Evropská komise má uznat vliv kultury na zdraví a wellbeing
Za účasti 150 odborníků se v belgickém Gentu odehrála mezinárodní konference Kultura a duševní zdraví (Culture & Mental Health). Cílem bylo reflektovat výsledky více než 300 studií a 500 projektů řešících přínos kultury pro duševní zdraví a podat konkrétní politická doporučení pro komisi Evropské unie. Základním pilířem se stalo osm konkrétních výzev a čtyři politické kroky, které mají kultuře, umění a kreativitě zajistit místo v péči o duševní zdraví.
1/ Konference TEH 93# ‒ Kultivace
Probíhající globální politické, ekonomické, technologické a ekologické změny hluboce ovlivňují způsob, jakým se dnes vytváří, prezentuje a prožívá umění a kultura. Jak mají kulturní centra a organizace, zejména ty neziskové, tyto změny integrovat, aby mohly správně fungovat a nadále pro společnost vytvářet umělecké hodnoty? Tyto otázky se z různých úhlů snaží řešit jak kulturní organizace, tak samotní umělci. Zabývala se jimi i konference TEH 93# na téma Kultivace, která proběhla na konci května v prostorách Studia ALTA a na jejíž přípravě se podílela i Kancelář Kreativní Evropa. Program konference se zaměřil na nové přístupy v oblastech, které souvisí s uměleckou produkcí, včetně prostorů, dramaturgie programu a vztahů na různých úrovních, s důrazem na udržitelnost a společenskou odpovědnost.
2/ Konference TEH 93# ‒ Redefinice prostoru ‒ Transformace prostoru i myšlení
V uplynulých dvou letech činnost všech kulturních organizací významně ovlivnily problémy související s pandemií a v posledních měsících také s válkou, která i v této chvíli pokračuje nedaleko od nás. Denně také pociťujeme dopady klimatických změn. To všechno se odráží také v činnosti kulturních center a organizací. Jak jsou organizace schopny nadále fungovat? Jak se jim daří přizpůsobovat se novým podmínkám a hospodařit se zdroji, ať už jde o prostory, které obývají, nebo tým, který připravuje program?
3/ Konference TEH 93# ‒ Krize imaginace
Nutnost přenastavení postoje společnosti k dnešní socio-ekologické krizi je velkým celosvětovým tématem. Důležitou podmínkou této transformace je i proměna naší imaginace, která by měla reflektovat hluboké společenské, technologické a ekologické změny/převraty, k nimž v posledních letech dochází. Za správných podmínek může v tomto složitém a dlouhodobém procesu sehrát důležitou roli právě kultura a umění. Proto je tak nutné přehodnotit vztah společnosti k umělcům i způsob, jakým se umění vytváří, prezentuje a prožívá.
Nová realita je tu
Nic není jako dřív. Představa „nové reality“ v podstatě vzniká tím, že se o ní přemýšlí a hovoří – nahlas se pojmenovávají nové fenomény a aspekty, sdílejí zkušenosti, formulují predikce a vize. V duchu společných myšlenek se nesla online konference Střed zájmu: Kultura v nové realitě, kterou pořádal v listopadu 2020 Institut umění – Divadelní ústav s Kanceláří Kreativní Evropa. Obsahem se konference dotýkala zásadních otázek na ose ekologie – kultura – budoucnost.
OECD popsala kulturní šok i jak z něho ven
V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách.
Evropa potřebuje restart kreativního sektoru
Přinášíme překlad oficiálního prohlášení a shrnutí výzkumu nezávislé organizace European Creative Business Network (ECBN) k současné situaci, kdy jsou kulturní a kreativní průmysly (KKP) tvrdě zasaženy dopady opatření proti šíření onemocnění covid-19. Sběr dat od kulturních a kreativních aktérů probíhal do začátku dubna. Dokument dává data a potřeby KKP do kontextu a upozorňuje, že jejich úspěšné restartování je cestou k otevřené a udržitelné Evropě.
V Moravské galerii v Brně vznikla malá solární elektrárna
Začátkem prosince byla udělena letošní Cena Jindřicha Chalupeckého, kterou získal Andreas Gajdošík, absolvent Ateliéru intermédií na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT. Oceněný projekt je spolu s díly všech finalistů k vidění do 19. ledna 2020 v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně. Její ředitel Jan Press v rozhovoru přibližuje, jak podobu výstavy ovlivnila snaha o maximální ekologickou šetrnost a jak v galerijních podmínkách redukovali uhlíkovou stopu.
Kolikrát kelímek naplníš, tolikrát jsi člověkem
Jak může vedení města přispívat k ekologizaci provozu kulturních akcí a organizací na svém území? Nemělo by to rozhodně končit zákazem používání jednorázových plastů. Dá se dělat více.
