divadlo

Umí naši kulturní aktéři táhnout za jeden provaz?

Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Organizace a jednotlivci napříč kulturně-kreativními odvětvími se na potřebě jednotné platformy shodují. Zatím jsme ale na začátku a ideje se rodí ze společných diskusí. Co by mělo být cílem platformy a jak by měla fungovat? Mnoho podobných otázek otevřela listopadová diskuse v pražském DOXu, kterou iniciovala proexportní hudební kancelář SoundCzech.

Pro kulturní manažery je přirozené se politicky angažovat

Ředitel Divadla na cucky, dramaturg a produkční mezinárodního festivalu Divadelní Flora. Jako člen Asociace nezávislých divadel ČR nebo odborný člen kulturní komise Rady města Olomouce se podílí na kulturní politice. V roli konzultanta pro Kreativní partnerství ve školách nebo jako externí pracovník Univerzity Palackého se věnuje vzdělávání. Programuje akce na společensko-politická či kulturně-umělecká témata, pořádá komunitní večeře a setkání s obyvateli, kde se diskutuje o městě a kulturním životě. To vše dělá Jan Žůrek a o tom všem jsme si s ním povídali.

Ukážeme, že do našich divadel chodí víc lidí než na 1. fotbalovou ligu

Nezávislá divadelní scéna má od roku 2016 svoji Asociaci nezávislých divadel (AND), která kope za svůj tým a za dlouho slibované procento na kulturu ze státního rozpočtu. Se Štěpánem Kubištou, předsedou AND a ředitelem divadelního prostoru Jatka78, jsme si povídali o problémech a vizích naší divadelní scény, politice, grantech a obecném vnímání kultury v ČR.

Scénická umění

Scénická umění mají značné výhody – jsou ekonomicky flexibilní, bez investic nemizí, jsou vesměs ekologická, nedevastují přírodní zdroje, nejsou na nich závislá. Umělecké krize nijak neohrožují společnost.