Královéhradecký kraj tvoří strategii

Nejen města, ale i kraje mají vliv na formování a stav kulturního zázemí, péči o kulturní dědictví, dostupnost kulturního obsahu či rozvoj kreativního potenciálu. Mluvili jsme s vedoucí odboru kultury Kateřinou Churtajevou z Královéhradeckého kraje, kde se participativně tvoří strategie na roky 2021–2027. Ta už před samotným dokončením přináší pozitivní příklady.

V době koronakrize se zrodil nápad představovat lidi, bez kterých by kultura v kraji nebyla. Cyklus nese název #myjsmekultura
V době koronakrize se zrodil nápad představovat lidi, bez kterých by kultura v kraji nebyla. Cyklus nese název #myjsmekultura

Jaký je váš vztah ke kultuře a kudy vedla vaše cesta na odbor kultury?

Na kultuře mě zajímají a baví nikoli pouze samotné výstupy kulturních aktivit, ale především její potenciál pro rozvoj města nebo regionu. Měla jsem možnost několik let pracovat na severním Kavkaze a intenzivně prožívat situaci v regionu zničeném válkou, který byl o kulturu ve všech jejích projevech naprosto okleštěný, a zažila jsem tak na vlastní kůži, jak moc kultura kultivuje prostředí kolem sebe, a to i pro ty, kdo nejsou jejími přímými konzumenty. Už jenom to, že míjíme plakáty na divadelní představení, výlohy knihkupectví nebo sochu ve veřejném prostoru, nám všem, celé společnosti, dává více, než si myslíme a uvědomuje. Je to přesně ta samozřejmost, jejíž cenu si uvědomíme, až když o ni přijdeme. Abych to přirovnala k aktuálním prožitkům – je to něco jako zdraví nebo to, že naše děti mohou chodit do školy.

Kde vidíte roli kraje v rozvoji kultury a kreativity a jejich uplatnění v širší praxi, sférách společenského a ekonomického života?

Kraj má velkou sílu ovlivňovat řadu věcí, a to i v kultuře, podpoře kreativity a dalších sférách. Ostatně dobrá správa území a kvalitní život v regionu jsou vepsány v samotném základním zadání pro existenci krajů. A je na nás, jestli tu kvalitu života budeme umět vnímat a argumentovat i přes jiné parametry, než jsou velké investiční akce, stavba silnic a podobně. Bez nich by samozřejmě rozvoj kraje nešel, ale kultivovaná, rozvinutá společnost ke svému rozvoji potřebuje také další složky života, materiální i nemateriální. Vždyť i dědictví obyčejné rodiny nespočívá jen v nemovitostech, ale tvoří ji také společné vzpomínky, fotografie, obraz po předcích nebo rodinné recepty a obecně i životní styl. Stejně tak společnost definuje naše kulturní dědictví, hmotné i nehmotné, a schopnost kultivovat prostředí, ve kterém žijeme.

Rolí kraje je v prvé řadě uvědomit si, jakou sílu a potenciál kultura má – sama za sebe, díky hodnotám, které nese. Ale také to, že kreativita, která z kultury vychází, má potenciál ovlivňovat další rozvoj regionu. Kreativní řešení a kreativitu jako takovou lze uplatnit nejenom v kultuře, ale i obecně v inovacích a nových řešeních v mnoha oblastech našeho života.

Kraj má velkou sílu ovlivňovat řadu věcí, a to i v kultuře, podpoře kreativity a dalších sférách.
Kraj má velkou sílu ovlivňovat řadu věcí, a to i v kultuře, podpoře kreativity a dalších sférách.

Jaké konkrétní kroky se tedy krajské správě nabízejí, aby v tomto směru konala?

Čistě prakticky – kraj by měl vědět, jaké zdroje v oblasti KKO ve svém regionu má. Které obory tradičních i nových oblastí jsou v regionu silné a jestli má na svém území výrazné kulturní podnikatele. S touto znalostí by pak měl co nejlépe stimulovat jejich rozvoj a pravidla spolupráce tak, aby z toho měli všichni co největší prospěch.

Stát a kraj mají nezastupitelnou roli v péči o jádrové obory KKO, jako jsou například výtvarná či scénická umění nebo tradiční řemesla. Instituce, které se uchování kulturního dědictví věnují, by pak pro svou práci měly mít co nejlepší podmínky, měli by v nich být progresivně myslící lidé, abychom pouze neuchovávali, ale také rozvíjeli. I to je úkol kraje. Kraj by měl obecně budovat a podporovat infrastrukturu pro tvůrčí spolupráci – místa pro setkávání  inovativně uvažujících lidí, prostory, které inspirují, stimulují setkávání a tvorbu. A v neposlední řadě by měl být dobrou inspirací pro obce a další hráče v regionu. Umožňovat jim seznámit se a nahlédnout trendy v oborech kultury a kreativity. Jednotlivé hráče na svém území propojovat a pro setkávání vytvářet příležitosti. Motivovat obce ke kulturnímu plánování a podobně.

Když to shrnu – kraj by měl dobře znát své teritorium (tedy systémově si budovat exaktní a empirické datové sady),  zprostředkovávat prostor pro setkávání a kreativitu (nejrůznějšími formami – od aktivit typu organizování setkávání až po budování a provoz inovativních center), pečovat o kulturní dědictví, ze kterého vychází inspirace, a přinášet do regionu nové trendy.  A to vše s vědomím síly kreativity a kultury.

Možnost zapojit se a spoludefinovat strategii kultury pro kraj je otevřená opravdu všem.
Možnost zapojit se a spoludefinovat strategii kultury pro kraj je otevřená opravdu všem.

Některé z těchto cílů se snažíte realizovat. Velkou část naplňuje participativní tvorba budoucí strategie kultury a kulturního dědictví, která vzniká pro roky 2021–2027. Vy stojíte u jejího počátku. Jak tento projekt vznikal? Co lze doporučit jiným krajům v začátcích takového projektu?

Myšlenka přípravy strategie kultury byla podporovaná krajskou náměstkyní pro kulturu Martinou Berdychovou. Měli jsme tedy pro projekt politickou podporu. Věci se daly do pohybu v roce 2018. Nešlo to kupředu nijak závratným tempem, člověk se při práci pro kraj musí přece jenom trochu obrnit trpělivostí, protože je to velký region a jde o složité rozhodovací procesy. Ale získali jsme prostředky, prošli úskalím veřejné zakázky a nakonec se do procesu přípravy strategie pustili. Externí partner – v našem případě společnost ONplan (Olga Škochová) – je pro nás klíčovou podporou. Příprava veřejné strategie, zvlášť pojatá široce participativně jako u nás, je náročná a zkušený partner, který se kulturnímu plánování věnuje již řadu let, je dobrým průvodcem. Podstatné je také vyčlenit nějaké vlastní pracovní kapacity, protože strategii zpracováváte vedle svých běžných povinností, které se nezastaví. Výsledek za to ale určitě stojí. A nejen výsledek, už jenom cesta k němu je úžasnou příležitostí poznat region do detailu a pochopit jeho potřeby.

Jak tvorbu strategie ovlivnila pandemie?

Výrazně, jako veškerý náš život v posledním půlroce. Řada aktivit musela být přenesená do online prostoru, a to včetně velkých setkávání. Není to vždy ideální, ale musíme se soustředit na výhody, které to přináší. Některé věci pandemie urychlila, například vybudování webu prokreativitu.cz, který v kraji spojuje kulturní aktéry, nebo řadu kampaní na sociálních sítích, které na pandemii reagovaly přímo (#pootevřeno – jarní kampaň organizací v Královéhradeckém kraji, pod kterou byly soustředěny online aktivity), nebo jen volně (právě běžící projekt #myjsmekultura, v rámci něhož jsou představováni jednotliví organizátoři a hybatelé kultury, kteří stojí za kulturními aktivitami v kraji).

To jsou ty víceméně formální vlivy pandemie na strategii. Ale pak jsou tu i ty obsahové. Domnívám se, že pandemie se do struktury kulturního podhoubí otiskne velmi výrazně, a to v řádu několika dalších let. Musíme promýšlet nejenom nové formáty práce s publikem, ale také nové způsoby veřejné podpory a vlastně i definovat účel a hlavní zadání pro řadu organizací. V tomhle ohledu vidím pandemii jako spouštěč a akcelerátor obrody celé kulturní sféry, obrovskou výzvu, ale i příležitost definovat, co a proč chceme do budoucna dělat.

Někde se tvůrci setkali se starostou, jinde s úředníky, někde si k setkání přizvali hlavní představitele kulturního života v obci. Pracovalo se s tím, jak která obec o kultuře uvažuje a kolik jí přikládá významu.
Někde se tvůrci setkali se starostou, jinde s úředníky, někde si k setkání přizvali hlavní představitele kulturního života v obci. Pracovalo se s tím, jak která obec o kultuře uvažuje a kolik jí přikládá významu.

Na webu prokreativitu.cz  se objevuje i širší kontext, odkazy pro postižené dopady pandemie, tipy na letní kulturu v kraji. Jak jste nastavovali tuto stránku a jakou máte odezvu? Bude web udržitelný i po odevzdání strategie?

Očekávali jsme, že podobný web může být jedním z výstupů, opatřením strategie, které budeme realizovat v příštím roce. Jarní pandemie však potřebu komunikace urychlila a web a facebookovou stránku jsme připravili rovnou. Jejich smyslem je – a to i do budoucna – poskytovat prostor, kde se budou virtuálně setkávat jednotliví hráči a kulturní aktéři z Královéhradeckého kraje. Kde můžou získat potřebnou informaci, podpořit se navzájem, sdílet dobré zkušenosti. Propojit se. Plus web samozřejmě informuje o procesu tvorby strategie. Dává možnost se zapojit, přihlásit se k probíhajícím seminářům a workshopům, komentovat vznikající text.

Bezprostředně také reagoval na covid, přinášel aktuální informace o možných změnách v dotacích a finanční podpoře.


Strategii jste zaměřili na oblast kultury (neziskovou sféru). Zabývá se váš či jiný odbor kraje i podporou podnikání, tedy kulturními a kreativními odvětvími? 

KKO začínají být v Královéhradeckém kraji poměrně často skloňovaným termínem. CIRI, rozvojová a investiční organizace zřizovaná krajem, zavedla v loňském roce pozici koordinátora KKO. O podobnou pozici usilujeme i u nás na odboru. KKO se dostaly do krajské rozvojové strategie a krajské RIS3. A společně s Univerzitou Hradec Králové aktuálně pracujeme na mapování prvních sektorů KKO. Nejdříve jsme se rozhodli zmapovat ta odvětví, která jsou využitelná pro vouchery, například se jedná o grafické a webové designéry.  

Na odboru kultury vnímáme potřebu definovat postoj a podporu kraje kulturním podnikatelům, kteří zde realizují své aktivity, ať jsou to organizátoři velkých hudebních festivalů nebo například krajská podpora filmu. Mapování KKO a z něho odvozené návrhy na opatření budou součástí právě definované strategie. Podporou podnikání jako takového a vztahy s malými a středními podniky se pak zabývá zmiňovaná organizace CIRI, která též začíná tuto podporu vnímat a nahlížet mimo jiné prostřednictvím kreativních odvětví.


Příprava strategie bylo otevřená širší kulturní veřejnosti, jak čteme na webu, vedle toho byli zapojeni zástupci obcí a externí experti na kulturu. Jak jste nastavili koordinaci této široké spolupráce? Co tento proces podle vás obnáší a přináší?

Je to tak, možnost zapojit se a spoludefinovat s námi strategii kultury pro kraj je otevřená opravdu všem. Na webu prokreativitu.cz průběžně uveřejňujeme aktuální informace z celého procesu, zájemci mají možnost se zapojit svými komentáři nebo se přihlásit k probíhajícím workshopům. Na počátku analytické části jsme rozeslali dotazník na cca osm set adres v kraji, vrátila se nám asi čtvrtina odpovědí. Toto množství názorů již považujeme za vypovídající a jsme za něj rádi. Odpovědi jsme vyhodnotili a zahrnuli do analytické části strategie. Zapojili jsme samozřejmě také obce, které jsou pro kraj a jeho aktivity přirozeným partnerem. I obce vyplnily dotazník s řadou našich otázek. Na jaře, když to epidemická situace dovolila, jsme všech patnáct obcí s rozšířenou působností osobně navštívili. Byla to velmi inspirativní setkání, na kterých jsme se o obcích a jejich vztahu ke kultuře dozvěděli opravdu hodně. Někde jsme se setkali se starostou, jinde s úředníky, někde si k setkání přizvali hlavní představitele kulturního života v obci. Byl to opravdu zajímavý vhled do způsobu, jakým která obec o kultuře uvažuje a kolik jí přikládá významu.

Participativní strategie je náročná a zkušený partner, který se kulturnímu plánování věnuje již řadu let, je dobrým průvodcem.
Participativní strategie je náročná a zkušený partner, který se kulturnímu plánování věnuje již řadu let, je dobrým průvodcem.

Uspořádali jsme také několik setkání nad různými fázemi strategie, v červnu se to povedlo naživo, na podzim musíme pokračovat online. Tato setkání, na kterých se potkali zástupci samosprávy, tedy zřizovatelé a podporovatelé kultury na jedné straně a kulturní aktéři na druhé, a diskutovali vedle sebe zástupci velkých i malých obcí, organizátoři sousedských akcí spíše komunitního rozměru s kulturními podnikateli, kteří pořádají akce za desítky milionů, byla velmi obohacující pro všechny, protože bylo možno nahlédnout do způsobu uvažování a plánování těch okolo. K tvorbě strategie jsme samozřejmě přizvali všech čtrnáct krajem zřizovaných a podporovaných organizací. A samozřejmě se na ní podílejí také kolegové z řady dalších odborů kraje, od školství přes odbor analýz a regionální rozvoj po kolegy z územního plánování. A abych nezapomněla, v létě se nám podařilo uspořádat v Praze setkání nad dosavadními výstupy s klíčovými aktéry národních institucí a ministerstev, kterým jsme závěry z analýzy stavu kultury v kraji prezentovali a diskutovali je s nimi. To bylo také přínosné a zajímavé pro obě dvě strany.

Zapojených hráčů je tedy opravdu mnoho, což je naší zvolenou cestou k cíli. Stojíme o to, vybudovat funkční koncepci, která bude stát na solidní znalosti regionu a maximálně vycházet z jeho potřeb.

Jak koordinujete tento proces a jak velký tým na to potřebujete?

Abychom mohli maximálně vyslyšet všechny hlasy a názory, které mají chuť se s námi do formulování koncepce zapojit, je třeba velmi dobře nastavit způsoby zpracování dat, organizace práce, sdílení průběžných pracovních výstupů a podobně. Tedy mít propracovaný management celého procesu. V tomto ohledu nám pomohl výběr externího dodavatele části služeb, již zmiňovaný ONplan, který podobným procesem neprocházel poprvé, ale má již značné zkušenosti. Na naší straně jsme pak tým posílili o dva externí spolupracovníky, kteří se zapojují dle intenzity aktuální fáze strategie. V průměru odvedou společně přibližně šedesát hodin práce za měsíc.

Je i mimo projekt strategie (a případně jak) nastavena komunikace mezi krajem a obcemi v tématech kultury a KKO?

Nejlépe a tradičně je tato role kraje ukotvená v oblasti památkové péče. Zde probíhají každoroční setkání, která v prvé řadě přinášejí odborné tematické novinky do kraje, ale také napomáhají vzájemnému dobrému poznávání a navazování kontaktů. V oblasti památkové péče je třeba se inspirovat a na minimálně stejné úrovni je třeba začít s obcemi komunikovat i v oblasti kultury a KKO. I toto se nám vyrýsovalo jako jedna z potřeb během analytické fáze přípravy strategie.

Proběhlo několik setkání nad různými fázemi strategie, v červnu se to povedlo naživo, na podzim se pokračovalo online.
Proběhlo několik setkání nad různými fázemi strategie, v červnu se to povedlo naživo, na podzim se pokračovalo online.

Na jaře jste za odbor kultury iniciovali setkání se zástupci kulturních organizací, odboru školství, odboru sociálních věcí a škol a diskutovali jste o možnostech spolupráce v době covidových opatření. Co ze setkání vyplynulo? Budete v tomto formátu pokračovat a koordinovat další diskuse?

Skvělé propojení se povedlo na jaře nastartovat mezi krajskými organizacemi a krajem zřizovanými dětskými domovy. Děti v dětských domovech a jejich vychovatelé se během jarních lockdownových měsíců ocitli v komplikované situaci, kdy domovy musely jak zajišťovat distanční výuku, tak také zabavit děti volnočasově. A právě tady přišla velmi vhod nabídka připravená na míru od divadel, hvězdáren nebo muzeí. Kulturní organizace v prvních dnech po uzavření většinou šily roušky pro své zaměstnance a hlavně pro další potřebné. Hned poté začaly vymýšlet a připravovat online produkty. A právě v tento moment se je podařilo propojit s dětskými domovy. Kromě produktů pro obecnou veřejnost, které zpřístupňovaly expozice, výstavy a streamovaly živý kulturní obsah, tak naše organizace připravily speciálně pro dětské domovy zábavně-edukační programy, a kde bylo potřeba, tam i do dětských domovů dovezly potřebné vybavení. Děti tak mohly zažít pozorování hvězd téměř jako na hradecké nebo úpické hvězdárně, se zajímavým výkladem, který, ač probíhal vzdáleně, dokázal zprostředkovat řadu zajímavých informací a zážitků. Výborně a aktivně se zapojilo na řadě míst Divadlo Drak. Muzea zvala děti na online komentované výstavy, jiná muzea poslala například papírové modely k sestavování a navazující workshopy. A podobných aktivit byla celá řada.

Jakým směrem by kraj mohl či měl posouvat (motivovat) kulturní organizace? Mělo by se v souvislosti s krizí něco  změnit?  

Kraj by měl dlouhodobě vytvářet bezpečné prostředí pro to, aby organizace mohly promýšlet svou roli v dnešním světě. Měl by motivovat diskusi na téma trendů v kultuře, tedy si průběžně klást a zodpovídat otázky týkající se toho, jestli jsme neustrnuli v minulosti a jestli máme co nabídnout dnešnímu publiku. Střednědobé plány kraje a plány organizací by se měly odvíjet jedny od druhých. Organizace musejí také promýšlet své postavení vůči lokalitě, ve které působí – co jako organizace nabízejí místní komunitě. Jak komunikují. Zodpovědně zvažovat své zapojení do subdodavatelských řetězců, akcentovat v nich podporu lokálních kreativců a producentů. Uvažovat a chovat se společensky zodpovědně. Jsou to velké výzvy a kraj v nich může přímo zřizované organizace dobře vést, nezřizované organizace může inspirovat.

Všechna zmíněná témata v Královéhradeckém kraji otevíráme a diskutujeme nyní, během formulace strategie.

Už i v Královéhradeckém kraji byly zavedeny kreativní vouchery na podporu propojení byznysu a kreativců. Jak hodnotíte jejich první výzvy?

Královéhradecký kraj své první kreativní vouchery připravil v roce 2020. Za jejich přípravu a vyhodnocení odpovídal odbor regionálního rozvoje a organizace CIRI. Vouchery navazují na opatření Programu rozvoje kraje k posílení kapacit výzkumu, vývoje a inovací a jde o spolupráci malých a středních podniků (MSP) s kreativci formou dotačního programu. Díky kreativnímu voucheru mohla být koupena kreativní služba z osmi definovaných oblastí. Kolegy jsem požádala o podrobnější informaci a zhodnocení, podle jejich slov byl o program zájem, bylo podáno šestadvacet žádostí. Nakonec třináct z nich získalo podporu v celkové výši 1 194 000 Kč. Zvýhodněny byly MSP, které měly sídlo či provozovnu v hospodářsky ohroženém území Královéhradeckého kraje. Po vyhodnocení programu jsme se rozhodli na základě praktické zkušenosti lépe nastavit technické detaily programu tak, aby byly vstřícnější k těm, na které program cílí a jimž má pomáhat v jejich podnikání.


Co obnášelo zavést kreativní vouchery jako nástroj podpory? Jaká byla odezva u vedení kraje a firem a kreativců?

I tady jsem požádala o reakci kolegy, jejichž odpověď zprostředkovávám – program se připravoval v rámci jedné z aktivit projektu Smart akcelerátor Královéhradeckého kraje, mezi potenciální poskytovatele služeb se přihlásilo přibližně devadesát kreativců a poptávka ze strany MSP byla odpovídající předpokládané alokaci programu – 1 mil. Kč. Program vyhlašujeme i pro rok 2021 a doufáme, že se podaří zvýšit alokaci tak, aby program mohl právě v této složité době napomoci udržení MSP a kreativců na trhu.

Co je podle vás nejdůležitější udělat z pozice kraje v současné situaci a jaké jsou výhledy podpory kultury na příští rok (rozpočet na kulturu, podpora zřizovaných i neziskových organizací)?

Do současné doby kraj neudělal žádné škrty ve svém rozpočtu na kulturu. Příjemci dotací dostali možnost realizovat své aktivity v jiné formě, včetně online formátů, a zároveň mohli prodloužit o téměř rok dobu na jejich realizaci. Je ovšem otázkou, jak se podaří toto nastavení udržet do budoucna. Právě v těchto týdnech (konec října 2020) se ustanovuje nová politická reprezentace po krajských volbách a v nejbližší době přijdou na pořad dne diskuse o rozpočtu na rok 2021. V tuto chvíli máme rozpočet nastavený de facto identicky jako na letošní rok, doufejme, že se to podaří udržet. Jsou také otevřené granty pro oblast kultury a památkové péče, probíhá příjem žádostí. Celková alokace pro tyto programy je zatím plánovaná také v loňské výši. Na dotační programy a takzvané trvalé záštity je prozatím připraveno necelých třicet milionů korun. Ale i tady teprve čekáme na schválení krajského rozpočtu pro rok 2021, který částky závazně potvrdí.

Text: Lucie Ševčíková / Kreativní Česko
Vloženo: 27. listopadu 2020

Odkaz a foto: Prokreativitu.cz

Nepřehlédněte/

Jihlava ví, proč podporuje kreativní učení

Na vzdělávání pohlíží jako na výzvu. Nechce se pouze přizpůsobovat systému, ale hledá způsob, jak pomocí uměleckých projektů rozvíjet měkké dovednosti, hodnoty a postoje škol i žáků. V projektu Jihlava vzdělává kulturou pomáhá mimo jiné nastavit vztahy mezi kulturními institucemi, školami a magistrátem. Rozhovor se Zuzanou Demlovou o tom, jak Jihlava našla cestu ke kreativnímu vzdělávání. 

Kreativní voucher rozvíjí podnikání i během koronakrize

Myšlenka kreativních voucherů je starší než pandemie koronaviru. Jedná se o dotační program, který má podněcovat spolupráci firem a kreativců v regionech. Prvním městem, které s vouchery začalo, je Brno. Pojďme si zhodnotit, co se za tři ročníky podařilo, která města a kraje se inspirovaly a co plánuje s vouchery stát.

Kreativita a stát musí mluvit stejnou řečí

Na konci října se virtuálně spojilo přes šedesát odborníků, úředníků a lidí z praxe ze všech krajů republiky. Přijali pozvání představit se v rámci platformy kulturních a kreativních průmyslů, kterou iniciovala agentura CzechInvest s podporou Kreativního Česka. Cílem bylo vytvořit přehled podpory a aktivit KKP. Že však nemůže jít pouze o sdílení informací a setkávání „přesvědčených“, vnímali snad všichni účastníci. Akce potvrdila rostoucí zájem a diverzitu skupiny, ale i přetrvávající problémy. Zda bude mít kulturní a kreativní sektor silnější hlas, se teprve ukáže. Co tedy aktuálně řeší stát, jeho podřízené organizace a aktivní jedinci v regionech?