V lednu 2021 se Kreativní Praha stala samostatnou organizací. Nyní může participovat až na osmnácti projektech najednou. Přinášíme rozhovor se zástupci Kreativní Prahy Petrem Peřinkou a Andreou Bártovou Švandovou o tom, jak tvoří kulturní politiku Prahy, komunikační platformu nebo nový inkubátor pro gaming.

Oba dva pracujete pro organizaci Kreativní Praha již několik let, Petr jako ředitel, Andrea jako člověk zodpovědný za projekty v oblasti strategického plánování. V lednu 2021 se Kreativní Praha stala samostatnou organizací, zapsanou jako ústav. V čem se chod Kreativní Prahy liší v porovnání s obdobím před rokem 2021, kdy organizace byla součástí Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR)?

Andrea: Institut plánování a rozvoje zajišťoval zejména chod organizace z hlediska provozu. O služby a aktivity s tím spojené jsme se starali okrajově a mohli jsme se plně věnovat koncepční práci. Nyní je veškeré zajištění provozu na nás. Jelikož jsme velmi malý tým o šesti lidech, mnoho našich kapacit je nyní orientováno na zajištění provozu, což je něco, co jsme v minulosti nemuseli řešit. 

Když se zakládala Kreativní Praha, řešilo se několik variant právní formy, a tudíž i způsob provozu této organizace. Ústav byl zvolen právě proto, že se vyznačuje vysokou mírou flexibility. Díky této právní formě můžeme být nejen koncepčním, ale i terénním pracovištěm, což znamená, že můžeme realizovat konkrétní projekty například ve veřejném prostoru Prahy. Pokud bychom byli součástí Institutu plánování a rozvoje anebo pražského magistrátu, nad čímž jsme též uvažovali, měli bychom mnohem menší akceschopnost participovat na různých projektech.

Petr: Ano, největší rozdíl je v dynamice rozhodování a možnosti se zapojit do různých aktivit. Rozhodnutí v tak velkých institucích, jakou je IPR Praha, procházejí zákonitě spoustou složitých procesů a hierarchií. V Kreativní Praze vše řešíme u jednoho stolu v šesti lidech. Díky tomu dokážeme nyní participovat na osmnácti projektech najednou, zatímco na IPRu jsme zvládali v průměru dva projekty ročně. Na potřeby kultury tak můžeme reagovat velmi rychle. Této minimální reakční doby bychom ve velké instituci nikdy nedosáhli.

K osamostatnění organizace Kreativní Praha došlo spontánním vývojem, anebo šlo o nutnost?

Petr: Až do minulého roku si lze naši práci představit jako plavbu na loďce, do které zatéká a kde pádlujete holýma rukama. Vznikla spousta důležitých analýz a metodických materiálů či strategií, avšak neměli jsme mandát ani kapacity na jejich realizaci. Měli jsme jasnou představu, jak by ona loďka měla vypadat, aby co nejefektivněji plula ke svému cíli. S touto představou samostatné organizace jsme poté začali obcházet důležité úředníky, politiky a jiné stakeholdery. Ty jsme postupně získali na palubu a nyní díky skvělému provázání s magistrátem do loďky nejen nezatéká, ale má také nový stěžeň s napnutými plachtami. Jinými slovy: máme silný mandát v oblasti kultury a kreativních odvětví nejen na to, věci plánovat, ale i realizovat.

Kreativní Praha nemá zcela typickou právní formu, je zapsána jako ústav. Výše už jste nastínili argumenty pro jeho zvolení. Můžete je rozvést a osvětlit, proč jste zvolili právě formu ústavu, a ne třeba formu příspěvkové organizace jako takové? 

Andrea: Veškeré úvahy nad právní formou byly podpořeny předchozími rešeršemi a konzultací s organizací Fair Art, jež dospěla k názoru, že je právní forma ústavu, i přes některá svá negativa, v rámci platné legislativy v České republice nejvíce schopna naplnit cíle, vize a poslání Kreativní Prahy. 

Založit novou příspěvkovou organizaci je pro město velmi nákladné a jde proti trendu Prahy spíše eliminovat počet příspěvkových organizací, než ho navyšovat. Mimo to je příspěvková organizace hodně svázaná i co se týče financování. Forma ústavu umožňuje například flexibilní financování z evropských fondů, což je u příspěvkové organizace složitější. 

Petr: Klíčovými faktory pro rozhodování byla co největší flexibilita a možnost úzké a rychlé spolupráce s magistrátem a městskými částmi. Vyřazovacím způsobem na nás tak trochu zbyl zapsaný ústav. Teprve čas ukáže, jestli jde o funkční model, anebo nakonec skončíme jako příspěvková organizace.

Letos v dubnu se uskutečnilo první Pražské kulturní fórum (PKF), jež mělo otevřít diskusi k přípravě nové kulturní politiky pro naše hlavní město. Jak toto fórum hodnotíte s odstupem několika měsíců?

Petr: Pražské kulturní fórum nám umožnilo zahájit práci na kulturní politice, jak jsme si představovali. Tedy společně s mezinárodními experty, s jasným politickým mandátem a to vše v reálném čase dostupné pro nejširší veřejnost. To se myslím povedlo a z pozitivní zpětné vazby těžíme dodnes, PKF nám slouží jako výborná reference.

Andrea: Pod Institutem plánování a rozvoje jsme primárně fungovali jako koncepční pracoviště, kde jsme zpracovávali především strategické dokumenty. Realizace Pražského kulturního fóra ukázala, že jsme schopni nejen tvořit koncepční materiály, ale i realizovat významné projekty a že organizace typu Kreativní Prahy je potřeba a má své opodstatnění na institucionální mapě Prahy.                

Chápu-li správně, jedním z cílů Pražského kulturního fóra bylo propojení kulturní veřejnosti a nastartování spolupráce mezi lokálními aktéry. Je vůbec možné v online prostředí tento cíl naplnit?

Petr: Ano, Fórum mělo kvůli pandemii hybridní formát. Každý formát má své plusy a minusy. Z pohledu participace a navázání spolupráce měl pro nás online formát dvě hlavní výhody. Tou první byla šíře zasaženého publika a organizací a tou druhou fakt, že se nyní k záznamům můžeme společně s aktéry vracet a vést nad nimi diskusi.

Andrea: Do budoucna je pro nás výzva udělat obdobný formát dvojjazyčný, aby byl dostupný nejen pro lokální scénu, ale i pro zahraniční veřejnost. Pozvali jsme čtyři významné osobnosti evropské kulturní politiky. Pražské kulturní fórum není nutně každoroční velká mezinárodní konference. Hlavním cílem je vytvořit platformu pro pravidelnou komunikaci města s aktéry pražské kultury, která může mít během roku různé formáty.

V listopadu chystáme veřejné projednání nové kulturní politiky. Věříme, že by se mohlo konat fyzicky, ale rádi bychom pracovali s hybridním formátem (kombinace fyzického konání a online přenosu). Umožňuje oslovení většího počtu diváků v daném čase a záznam znalosti, se kterým se dá následně pracovat. 

Pokud se Pražské kulturní fórum nebude konat pravidelně, jak s jeho odkazem a výstupy chcete pracovat? Jaká je vaše vize? 

Petr: Sami teď procházíme interní diskusí o podobě této vize. Rád bych parafrázoval Jordiho Parda, jednoho z mezinárodních řečníků na naší dubnové konferenci. Když se ho ptali, čím to je, že se Barcelona velmi významně posunula v kulturní politice a že její strategické projekty nezůstávají pouze na papíře, ale poměrně rychle se také implementují, odpověděl, že všichni klíčoví aktéři se baví kontinuálně a aktivně u pomyslného kulatého stolu. Jde o metaforu toho, že mají určitý komunikační a informační nástroj, jehož prostřednictvím jsou schopni mobilizovat odbornou veřejnost k dialogu. Díky němu jsou také schopni velmi rychle, a přesto demokraticky rozhodovat o klíčových tématech. V něčem obdobném vidíme budoucnost Pražského kulturního fóra. Nechceme každý rok organizovat konferenci založenou na stejném formátu. Naší vizí je pod stejnou značkou vytvořit síť pracovníků v umění, kultuře a kulturních a kreativních odvětvích, s kterými za město můžeme diskutovat o současných potřebách.    

Andrea: Pražské kulturní fórum by mělo být nástrojem, jenž umožní velmi roztříštěnému a početnému kulturnímu sektoru komunikovat se zástupci města. Fórum by tedy mělo být informační a komunikační platformou a Kreativní Praha facilitátorem komunikace mezi odborem kultury a zástupci kulturní veřejnosti.

Podařilo se nám také získat grant na dva projekty týkající se dat v kultuře, jež jsou klíčová pro rozhodovací proces. V současnosti jsou veškerá rozhodnutí dělána spíše pocitově na základě omezených dat. Občas si děláme srandu, že víc víme, co o kultuře nevíme, než naopak. Máme jen určité analýzy a kusá data. Komplexní obrázek města zatím skládáme.

Na Pražské kulturní fórum navázalo veřejné dotazníkové šetření, jež mělo umožnit získat informace o tom, jak kulturní aktéři přistupují ke klíčovým kulturním dilematům. Jak probíhalo a jak dopadlo?

Petr: Struktura respondentů rovnoměrně pokrývala neziskové a příspěvkové organizace, soukromý sektor a OSVČ napříč jednotlivými obory. Dotazník začalo vyplňovat 268 lidí, nicméně ho dokončily pouze dvě třetiny respondentů. Nešlo o klasické dotazníkové šetření. Vycházeli jsme z publikace 21 strategických dilemat v kulturní politice, kterou v ČR vydal Institut umění –  Divadelní ústav. Místo abychom se ptali na otázky, na které víceméně známe odpovědi, rozhodli jsme se kulturní aktéry postavit před patnáct kulturních dilemat, která Praha řeší (například zda má město více investovat do headlinových či komunitních akcí), a zjistit, jak nad nimi uvažují. Každý by chtěl podporovat oboje, ale my, respektive Praha, musí řešit poměr investovaných prostředků, jelikož mají limit.                    

Výstupy dotazníkového šetření jsou opravdu hodně zajímavé, pracují s nimi tři odborné pracovní skupiny, jež navazují na ústřední témata Pražského kulturního fóra – umění, ekonomika, kulturní a kreativní odvětví a komunity. Vedle toho také revidujeme veškeré strategické dokumenty, které vznikly jak na úrovni města (IPR, magistrát), tak na úrovni oborových asociací. Výstupem této práce jsou SWOT analýzy. Jde o univerzální nástroj, kterému rozumí politická, odborná i laická veřejnost. V současnosti jsme ve fázi vision buildingu. Společně s pracovními skupinami definujeme vize, cíle a návrh opatření a v říjnu se budeme plně věnovat návrhu obsahu kulturní politiky, který na přelomu října a listopadu zveřejníme k připomínkám. Osmnáctého listopadu chystáme veřejné projednání dokumentu. Nyní proběhly tři veřejné konzultace k metodice, vizi a cílům a opatřením a implementaci. Hlavním úkolem pro nás je vysvětlit nejen odborné, ale i širší veřejnosti, jakým směrem se chceme vydat, a získat od nich relevantní zpětnou vazbu. Na konci roku pak vznikne Kulturní politika Prahy do roku 2030, strategický dokument, jenž musí jasně stanovit priority města v oblasti umění, kultury a kulturních a kreativních odvětví.

Jak v současnosti probíhá evaluace příspěvkových organizací, co vám u ní chybí a jak si představujete ideální stav?

Petr: V současné době se příspěvkové organizace evaluují pouze na úrovni ekonomických dat pro své zřizovatele, jakákoli jiná evaluace je víceméně jejich dobrovolná činnost. Proto chceme vytvořit jednotnou metodiku evaluace u všech příspěvkových organizací, tak aby město disponovalo srovnatelnými daty. Společně s Terezou Raabovou jsme připravili projekt EVALUART, na který jsme letos získali financování z operačního programu Praha – pól růstu. Rozvoj příspěvkových organizací je pro hlavní město klíčový. Projekt EVALUART by měl těmto organizacím pomoci se strategickým rozvojem, sběrem dat i vlastní evaluací a na druhé straně městu umožnit efektivněji sledovat vynaložené prostředky.           

Financování z operačního projektu Praha – pól růstu jste získali i na vznik IT nástroje, jenž bude pomáhat rozvoji kulturních a kreativních průmyslů. Můžete ho více popsat?

Petr: Tento projekt má širší rozměr. Hezky ho lze ilustrovat na příkladu přípravy kulturní politiky. Víme, že chceme podporovat kulturu, kulturní a kreativní odvětví a komunitní rozvoj. Půjdeme-li ale do hloubky, tak v Praze nemáme informace o tom, jak silná odvětví a jednotlivé kulturní aktéry zde máme, jaký vytváří obrat a jak přispívají k tvorbě HDP. Nevíme, jaké máme komunity, kde jsou jejich ohniska či jaká území jsou zajímavá pro kulturní rozvoj. Většina dat, na kterých stavíme svá rozhodnutí, je v současnosti získávána z grantových žádostí města, z finanční evaluace příspěvkových organizací a individuálních rozhovorů. Nicméně tato znalost prostředí je velmi cenná, a proto ji chceme spárovat s určitým technickým řešením.

Ambice tohoto projektu jsou velké. Je rozdělen na dvě fáze. V první fázi se budeme snažit identifikovat veškerá kulturní data, která se dají v Praze sbírat, od těch statických (kulturní infrastruktura) až po data například z platebních karet. Chceme vědět, za jakou kulturu, kdy a kolik lidé utrácejí, abychom věděli, jaká odvětví podporovat a na jaké části města se zaměřit. V druhé části chceme vytvořit software, kde se data budou shromažďovat, analyzovat a vizualizovat, například srovnávat vývoj konkrétního projektu v čase v daném území.

Andrea: Je důležité, abychom velmi dobře prezentovali přínos obou nástrojů, aby příspěvkové organizace i další kulturní aktéři byli motivovaní o sobě data poskytovat a aby vnímali přínos tohoto projektu. Kulturní aktéry chceme zároveň motivovat k participaci na jeho tvorbě, jelikož jde o cenné a praktické informace nejen pro město, ale i pro ně. Na jeho základě budou v průběhu roku schopni přesněji vyhodnotit svůj provoz, naplňování stanovených cílů aj. V rámci tohoto nástroje chceme data aktualizovat v „reálném“ čase, nikoli jednou za rok.

Petr: Vždy je nutné si říct, proč něco takového děláme, a zde to rozhodně není proto, abychom kontrolovali příspěvkové organizace či jiné kulturní aktéry. V ideálním případě by tyto datové nástroje nesloužily pouze samotnému kulturnímu sektoru. 

Díky tomuto IT nástroji chceme dokázat, že kultura má pro Prahu významné multiplikační efekty, což se nám povede jenom díky datům, a následně do ní přivést více peněz. Kulturu vnímáme jako nerozpoznanou investiční příležitost.  

Zakládáte kreativní inkubátor v Holešovicích, nicméně již máte Pražské kreativní centrum, jež funguje obdobným způsobem. Chcete se stěhovat z centra Prahy, anebo jde o něco zcela nového?

Petr:  Sami sebe se na to teď ptáme. Pražské kulturní fórum, ale i naše agenda je rozdělena na tři části. Hodně intenzivní práce je v oblasti rozvoje komunit a lokální kultury, kde se snažíme podpořit lokální aktéry. Jde o velmi silný pilíř naší práce založený na intenzivní spolupráci s městskými částmi. Druhým pilířem je oblast kultury/umění, kde se věnujeme spíše koncepčním věcem, reálné projekty jsou v gesci odboru kultury při pražském magistrátu. Třetím pilířem jsou kulturní a kreativní odvětví, jeho součástí je právě inkubátor. Ten bude zaměřený na gaming a navazující odvětví jako scenáristika, animace, ilustrace aj. Gaming reprezentuje přesně to, čím se Praha chce profilovat, odvětví s přidanou hodnotou, které je kreativní, velmi dynamické a nedá se jednoduše nahradit automatizací. Tento projekt existuje již tři roky popsaný v regionální inovační strategii.

Konzultovali jsme s Asociací českých herních vývojářů a jednotlivými studii, jakou roli může hrát město v rozvoji tohoto odvětví. Vzhledem k tomu, že klíčovým problémem tohoto odvětví jsou lidé, kteří by nasytili poptávku po pracovní síle, zhodnotili jsme, že rolí města může být kromě osvětových aktivit právě určitá forma inkubace, jež naváže na inkubační programy univerzit. Všichni si uvědomují význam tohoto oboru, nicméně zatím nejsou schopni sledovat své absolventy po ukončení jejich studia, rozvoj jejich projektů a firem.

V Holešovické tržnici by tedy měl vzniknout kancelářský, prezentační a výstavní prostor, který dá základ ekonomicky stabilnímu inkubátoru, jenž je založen na principu vícezdrojového financování, řeší hlavní problémy gamingu a má ambici rozvíjet i jiná kreativní odvětví. Bude sídlit v blízkosti H40 a ostatních kreativních firem, tudíž zde může docházet k určitým synergiím.

To, zda se máme stěhovat i my, je velká otázka. Pražské kreativní centrum (PKC) se osvědčilo jako hub pro neziskovky, jelikož je limitováno prostorem. Je zde spousta malých „špeluněk“, které se hodí spíše pro kanceláře nežli pro tvorbu, produkci či prodej v oblasti kulturních a kreativních odvětví. Naučili jsme se zde pracovat s vícero organizacemi, jež okupují jednu budovu, i s určitým ekonomickým modelem. Nicméně právě v Holešovicích chceme realizovat naši původní ideu a tou je spolupráce kreativců. Ideu, která byla původně u PKC a kterou jsme nahradili právě hubem neziskovek, což je vlastně neméně zajímavý projekt.

Inkubátor vznikne v hale 18 v Pražské tržnici, kde v minulosti fungoval nevěstinec. Dispozičně jde o velmi zajímavý prostor, avšak velmi omezující, jelikož jde o místo s památkovou ochranou. V současnosti diskutujeme typologii využití jednotlivých částí budovy a jsme ve fázi přípravy architektonické studie. Pokud vše půjde dobře, ostrý provoz by inkubátor mohl zahájit v roce 2024.

Prostor Holešovické tržnice je pro Prahu velmi důležitý. Jde o místo s vysokou koncentrací zajímavých projektů a Praha zde může vybudovat atraktivní a inspirativní čtvrť  nejen pro obyvatele Prahy, ale i pro zahraničí. Území Holešovické tržnice je proto ideální příležitostí ukázat, že Praha přemýšlí současně a inovativně. 

Foto: Kreativní Praha
Odkazy: Kreativní Praha, Pražské kulturní fórum, Hledání rovnováhy: 21 strategických dilemat v kulturní politice,

Nepřehlédněte/