Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení

„Jestliže jsou tu školy od toho, aby z kreativity udělaly něco normálního, pak se musí zamyslet nad kulturou, kterou se snaží vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas. Bill Lucas je britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.

Před dvaceti lety vydal National Advisory Committee on Creative and Cultural Education (Národní výbor pro kreativní a kulturní vývoj) zásadní přehled All Our Futures: Creativity, culture & education (Budoucnost nás všech: kreativita, kultura a vzdělání). Tento přehled nabídl jednoduchou definici kreativity jako tvůrčí činnosti koncipované tak, aby vytvářela výsledky jak originální, tak hodnotné.“

Dal jasně najevo, že kreativita je důležitou složkou každého předmětu školních osnov. Na druhou stranu nenabídl příliš mnoho praktických rad, jak mohou učitelé začlenit kreativitu do svého vyučování. 

Prosazování kreativní agendy

Nyní máme mnohem jasnější představu o tom, jaké změny v kultuře a pedagogice jsou nezbytné pro zahrnutí kreativity do školních osnov. 

Například ve Walesu v roce 2019 spustili nový studijní plán, v němž kreativita zaujímá ústřední roli. Načež Durhamská komise pro kreativitu a vzdělávání vydala souhrnnou zprávu.

Ve stejném roce Ofsted zahájil svou činnost s novým pracovním plánem. Ačkoli se tradičně nezaobírá tématem kreativity, rozhodl se podpořit školy v rozšíření studijních plánů a zaznamenávání jejich cílů, implementací a výsledků, což může být příležitost pro úpravu role kreativity ve školách. 

Získané dovednosti  

Zajímavé poznatky přináší poslední článek od Stellana Ohlssona a Pima Pollena v magazínu Tes, ve kterém autoři tvrdí, že kreativita je spíše soustava dispozic než schopností nebo řada procesů. Také uvádějí, že tento přístup je ve školách málo prozkoumaný. 

My v Centre for Real-World Learning (CRL) s tímto postojem souhlasíme. Vědomosti a kontext hrají obrovskou roli. Existuje celá škála dovedností, které je možné se naučit a praktikovat v různých situacích. 

Nicméně nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Náš pětirozměrný model kreativity pro školy, který byl vyvinut spolu s OECD, je velmi rozšířený v zemích od Austrálie po Chile, od Norska po Thajsko, od Nizozemí až po Anglii. Ve Walesu tento pětirozměrný model pro rozvíjení kreativity ve školství používá více než 500 škol, dále Arts Council of Wales, velšská vláda a nadace Creativity, Culture and Education.

Pět návyků pro kreativitu podle CRL

Aby bylo jasno, tyto návyky nebo dovednosti je možné naučit všechny děti. Náš model poskytuje přístup ke kreativitě, kterou Anna Craft popisuje jako „kreativitu s malým k“: schopnost každý den přijít s nápady a následně je zhodnotit skrze zkušenosti a kontext. 

Kultura kreativních škol

Dle našeho výzkumu se neustále opakuje deset zásadních aspektů kultury ve školním prostředí:

1/ Vyučování je téměř vždy utvářeno otázkami, které nemají jedinou správnou odpověď. 

2/ Je vymezen prostor pro aktivity, které jsou zajímavé, autentické, občas přesahující dobu školní docházky, vyžadující spolupráci a reflexi. 

3/ Je vyhrazen prostor pro hru a experimentování.

4/ Prostředí je otevřené plodným myšlenkám, jsou zde vítány nové nápady. 

5/ Prostředí umožňuje kritickou reflexi a podporu od ostatních.

6/ V rámci kolektivu se respektuje odlišnost a kreativita ostatních.

7/ Kreativní postupy jsou viditelné a doceněné.

8/ Studenti se aktivně angažují jako spolutvůrci.

9/ V rámci vyučování je použita celá škála hodnotících postupů.

10/ Je ponechán prostor pro nepředvídané.

Základní postupy

Náš výzkum, doplněn výzkumem OECD zabývajícím se způsoby vyučování a hodnocení kreativity, ukázal, že existují určité „nástroje pedagogiky“, které dobře fungují. Patří mezi ně případové studie, filozofie pro děti, hluboké otázky, autentické úkoly, zaměření na proces tvorby, badatelsky vedené vyučování a cílená výuka. 

Dva ze základních postupů jsou velmi užitečné: vyučování s použitím rozdělené obrazovky a skrze vizualizaci myšlenek. Vyučování pomocí rozdělené obrazovky, prosazované mým kolegou Guyem Claxtonem, nám připomíná, jak je důležité zahrnout kreativní návyky do kontextu určitých předmětů. Například: dějiny + kritická reflexe; vědecký výzkum + vhodná forma spolupráce; vypracování eseje v angličtině + prověření hlavní myšlenky. 

Použití vizualizace myšlenek, techniky hojně probádané Harvardskou univerzitou v rámci ProjektZero, je nedocenitelným způsobem, jak přenést vědomosti v dispozice. To znamená, že technika jako myslet–zmást–prozkoumat (Think–Puzzle–Explore) rozvíjí zvídavost nebo myslet–párovat–sdílet–myslet (Think–Pair–Share–Think) přináší příležitosti pro kladení otázek a práci se zpětnou vazbou. 

Nyní nadešel čas odhodlat se a umožnit dětem rozvíjet kreativitu ve školách. 

Text: Zdeněk Butula / překlad
Vloženo: 18. dubna 2022

Čtěte dál/

Ministerstvo kultury podpoří kreativní vzdělávání

Covid přinesl krizi, ale může také přinést finance na nastartování ekonomiky i důležitých celospolečenských výzev, a to díky Národnímu plánu obnovy. Dobrou zprávou je, že díky ministerstvu kultury se v plánu počítá i s dotacemi na kreativní vzdělávání. Stát stojí před důležitým krokem. Inovativní formy učení motivují žáky i učitele a vedou nás k rozvoji dovedností a hodnot pro 21. století.

Kreativní vzdělávání nám není fuk

Kreativita patří k nejžádanějším dovednostem na trhu práce, ve školách pomáhá inkluzi, zájmu dětí o vzdělávání a posiluje demokratický dialog. Postupy kreativního vzdělávání lze naplňovat i online, jak ukázal nedávný Festival umění a kreativity (FUK), jehož cílem bylo představit kreativní vzdělávání laické i odborné veřejnosti. Co nám FUK ukázal a jak se kreativnímu vzdělávání daří bojovat o svou pozici ve vzdělávacím systému?

Pět mýtů o kreativitě

Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.