Konkurence je motor hudebních festivalů

Asociace Festas se snaží odbourávat předsudky a vysvětlovat obcím, že festivaly místu neuškodí. Bojuje i za efektivní nastavení EET a tvoří manuál pro pořadatele. S ředitelem Festas Markem Vohralíkem jsme si povídali také o tom, co těší a trápí naše hudební festivaly, jak se dá festivalový trh kultivovat a jak se vyjednává o legislativě.

Vaše asociace funguje rok a půl. Na začátku bylo osm zakládajících členů a dnes je v asociaci už 24 festivalů. Uvádíte, že Festas vznikla kvůli nespokojenosti s tehdejší legislativou, která hudební festivaly významně ovlivňuje. O co konkrétně šlo?

Především jsme spatřovali velký problém v tom, že docházelo k přijímání celé řady zákonů, které mohly někdy i zásadním způsobem ovlivnit festivalový trh, přičemž ten neměl prakticky možnost se k jejich vzniku vyjádřit. Před vznikem asociace Festas prakticky neexistovala instituce, která by byla schopná za hudební festivaly jednotně mluvit. Diskuse nad potřebou jejího vzniku probíhaly řadu let, ale chyběl nějaký silný impuls, který by převedl diskusi k činům. Jako jeden ze zlomových bodů vnímám jednání s ministerstvem vnitra (MV), které si pozvalo v létě roku 2017 několik zástupců hudebních festivalů, aby s námi diskutovalo novou legislativu zaměřenou na posilování bezpečnosti na akcích s masovou návštěvností. Na této schůzce párkrát zaznělo, že se MV už několikrát potýkalo se situací, kdy připravovalo například návrh zákona, který se týkal festivalů, ale nebylo na koho se obrátit pro konzultace. Během několika následujících měsíců asociace konečně vznikla a většina ze zakládajících členů patřila právě mezi účastníky tohoto jednání.

ředitel Festas Marek Vohralík

To je nezvyklé. U zrodu podobných oborových subjektů většinou není poptávka z vrchu, ale naopak interní potřeba, kdy se kulturní aktéři sdružují kvůli lepšímu vyjednávání s politiky.

Ona samozřejmě existuje a existovala také interní potřeba, ale asi nebyla natolik silná, aby sama o sobě byla dostatečným impulsem. Hudební festivaly před vznikem Festas samozřejmě spolupracovaly, ale se vznikem asociace získala tato spolupráce institucionální podobu.

Jaká legislativní opatření řešíte?

Je jich celá řada. Metodika ochrany měkkých cílů má účinně čelit možným teroristickým útokům při masovém shromáždění. Velké téma je elektronická evidence tržeb (EET). Ta se nyní projednává a za asociaci jsme novelu připomínkovali. Zatím jsme se s ministerstvem financí (MF) nedomluvili. Došlo i na srovnání například s restauracemi. Restaurace má podobný obrat, ale na rozdíl od hudebních festivalů potřebuje jednu kasu, zatímco my bychom jich potřebovali několik desítek až stovek, což výrazně, až likvidačně prodražuje vstupní náklady festivalu (až 20 % z tržeb podléhajících EET). Festival je z hlediska EET specifický subjekt, protože na rozdíl od restaurace vzniká na zelené louce, kde nic není. Ani voda, ani elektřina. Ze strany MF přitom vzniká požadavek, abychom používali sofistikovaný systém, který vyžaduje internetové připojení a specifické pokladní zařízení na všech prodejních místech. To znamená v každém stánku, kterých bývají na festivalu desítky. A navíc jen na pár dní. S ohledem na to, že peníze z prodeje nápojového občerstvení, upomínkových předmětů či služeb na festivalu tvoří důležitou část příjmů festivalu, je to opravdu zásadní problém. Snažíme se především vysvětlit, že potřebujeme za extrémně krátkou dobu obsloužit obrovské množství lidí. Proto na stejný příjem potřebujeme o desítky až stovky zařízení více než ostatní obory.

Takže jednání ještě není uzavřeno?

V současné chvíli je EET ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně, která bude v následujících týdnech hlasovat o pozměňovacích návrzích. S ministerstvem financí jsme se snažili jednat ještě před předložením zákona na vládu, bohužel bez úspěchu. Snažili jsme se dokonce navrhovat alternativní způsoby kontroly, které by mohly být efektivnější a jak pro festivaly, tak pro stát by představovaly významně nižší náklady. Bohužel jsme již od začátku vedli tak trochu marný boj, protože ministerstvo financí nechtělo povolit jakékoli výjimky nebo úlevy. V tomto duchu se bohužel nesla všechna jednání, která proběhla.

Kromě EET a měkkých cílů je pro vás legislativně problematické také zavedení místních poplatků.

Jde o takzvanou airbnb novelu, která má regulovat sdílenou ekonomiku a dát nástroj místním samosprávám, aby dokázaly tento fenomén na svém území regulovat. To je příklad toho, kdy vznikne legislativa s nějakým specifickým cílem a úplně náhodou se může zásadním způsobem dotknout i jiných subjektů, v našem případě hudebních festivalů. V zásadě jde o to, že novelou se zavádí veřejný poplatek z ubytování, který si každá samospráva může zavést. Poplatek sám o sobě není zas takový problém. Pro nás to ale znamená, že se zdraží ubytování třeba i v kempu.

Takže se zdražení dotkne hlavně návštěvníků festivalů.

Ano, pokud místní samospráva poplatky zavede, zvýší se vstupní cena pro zákazníka. Nejsme za to rádi, ale je to něco, o čem se dá vyjednávat. Zásadní problém je jiný, a to ten, že bychom museli evidovat informace o ubytovaných. Na festival přijede během pár hodin i několik desítek tisíc lidí. Chtějí si rychle postavit stan a jít se bavit. A novela zavádí to, že by evidence ubytovaných byla stejná jako v hotelích. To znamená, že bychom po každém návštěvníkovi museli požadovat občanku a osobní data. Kromě toho, že to jsou citlivé osobní údaje, tak si dokážete představit, jak náročná taková evidence může být při tak velkém počtu návštěvníků. Jak od cca 5000 lidí během hodiny vybrat tato data? Lidi by stáli ve frontách anebo bychom museli najímat armádu lidí, která ta data bude vybírat a sepisovat. Dalším problémem je, že se data o ubytovaných musí uchovávat šest let, což je v době GDPR těžko realizovatelné. Jsme rádi, že jsme v tomto ohledu našli s MF společnou řeč. Do novely bylo naštěstí přidáno, že ve chvíli, kdy se jedná o sportovní nebo kulturní akce s návštěvností nad tisíc osob, pořadatel může požádat místní samosprávu, aby mohl evidovat ve zjednodušeném režimu. Odvede poplatek dle zjednodušené informace o počtu ubytovaných a ceně ubytování.

Kromě ovlivňování legislativy má asociace za cíl kultivovat festivalový trh u nás. Jak si to představujete?

Předně vytváříme platformu, v rámci které spolu pořadatelé festivalů a jejich zaměstnanci pravidelně komunikují a díky které se daří rozvíjet festivalovou scénu. Pořádáme celou řadu inovativních workshopů či exkurzí například tam, kde se vyrábí zásadní festivalové vybavení, jako jsou trussové konstrukce a podobně. Dlouhodobě se také snažíme pomáhat festivalům v orientaci v legislativě, která se jich dotýká a která jim mnohdy může uniknout. V poslední době se jedná například o evropskou legislativu v oblasti cestovních služeb. A v neposlední řadě také vytváříme vlastní projekty, které mají k rozvoji festivalů přispívat. Aktuálně společně s ministerstvem vnitra a bezpečnostními složkami připravujeme manuál, jehož cílem je shrnout veškerou legislativu, standardy a vyhlášky týkající se bezpečnosti na hudebních festivalech. Snažíme se, aby toto složité téma bylo jednoduše pochopitelné a festivaly tak mohly jednoduše implementovat různá opatření. Věnujeme se také ekologii a snižování environmentálních dopadů festivalů, a to například prostřednictvím spolupráce s Českou zemědělskou univerzitou, ale i řadě dalších projektů.

O co konkrétně jde ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou? Přeci jenom je nyní ekologie horké téma.

Aktuálně začínáme spolupracovat s Fakultou životního prostředí, jejíž vybraní studenti budou v tomto roce zpracovávat diplomové práce zaměřené na environmentální dopady několika členských festivalů. Výsledkem těchto prací by měl být obsáhlejší materiál, který odhalí příležitosti ke zlepšení v rámci festivalů obecně.

Manuály, které tvoříte, budou dostupné jen pro členy asociace, nebo k nim budou mít přístup i subjekty, které třeba začínají?

Většinu materiálů, které vznikají v rámci asociace, samozřejmě zpřístupňujeme primárně jejím členům. Naše asociace funguje zcela nezávisle na státních zdrojích, tudíž je logické, že své výstupy zprostředkovává primárně těm, kteří její fungování umožňují. U bezpečnostního manuálu ale počítáme s určitou formou zveřejnění, její konkrétní podoba je nicméně v tuto chvíli v jednání.

Co se týče kultivace trhu, jak spolupracujete s městy a regiony?

Spolupráce s místními samosprávami je pro nás velkou výzvou. Bohužel u velké části z nich v současné chvíli trvá představa festivalu jako nezřízené akce, která přináší jenom hluk, nepořádek a poškozování majetku. Tak to samozřejmě není, hudební festivaly mohou městům a obcím přinést mnoho pozitiv a negativa lze již dnes do značné míry eliminovat, nebo alespoň omezit na snesitelnou míru. A to se řadou kroků snažíme samosprávám vysvětlovat.

Není to strach vyplývající z fenoménu CzechTek a podobných nelegálních akcí?

I to je možné, a proto chceme, aby festivaly sdružené v asociaci byly vnímány jako spolehlivý partner. Aby značka Festas byla pro samosprávu garancí kvality, dodržování standardů a profesionálního přístupu. Aby se festival mohl stát naším členem, musí na trhu působit alespoň tři roky. Chceme otevírat diskusi s představiteli místních samospráv o tom, co to znamená mít na svém území festival. Neříkáme, že to přináší jen samá pozitiva, protože festival s sebou nese hlukovou zátěž, velký počet lidí na jednom místě, horší logistiku a omezenou kapacitu služeb. Nicméně naším cílem je samosprávám vysvětlit, že pozitiva ze spolupráce s festivalem výrazně převažují. Většina pořadatelů (alespoň těch našich) chce na daném místě se svým festivalem působit dlouhodobě. Proto je důležité, aby měl festival dlouhodobé vize rozvoje, a je třeba, aby dobře vycházel s vedením obce, stejně jako s lidmi, kteří v místě žijí. Festival dokáže nejen přinést nabídku práce, ale i udělat obci PR a přivést do lokality velké množství lidí, kteří by se sem třeba jinak nepodívali. Návštěvníci rádi utrácejí za služby (ubytování, jídlo a podobně). Ideální je, když samospráva s pořadateli spolupracuje, protože to umí rozšířit nabídku v obci. Je potřeba samosprávám jednoduše vysvětlit přínosy festivalu a ukázat jim, že to může být win-win situace pro obě zúčastněné strany. Na mnoha místech to už takhle funguje. Myslím, že například Praha nebo Ostrava se svými festivaly umí velmi dobře pracovat. My s naším největším festivalem Let It Roll v Milovicích myslím také fungujeme velmi dobře. Na druhou stranu jsme si zrovna nedávno prošli procesem hledání místa pro jeden z našich nových projektů a bohužel většinové vnímání bylo velmi negativní, bez ochoty vůbec diskutovat.

S tím souvisí vaše nedávná studie ekonomických dopadů členských festivalů v oblastech zaměstnanosti, daní, obratů a zisků místních podnikatelů. Z analýzy jasně vyplývá, že pořádání festivalů je pro místní samosprávy přínosné. Jak šetření probíhalo?

Ano, máme tvrdá data, která se dají kvantifikovat a o která se můžeme opřít. Máme spočítáno, kolik zúčastněné festivaly vytvoří pracovních míst, o kolik zvýší příjmy místních podnikatelů, kolik přinášejí okolí na daních a podobně. Na našich webových stránkách www.festas.cz je k dispozici přehledná infografika s výsledky průzkumu. Je to dělané metodikou, která je certifikovaná Českým statistickým úřadem a ministerstvem kultury. V návaznosti na tato data plánujeme oslovit Svaz měst a obcí a jednat s ním, jak situaci zlepšit. Chceme otevírat prostor pro diskusi, v rámci které může samospráva zhodnotit plusy a minusy, které jí může festival přinést, a podle toho udělat odpovědné rozhodnutí vůči svým občanům. Chceme minimalizovat situace, kdy není možná ani tato základní diskuse.

Mluvíte o trhu, podnikání a zmínil jste, že nežádáte o dotace. Takže v zásadě děláte kulturní byznys. Asociace je placena z členských poplatků?

Chceme, aby se asociace uživila sama. Jsme financováni ze dvou zdrojů. Prvním jsou členské příspěvky od festivalů a druhým jsou příspěvky od přátel asociace. To jsou k asociaci přidružené firmy, které mají festivaly jako významného odběratele. Třeba firma, co dělá bezhotovostní platební systémy na festivaly, a podobně. Ve chvíli, kdy bychom potřebovali státní prostředky, tak ty bychom použili spíše na konkrétní projekty, které bychom dělali, jako jsou třeba ty vzdělávací a osvětové. U takových projektů bychom zároveň samozřejmě přehodnocovali poskytování výsledků široké veřejnosti.

Co se týče pořádání hudebních festivalů ‒ ano, je to kulturní byznys, já to ale nevnímám jako sprosté slovo. A i když používáme pojmy jako trh nebo podnikání, tak pořád můžeme vytvářet kvalitní uměleckou činnost. Je potřeba si uvědomit, že se jedná zároveň o byznys, který s ohledem na jeho rizikovost nejde dělat bez lásky k hudbě, ze které všechny festivaly vycházejí.

Lektor Akademie IDU Petr Pouchlý, který kulturním manažerům přednáší o tom, jak se vede organizace, často zmiňuje, že metalová kapela nebere žádné dotace, protože má fanoušky, kteří jí peníze dávají. Pouchlý tak apeluje na kulturní manažery, aby si pro své instituce vybudovali fanouškovskou základnu, namísto aby jen čekali na granty. Jsou hudební festivaly schopné být finančně soběstačné?

S tím naprosto souhlasím. Hudební festivaly, alespoň ty sdružené v naší asociaci, musí být soběstačné. Oproti většině ostatních kulturních odvětví fungujeme se zcela minimální grantovou podporou. A myslím, že je to tak správné. Přijde mi nešťastné, když jsou projekty vytvářené na principu „když stát dá, tak něco děláme, a když stát nedá, tak nic neděláme“. Podle mě to brzdí rozvoj samotných aktivit. Jedna věc je to, když o kvalitě třeba metalové kapely nebo festivalu rozhodují návštěvníci. Stát by měl v rámci kulturní politiky motivovat k tomu, aby se kulturní aktéři maximálně možně snažili o soběstačnost, a státní financování používal k rozvoji úspěšných projektů. Samozřejmě tento pohled nelze uplatnit vždy, jsou oblasti a umělecké žánry, které vytváří naše kulturní bohatství a nelze u nich pracovat s tržními principy. Bylo by nicméně dobré, aby tyto oblasti byly jasně definovány.

V kodexu asociace je uvedeno, že chcete rozvíjet korektní konkurenční vztahy. Jak se vám daří spolupracovat?

Nechceme vymýtit konkurenci. Naopak ji vnímáme jako zdravou věc, jako motor, který posouvá scénu. V rámci Festas nemáme vždy perfektní shodu v jednotlivostech. Nevybavuji si ale jedinou situaci, kdy by došlo k zásadnímu napětí mezi zástupci členských festivalů. A je to především tím, že v rámci asociace řešíme věci, které jsou ve společném zájmu všech členů.

Text: Kateřina Přidalová/Kreativní Česko
Titulní foto: Colours of Ostrava 2017, Zdenko Hanout
Odkaz: http://www.festas.cz

Co číst dál?

Půlka Invalidovny kulturním a kreativním průmyslům

Budovu barokní Invalidovny v Praze chtěl stát v roce 2016 prodat. Na vyjádření protestu se zformovala občanská Iniciativa pro Invalidovnu, které se podařilo ve spolupráci s ministerstvem kultury privatizaci zastavit. Nyní je budova ve správě Národního památkového ústavu a čeká na rekonstrukci. Než se tak stane, je od května letošního roku dočasně zpřístupněna veřejnosti. Krátce po otevření jsme si povídali s iniciátorem protestu Nisanem Jazairim o tom, co Invalidovnu do října čeká a jak by tento pop-up projekt mohl inspirovat další podobné aktivity.

SOUNDCZECH podporuje hudební scénu

V dubnu 2017 došlo ke zlomové události v historii českého hudebního průmyslu. Na základě požadavků reprezentantů hudebního sektoru a z iniciativy Institutu umění – Divadelního ústavu vznikla proexportní kancelář SoundCzech/Czech Music Office na podporu české hudební scény a všech současných hudebních žánrů.

Makerství propojuje různé kreativní činnosti

Makerspace, hackerspace, labky a jiné otevřené veřejné dílny – doupata bastlířů a kutilů 21. století. Říká se jim makeři a od kutilů se liší tím, že sdílejí, co se naučí. Své vynálezy a zlepšováky nikdy nepatentují a nabízejí je volně k dispozici na principu open source. Na pražském výstavišti měli v červnu svůj první Maker Faire. O tom, jaký byl a co nám o českém makerství prozradil, jsme si povídali s jeho ředitelkou Denisou Kerou.