Skoro třicet let po revoluci se kulturní sektor stále staví na hlavu, aby upozornil, že má pro společnost zásadní přínos. Třeba v oblasti vzdělávání. Je pak malým zázrakem, když místní samospráva pochopí příležitost, ujme se iniciativy a propojí dvě oblasti, které sama spravuje a finančně podporuje. Místní školy a místní kulturní scénu. Inkubátor Jihlava vzdělává kulturou je nástrojem, jak zaplnit deficit v systémovém propojení mezi místními školami a místní kulturní a uměleckou sférou – v propojení, které by v ideálním případě mělo být standardem.

Ne proto, že je „moderní“, ale proto, že je oboustranně výhodné. Pro kulturní organizace je příležitostí překročit vlastní stín (kultury) směrem do vzdělávání, kdy již nejde jen o to vést žáky „ke kultuře“, ale „skrze kulturu“ žákům pomáhat rozvíjet sebe samy. Pro školu je příležitostí otevřít se novým metodám, vybočit ze stereotypu a nově uchopit to, co se jim často zcela nedaří – rozvoj klíčových kompetencí.

Možná si říkáte: U nás ve městě s tím nemáme problém. Kulturní organizace nabízejí mnoho vzdělávacích programů, získávají na ně finance z města nebo kraje. Školy tyto organizace navštěvují, nebo zajímavou výuku zajišťují žákům sami učitelé.

Ani Jihlava v tomto ohledu nemá problém. Město se ale rozhodlo, že bude chtít víc. V rámci tvorby Strategie kultury si v roce 2016 pojmenovalo nevyužitý potenciál současné situace, ze kterého by mohly všechny tři strany (samospráva, kulturní organizace, školy) ještě více profitovat. O rok později byl schválen projekt Inkubátoru, který má za úkol podpořit vznik nových vzdělávacích programů, které vzniknou přímo ve spolupráci učitelů a kulturních „pracovníků“ a budou co nejlépe reagovat na to, co školy potřebují nebo co se jim nedaří v rámci vlastních kapacit ve škole naplňovat.

Nyní máme za sebou půlroční proces setkávání, workshopů, diskusí, prezentací. Do inkubátoru se zapojilo devět kulturních aktérů (městské i krajské organizace, neformální sdružení umělců a jedno architektonické studio) a sedm základních a středních škol. Vzniklo sedm na míru šitých originálních vzdělávacích programů, které si rozdělí půl milionu korun v rámci nově vzniklého dotačního programu, který se má do budoucna stát základním systémových nástrojem podpory těchto projektů. Od září 2018 budou programy realizovány, proběhne důsledná evaluace dopadu a vše by se mělo cyklicky opakovat.

Jak u všech tří stran (samospráva, kulturní organizace, školy) posouváme náhled na spolupráci kultury a škol?

1/ Samospráva: propojení světů – kdo to udělá?
Obce (města) zřizují mateřské a základní školy, často zřizují vlastní kulturní organizace, další podporují v podobě dotací. Kultura i školství jsou z velké části ve sféře přímého vlivu města. Pro větší provázání těchto dvou sfér je však v našem defragmentovaném světě třeba energie.

V případě Jihlavy je nutné ocenit odvahu samosprávy investovat finance do pilotního ročníku Inkubátoru a nastavení nového dotačního programu s inovativními parametry. Cenné je i to, že v rámci Inkubátoru nerozlišuje typ a zřizovatele kulturního aktéra. Vysílá signál „je jedno, kdo jste, nás zajímá, zda to, co nabízíte našim školám, je kvalitní“. Podporu tak získávají i tři krajské organizace. Otevírá se prostor pro spolupráci města a kraje, neboť nabídku kulturních organizací ve městě mohou využívat i školy z regionu, a především ty z menších obcí ji díky jisté izolaci velmi ocení. A co z toho město má? Značku Jihlava vzdělává kulturou!

2/ Školy: učitelé musejí vědět, že to myslíte vážně
I pro školy je často návštěva kulturní organizace třešničkou na dortu, kterou si mohou žáci dopřát před Vánocemi nebo na konci školního roku až splní všechno to důležitější z matematiky a českého jazyka. Učitelé a ředitelé vám často řeknou, že jsou zavaleni novými požadavky, nabídkou kurzů a školeními tak, že jim na učení nezbývá čas. V momentě kdy jsme se ale učitelů ptali, co opravdu potřebují, co jim schází, jaký problém by jim mohly kulturní organizace pomoci vyřešit, otevřel se prostor pro smysluplnou spolupráci. Učitelé chtějí žáky motivovat, přijde-li pak do třídy profesionální kameraman a žáci s ním mohou natáčet, nebo profesionální architektka, která s žáky vážně diskutuje o prostředí školy a města, vytvoří-li žáci profesionální divadelní představení v opravdovém divadle, mají-li žáci na starost rozpočet, komunikaci s úřadem a policií, protože s umělcem řeší dopady jejich vlastního streetArtu, a celé toto konání se odehrává v hodinách fyziky, českého jazyka nebo občanské nauky, pak to dává smysl učitelům, žákům, rodičům i kulturním organizacím. Školní výuka může překročit stereotyp, učitel může vystoupit ze své role a může zažít žáky v nových situacích, žáci se zabývají reálnými problémy, komunikují s umělci, odborníky, veřejností i s úřady.

3/ Kulturní organizace: umíme prodat svou unikátní hodnotu!
Požadavek na zlepšení spolupráce se školami vzešel od kulturních aktérů během vzniku kulturní strategie města. Inkubátor se proto soustředil na spárování organizace s partnerskou školou nebo učitelem. Ve vzájemné spolupráci vznikal koncept nového vzdělávacího programu, který byl v některých případech pilotně testován na škole. Organizace se učily pojmenovat svou unikátní hodnotu směrem ke škole a nastavit vzdělávací cíle programu tak, aby byly srozumitelné učitelům, a i oni v nich viděli použitelný prostředek vzdělávání, který bude znamenat pomoc, ne práci navíc.

Po půlročním procesu se všechny organizace shodují, že Inkubátor jako platforma by měl pokračovat dál. Její hlavní smysl je především v dlouhodobosti, platforma má mnohem větší šanci při koordinovaném oslovování škol, je prostředkem vzájemné spolupráce městských i krajských aktérů, dokáže efektivněji popularizovat problematiku a je prostředím, kde se rodí unikátní know-how organizací i učitelů.

Jak začít a co hledat?
Základní otázkou, kterou si od začátku projektu klademe, je „Co je to kvalitní vzdělávací program?“ Na začátku procesu jsme pro inspiraci uspořádali konferenci, kde se představily zajímavé umělecko-vzdělávací projekty z celé České republiky. Následně jsme u všech vznikajících vzdělávacích programů stanovovali reálné cíle, které také odpovídají cílům z Rámcově vzdělávacích programů. Uvědomili jsme si, že vedle předávání vědomostí ze vzdělávacích oblastí velice dobře pracují programy nabízené kulturními organizacemi s klíčovými kompetencemi. Klíčové kompetence (k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní) jsou součástí kurikulárních dokumentů všech škol, bohužel – jak zjistila Česká školní inspekce a jak zjišťujeme i během diskuse s učiteli – je často složité s nimi vědomě ve škole pracovat. Proto se snažíme u vzdělávacích programů klíčové kompetence konkretizovat a hledáme pro ně adekvátní způsob evaluace. Ukázalo se, že pro opravdu smysluplnou spolupráci potřebují všichni zúčastnění používat srozumitelný jazyk. Proto Inkubátor funguje mimo jiné i jako tlumočník.

Poznámka: Zapojené kulturní organizace:
Centrum dokumentárního filmu, DIOD, Dům Gustava Mahlera, Horácké divadlo Jihlava, Muzeum Vysočiny Jihlava, Městská knihovna Jihlava, Nultá generace, Oblastní galerie Vysočiny, UNArchitekti

Text: Zuzana a Jakub Demlovi KVAS z.s. / KVAS z.s. je realizátorem Inkubátoru Jihlava vzdělává kulturou
Odkazy: https://www.facebook.com/jihlavavzdelavakulturou/; https://www.jihlavavzdelavakulturou.cz/;
Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí

Více k tématu vzdělávání/