Ať už dnes pracujete v kavárně, nebo v bance, je dost možná i vaše pracovní pozice označována za kreativní. Mohlo by se až zdát, že termín „kreativita“ je nadužívaný a na pracovním trhu už nemá téměř žádný význam. Pokud by to byla pravda, co by to znamenalo pro kreativní odvětví, sektor, který je definován zaměstnáváním kreativních talentů? Vzali jsme si k ruce britskou studii, která se touto úvahou zabývala.

Aby autoři zprávy pochopili, jak je se slovem „kreativita“ opravdu nakládáno na pracovním trhu, podívali se na 35 milionů britských pracovních inzerátů a na relativitu významu slova kreativita v nich. Cílem bylo mimo jiné identifikovat takzvaná „skrytá kreativní povolání“, která stojí na podobných schopnostech nebo vyžadují kreativitu, ale nejsou zahrnuta v seznamu kreativních povolání sestaveném Ministerstvem pro digitální obsah, média, kulturu a sport (Department for Digital, Media, Culture and Sport). Seznam zahrnuje designéry, umělce, pracovníky v reklamě a architektuře, stejně jako odborníky na vývoj softwaru a webových aplikací (odkaz na seznam najdete na konci článku).

Použitá data byla sesbírána mezi lety 2013 a 2017, u každé nabídky (inzerátu) byly identifikovány požadované schopnosti, přičemž celkem bylo ve všech nabídkách zmíněno přes jedenáct tisíc jedinečných pracovních schopností. „Schopnost“ je zde brána jako širší pojem, který se vztahuje na požadavky zaměstnavatele (včetně znalostí a kompetencí). Pro účely této analýzy byla měřena podobnost různých povolání s ohledem na požadavky na technické a přenositelné schopnosti. Výsledky by mohly po pesimistickém úvodu překvapit. Ačkoli je kreativita plošně zmiňována napříč celým pracovním trhem, není to zdaleka tak často jako v relativně úzce vymezeném okruhu povolání. Poptávka po „kreativitě“ je stále čtyřikrát vyšší právě v inzerátech ze zmíněného seznamu kreativních povolání. Jako příklad jsou uvedeny pracovní nabídky zaměřené na grafické designéry, které zmiňují kreativitu až dvacetkrát častěji než například ty pro lékaře, třináctkrát častěji než pro konzultanty v oblasti řízení nebo pro business analytiky a čtyřikrát častěji než pro vedoucí výzkumu a vývoje. V tomto ohledu tak není „kreativita“ stejně nadužívaný pojem jako třeba „komunikační dovednost“, která se v inzerátech objevuje tak často, že pojmu hrozí vyprázdnění a ztráta významu.

Na rozdíl od kreativity některé přenositelné schopnosti či dovednosti ‒ jako například důraz na detail, schopnost práce se zákazníkem a základní počítačové dovednosti ‒ negativně korelují s vyhlídkou profesního růstu. To dává smysl vzhledem k proměnám pracovního světa. Důraz na detail nebude u spisovatele či redaktora považován za nezbytnou schopnost, má-li na svém počítači kontrolu pravopisu. Bude to ale jeho kreativita, která ho odliší.

Z textu vyplývají tři hlavní ponaučení pro tvůrce opatření:

1. Význam kreativity v budoucnu na trhu práce zásadně poroste

Ačkoli se termín „kreativita“ může jevit jako všudypřítomný, zdaleka ne ve všech pracovních inzerátech je kreativita zmíněna. Stále jsou to především inzeráty na práci podle zmiňovaného seznamu kreativních povolání, které kreativitu vyžadují nejčastěji. Je nicméně velmi pravděpodobné, že v oblasti pracovní síly místa vyžadující kreativitu do roku 2030 procentuálně výrazně vzrostou. Tvůrci pravidel by tak měli více investovat do kreativních schopností pracujících.

2. Zaměstnavatelé nehledají pouhou kreativitu ‒ potřebují talenty s organizačními schopnostmi a schopnostmi pro řízení projektů

Analýza naznačuje, že výše zmíněné schopnosti v kombinaci s kreativitou se v budoucnu stanou velmi mocnou kombinací pro kreativní povolání. To jistě nepřekvapí nikoho obeznámeného s kreativní činností, kde je práce často založena na projektech a spojuje různorodé talenty, a proto vyžaduje silné řídící dovednosti. Toto zjištění by se mělo do budoucna stát klíčovým aspektem pro každého, kdo se podílí na školení nebo vzdělávání.

3. Kreativní povolání nemají monopol na kreativitu

Kreativita není omezena na seznam kreativních povolání, je třeba nahlédnout za hranice přesahující dané odvětví. Povolání, pro která zaměstnavatelé požadují kreativitu a nejsou zahrnuta v seznamu kreativních povolání, jsou například pekaři a šéfkuchaři, kadeřníci a holiči nebo třeba knihvazači. Autoři analýzy dále našli profese, které mají s kreativními povoláními mnohé společné skrze požadované technické znalosti. Patří sem třeba odborníci v oblasti inženýrství nebo rozvoje podnikání.

Překlad: Tereza Macháčková 
Titulní foto: Rainier Ridao, Unsplash
Zdroj: Creativity and the future of skills (Kreativita a schopnosti pro budoucnost), vydalo The Creative Industries Policy and Evidence Centre (PEC), Nesta, 2018
Odkaz na publikaci: https://www.nesta.org.uk/report/creativity-and-future-skills/
Seznam kreativních povolání: Creative Industries Economic Estimate, 2016
 

Nepřehlédněte/