Kreativita a stát musí mluvit stejnou řečí

Na konci října se virtuálně spojilo přes šedesát odborníků, úředníků a lidí z praxe ze všech krajů republiky. Přijali pozvání představit se v rámci platformy kulturních a kreativních průmyslů, kterou iniciovala agentura CzechInvest s pomocí Kreativního Česka. Cílem bylo vytvořit přehled podpory a aktivit KKP. Že však nemůže jít pouze o sdílení informací a setkávání „přesvědčených“, vnímali snad všichni účastníci. Akce potvrdila rostoucí zájem a diverzitu skupiny, ale i přetrvávající problémy. Zda bude mít kulturní a kreativní sektor silnější hlas, se teprve ukáže. Co tedy aktuálně řeší stát, jeho podřízené organizace a aktivní jedinci v regionech?

Nejde o zkratky, definice ani striktní vymezení

Zástupci jednotlivých subjektů byli požádáni o stručné představení formou tzv. speed datingu ve 120 sekundách. Že šlo o velký cíl a pro všechny nelehký úkol, bylo jasné poměrně záhy. Program byl rozdělen na tři úseky. Jako první uvedli videosetkání zástupci CzechInvestu (CI) ‒ v roli moderátorky Markéta Mentelová, specialistka na KKP na odboru inovací, a Šárka Špoutilová, ředitelka Divize podnikatelského prostředí. Šárka Špoutilová upřesnila motivaci k setkání, která stojí primárně na posílení toku informací z centrální úrovně do regionů. CI navazuje na svůj projekt Creatinno, který realizoval v roce 2019 a v němž byla jako slabá stránka shledána špatná a nesystematická komunikace mezi zainteresovanými subjekty. (O Creatinnu jsme psali zde.)

O úvodní slovo požádal CI zástupce svého zřizovatele. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) promluvil pan Oldřich Macák, vedoucí odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky, který hned připomenul rozporuplnou terminologii a dvojí označování, kdy nejen úředníci střídavě používají zkratku KKO a KKP. Z jeho pohledu je však zásadní se dál věnovat danému sektoru a nebrzdit se polemikou nad označením „odvětví“ nebo „průmysly“. Což je příjemná zpráva, pokud přiznáme, že označení „průmysly“ se drží z velké části pro srozumitelnost a lepší přijetí tématu právě u resortu MPO. Byť v samotném sektoru je poměrně běžné označení herní, módní či hudební průmysl, pro značnou část profesionálů v kulturním a kreativním sektoru je přijatelné jedině slovo odvětví, tedy zkratka KKO.

Video o konceptu KKO/KKP z roku 2015

O tom, že terminologie a definice kreativního sektoru je rozmanitá, ví své Martina Dlabajová, která je šest let europoslankyní a pro svůj zájem o podporu kreativity byla požádána o další úvodní řeč k setkání. Do Evropského parlamentu (EP) vstoupila už poučená o procesech a principech KKO. V roce 2012 byla u pilotního výzkumu Mapování KKP na Zlínsku. Stále je místopředsedkyní dozorčí rady Zlínského kreativního klastru. Za svůj úspěch považuje účast na nedávno vzniklém parlamentním neformálním výboru pro kreativní průmysly, jehož je místopředsedkyní. Tato skupina překlenuje zavedené odborové dělení do dvaceti dvou výborů EP a neformálně spojuje poslance zabývající se různými tématy, kam KKO spadají. Jde o podobnou situaci jako na národní úrovni, kdy se téma prolíná do agendy MPO, ministerstva kultury (MK) i ministerstva školství (MŠMT).

V září Martina Dlabajová iniciovala uspořádání debaty Síla české kreativity, na které hosté na základě svých zkušeností připomněli  konkrétní problémy. Například jak KKO měřit, jak zajistit, aby si jednotlivé skupiny rozuměly a mluvily stejnou řečí (kreativní sektor versus veřejná správa), jak lépe nastavit podmínky při zadávání veřejných zakázek na výstupy KKO, jak nastavovat cenu, kritéria hodnocení atp. I ve svém příspěvku pro platformu nemohla nezmínit hlavní problém a tím jsou srovnatelná data a statistiky, které by dokládaly, kolik lidí dnes KKO zaměstnávají, kolika procenty se podílejí na tvorbě celoevropského HDP nebo jak vyčíslit přidanou hodnotu. Evropský parlament používá primárně data z roku 2014, kdy bylo vyčísleno, že KKO generují 7–8 % HDP a dávají práci dvanácti milionům lidí, z čehož 70 % jsou mikropodniky a živnostníci. Martina Dlabajová upozornila, že  máme čísla o dopadu pandemie na KKO, která jsou po automobilovém průmyslu a cestovním ruchu třetím sektorem, který zavedení protipandemických opatření postihlo v celé Evropě nejvíce.

Dále je na úrovni EU nutné se zasazovat o to, aby každá nově vznikající legislativa brala na vědomí návaznost na KKO.„Z politického pohledu je ve výsledku jedno, zda v rozpočtové podkapitole věnované KKP peníze jsou, nebo ne. Klíčový je nyní ten politický signál, že tato podkapitola pro KKP vznikla,“ vysvětlila europoslankyně. A jak překonávala nevůli evropských poslanců vnímat koncept KKO jako relevantní? Údajně pomohla slova talent a proces. Těmi nakonec uměla svým kolegům lépe přiblížit, proč tvůrčí profese nemohou nikdy soutěžit s tradičním průmyslem a proč je třeba vnímat jejich náplň a výstupy z jiného pohledu. 

Ilustrace ekosystému KKP, který popsal projekt IDU Mapování KKP v ČR (2011-2015).
Ilustrace ekosystému KKP, který popsal projekt IDU Mapování KKP v ČR (2011-2015).

Stát začíná vnímat kreativní sektor, kreativní sektor musí vnímat stát

V prvním bloku prezentací se představily tzv. národní organizace se svými aktivitami pro KKO. V projevech se střídaly obecné deklarace s popisy konkrétních programů a projektů. Nutno přiznat, že někteří mají s tématem letitou zkušenost a jiní do problematiky teprve pronikají. Přes intenzitu prvního bloku neumíme ale jednoduše znázornit strukturu sítě, která se o potřeby KKO a jejich řešení stará. Taková strukturovaná síť v Česku stále chybí. Přesto lze kvitovat, že se podařilo zapojit tolik úředníků a pracovníků, kteří svou agendou začínají škrtat o kulturně-kreativní podnikaní a připouštějí, že ekosystém je nutné lépe poznat a je třeba naučit se vnímat jeho hodnoty, které častěji nelze, než lze, popsat v ekonomických výnosech a počtech zaměstnanců.

I tak první blok jistě zpřehlednil, kdo se věnuje čemu a které programy umějí nebo mají v budoucnu šanci podpořit KKO, pokud se včas podchytí vyjednávání a tlak na tvůrce politik. Z nemalé části je to, co stát podporuje a na co lze čerpat finance, v rukou lobbingu zastřešujících organizací a externích odborníků, kteří se musejí nahlas ozývat a proniknout včas do připomínkování návrhů jednotlivých programů. Hned v úvodu připomněl pan Macák, že nyní se jedná o tzv. OP TAKu v gesci MPO (Operační program Technologie a inovace pro konkurenceschopnost pro období 2021–2027). Ten vznikal v diskusi s platformou a širším veřejným připomínkováním. (Znění poslední veřejné verze OP TAKu je dostupné zde.)

O tomto programu promluvila Renata Kořínková z Agentury pro podnikání a inovace (API). API bude zprostředkovatelem podpory z OP TAKu a byla rovněž pro minulý program OP PIK (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na období 2014–2020). Kořínková zmínila, že už v OP PIKu se objevila možnost čerpání pro subjekty z KKO, ale protože byl zaměřen na větší investice, dovolil čerpat nanejvýš větším firmám v herním průmyslu, vývojářům, případně se mezi příjemci objevily firmy z textilního či sklářského průmyslu nebo architektonické kanceláře. Tehdy se potenciál programu naplno nevyužil. Kořínková připomněla, že i u OP TAKu bude záležet na zapojení kreativního sektoru a ukotvení témat KKO ve státních strategiích.

Ukotvení KKO je nutné pohlídat především v tzv. RISce neboli Regionální inovační strategii (RIS3). Národní RIS3 strategie spadá od roku 2018 do gesce MPO. Jde o to, že členské státy EU byly povinny připravit tyto své „Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci“ za účelem vytipování  vhodných perspektivních oblastí výzkumu, vývoje a inovací, které jsou schopné posunout ekonomiku k vyšší konkurenceschopnosti. Ty by měly být i v nadcházejícím programovém období 2021 - 2027 podpořeny z fondů EU díky připravované Národní RIS3 strategii 2021+. Jinými slovy bez schválené RIS3 strategie nemůže ČR čerpat finance z evropských programů  na výzkum, vývoj a inovace. Pro tvorbu nové podoby národní RISky zřizuje MPO Národní inovační platformu (NIP). Její strukturu představila tajemnice NIP pro KKO Dagmar Vránová a vysvětlila, že RIS3 strategie je výzkumnou a inovační strategii, jejímž primárním cílem je nacházet konkurenční výhodu/excelenci v KKO, a to zejména s ohledem na nastupující technologické trendy. Půjde tedy především o inovativní témata stojící na technologiích a výsledcích výzkumu a vývoje pro rozvoj daného odvětví. Vedle toho je potřeba zohlednit, že každý region si zpracovává vlastní RISku, kde je rovněž potřeba hlídat a prosazovat zájmy KKO.

Implementační struktura RIS3 ČR. Zdroj: Dagmar Vránová
Implementační struktura RIS3 ČR. Zdroj: Dagmar Vránová

Jakou řečí mluví kreativita a kdo jí musí rozumět?

Řešení financování, politických plánů a strategií je přesně ten moment, kdy by se hodilo mít pro oba tábory tlumočníka. Slovník veřejné správy je mnohdy pro kreativní podnikatele, kteří jsou ze dvou třetin živnostníci, nečitelný a nenabízí pomocnou ruku k tomu, aby tomu bylo jinak. Jinými slovy – pokud se tvůrci a podnikatelé v kreativních odvětvích nespojí, nenechají se zastupovat zastřešujícími organizacemi, které se případně sdruží, a v důležité momenty, jako je právě současná koronavirová krize, budou soupeřit a nebudou mluvit stejným hlasem, pak jsou vyhlídky na výrazné zlepšení podpory KKO ze strany státu nereálné. Na to narazila i prezentace a otevřená slova zástupce ministerstva kultury Jakuba Bakuleho. Vedle představení aktuálních vyjednávání o podpoře sektoru vyzdvihl Bakule, který působí na MK jako odborný poradce ministra, poznatek, že sektor má slabé lobby a bez jeho posílení se stav věci změní jen velmi pomalu. Jako jeden z mála účastníků pesimisticky upozornil, že jakkoli se posouváme dopředu, oproti zahraničí jsme stále o řadu let pozadu.

To má za cíl změnit mimo jiné i nová strategie KKO, která se finalizuje na MK a měla by jít nejpozději v lednu ke schválení do Poslanecké sněmovny. Nyní přijde čas na její připomínkování a v budoucnu půjde hlavně o to, jaké personální kapacity a kolik financí na její implementaci MK zvládne zajistit. Jde o dokument, který je podřízen Koncepci podpory umění v ČR, která v roce 2020 končí. Nyní vzniká nová verze. Strategie KKO jako první dokument MK pojímá KKO jako prostor mezi kulturou a podnikáním. Podle Bakuleho MK nevěří v dělitelnost ekosystému kultury a KKO, protože aktéři přirozeně proplouvají mezi neziskovou tvorbou a podnikáním, prací na volné noze a zaměstnaneckým poměrem, a to i ve více odvětvích současně. Podobně je proto nutné pojímat KKO i napříč státní správou, hledat jednotné koncepční nástroje, posilovat gesce a alokovat odborné pozice na ministerstvech a to vše mít především podloženo celostátním mapováním se srovnatelnými daty.   

Velkou výzvou pro stát a příležitostí pro kulturu a KKO je nyní Národní plán obnovy (NPO). Rámcově ho představil Jakub Bakule. MK se doslova proškrtalo k tomu, aby předložilo požadavky do NPO. Z realistických investic ve výši dvaadvaceti miliard korun se dostali na osm miliard a z těch nyní v NPO zůstává alokace pro KKO ve výši 2,5 miliardy. Finalizace plánu bude probíhat až do jarních měsíců, ale už nyní je (nejen mezi účastníky platformy) označován jako plán pro beton, a ne pro lidi. KKO se dostala v rámci NPO (pouze) do 1. pilíře, který řeší digitální transformaci, respektive v bodě 1.6. podporu podnikání a digitalizace. Zde dostalo MK prostor pro uplatnění KKO. Na dotaz účastníků, zda je stále možné požadovat zvýšení rozpočtu na aktivity kultury a KKO v rámci NPO, odpověděl Jakub Bakule kladně. Úkol pro tuto platformu či další iniciativy je proto nasnadě.

Problémy KKO, obrázek z prezentace ministerstva kultury. Zdroj: MK
Problémy KKO, obrázek z prezentace ministerstva kultury. Zdroj: MK

V zásadě zástupce MK shrnul vývoj tak, že je potřeba mít realistická očekávání, umět se lépe prosazovat, jednotně komunikovat a pamatovat na to, že pokud stát bude chtít škrtat na kultuře, bude o to těžší vyjednat podporu za „nová odvětví“. Navíc podpora kultury nemůže zůstat na městech, protože by šlo o devastaci jádra KKO, tedy původní (umělecké) tvorby jako takové.

Co dalšího bylo představeno v prvním bloku a jaké programy či služby nabízejí pro KKO celostátně působící subjekty (CzechTrade, Hospodářská komora, TA ČR, CzechTourism, akademická sféra, IDU, Kreativní Evropa ad.), se můžete dočíst v našem přehledu, který doplňuje zápis z tohoto online setkání.
 

Zapálení úředníci a manažeři táhnou regiony dopředu

První setkání platformy vyjevilo dvě hlavní zjištění: zaprvé, že  kraje a města si co do stavu podpory kulturních a kreativních odvětví stojí velmi odlišně, a zadruhé, že zájem o téma KKO v posledních dvou letech rapidně narůstá a s ním i kvalita a kvantita počinů na tomto poli. Lze sice vnímat silné mezery a malost skupiny, která celé téma posouvá dál (a to vytrvale poslední desítku let), můžeme však konstatovat, že pokud regiony budou nadále postupovat tímto tempem, tzv. kreativní města a kraje budou za několik let napříč republikou.

Historie KKO se v každém kraji a městě píše naprosto autonomně. V závislosti na specifikách a možnostech daného regionu se více či méně daří bojovat za to, aby se kulturní a kreativní scéna stala respektovanou a profilovou oblastí podnikání, image a života daného kraje či města. Někde se impulzem pro rozvoj agendy KKO stal vznik krajské či městské strategie pro kulturu, do které bylo téma KKO vpašováno, jinde si téma – navzdory iniciativě aktivních jedinců nebo spolků – dosud politickou pozornost a koncepční uchopení nevysloužilo.

I ze setkání bylo zřejmé, že k dynamice KKO zásadně přispívají inovační centra a agentury. Nejúspěšnějším inovačním centrem a inspirací pro další kraje je jistě Jihomoravské inovační centrum (JIC). Dále jsou centra zřízena v kraji Královéhradeckém, Středočeském, Ústeckém nebo Zlínském.

Druhý blok s regionálními zástupci přinesl přehled příkladů dobré praxe ze všech krajů ČR a ze tří sektorů – veřejného, soukromého a z oblasti vzdělávání. Nešlo přehlédnout entuziasmus, se kterým o tématu prezentující referovali. KKO totiž pro mnohé představuje příležitost k tvorbě nové pozitivní vize budoucnosti pro svůj kraj či město, která počítá se zúročením potenciálu, jež nesou v prvé řadě talentovaní a podnikaví občané. 

Křest nového kreativního hubu KUMST v Brně, 17. 9. 2020. Zdroj: Vutbr.cz; Foto: Jan Prokopius
Křest nového kreativního hubu KUMST v Brně, 17. 9. 2020. Zdroj: Vutbr.cz; Foto: Jan Prokopius

Od tohoto finále celého setkání si slibovala řada účastníků komunikaci postojů, názorů a potřeb směrem od regionů k centrále, neboť jakékoli přímé a systémové propojení mezi centrálou a regiony dosud chybí. To se bohužel z důvodu časového skluzu, kdy formát tzv. speed datingu z více důvodů nevyšel tak, jak by měl, nepodařilo naplnit. I sami účastníci platformy, kteří čtyřhodinový maraton nedoběhli, mohou dohnat tempo do doby, než bude další živá příležitost, a nahlédnout do našeho regionálního přehledu.

Mezi účastníky nemohlo chybět Brno a jeho zástupci. Tereza Chrástová mluvila o letitém projektu kreativního centra na Cejlu, o kreativních voucherech, stoupající podpoře herního průmyslu, Brno Film Office ad. Zdeňka Kujová, zástupkyně JICu, představila nově vzniklý kreativní hub KUMST, který je podporován krajem, městem, univerzitou a právě JICem. Dobrá zpráva přišla z Pardubic – Martin Karas jakožto vedoucí odboru kultury oznámil očekávané posílení agendy pro KKO pozicí, která vzniká v regionální rozvojové agentuře kraje. KKO se navíc daří dostávat do strategických dokumentů kraje. Další pozitivní příspěvek měl Dušan Sviecka. V rámci zlínské RISky jsou KKO jedním z pilířů. Za Zlínský kreativní klastr, jehož je viceprezidentem, avizoval práci na metodice pomáhající řešit napojení kreativních a nekreativních firem. Zlín je spolu s Olomoucí městem, kde se podařilo pro KKO nadchnout univerzity. Fakulta multimediální komunikace Univerzity Tomáše Bati (UTB) podporuje Centrum kreativního podnikání UPPER. To nabízí služby a zázemí absolventům z kreativních oborů. Univerzita Palackého (UPOL) podobně jako UTB stála u pilotního mapování kulturních a kreativních průmyslů, a dala tak aktérům i městu jasný impulz. UPOL nyní dokončuje výzkum zaměřený na motivace místních aktérů z kreativního podnikání a návrh strategie pro posílení segmentu. Činnost Univerzity Palackého a hlas za KKO doplňuje spolek Kreativní Olomouc, který představila Magdalena Petráková. Slibné vyhlídky nabídl i kraj Královéhradecký, kde se participativně pracuje na nové krajské strategii pro kulturu  a kulturní dědictví pod značkou Pro kreativitu, byly zde spuštěny kreativní vouchery a krajský úřad se zapojil do programu ÉTA TA ČR jako aplikační garant. Na západě republiky se čekají zajímavé pokroky v Karlovarském kraji, kde dosud téma KKO nebylo silně zastoupeno. Jana Spirová z krajského úřadu informovala o inovačních voucherech, plánu na vědecký park nebo na klastr pro projekty s 3D tiskem. Nezapomněla připomenout ani místní spolek Protebe live, který dlouhodobě usiluje o vyšší investice do kreativity jako inovačního potenciálu města Karlovy Vary i celého kraje a který se zabývá kreativním vzděláváním a projekty vysvětlujícími design jakožto běžnou součást každodenních aktivit.

Ale co dál?

Kolik otázek a podnětů ohledně potenciálu KKO v éteru ještě koluje, dokládá i to, že ani čtyři hodiny na prezentace nestačily. Za tento čas se nedá dohnat manko, které kvůli liknavosti narůstá řadu let. Tímto setkáním byl znovu otevřen prostor pro další diskuse i aktéry. Je ale potřeba se zamýšlet také nad tím, jak dlouho ještě můžeme (jen) mluvit a sbírat inspiraci. I tentokrát bude otázkou vůle, srozumitelnosti a hlasitosti, zda se nový impulz přetvoří v konkrétní výsledky, nebo zda za rok budou příklady z praxe prezentovat primárně lidé z regionů.

Náladu po setkání rámují dva základní pocity, které v jeho průběhu neváhala sdílet řada řečníků. Můžeme být optimisté díky tomu, kolik se nás o KKO zajímá, ale zároveň můžeme být i pesimisté, protože musíme dohnat řadu let, kdy jsme v Česku přestali jako společnost vnímat hodnotu kultury a uvěřili jsme (někteří), že beton představuje stabilitu, konkurenceschopnost a prosperitu. To, že je tomu spíše naopak, musí platforma nyní jasně argumentovat, byť hraje tuto hru v oslabení bez přesných dat a čísel. V opačném případě se dál budeme těšit (tak jako dnes) z řady zajímavých lokálních projektů a programů podpory, které se šíří republikou. Ale komplexnost,, systematičnost, holistické pojetí a porozumění velkým výzvám a možnostem, které KKO nabízejí, nám bude nadále unikat. A proto i politiky stále skloňované konkurenceschopnosti se bude více líbit za hranicemi.

Text: Lucie Ševčíková / Kreativní Česko
Vloženo: 6. listopadu 2020

Poznámka: Setkání Platforma KKP pořádal CzechInvest za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Ministerstva kultury České republiky a ve spolupráci s Kreativním Českem. Akce navazuje na Národní inovační platformu Ministerstva průmyslu a obchodu České republ.

Další čtení/

Vizuální identitu měst zhodnotí čas

V poslední době můžeme sledovat stále víc povedených veřejných soutěží měst na novou vizuální identitu. Soutěž je ale začátek všeho, protože alfou a omegou je úspěšná implementace a moment, kdy se vizuální styl doslova propíše do veřejného prostoru a povědomí veřejnosti.

Soutěž jako podpora podnikání

Stále častěji se mluví o tom, že kreativita umí rozhýbat byznys anebo být přímo u zrodu nového produktu. Nedávný čtvrtý ročník národního finále soutěže Creative Business Cup (CBC) ukázal, že v Česku je o kreativní podnikání zájem. Do mezinárodního finále v Kodani bude v roce 2021 vyslán opět silný zástupce.  

Kreativní voucher rozvíjí podnikání i během koronakrize

Myšlenka kreativních voucherů je starší než pandemie koronaviru. Jedná se o dotační program, který má podněcovat spolupráci firem a kreativců v regionech. Prvním městem, které s vouchery začalo, je Brno. Pojďme si zhodnotit, co se za tři ročníky podařilo, která města a kraje se inspirovaly a co plánuje s vouchery stát.