Jižní Morava stojí o kreativitu

Na konci října se v Brně konala konference ke zhodnocení Regionální inovační strategie. A protože i v Česku začínáme pracovat s poznáním, že těžba kreativity je sázka na jistotu, bylo letošní téma Kreativita v inovacích. Ve jménu motta „Dejte svému byznysu KKO “ svolalo Jihomoravské inovační centrum setkání zástupců kraje, města, firem, univerzit, neziskovek a kreativců. Zaznělo zhodnocení dosavadní práce, přísliby do budoucna i motivační řeč hlavního hosta Johna Newbigina z Creative England.

Reflexe a přísliby

Uznání, že se KKO (kulturní a kreativní odvětví) dostávají do popředí, zaznělo i z úst primátora Brna Petra Vokřála. Na stole je doufejme minimálně příslib, že kreativita začne více určovat podobu ekonomiky, pracovního trhu a společenského života tohoto kraje. Kreativní odvětví jsou zde téma od roku 2009, kdy byl poprvé vyřčen záměr kreativního centra v Brně. Nicméně roky plynou a konkrétní kroky k podpoře KKO vidíme spíše u aktivní odborné veřejnosti a mladých podnikatelů než u zastupitelů. Přesto je evidentní, že díky rozvoji technologického, podnikatelského a inovačního zázemí kraje se dostává na přetřes i potenciál kreativních profesí, a otázkou je, jak ho lépe využít.

Primátor města Brno Petr Vokřál; foto: primator.brno.cz

Příprava a implementace inovační strategie je povinností pro čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů na oblast výzkumu, vývoje a inovací. Čtrnáct regionálních příloh je součástí velké Národní RIS3 strategie, jejímž gestorem je Úřad vlády. Regionální inovační strategii Jihomoravského kraje (RIS JMK) představil na konferenci náměstek hejtmana kraje Jan Vitula. Smyslem strategie je vytvářet podmínky pro konkurenceschopné znalostně intenzivní podnikání, a to zejména investicemi do zvýšení kvality vzdělávání, výzkumu, do zlepšení image JMK a přímou podporou podnikatelských aktivit. Aktuální verze RIS JMK je již čtvrtou generací a je platná pro léta 2014‒2020. Dokument je v tomto případě společným závazkem kraje a města. Obě strany zhodnotily výsledky uplynulého období jako více než uspokojivé. Konkurenceschopnost se podle doložených čísel zvyšuje v celém kraji, který za svoji proaktivitu získává pozitivní reputaci i v rámci evropského hodnocení. V EU je třicet regionů, které mají podíl celkových výdajů na vědu a výzkum na HDP více než 3 %. JMK je jedním z nich s hodnotou 3,55 %. (Praha vydává 2,95 %). Kraj eviduje i vyšší nárůst zaměstnanců ve vědě a výzkumu (VaV) za posledních pět let ve srovnání s Prahou (3174 vs. 2656). Vyzdvižen byl i příchod desítek výzkumníků ze zahraničí, který se od roku 2011 téměř ztrojnásobil. Narostl také počet zahraničních firem, které v roce 2015 tvořily ve VaV dokonce 56 %.

Kromě statistik jsou tu ale dílčí měkké úspěchy v podobě příležitostí pro tvorbu, nové spolupráce a prostor k hledání řešení. Pro kreativní průmysly byl například důležitým mezníkem vznik prvního FabLabu (otevřené digitální dílny) v Česku. Byl otevřen letos v zimě jako jeden z projektů Jihomoravského inovačního centra (JIC) a dnes má kolem dvou set pravidelných uživatelů. V blízké budoucnosti se plánuje zprovoznit i tzv. FabLab Mobile, který by měl sloužit jako pojízdná otevřená dílna pro školy a kreativní centra. Velkým očekáváním je aktuálně rozhodnutí o investici do Kreativního Hubu, který se plánuje otevřít v roce 2018 v prázdné budově Vysokého učení technického (VUT). Projekt by vznikl ve spolupráci konsorcia JIC, Magistrátu města Brna, Jihomoravského kraje a VUT. Bude to dárek nejen pro Brňany, pokud se podaří projekt realizovat, a jasný signál zastupitelů, že podporu kreativních odvětví berou vážně.

FabLab Brno; foto: https://cs-cz.facebook.com/fablabbrno/

Důležitým aspektem RIS JMK je, že myslí i na oblast školství. Jan Vitula ubezpečil posluchače, že vzdělávání a vedení žáků k rozvoji talentů je jednou z priorit. Přestože připustil, že kraj není oním hybatelem, který ovlivní stav školství a metody vzdělávání, snaží se objevovat talenty a vytvářet nástroje k jejich podpoře. Aktuálně vyvíjí metodiky pro základní a střední školy, které by díky ní měly umět identifikovat své talenty a následně podniknout kroky k jejich podpoře. Vitula vyzdvihl, že kraj od roku 2006 rozdělil na podporu 828 nadaných středoškoláků částku 25 milionů. Cílovou skupinou v budoucnu mají být však i základní a mateřské školy.

Kreativita není ropa, která jednou dojde

Váženým hostem konference byl britský expert John Newbigin. Je zakladatelem a ředitelem neziskové organizace investující do kreativních odvětví v Anglii Creative England. V 90. letech výrazně formoval britskou vládní politiku v oblasti kreativních odvětví a dnes je mimo jiné funkce členem rady vlády pro KKO. Svou řeč uvedl poznatkem z praxe o tom, jak typický jev se potvrzuje i v Česku, pokud druhé největší město předstihuje v rozvoji město hlavní: „Jsou to právě města, která většinou táhnou téma kreativní ekonomiky a která určí tendence státní aparatury.“ Lokální měřítko přirozeně umí absorbovat a přijmout změny, nové myšlení, nástroje a opatření rychleji. Více se daří experimentovat a spolupráce je flexibilnější. Přesto nezapomínejme na skutečnost, že vše je především o lidech a jejich vůli k diskusi. Ostatně i Jan Vitula vysvětlil, že za úspěchem a naplňováním RIS JMK stojí podpora napříč volebními obdobími. Diskuse se před lety započala právě díky osobním iniciativám jednotlivých úředníků, kteří komunikovali téma napříč politickým spektrem a především s opozicí. Silnou motivací bylo partnerství univerzity a tah na branku úředníků jak z krajského úřadu, tak z magistrátu. Pokud by svou vizi razil pouze jeden ze subjektů, neměla by patrně velkou šanci na úspěch.

John Newbigin, Zdenka Kujová; foto: https://primator.brno.c

Newbigin nemluvil pouze o úspěších, ale také o potřebě kontinuální osvěty. Stále vnímá situaci jako problematickou v tom ohledu, že i na vládní úrovni je potřeba neustálá argumentace. Konsekvence, které přináší sázka na podporu kreativity a inovací, jsou některým politikům stále nejasné. Potvrzuje se, že břemeno konzervativního myšlení je těžké sejmout. Pro to, abyste dosáhli nových výsledků, je potřeba přijmout změny, vystoupit ze stereotypu a zavedeného řádu. I přednáška pro jihomoravské plénum byla podložena pragmatickou úvahou odkazující se na ropný průmysl, který kdysi ovládl celosvětovou politiku a hospodářství. „Musíme si ale uvědomit, že čím více oleje použijeme, tím méně ho máme, a čím více kreativity použijeme, tím více jí máme.“ Žijeme v čase, kdy je potřeba si uvědomovat realitu a otevírat se lidskému potenciálu, dovednostem, které ne vždy umíme změřit, ale které i přesto znamenají byznys a pracovní místa. Pokud se cítíme ohroženi automatizací, je třeba si uvědomit, že jsou to právě ty profese, které nejvíce zapojují sociální inteligenci, kreativní myšlení a vlastní emocionální angažovanost, které budou nejméně ohroženy nahrazením. Newbigin nabídl jednoduchou úvahu: „Činnost, u které můžeme jasně změřit produktivitu, snadno nahradíme roboty.“ I proto zaznělo opakovaně, že od tématu kreativních průmyslů se musíme posouvat k diskusím o kreativní ekonomice. Zkrátka neškatulkovat. V tomto bodě zdůraznil přirozeně i roli vzdělávání. Daří se nám totiž oddělovat teorii od praxe, oddělovat výzvy, kterým se učíme, a výzvy, kterým pak v tržním světě a společnosti reálně čelíme.

1/ Nelze už oddělovat kulturu a ekonomiku, nikde na světě.

2/ Není nic takového jako globální kreativní ekonomika.
Je potřeba stavět na místních podmínkách a situaci.

3/ Za úspěchy stojí primárně lidské zdroje.

Nemůžeme oddělit ekonomiku od společnosti a kultury

„Je lepší požádat o prominutí než čekat na povolení“ ‒ tímto mottem, kterým motivuje své zaměstnance firma Cisco, Newbigin vedl k zamyšlení i posluchače konference. Risk, experiment a neúspěch jsou součástí procesu. Stejně tak už nemůžeme oddělovat ekonomiku od fyzické a sociální infrastruktury. Tam, kde jsme dříve potřebovali přístup k pohonným hmotám, montovnám a transportu, potřebujeme nyní prostředí pro nové nápady, kulturní diverzitu, univerzitní prostředí, stimulující společenský život. Není náhoda, že v Británii jsou nyní nejrychleji rozvíjející se města Oxford a Cambridge. Když Londýn ztrácel před lety na síle a ekonomika se propadala, byla to kultura a programy pro veřejnost, které zabraly. Akce ve veřejném prostoru, investice do muzeí a kulturní nabídka nastartovaly novou éru, v které občané přemýšlejí o svém městě jinak. Londýn přitahuje celosvětovou pozornost. Z tohoto prostředí rostou i kreativní průmysly. Lokální identita, lidé a místa setkání – díky této kombinaci posouváme také ekonomickou stránku k prosperitě. I proto zní slogany Creative England: „Talent je všude, ale příležitost ne“ a „Umění a technologie v harmonii“. Newbigin uzavřel svou řeč apelativně: „Pokud jde o kulturu a kreativní průmysly, nejsme dost ambiciózní a nenahlížíme ekonomiku v celém jejím kontextu.“

Není potřeba čekat, je potřeba pracovat s tím, co je teď a tady, v našem městě či státě. Už dvacet let máme i díky digitalizaci kreativní průmysly všude, kam se podíváme. Kreativitu a kulturu máme odjakživa. Nezapomínejme na to. A pokud chcete teoretické koncepty ověřit v praxi, zkuste třeba obyčejnou hru s představivostí, kterou nabídla účastníkům Zdenka Kujová. Pokud by z našeho okolí měly zmizet předměty i s minimálním podílem kreativity, co by kolem nás zbylo a jak by to ovlivnilo naše každodenní životy?

Odkazy: http://www.risjmk.cz/cz/vyrocni-konference; primator.brno.cz; http://www.creativeengland.co.uk/
Text: Lucie Ševčíková

Mohlo by vás zajímat

Kulturu regulujme co nejméně

Na konci května zavítal do Prahy Ragnar Siil, estonský odborník na kulturní politiku a kreativní průmysly s více než desetiletou praxí ve vládním, neziskovém a podnikatelském sektoru. Společně se zástupci z ministerstva kultury a pražského a brněnského magistrátu debatoval o strategiích, financování a celkové podpoře kreativně-kulturní oblasti. Setkání se Siilem bylo inspirativní. Mnohé okouzlil svým důvtipem, chytrými řešeními a patřičným nadhledem.