako jednotlivců si nás nikdo nevšimne, a tak že je potřeba za odvětví vystupovat jednotně, ukázat sílu. Ta druhá věc je popsat, která odvětví tam patří. To jsem dělal na příkladech, které druhá strana určitě zná. Nebo jsem použil ekonomická zdůvodnění, protože na tom si to mnozí nejlépe představí: “V Olomouci jsou tři velcí zaměstnavatelé Fakultní nemocnice, Univerzita Palackého a pak KKO.”

Za stejně důležité považuji zvědomovat sounáležitost s KKO u zástupců jednotlivých odvětví: „Vy jste toho součástí, vy jste KKO!“.

Co vás inspirovalo? Formovalo?
Od začátku jsem konceptu KKO věřil, studoval jsem ho, navštěvoval místa, která mě inspirovala a tak dále. Celé mi to ale přišlo poměrně abstraktní až do okamžiku, kdy jsme pořádali semináře se zástupci jednotlivých odvětví. Ta setkání s konkrétními lidmi ze všech myslitelných oblastí

S kým jste na začátku spolupracovali? Kdo vám pomáhal?
Celé know-how týkající se KKO jsme získali díky IDU (Institut umění - Divadelní ústav). Z lidí z IDU a kolem IDU jsme tahali spoustu informací a zkušeností, ale také jsme vytěžili zástupce jiných měst, co si mapováním již prošli. Měli jsme možnost potkat se s lidmi z Brna, Ostravy, Pardubic, Zlína, Ústí nad Labem, Plzně nebo Ostravy. V každém z těchto měst byl někdo, nebo skupina lidí, která se o něco snaží a se kterými jsme spolupracovali, nebo spolupracujeme dosud. Vznikla tak síť měst, která spolu, byť ne nijak intenzivně, fungují (a to také díky aktivitě IDU). Sejdeme se, máme možnost se podělit o zkušenosti a vzájemně se prezentovat.

Můžete přiblížit, čeho se týká Výzkum motivací aktérů kreativních průmyslů v olomoucké aglomeraci a návrh strategie pro posílení segmentu, který v současnosti probíhá na Univerzitě Palackého?
Jeho tématem je brain gain a brain drain (pozn. red. pojmy pojednávají o přesunu vzdělaných a kvalifikovaných lidí do/ze města/země). Šlo o jedno z klíčových témat, na které jsme narazili v průběhu mapování. Objevili jsme spoustu věcí, které bylo možné popsat tvrdými daty. Ale pak jsme narazili asi na desítku fenoménů, které byly komplexní a objevovaly se napříč odvětvími, ale nebylo možné je popsat do hloubky v rámci mapování, které mělo jiné cíle.

Jedna z věcí, která se stále řešila, byl vztah KKO ke vzdělávacímu systému. A tak jsme před dvěma lety realizovali projekt společně se čtrnácti univerzitami v Česku. Jeho úkolem bylo zmapovat, kde se ti „kreativci rodí“ a dát univerzitám návod jak studenty lépe připravit na požadavky praxe, respektive aby efektivněji fungovali v symbióze s odvětvími KKO.

Dalším tématem bylo právě to, že v Olomouci je spousta nadějných talentů, a to nejen rodáků, ale i z Moravy a překvapivě hodně i z Čech. Ale až dokončí studium, tak prásknou do bot. Zároveň je údajně cítit nový trend, – po nabití zkušeností v Praze nebo zahraničí se do rodného města vrací. Děje se to ale opravdu? Týká se to jednotlivců, nebo je to širší fenomén? Případně co dělá město pro to, aby to ovlivnilo? Projekt by měl tento efekt podchytit a popsat, co se děje.

Je příznačné, že nositeli tématu - lobbisty za KKO jsou jednotlivci, kteří se pro to sami nadchnou?
….a kterým se na sebe podaří nabalit větší či menší skupinu lidí.

Tedy lidi mimo radnici?
Ano, a pak se jim třeba podaří – díky svým aktivitám - na tu radnici proniknout. Jejich osudy jsou různé. Drtivá většina těch lidí jednoduše cítí tu potřebu. Vidí, že se to daří jinde, většinou na západ od nás, a vidí potenciál ve svých městech nebo regionech. Velmi často, nebo skoro vždycky, se do toho pustí ve svém volném čase, případně s nějakou drobnou grantovou podporou. Ta idea je silnější a tak narůstá i ochota obětovat svůj volný čas.

Je to podle vás takto správně?
Určitě! Je nemyslitelné, aby radnice řekla: „Tak tady máme volného půl mega, kdopak si o něj řekne, že by nám tady třeba rozjel KKO?!“. Lidi jsou iniciativní sami od sebe, snaží se nadchnout a získat pro to téma politiky. Byť teda nevím, jestli to není oxymorón. Cítí, že by z toho nakonec mohli profitovat všichni a to „profitovat“ ne jen ve finančním slova smyslu.

Co všechno si myslíte, že může dobré uchopení KKO ovlivnit?
Zástupci jednotlivých odvětví toho zase tolik nežádají. Požadavky, které zaznívaly na seminářích byly nesmírně skromné. Nechtějí budovat infrastrukturu ani nic podobného. V první linii si přejí, aby si jich konečně někdo všiml. A za mě je to klíčová a nejužitečnější věc, která se za KKO skrývá: a to, když zástupce odvětví začnete vnímat dohromady, kdy se teprve ukáže velká síla kreativních odvětví. Tím, že se o nich ví a začíná se o nich mluvit, se dostávají do hry. Důkazem toho je i náš projekt „fotomapování“ uveřejněný na facebookové stránce KO. V něm dokazujeme že zástupci olomouckých KKO jsou konkrétní lidé, které můžeme potkat na ulici, můžeme je oslovit.

Jaké třeba zazněly požadavky ze strany zástupců KKO?
Jedna z věcí, která zazněla na semináři věnovaném odvětví knih a literatury bylo: „Vždyť my bychom si přáli, aby se primátor občas ukázal na veřejnosti s knížkou. Ukázal, že čte. Nedejbože, že by se občas zmínil, že si cení místních nakladatelů. Nám by tento typ propagace bohatě stačil.“ Věřím, že se to jednou stane, a že se – obrazně – ten primátor s knížkou na veřejnosti objeví.

Vytvořili jsme šanci, že k tomu uznání dojde. Zní to banálně, ale není to málo. Sami zástupci KKO říkají, že je pro ně tato symbolická úroveň důležitá. Napříč odvětvími je cítit skepse, která je způsobená pocitem nezájmu.

A k čemu to může dál vést?
Úspěch našich aktivit se projeví možná za 3, 5, 10 let a už si to nikdo nebude spojovat se mnou. Klíčové je, že se to stane dřív, než kdybychom tu aktivitu nevyvinuli.

Jedna z myšlenek je ta, že když automobilový průmysl (který tvoří 3% HDP) se dostane do krize, hned se hledá řešení, zachraňují se fabriky a vlády vypisují šrotovné, aby si lidi koupili nové auto. Nic takového se v oblasti KKO neděje. Zatím. A to si myslím, že se jednou stane, že o tom města a kraje začnou nově uvažovat, pochopí to a začnou si KKO hýčkat v dobách, kdy se ekonomice nedaří, ale i daří. Z tématu 10 se tak ve volbách stane priorita číslo 1.

KKO jako příslib ekonomické stability?
Přesně tak. Ne pouze příslib, ale realita. Pokud nějakými chytrými opatřeními se podaří KKO zmohutnět, tím větší ta ekonomická stabilita bude bez ohledu na existenci velikánských fabrik.

Hodláte se v budoucnu nadále věnovat tématu KKO?
Abych ten příběh o mém angažmá v KKO uzavřel či při nejmenším zarámoval, odcházím nyní na rodičovskou se svou pátou dcerou, což je důvod, proč vystupuji z mnoha projektů, včetně Kreativní Olomouce.

Nechávám to nyní úplně otevřené. Ať člověk chce, či nechce, tak mu to bere spoustu volného času a já chci dělat i jiné věci. Na druhou stranu jsem za ty roky získal určitý přehled o odvětvích a nasbíral know-how, které je nepřenosné. Uvidíme, jaké budou příležitosti jej dál použít.

A co byste přál Kreativní Olomouci do budoucna?
Aby znovu chytla ten drive, co měla před dvěma lety ve své nejintenzivnější fázi, kdy probíhala setkávání a platforma skutečně žila a komunikovala. Kreativní Olomouci – a zároveň městu Olomouc – bych přál, aby se každý rok povedla nějaká dílčí změna, ať už na té ideové úrovni – změna v myšlení, anebo na té praktické úrovni, například formou přijetí nějakého konkrétní opatření, nebo vytvoření programu nebo projektu. To by bohatě stačilo.

Je to téma, které jsem cítil, že má velmi silný potenciál a že si zaslouží, abych do něj investoval svůj čas a energii. Věřím, že se jednou stane klíčovým tématem Olomouce.

Text: Magdalena Petráková
Foto: Marcel Skýba

Další články /

Olomouc má svou mapu kreativity

Více než 1200 subjektů, obrat téměř pět miliard korun a pět tisíc zaměstnaných lidí. Takovou sílu mají v Olomouci a nejbližším okolí kulturní a kreativní průmysly. Vyplývá to z ojedinělého výzkumu, který právě dokončil ve spolupráci s městem tým z Univerzity Palackého.

Role a potřeby nezávislých kreativních profesionálů

„Nezávislí kreativní profesionálové jsou nedoceněným pilířem prosperující britské ekonomiky. I přes jejich význam byli příliš dlouho přehlíženi britskými zákonodárci, což chce nyní změnit zpráva Creative Freelancers“, říká předseda Creative Industries Federation Rick Haythornthwaite. Protože z jejího obsahu můžeme čerpat podněty i pro české prostředí, přeložili jsme hlavní doporučení.

Kreativní Anglie a její pětiletý investiční program

Organizace Creative England se zaměřuje na podporu růstu britských kreativních odvětví skrze investice do talentů a jejich kreativních nápadů. Podpora je zaměřena na malé podniky zabývající se filmem, televizí, technologiemi, designem nebo digitálními médii. Analýza, kterou zde představujeme, vyhodnocuje dopady speciálního investičního programu Creative England z let 2012-2017.