Jak na týmové kreativní myšlení

Jak ve firmě nebo organizaci týmově rozvíjet nové nápady? V programu Akademie Institutu umění přednášeli o inovacích a kreativitě Jonas Boutani Werner a Tyra Willén ze švédské společnosti Fantastic Studios.

Kreativita především
O kreativitě se toho hodně namluví. Často se tak nějak předpokládá v mnoha oborech lidské činnosti, a to nejen v kreativně-kulturních odvětvích. Otázkou je, co ve skutečnosti znamená a jak konkrétně ji rozvíjet. V tomto směru byla inspirativní ryze praktická přednáška zmíněného švédského dua, která se nedávno konala v nově zrekonstruované budově Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Téma bylo součástí vzdělávacího cyklu Akademie Institutu umění a navázalo tak na nedávnou akci o leadershipu v kulturních organizacích, o které jsme také psali (viz. odkaz na konci článku).

Foto:

Jak tedy zvyšovat dovednosti pro efektivní řízení kulturních organizací prostřednictvím rozvoje kreativity? Jak vést inovační proces a jaké jsou modely a principy pro tvorbu nových nápadů? Soudě podle referencí, společnost Fantastic Studios ví jak na to. Pod hlavičkou „making people smarter together“ se společnost zaměřuje na rozvoj inovací prostřednictvím konzultačních a vzdělávacích aktivit ve firmách, neziskovkách i kulturních organizacích. J. B. Werner a Tyra Willén připravili pro české publikum dvoudenní program. Na úvodní přednášku navazoval celodenní workshop s výmluvným názvem Inovační sprint. Pokud si účastníci mysleli, že si na přednášku přijdou jen poslechnout know-how, mýlili se. Přednášející hned zkraje uvedli, že budeme zapojeni do hry. Po pár teoretických a metodických informacích jsme si tak vlastní „kreativitu“ mohli otestovat na několika krátkých úkolech. V tomto směru to bylo cenné i pro ty, kteří se nezúčastnili navazujícího workshopu.

Prezentace Fantastic studios

Testovat si vlastní kreativitu
Na úvod jsme se měli sdružit do dvojic, případně trojic. Zčistajasna a velmi spontánně měl jeden z nás začít vyprávět jakýkoli příběh. Po zaznění gongu pokračoval soused a rozvíjel vyprávění dál. S tím, jak se údery gongu zrychlovaly, jsme ztráceli kontrolu nad vlastními myšlenkami a příběh se zběsile vyvíjel do absurdních situací. Pak jsme společně analyzovali, jak příběh začal a kam jsme se v závěru dostali. Bylo to zábavné několikaminutové cvičení, na kterém jsme si otestovali improvizaci a imaginaci. Zároveň tam byl silný empatický moment napojení na souseda a radost ze společné aktivity. A co bylo nejdůležitější, navzájem jsme se nesoudili, rozum vypínal a mizely zábrany. Cílem tohoto úkolu bylo na vlastní kůži zažít, že právě kritické myšlení a rozumové soudy jsou podle přednášejících hlavními bariérami kreativního procesu, který je základem veškerých inovací.

Principy kreativity a pilíře týmové tvořivosti:

1/ kvantita je podmínkou kvality, což znamená, že čím víc nápadů se dostane na stůl, tím lépe

2/ společná tvorba nápadů, naslouchání druhým, protože rozmanitost hledisek zvyšuje kreativitu

3/ nespoutané myšlení povzbuzuje bláznivé nápady, a proto by všechno mělo být bez zábran vysloveno

Definice problému a správně položené otázky
Následoval podrobný rozbor struktury inovačního procesu. Podívejme se na vývoj nápadů na případové studii London Street Museum, na které přednášející ilustrovali, jak to v praxi funguje. Na začátku musí být jasně identifikovaná výzva a definice problému. V tomto případě šlo o to, jak přilákat do muzea více lidí. Další fází je prozkoumání terénu, kontextu, pochopení cílové skupiny včetně mapování trendů, konkurence a inspiračních zdrojů. Výzkumná fáze se nedělá od stolu, je třeba jít do terénu, pozorovat, objevovat netušené, interagovat s lidmi a zjistit jejich potřeby. Jakmile máme shromážděná vstupní data, přichází moment, kdy je třeba správně formulovat otázku – jak můžeme zlepšit to a to –, která otevírá bránu možností. Zdá se to jako slovíčkaření, ale otázky „jak bychom měli, jak musíme“ apod. dokážou hned od počátku celý proces vést úplně jiným směrem. Zadání od klienta bylo postavené na předpokladu, že lidé musí do muzea přijít. S tím, jak se problém analyzoval, došlo k redefinici vstupního předpokladu. Nemusí to být postavené na tom, že je třeba přivést lidi do muzea, ale naopak se zabývat tím, jak obsah muzea dostat blíže k lidem. Z toho pak vyplynula otázka nová – jak můžeme obsah muzea přesunout do ulic? Poté se přistoupilo k vývoji nápadů, které se v týmu chrlily na stůl jeden za druhým. Z nich se pak vybraly ty nosné, které bylo třeba konkretizovat a ujasnit, aniž je někdo v této fázi rozumově korigoval a soudil např. pro nedostatek peněz, produkční náročnost apod. Pak následoval vývoj prototypu a testování na cílové skupině. Pokud produkt v této fázi obstál, přistoupilo se k realizaci. Výsledkem inovačního procesu pro London Street Museum byla mobilní aplikace, prostřednictvím které viděli lidé podobu londýnských ulic před 100 lety.

Prezentace Fantastic Studios

Empatie především
V druhém úkolu jsme si zkusili vývoj nápadů postavený na otázce, jak můžeme přilákat fotbalové fanoušky do divadla. Ve zrychleném čase jsme si ve dvojicích měli sepsat minimálně deset více či méně reálných i bláznivých nápadů. Když jsme se cítili vyčerpaní, přednášející nám imaginaci oživili fotkami slavných osobností, do kterých jsme se měli vcítit a představit si, s jakým nápadem by přišla třeba Madonna, Homer Simpson, Steve Jobs nebo Krteček. Tento ozvláštňující a nečekaný moment hodnotila v závěru přednášky většina zúčastněných velmi kladně. Člověk se dostane mimo sebe, prozkoumá vlastní empatii a zdánlivě vyčerpaná kreativita se může díky novým podnětům a úhlům pohledu dále rozvíjet.

Jednoduše a bez předsudků
Různých metodik a strategických nástrojů týkajících se leadershipu, marketingu, brandingu, inovací a dalších je na trhu nespočet, stejně jako je nespočet odborníků, konzultantů, lektorů, firem, služeb a „how to“ knih, které slibují nejen osobní, ale i profesní a týmový rozvoj. Když Jonas Werner v úvodu mluvil o stále častěji slýchaném anglicismu facilitátor, za něhož se on sám považuje, nezdálo se zkraje přednášky moc přesvědčivé, že by inovační kreativní proces mohl být tak snadný, jak význam slova naznačuje. Nakonec se ukázalo, že květnové odpoledne v Umprum muzeu bylo přínosné především v tom, jak prakticky a návodně nás přednášející směřovali vedli. A proto se vše zdálo snadnější. Ale je třeba potlačit nejen ego, což je předpokladem týmové spolupráce obecně, ale především i rozum a otevřít se imaginaci. Právě toto se nemusíme učit jen z chytrých knih a přednášek, ale od dětí, jejichž kreativita ještě není zabita předsudky dospělých.


Odkazy: Akademie Institutu umění 2018; http://www.fantasticstudios.com/
Text: Kateřina Přidalová / Kreativní Česko
Foto: Adéla Vondráková

18. června 2018, Praha
Strategické myšlení a plánování
s Irenou Swiecicki

Další články /

Lídrovi jde o výsledky a vztahy

Jaký je rozdíl mezi manažerem a lídrem? Jak vést tým, mít dobré vztahy a výsledky a nezbláznit se z toho? Protože téma leadershipu je v kulturních organizacích pole neorané, zařadila ho Akademie Institutu umění na svůj program veřejných přednášek. Přednášel mentor Petr Pouchlý ze společnosti Court of Moravia.

Program ÉTA je také pro kulturně-kreativní odvětví

Cílem programu ÉTA je podpora aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách a umění. Vyhlašovatelem veřejné soutěže je Technologická agentura České republiky (TA ČR). Podívejme se podrobněji na to, kdo se do veřejné soutěže může přihlásit, jaké jsou podmínky přijetí projektu a o jak vysokou podporu můžou subjekty žádat.

Technologie nezaručí úspěch špatnému obsahu

Jak funguje mezioborová spolupráce mezi technologickými a uměleckými školami? Jak se uplatňují principy virtuální reality (VR) v různých uměleckých odvětvích a jaké výzvy VR čekají do budoucna? Na tyto a další otázky týkající se technologických inovací v kreativních průmyslech se snažili odpovědět účastníci akce Střed zájmu: IT.