Kultura po Covidu pohledem místních samospráv
Jaké změny lze v post-covidové době a čase krizí zaznamenat v kultuře? A jak na ně reaguje veřejná správa? V rámci bilaterálního projektu Post Covid Adaptation Models in Culture realizoval Institut umění - Divadelní ústav dotazníkové šetření cílené na správce rozpočtů pro podporu kultury na úrovni krajů a větších měst. V článku přinášíme shrnutí průzkumu, který zachytil mj. reflexi vývoje rozpočtu na kulturu, grantové politiky, návštěvnosti, názor na Národní plán obnovy. Zaznamenal ale i to, že na straně úřadu je nyní deklarován zájem o efektivnější nastavení podpory, evaluaci a především spolupráci, a to jak místní, tak celostátní.
1/ Konference TEH 93# ‒ Kultivace
Probíhající globální politické, ekonomické, technologické a ekologické změny hluboce ovlivňují způsob, jakým se dnes vytváří, prezentuje a prožívá umění a kultura. Jak mají kulturní centra a organizace, zejména ty neziskové, tyto změny integrovat, aby mohly správně fungovat a nadále pro společnost vytvářet umělecké hodnoty? Tyto otázky se z různých úhlů snaží řešit jak kulturní organizace, tak samotní umělci. Zabývala se jimi i konference TEH 93# na téma Kultivace, která proběhla na konci května v prostorách Studia ALTA a na jejíž přípravě se podílela i Kancelář Kreativní Evropa. Program konference se zaměřil na nové přístupy v oblastech, které souvisí s uměleckou produkcí, včetně prostorů, dramaturgie programu a vztahů na různých úrovních, s důrazem na udržitelnost a společenskou odpovědnost.
2/ Konference TEH 93# ‒ Redefinice prostoru ‒ Transformace prostoru i myšlení
V uplynulých dvou letech činnost všech kulturních organizací významně ovlivnily problémy související s pandemií a v posledních měsících také s válkou, která i v této chvíli pokračuje nedaleko od nás. Denně také pociťujeme dopady klimatických změn. To všechno se odráží také v činnosti kulturních center a organizací. Jak jsou organizace schopny nadále fungovat? Jak se jim daří přizpůsobovat se novým podmínkám a hospodařit se zdroji, ať už jde o prostory, které obývají, nebo tým, který připravuje program?
3/ Konference TEH 93# ‒ Krize imaginace
Nutnost přenastavení postoje společnosti k dnešní socio-ekologické krizi je velkým celosvětovým tématem. Důležitou podmínkou této transformace je i proměna naší imaginace, která by měla reflektovat hluboké společenské, technologické a ekologické změny/převraty, k nimž v posledních letech dochází. Za správných podmínek může v tomto složitém a dlouhodobém procesu sehrát důležitou roli právě kultura a umění. Proto je tak nutné přehodnotit vztah společnosti k umělcům i způsob, jakým se umění vytváří, prezentuje a prožívá.
Proč města (ne)vzdělávají uměním?
Touto dvojznačnou otázkou byla pojmenována nedávná diskuse o kreativním vzdělávání. V Knihovně Václava Havla debatovali odborníci z praxe a politikové, včetně kandidáta na ministra školství. Povídání se neslo v naději na lepší zítřky a obešlo se bez okázalých stížností a kontroverzí. Kreativita je totiž platidlem budoucnosti, a měla by se proto účinně propsat i do škol s pomocí vedení měst a krajů.
Českou kreativitu táhne vpřed spolupráce státu a krajů
Města, kraje, stát ale i další aktéři se dnes vydávají těžit potenciál kulturních a kreativních odvětví s většími ambicemi. To je dobrá zpráva, kterou přineslo nedávné Setkání Kreativního Česka. Už nemusíme pouze vysvětlovat význam práce kreativních profesionálů, můžeme se inspirovat i konkrétními projekty a sčítat záměry a strategické cíle napříč republikou. Do hry vstupuje i první státní strategie pro kreativní odvětví a 8,15 miliardy korun pro sektor z Národního plánu obnovy. Revoluční příležitost s sebou ale nese i nutnost spolupráce. Na osmdesát úředníků, politiků, manažerů a expertů se sešlo na pozvání Kreativního Česka, aby hovořili o hubech, kreativních centrech i jiných možnostech, jak vytvořit prostor kreativitě.
Evropské záchranné balíčky pro restart kultury
S postupující proočkovaností se organizátoři kulturních akcí v mnoha evropských zemích připravují na pozvolný opětovný rozjezd událostí s větší koncentrací návštěvníků. Pomáhají jim v tom restartové a garanční programy, jejichž cílem je podpořit pořadatele v případě zrušení nebo výrazného omezení akce. Jaká řešení záchranných balíčků představily jednotlivé evropské země?
OECD popsala kulturní šok i jak z něho ven
V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách.
Evropa potřebuje restart kreativního sektoru
Přinášíme překlad oficiálního prohlášení a shrnutí výzkumu nezávislé organizace European Creative Business Network (ECBN) k současné situaci, kdy jsou kulturní a kreativní průmysly (KKP) tvrdě zasaženy dopady opatření proti šíření onemocnění covid-19. Sběr dat od kulturních a kreativních aktérů probíhal do začátku dubna. Dokument dává data a potřeby KKP do kontextu a upozorňuje, že jejich úspěšné restartování je cestou k otevřené a udržitelné Evropě.
