Evropská komise má uznat vliv kultury na zdraví a wellbeing

Za účasti 150 odborníků se v belgickém Gentu odehrála mezinárodní konference Kultura a duševní zdraví (Culture & Mental Health). Cílem bylo reflektovat výsledky více než 300 studií a 500 projektů řešících přínos kultury pro duševní zdraví a podat konkrétní politická doporučení pro komisi Evropské unie. Základním pilířem se stalo osm konkrétních výzev a čtyři politické kroky, které mají kultuře, umění a kreativitě zajistit místo v péči o duševní zdraví. 

Ilustrace k osmi výzvám pro Evropu, která zobrazuje souvislost mezi špatným zdravotním stavem a sociální nerovností

Konference a projekt The CultureForHealth (CFH) je součástí širšího zadání, které Evropská komise vyhlásila v roce 2020 a jehož cílem bylo řešit pilotní projekty a přípravu akčních kroků v oblasti vzdělávání, mládeže, sportu a kultury (EU Preparatory Action: Bottom-Up Policy Development for Culture & Well-being in the EU). Záměrem bylo usnadnit sdílení znalostí, zkušeností aúspěšných projektů v rámci Evropské unie, které souvisí s rolí kultury a duševního zdraví, zmapovat nejrelevantnější postupy, provést kontrolní terénní výzkumy a připravit konkrétní politická doporučení.  

Mezi partnery CFH se zařadily sítě a organizace Culture Action Europe, Cluj Cultural Centre, Trans Europe Halles, Central Denmark Region, The Northern Dimension Partnership on Culture a Društvo Asociacija. Na organizaci konference se pak podílela nizozemská organizace zabývající se podporou čtení Iedereen Leest a Muzeum Dr. Guislaina, kde se celá akce odehrávala. Toto muzeum sídlí v nejstarší psychiatrické léčebně v Belgii a klade si za cíl odbourat mnoho předsudků, jež v naší společnosti stále převládají v reflexi toho, co je „duševní nemoc“ a co je tzv. „normální“.

Výdaje na prevenci by se měly zvedat

Naše současná společnost čelí mnoha vážným výzvám, jež mají dopad také na duševní zdraví. Jsou to pandemie, stárnoucí populace, rostoucí nerovnost, vysídlování obyvatel v důsledku války a dynamické změny na pracovním trhu i v ekonomice. Zjištění a doporučení projektu CFH pomáhají otevřít dveře, kterými může kultura a umění podporovat jednotlivce i komunity při adekvátním řešení globálních výzev, a tak přispět k budoucímu výzkumu a činnosti.

Již závěry studie WHO z roku 2019 prokázaly, že umění má potenciál působit preventivně proti nemocem a podporovat jak duševní, tak fyzické zdraví a také může pozitivně ovlivnit zvládání a léčbu nemocí. I když bylo na několika fórech zdůrazněno, že zaměření se na prevenci nemocí a podporu zdraví je nákladově efektivnější, dle Eurostatu představovaly v roce 2018 veřejné i soukromé výdaje na preventivní péči v EU v průměru pouze 2,8 % celkových výdajů na zdravotnictví, přičemž nejvyšší podíly byly zaznamenány v Itálii (4,4 %) a ve Finsku (4 %).

Kulturní intervence by mohly doplňovat tradiční psychologickou podporu. Ukázalo se,  že kulturní aktivity pomáhají jednotlivcům posílit pocit vlastní hodnoty, a tak potenciálně předcházet dalšímu zhoršování jejich stavu. Tyto modely jsou stále běžnější ve Spojeném království a severských a několika dalších zemích, ale na úrovni celé Evropské unie by bylo zapotřebí rozšířit povědomí o těchto benefitech. Na společenské úrovni by pak podpora kulturních aktivit v komunitách mohla být klíčovým příspěvkem k holistické zdravotní strategii, která by vyvažovala osamělost a izolaci, a podporovala tak zdraví pro všechny.

Graf studií provedených v rámci projektu Culture & Mental Health 

Kultura nabízí holistický pohled na zdraví a wellbeing

Výstup projektu CultureForHealth Report například popisuje, že tanec při Parkinsonově nemoci či návštěvy galerií a muzeí u lidí s demencí pomáhají tyto nemoci korigovat a mírní jejich příznaky, jakými jsou agresivní chování nebo nenadálý pláč. Jednoduše aplikovatelná a rovněž levná metoda je poslech hudby před chirurgickým zákrokem a po něm, neboť se ukázalo, že snižuje pacientovu úzkost a podporuje jeho zotavení.

Kulturní aktivity zkrátka nabízí holistický přístup, protože pomáhají přesunout pozornost od konkrétních nemocí k širšímu chápání zdraví a jasně tím podporují to, čemu se dnes říká wellbeing. Na úrovni jednotlivce podporuje fyzické a duševní zdraví a subjektivní pohodu. Na úrovni komunity má vliv na sociální začleňování a etablování angažovaných komunit. Tím vším v konečném důsledku pomáhá snižovat i ekonomické dopady. Kulturní účast může také posílit aktivní občanství, podporovat pacienty v rozvoji osobních zdravotních strategií, podněcovat rozhovory o možnostech léčení a posilovat vztahy mezi občany a těmi, kteří se podílí na vytváření zdravotní politiky. 

Podle závěrečného prohlášení CFH by tento fenomén celkově mohl podpořit ekonomiku blahobytu, jak ji popisuje OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj). Přesto je navzdory těmto aspiracím realita jiná. Problémy s duševním zdravím postihly více než 85 milionů občanů Evropské unie ještě před vypuknutím pandemie a od té doby se úzkost a deprese výrazně rozšiřují. Současné okolnosti jako energetická krize a válka na Ukrajině tyto podmínky stále zhoršují. Mnoho zemí Evropské unie má také kapacitní omezení v systémech psychosociální podpory. Aktuálně to vidíme i v Česku, kde kvůli pandemii mimo jiné vzrostla poptávka po odborné psychologické a psychiatrické pomoci pro děti i dospělé natolik, že dětská psychiatrická péče kolabuje. Evropská komise proto požaduje holistický přístup k duševnímu zdraví a je nanejvýš důležité, aby v tomto ohledu uznala potenciál kultury. Podle CFH nelze hovořit o tom, že kultura je lékem na všechny sociální neduhy, ale že je nutné ji začlenit do širokých přístupů k jejich řešení.

Čemu se věnovaly příspěvky a studie

Většina studií, jež na konferenci zazněly, odkazuje na výzkumy založené na interakci s uměním, na němž účastníci aktivně participovali v rámci tvůrčího procesu. Ten byl buď aktivní, nebo pasivní, jednorázový, nebo opakovaný. Jako prospěšné se ukázaly kreativní aktivity jak receptivní, jakými jsou poslech hudby nebo dívání se na výtvarná díla, tak aktivní, při nichž jsou účastníci zapojeni přímo do tvorby (malování, divadlo, hraní na hudební nástroj). Zatímco některé ze studií se soustředily na pouhý jednorázový kontakt s uměním, většina ostatních zjistila, že opakovaná účast na stejné aktivitě přináší větší benefity. Podobně se některé studie zabývaly individuálními kulturními zkušenostmi, ale většina z nich zkoumala účast na skupinových aktivitách nebo kombinovala individuální a skupinové zapojení. 

Výsledky jasně ukazují spojitost mezi kulturními aktivitami souvisejícími s uměním a pozitivními zdravotními výsledky. Mezi výhody, jež jsou v tomto ohledu nejčastěji skloňovány, patří: zlepšení kvality života, celková psychická pohoda, zvýšená sociální angažovanost, snížení osobních zkušeností s depresí a úzkostí, zlepšení kvality života související se zdravím u pacientů s chronickými zdravotními problémy, prevence kognitivního poklesu u dospělých a rozvoj kognitivních, emocionálních a sociálních dovedností.

Ilustrace k osmi výzvám pro Evropu, která znázorňuje rostoucí krizi duševního zdraví

Pojmenování politických výzev

Zastřešujícím cílem celého odborného panelu CFH bylo přinést konkrétní řešení, z nichž vyplynul soupis doporučení pro zdravotní politiku Evropské unie. Aby mohla být kultura skutečně strategicky zapojena, je třeba konkrétních politických kroků, jež lze rozdělit do následujících čtyř bodů:

1. Vyhrazená strategická a finanční podpora, která bude počítat se zahrnutím kultury jako součásti zdravotní strategie Evropské unie a stejně tak se stane jedním z pilířů budoucí strategie pro duševní zdraví, což bude zahrnovat také investice do prevence a propagace zdraví.  

2. Budování znalostí a povědomí o tom, že vedle tradiční medicíny jsou i kulturní a kreativní aktivity schopné přispět k lepšímu duševnímu zdraví. K tomu patří i podpora dalších výzkumů, které by měly zahrnout také  širší výzkumná pole a mezinárodní výzkumy.  

3. Školení a vzájemné učení především mezi studenty kulturních, sociálních a zdravotních oborů, stejně jako těch, kteří už v těchto oborech pracují, a institucí, které je zřizují. Podporovat výcvik a vzdělávání v oblasti péče o duševní zdraví za pomoci kulturních a kreativních aktivit. 

4. Vybudování infrastruktury, což zahrnuje především vytvoření center a platforem, které se kulturou a duševním zdravím budou zabývat jak na úrovni politické, tak praktické. Tato iniciativa by měla mít své zastoupení v již existujících strukturách zdravotnictví Evropské unie a později by mohlo vzniknout Centrum pro kulturu a zdraví (Centre for European Culture, Health and Well-being). Dále by měla podporovat vznik center v členských státech a regionech, jež by měla pomáhat vytvářet vlastní strategie pro konkrétní lokality či regiony. 

Ilustrace k osmi výzvám pro Evropu,znázorňující změny probíhající na trhu práce, v pracovních vzorcích a v ekonomice

Osm výzev pro Evropu

Zásadním příspěvkem a hlavním výstupem celé konference bylo osm výzev pro Evropskou unii. U každé výzvy autoři stručně popsali její charakteristiku, zjištění, jež vyplynula z konference a na ní prezentovaných studií, a konkrétní politické způsoby, kterými by se daná oblast mohla řešit. 

1. Potřeba většího zaměření na podporu zdraví a prevenci nemocí

V roce 2018 bylo v Evropské unii na tuto oblast v průměru vydáno jen 2,8 % z celého rozpočtu na zdravotnictví, přestože její význam je mnohem důležitější. Propojením s uměním by bylo možné zjednodušit podporu prevence zdraví, komunikaci a občanské zapojení. 

2. Rostoucí krize duševního zdraví

Zde je zásadním úkolem společenská destigmatizace problémů s duševním zdravím, rozvoj self-care způsobů pomocí pravidelné participace na umění, ať už aktivní, nebo pasivní ,a pomoci jedincům akceptovat svá mentální onemocnění. 

3. Potřeba podporovat celkové zdraví a wellbeing u mladých lidí

Jednou z hlavních příčin úmrtí mladých a dospívajících lidí je sebevražda, proto je třeba jejich duševní zdraví zařadit jako jednu z priorit. Podle prohlášení WHO čelí mladí lidé stále více tlakům a výzvám (rodinným, akademickým, fyzickým a sociálním), které mohou mít nezdravý vliv na jejich vývoj a mohou přetrvat až do dospělosti. 

4. Probíhající změny na trhu práce, pracovních vzorcích a ekonomice

Mění se způsoby práce, socializace i nabídky. Politické proměny se projevují také v nabídkách a struktuře pracovního trhu, jehož vývoj s sebou může přinést mnoho stresových faktorů. 

5. Stárnoucí populace

Stále roste počet těch, kdo vzhledem ke svému vysokému věku potřebují dlouhodobou péči. U těch, kteří žijí sami, se zvyšuje stres, úzkosti, dochází ke kognitivnímu poklesu a také se zvyšuje riziko demence. Kulturní a sociální zapojení by mělo zlepšit kvalitu stáří a konce života.  

6. Souvislost mezi špatným zdravotním stavem a sociální nerovností

Podle WHO může být 90 % zdravotních problémů vysvětleno skrze pět faktorů, kterými jsou: kvalita zdravotní péče, finanční nejistota, špatná kvalita bydlení a prostředí, sociální vyloučení a špatná práce či  špatné pracovní podmínky. Kulturní a sociální participace mohou pomoci zvýšit povědomí o zdravotních problémech a umožnit zbavit se sociálního vyloučení. 

7. Potřeba podporovat aktivní občanství

Podporovat občany v tom, aby sami měli možnost rozhodovat, co se děje v jejich okolí a o jeho budoucnosti. Kulturní instituce by mohly poskytnout místa pro diskuzi a rozvoj těchto myšlenek. 

8. Výzvy v oblasti duševního zdraví, kterým čelí násilně vysídlení lidé

Jak podotýká WHO, lidé, kteří jsou v důsledku ozbrojených konfliktů nuceni opustit své domovy, zažívají obrovský pocit ztráty, nejistoty a dalších stresů, jež ovlivňují jejich duševní zdraví. Umělecké aktivity mohou podpořit sociální inkluzi, akceptaci a přijetí a tím i zapojení do komunitních procesů, které mohou napomoci k udržení či zlepšení duševního zdraví. 

Pokud přistupujeme ke zdraví holisticky, je v tomto kontextu kultura nepostradatelná. Zjištění CFH to jednoznačně potvrzují. Umění, kreativita a kulturní aktivity jsou důležité pro podporu dobrého duševního zdraví a pohody obyvatel, a to jak na individuální, tak na kolektivní úrovni. Syntéza, kterou projekt CFH ukázal, potvrzuje, že interdisciplinarita, dostupnost a osobní přístup, které umělecké a kulturní aktivity poskytují, mohou mít významné zdravotní přínosy. Kromě toho, jak uvedla WHO, „umění poskytuje méně nákladná řešení v komplexní léčbě, která současná zdravotní péče nemusí nabízet, a díky tomu také snižuje tlak na omezené zdroje ve zdravotnictví“.

Text: Václav Maxmilián
Vloženo: 18. ledna 2023

Foto: CultureForHealth Report 
Zdroje: Culture for healthCultureForHealth ReportInternationale conferentie 'Culture & Mental Health': beeldverslag

Čtěte dále /

1/ Konference TEH 93# ‒ Kultivace

Probíhající globální politické, ekonomické, technologické a ekologické změny hluboce ovlivňují způsob, jakým se dnes vytváří, prezentuje a prožívá umění a kultura. Jak mají kulturní centra a organizace, zejména ty neziskové, tyto změny integrovat, aby mohly správně fungovat a nadále pro společnost vytvářet umělecké hodnoty? Tyto otázky se z různých úhlů snaží řešit jak kulturní organizace, tak samotní umělci. Zabývala se jimi i konference TEH 93# na téma Kultivace, která proběhla na konci května v prostorách Studia ALTA a na jejíž přípravě se podílela i Kancelář Kreativní Evropa. Program konference se zaměřil na nové přístupy v oblastech, které souvisí s uměleckou produkcí, včetně prostorů, dramaturgie programu a vztahů na různých úrovních, s důrazem na udržitelnost a společenskou odpovědnost.

2/ Konference TEH 93# ‒ Redefinice prostoru ‒ Transformace prostoru i myšlení

V uplynulých dvou letech činnost všech kulturních organizací významně ovlivnily problémy související s pandemií a v posledních měsících také s válkou, která i v této chvíli pokračuje nedaleko od nás. Denně také pociťujeme dopady klimatických změn. To všechno se odráží také v činnosti kulturních center a organizací. Jak jsou organizace schopny nadále fungovat? Jak se jim daří přizpůsobovat se novým podmínkám a hospodařit se zdroji, ať už jde o prostory, které obývají, nebo tým, který připravuje program?

3/ Konference TEH 93# ‒ Krize imaginace

Nutnost přenastavení postoje společnosti k dnešní socio-ekologické krizi je velkým celosvětovým tématem. Důležitou podmínkou této transformace je i proměna naší imaginace, která by měla reflektovat hluboké společenské, technologické a ekologické změny/převraty, k nimž v posledních letech dochází. Za správných podmínek může v tomto složitém a dlouhodobém procesu sehrát důležitou roli právě kultura a umění. Proto je tak nutné přehodnotit vztah společnosti k umělcům i způsob, jakým se umění vytváří, prezentuje a prožívá.