Evropské záchranné balíčky pro restart kultury

S postupující proočkovaností se organizátoři kulturních akcí v mnoha evropských zemích připravují na pozvolný opětovný rozjezd událostí s větší koncentrací návštěvníků. Pomáhají jim v tom restartové a garanční programy, jejichž cílem je podpořit pořadatele v případě zrušení nebo výrazného omezení akce. Jaká řešení záchranných balíčků představily jednotlivé evropské země?

Zdroj: www.housemagazine.cz
Zdroj: www.housemagazine.cz

Festivaly, koncerty či divadelní představení vyžadují dlouhodobé plánování a zahájení příprav s předstihem v řádu měsíců až let, po uvolnění opatření je nelze realizovat ze dne na den. Pořadatelé tak musejí uzavírat smlouvy a hradit zálohy již v době, kdy není jisté, zda akce skutečně proběhnou. V průběhu roku 2020 zároveň ztratili možnost krytí proti rizikům spojeným se zrušením akce kvůli pandemii covidu-19. Komerční pojišťovny totiž začaly zahrnovat epidemie a pandemie mezi výluky z pojištění. Evropské státy proto zřizují vlastní pojišťovací fondy na odstranění škod v eventovém průmyslu, které vznikly v důsledku covidu-19 . Jejich hlavním cílem je umožnit plánování akcí navzdory pandemii a podpořit pořadatele v případě jejich zrušení.

Jako první spustilo svůj ochranný grantový program v lednu 2021 Rakousko. Program s rozpočtem 300 milionů eur je vyčleněn nejen pro kulturní sektor, ale pro celý eventový průmysl včetně kongresů, veletrhů či sportovních událostí. Podpora je určena pro akce konané na území Rakouska v období od 1. března 2021 do 31. prosince 2022. Pořádat je mohou jak místní, tak i zahraniční organizátoři. Bude-li vinou koronavirových opatření akce zrušena nebo výrazně omezena, žadatelům bude proplaceno až 90 % vynaložených nákladů do maximální výše jednoho milionu eur. Výrazným omezením se přitom rozumí snížení maximálního počtu diváků či osob nepostradatelných pro pořádání akce (účinkující, realizační tým apod.) o více než 30 %. Do programu je možné se přihlásit v období od 18. ledna do 15. června 2021. O výplatu mohou pořadatelé zažádat do osmi týdnů po plánovaném termínu události, přičemž lze uplatnit pouze výdaje vzniklé až po podání přihlášky do programu. Mezi uznatelné náklady patří výdaje na služby třetím stranám i osobní náklady.

Zdroj: www.media.fsv.cuni.cz
Zdroj: www.media.fsv.cuni.cz

Spolu s informací o plánovaném povolení konání hromadných akcí od 1. července 2021 představila záchranný balíček v celkové výši 300 milionů eur také nizozemská vláda. Na podporu v Nizozemsku dosáhnou akce s kapacitou nad tři tisíce osob s historií konání v minulých letech.  V případě zrušení akcí z důvodu zhoršení epidemiologické situace proplatí stát 80 % nákladů, zbylých 20 % nabízí organizátorům formou půjčky. Program poskytuje větší finanční jistotu pořadatelům, čímž současně snižuje obavy návštěvníků z propadnutí peněz za zakoupené vstupenky. Krátce po vyhlášení výzvy k přihlašování do programu potvrdilo několik významných hudebních festivalů uskutečnění letošních ročníků. Podle serveru Mixmag zároveň pořadatelé radostně hlásí, že vstupenky z předprodejů rychle mizí.

Německo vyslalo umělcům a organizátorům kulturních akcí signál podpory a poskytlo jasnější výhled do budoucna již v prosinci 2020, kdy ministr financí Olaf Scholz oznámil navýšení prostředků pro restart kulturního sektoru o 2,5 miliardy eur. Mezi evropskými zeměmi jde o dosud nejvyšší alokovanou částku. Podpora je určena akcím naplánovaným na druhou polovinu roku 2021. Podobně jako v Rakousku mohou pořadatelé žádat o kompenzaci za výdaje vynaložené až po vyhlášení výzvy. Kromě marně vynaložených výdajů pokryje grant také výpadky příjmů z důvodu snížení maximální povolené kapacity návštěvníků.

Organizátoři kulturních akcí často upozorňují na komplikace způsobené tím, že musejí na kompenzace čekat i několik měsíců. Řešení představilo Vlámsko, jež nabízí záchranný balíček formou vratné zálohy. Pořadatelé po přihlášení do programu obdrží  zálohu, kterou vrátí v případě, že akci zrealizují dle plánu. Vlámská vláda vyčlenila na svůj garanční program celkem 60 milionů eur, z nichž je 50 milionů vyhrazeno pro celý eventový průmysl a zbylých 10 milionů pouze pro menší kulturní akce. Pořadatelé mohou zažádat o oba druhy podpory současně, maximálně však do výše 1,8 milionu eur pro jednu organizaci. Přihlášky jsou otevřeny od února 2021.

Zdroj: www.securitymagazin.cz
Zdroj: www.securitymagazin.cz

Velká Británie se díky rychlému tempu očkování připravuje na opětovné otevření kulturních institucí a obnovení akcí jako jedna z prvních. Již loni v létě založila britská vláda fond na obnovu kultury, který podpořil instituce a akce prostřednictvím grantů a jednorázových půjček v celkové hodnotě 1,57 miliardy liber. Začátkem dubna představil britský ministr kultury Oliver Dowden nový balíček o celkovém objemu 400 milionů liber, jenž má pomoci kulturnímu odvětví připravit se na to, že brzy opět přivítá návštěvníky.

Některé státy čelí kvůli představeným návrhům garančních programů kritice a místní kulturní obce požadují jejich přepracování. Ve Francii je předmětem debaty především výše prostředků určených pro pojišťovací fond. Kompenzace v celkové výši 30 milionů eur si mezi sebe musejí rozdělit všechny umělecké obory včetně výtvarného umění a divadla. Oborové organizace ve Švýcarsku zase upozorňují na možné komplikace spojené s nejednotností systému. Každý z šestadvaceti kantonů by totiž měl mít vlastní mechanismus podpory.

Další evropské země na konečné podobě svých podpůrných fondů stále pracují. Kulturní sektor patří v době koronavirové pandemie k těm nejzasaženějším, znovuobnovený bude jako jeden z posledních. Aby v návaznosti na současnou bezprecedentní krizi nepřišla i krize společenská a kulturní, bylo by potřebné zavést obdobná záchranná opatření i u nás. Investice do restartových balíčků, jež pomohou opět nahodit motor kulturních akcí, je kromě investice do kvality života také dobrou investicí z ekonomického pohledu – kulturní a kreativní sektor generuje v Evropské unii 5,3 % HDP, tedy násobně více ve srovnání s výdaji, které do něj směřují. Vytváří pracovní místa, produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou, přitahuje turisty i zahraniční investory a přispívá k regionálnímu rozvoji. Ruku v ruce se zavedením záchranného programu však u nás musí být představen dlouhodobý plán rozvolňování a případného opětovného zavádění restrikcí proti šíření covidu-19. Absence jasných pravidel, termínů, kapacitních omezení a povinných hygienických opatření v tuto chvíli komplikuje kulturní provoz ve stejné míře jako dlouhodobé finanční ztráty.

Zdroj: www.artscouncil.org.uk
Zdroj: www.artscouncil.org.uk

Podle vyjádření České obce hudební (ČOH) sektor zaměstnával před pandemií koronaviru přibližně 130 tisíc lidí a  v roce 2019 měl obrat okolo 20 miliard korun. Opatření související s pandemií zapříčinila propad na 10 %. Velká část pracovníků v hudebním sektoru musela začít pracovat v jiných odvětvích. Hudebníci všech žánrů tak přišli nejen o své výdělky, ale hlavně o své schopnosti interpretace, protože nekoncertují a nemohou cvičit na své nástroje v takovém rozsahu, jak je potřeba. Stejná situace se týká i zvukových mistrů a dalších profesí. Česko tak ztrácí své nejlepší umělce a pracovníky v odvětví, které ho tradičně reprezentovalo. Hrozí tedy nejen ekonomická, ale i kulturní a sociální katastrofa, ztráta konkurenceschopnosti a úpadek jednoho z kulturních a kreativních odvětví. Pokud stát nespustí garanční a podpůrné programy, škody napáchané nařízeními se budou jen obtížně napravovat. 

Zástupci Českého střediska Mezinárodního divadelního ústavu (ITI) i ČOH průběžně konzultují ​záchranné programy pro oblast živého umění, nicméně diskuse se v současné chvíli zaměřuje především na to, aby otevírání kultury šlo ruku v ruce s uvolňováním protiepidemických opatření v celé společnosti. ITI a ČOH trvají na tom, že je nutné mít plán pozvolného otevírání kultury – kulturu nelze otevřít ze dne na den. 

Jako reakci na dosavadní neexistenci plánu uvolňování České středisko ITI vyhlásilo od 3. 5. 2021 Týden péče o duši. „Těší nás, že se k 3. 5. 2021 otevírají služby péče o tělo. Těšíme se však také, že k tomuto datu z nařízení zmizí zákaz přítomnosti diváka. Kultura je totiž také služba pro návrat zpět do normálního života nezbytná. Již více než rok vysvětlujeme, že kultura je bezpečná, má mnoho podob a je třeba k ní tak přistupovat. A je také připravena společnosti pomoci k návratu do normálního života. Jsme tu, abychom pomohli s informováním o pozitivních aspektech testování, očkování a dalších pravidel, která brání šíření viru,“ uvádí se v tiskové zprávě ITI.

Poznámka: Zpracováno na základě podkladů od České obce hudební (ČOH) a Mezinárodního divadelního ústavu (ITI).

Čtěte dál/

OECD popsala kulturní šok i jak z něho ven

V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací  pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i  jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách. 

Obnoví kultura Evropu?

Kulturně-kreativní sektor je hnací silou k úspěšné obnově Evropy. Tato a další teze zazněly v nedávném webináři s hlavními představiteli klíčových postů evropských institucí a orgánů Evropské unie. V návaznosti na něj byla publikována výzva adresovaná politikům, ale motivující všechny k silnějšímu lobby za začlenění ekosystému kultury a kreativity do národních plánů obnovy.

Nová realita je tu

Nic není jako dřív. Představa „nové reality“ v podstatě vzniká tím, že se o ní přemýšlí a hovoří – nahlas se pojmenovávají nové fenomény a aspekty, sdílejí zkušenosti, formulují predikce a vize. V duchu společných myšlenek se nesla online konference Střed zájmu: Kultura v nové realitě, kterou pořádal v listopadu 2020 Institut umění – Divadelní ústav s Kanceláří Kreativní Evropa. Obsahem se konference dotýkala zásadních otázek na ose ekologie – kultura – budoucnost.