Je tu další ÉTA pro kulturní a kreativní odvětví

Na inovace ve společenských a humanitních vědách, umění a designu je připraveno přes půl miliardy korun. Brzy se spustí další kolo veřejné soutěže na jejich podporu. Nejen o další výzvě v programu jsme mluvili s ambasadorem ÉTY Marcelem Krausem (TA ČR), který je zároveň členem mezinárodního poradního sboru Creative Industries Policy and Evidence Centre britské organizace NESTA.

Na září chystáte další semináře pro uchazeče do 3. ročníku veřejné soutěže programu ÉTA, který je určen pro aplikovaný výzkum v oblasti společenských a humanitních věd a umění. Jak byste zhodnotil předchozí 2. ročník, co se týče přihlášených projektů?

Jednoznačně rok od roku stoupá ambicióznost návrhů projektů a sebejistota v jejich inovačních partnerstvích. Pochyby o tom, že společenské a humanitní vědy nebo umělecké obory nechtějí nebo neumějí zaměřit svou práci na aplikovaný výzkum a inovace, se nenaplňují. Naopak se to daří, a to velmi často v interdisciplinárním propojení s obory technickými nebo přírodovědnými. Druhá veřejná soutěž dokonce přivedla Technologické agentuře České republiky více nových klientů než soutěž první.

Je něco, co vás při realizaci programu nejvíce překvapilo?

Osobně vnímám jako nejpřekvapivější počet partnerů z řad státní a veřejné správy nebo podniků jakožto uživatelů inovačních řešení vznikajících v podpořených projektech. Za dvě soutěže – mluvíme o 230 projektech – jsme těchto společensko-humanitních nebo uměleckých inovátorů napočítali na 550. Nejčastěji jsou jimi města a kraje, ministerstva, úřady, podniky, školy všech stupňů nebo neziskové organizace nejrůznějšího zaměření; a objevují se i muzea, filharmonie, festivaly, galerie nebo divadelní spolky.

Uveďte prosím stručně několik konkrétních příkladů podpořených projektů.

Vzniká spousta interdisciplinárních partnerství, například mezi robotikou a sociologií, uměním a informačními technologiemi, ekonomií a živým hudebním uměním, médii a vzděláváním, historií a didaktikou nebo virtuální realitou a psychologií. Máme celou řadu dalších vlajkových lodí programu ÉTA, některé z nich jsou mediálně známé – například robot Pepa pro vyšší interakci seniorek a seniorů s novými technologiemi, pražský hub pro cirkulární ekonomiku nebo snižování plýtvání potravin ve veřejném stravování.

A příklady projektů se zapojením umění nebo designu?

Zmínil bych například design chytrého sedacího nábytku do expozice Uměleckoprůmyslového muzea ve spolupráci s firmou mmcité, vyvíjení metodiky a koncepce divadelních představení pro dětské herce s Downovým syndromem na brněnské JAMU anebo doporučení pro českou legislativu a politiku pro filmový průmysl v reakci na jednotný digitální trh EU vyvíjené na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zajímavým projektem je také vývoj nového interdisciplinárního oboru topologie a poetika prostoru, a to na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, ve kterém se snoubí topologie s poetikou umění, krajiny a architektury.

Vypadá to, že si umělci, designéři a další kreativci našli k programu ÉTA cestu.

To je pravda, ovšem jen do jisté míry. V řešitelských týmech se pomalu objevují také umělci, architekti, dokonce herci, designéři, odbornice a odborníci na média a audiovizuální kulturu, mnohdy ve spolupráci s pedagogy, ekonomy nebo vývojáři softwaru, počítačových her nebo virtuální reality. V realizaci jsou i dva projekty aplikovaného uměleckého výzkumu. Vedle již zmíněné divadelní inscenace pro dětské herce s Downovým syndromem se jedná o projekt Vysokého učení technického v Brně. Spojili se v něm umělci a vývojáři softwaru. Velmi zjednodušeně řečeno jde o vývoj aplikace pro uměleckou vizualizaci a interpretaci velkých datových struktur. Potenciál programu pro podporu umělců a kreativců je však mnohonásobně vyšší, než jak bylo v soutěžích doposud využito.

V květnu letošního roku jste se stal členem mezinárodní rady nově vzniklého Creative Industries Policy and Evidence Centre při britské NESTA. Co je to za organizaci a v čem spatřujete přínos vašeho členství?

Především bych chtěl říci, že toto členství je nezávislé na mém angažmá v programu ÉTA, i když mu za něj z velké části vděčím. Jedná se o výzkumné kompetenční centrum vedené Hasanem Bakhshim, odborníkem světového formátu na kreativní průmysly. Poradní orgán má sloužit jako prostor pro mezinárodní výměnu a sdílení zkušeností o fenoménu kreativní ekonomiky ve všech jeho ohledech: vzdělávání pro budoucnost, výzkum kreativních klastrů, nové obchodní modely a regulace nebo udržitelnost veřejně financovaných kulturních organizací (divadel, muzeí nebo galerií), kulturních služeb a veřejnoprávních médií v digitálním věku. Vezmeme-li v úvahu, že se na jednom místě setkávají zástupkyně a zástupci zemí napříč celým světem – vedle Velké Británie jsou to Jihoafrická republika, Brazílie, Kolumbie, Indonésie, Švýcarsko, Německo, Čína nebo Keňa –, jedná se o jedinečnou šanci být u zdroje. A v tom vidím také příležitost pro českou výzkumně-kreativní scénu. Součástí práce je totiž i propojování národních sítí nebo jednotlivců s mezinárodními aktéry kreativní ekonomiky Velké Británie. Již teď sleduji žádosti z britských univerzit – zejména uměleckého zaměření – o propojení s českými partnery, aby se společně mohli účastnit příští soutěže programu ÉTA.

Vyhlášení třetí soutěže plánujete na 18. září. Čím by měla být účast v soutěži pro výzkumníky, umělce, designéry a jiné kreativce lákavá?

Na třetí veřejnou soutěž je připraveno 560 milionů korun z celkových 2,4 miliardy korun alokovaných na program. To je na tento druh výzkumu bezprecedentní částka, a to i v evropském kontextu. Program dokáže pokrýt 80 % nákladů na projekt nebo, chcete-li, disponibilní částku na projekt dokáže program ÉTA vynásobit pěti. Uznatelné jsou jakékoli druhy výstupů výzkumu, které slouží jako nástroj pro dosažení záměru projektu. Samozřejmě pouze za předpokladu, jsou-li tyto výstupy následkem činností výzkumu a vývoje v projektu. Ty lze zařadit jak do již známého RIVu, například audiovizuální výsledek nebo výstavu, tak do Registru uměleckých výstupů. Uznatelným výstupem je také výsledek „O – ostatní“, například vnímatelné vlastnosti produktu, světelný, zvukový či scénický design, výtvarný design, módní design, umělecké dílo nebo artefakt nebo výstup uměleckého výzkumu, ale také počítačová hra, mobilní aplikace nebo herní simulace. Program ÉTA umožňuje i realizaci projektů, které nemají tržně relevantní ambici a nabízejí společnosti řešení v rámci veřejné služby, tedy mimo tržní mechanismy.

Jaké další novinky čekají uchazeče v letošním ročníku?

Změny oproti předešlým soutěžím nejsou příliš velké. Jedná se třeba o zkrácení maximální délky řešení projektu o tři měsíce na 46 měsíců z toho důvodu, že program ÉTA bude v té době končit. Explicitně zmiňujeme dva další uznatelné výstupy: poloprovoz a ověřená technologie. Nově zavádíme stipendia jako uznatelný osobní náklad a vykazování režií nabízíme ve dvou variantách: full cost nebo flat rate do 25 %, případně do 30 % v případě prokázání pokročilé úrovně péče o rozvoj lidských zdrojů a rovných příležitostí mužů a žen. Na akademické půdě se nejčastěji jedná o držitelství HR Award.

Ukázala zkušenost z předchozích veřejných soutěží ÉTA naopak něco, čemu by se měly zúčastněné organizace v dalších soutěžích spíše vyhnout?

Jedním kamenem úrazu bylo slabé inovační DNA projektu, kdy projekt odpovídal spíše charakteru výzkumu základního. Handicap takových projektů spočíval v neobjasnění toho, jakým způsobem je možné alespoň jeden jejich plánovaný výstup využít pro řešení identifikovaného společenského problému. Pokud není uchazeč o podporu zároveň i relevantním uživatelem výzkumného řešení, je nutné takového uživatele do projektu přizvat. Princip poskytovatele a uživatele výzkumného řešení nazýváme aplikačním garantstvím. To často v projektu chybělo nebo bylo zvoleno nerelevantně, takže nebylo možné prakticky využitelný výstup výzkumu například validovat, pilotovat, ověřit jeho praktickou funkčnost nebo akceptovatelnost cílovou skupinou. Ač se mnohdy jednalo o životaschopné projekty, jejich podpora by se minula s hlavním posláním TA ČR. Nejčastějším důvodem pro nepřiznání podpory bylo ale něco jiného. Odhadem třetina projektů pohořela na skutečnosti, že nepřizvala do řešitelského týmu patřičné experty z oborů společenských věd, humanitních věd nebo umění a výzkumný design projektu nezahrnoval jejich řemeslo. Z pohledu na zamítnuté návrhy projektů plyne jedno hlavní poučení, které možná platí i mimo veřejné soutěže programu ÉTA: bez společensko-humanitních nebo uměleckých perspektiv se uspět nedá.

Více o programu zde
https://tacr.cz/index.php/cz/programy/program-eta/treti-verejna-soutez-eta.html

Text: Kateřina Přidalová/Kreativní Česko
Foto: www.tacr.cz

Nepřehlédněte/

Program ÉTA je také pro kulturně-kreativní odvětví

Cílem programu ÉTA je podpora aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách a umění. Vyhlašovatelem veřejné soutěže je Technologická agentura České republiky (TA ČR). Podívejme se podrobněji na to, kdo se do veřejné soutěže může přihlásit, jaké jsou podmínky přijetí projektu a o jak vysokou podporu můžou subjekty žádat.

Kreativita vs. pracovní trh

Ať už dnes pracujete v kavárně, nebo v bance, je dost možná i vaše pracovní pozice označována za kreativní. Mohlo by se až zdát, že termín „kreativita“ je nadužívaný a na pracovním trhu už nemá téměř žádný význam. Pokud by to byla pravda, co by to znamenalo pro kreativní odvětví, sektor, který je definován zaměstnáváním kreativních talentů? Vzali jsme si k ruce britskou studii, která se touto úvahou zabývala.

Jižní Morava stojí o kreativitu

Na konci října se v Brně konala konference ke zhodnocení Regionální inovační strategie. A protože i v Česku začínáme pracovat s poznáním, že těžba kreativity je sázka na jistotu, bylo letošní téma Kreativita v inovacích. Ve jménu motta „Dejte svému byznysu KKO “ svolalo Jihomoravské inovační centrum setkání zástupců kraje, města, firem, univerzit, neziskovek a kreativců. Zaznělo zhodnocení dosavadní práce, přísliby do budoucna i motivační řeč hlavního hosta Johna Newbigina z Creative England.