Kreativní přesahy: příručka pro města

Průvodce The Smart Guide to Creative Spill-overs, určený pro představitele měst a zaměstnance městské správy, si klade za cíl stručně osvětlit koncept tzv. kreativního spill-overu neboli kreativního přesahu a ukázat, jak mohou města z tohoto fenoménu těžit. Zdůrazňuje roli měst v podněcování mezioborových aktivit a na několika stručných příkladech ukazuje, jak kreativní přesahy fungují v praxi. Zároveň zde každý zájemce nalezne způsoby, jak může přesahy sám v rámci městského úřadu podpořit.

Co jsou kreativní přesahy?

Kreativní přesahy (dále jen přesahy) zjednodušeně vyjadřují jev, kdy aktivity kulturních a kreativních odvětví (KKO) pronikají do dalších odvětví ekonomiky a průmyslu, mají na ně pozitivní dopad a přispívají k jejich inovaci. Přísně obchodní/technický/vědecký sektor tak může těžit z hravé kreativity sektoru kulturního. Zásadní roli v přesazích hrají umělci a kreativní profesionálové pro svoji otevřenost, schopnost přinášet stále nové podněty a zejména odmítání rutinních postupů, které inovaci rozhodně nestimulují. Přínosem takové interakce kulturních a kreativních odvětví s ostatními ekonomickými sektory je například rozvoj nových produktů, zlepšení struktury a komunikace v rámci lidských zdrojů, vylepšení organizačních procesů a podobně. Globálním příkladem takového propojení kreativity s technologií je společnost Apple. Její síla tkví právě v kombinaci lidského a uměleckého obsahu s precizním technickým zpracováním.

http://innovationdock.no

Role měst

Proč jsou právě města ideální pro podporu rozvoje kreativních přesahů? Města jsou atraktivním místem k životu, s širokou kulturní nabídkou, prostory pro setkávání, navazování kontaktů a výměnu zkušeností. Právě zde je potenciál pro propojování intelektuálních, technologických a kulturních zdrojů a města mohou skrze aktivní podporu takové mezioborové spolupráce sama mnoho získat.

„K inovaci jednoho odvětví dochází vždy skrze ostatní sektory.
Nefrit na úpatí kopce bývá vybroušen kameny kutálejícími se z okolních vrcholků.“

Jack Ma, zakladatel a ředitel společnosti Alibaba Group

Praktické kroky pro města, která chtějí podpořit kulturní přesahy

Průvodce přiznává, že nenabízí magickou formuli na úspěch, vyjmenovává ale několik užitečných rad, jak může městská správa podpořit rozvoj kreativních přesahů.

  1. Zmapujte vaše lokální kulturní a kreativní zdroje:
    Kde se nachází a jaký je jejich přesahový potenciál? Začít můžete u jednotlivců – umělců či podnikatelů, hledejte v inkubátorech, školicích a vzdělávacích zařízeních. Zhodnoťte připravenost těchto zdrojů přispět k hospodářskému růstu, sociálnímu rozvoji a inovacím. Není třeba podněcovat celý proces od samého začátku, jedná se spíše o podporu existujících struktur.

  2. Zvyšte povědomí o potenciálu přesahů a jejich přínosu pro kulturní a kreativní sektory mezi umělci a kulturními pracovníky

  3. Informujte ostatní sektory:
    Sektory kulturních a kreativních odvětví mohou být někdy kvůli své neuchopitelnosti nahlíženy jako nespolehlivé a pro obchod riskantní. Tyto stereotypy je třeba rozbít, a podpořit tak proměnu obchodního uvažování, aby i lidé mimo kulturu byli schopni ocenit všechny formy kreativity. Jako příklad je uvedena boloňská iniciativa Incredibol, která je městem rozvíjena k podpoře kreativního podnikání. Incredibol podporuje kreativní podnikatele pracující se společnostmi v jiných odvětvích, čímž přispívá ke zvyšování povědomí o tvůrčích dovednostech a jejich přínosu k inovacím.

  4. Oslovte mediátory:
    Lidé, kteří se profesně nepohybují v kultuře, mohou mít potíže porozumět uměleckým a tvůrčím dovednostem a jejich hodnotám. Mediátoři jsou prostředníky, kteří mohou být nápomocní při překlenutí propasti mezi kulturním a kreativním sektorem a ostatními odvětvími ekonomiky. Mediátor pomůže při komunikaci mezi jednotlivými sektory, protože každý sektor používá specifický slovník a ten je často bariérou. Pokud nemáte mezi svými kontakty vhodného člověka, můžete vypsat otevřenou výzvu. Příkladem takové kreativní mediátorky je Maartje Berendsen, strategická poradkyně rotterdamského přístavu. Je odpovědná za rozvoj tzv. „inovačního doku“ v opuštěné loděnici. Představitelé přístavu najali kreativní ředitelku z oblasti kultury, aby pomohli narušit tradiční vizi správy přístavu.

  5. Podporujte náhodná setkání:
    K inovaci zřídka dochází v uzavřených laboratořích. Je na městských představitelích, aby zřídili prostor zasvěcený setkávání profesionálů z různých oborů nebo aby uspořádali školení, konference nebo workshopy, které usnadní účastníkům výměnu informací, znalostí a nápadů přátelskou a příjemnou formou. Takovým místem je Budafabriek, která je vyhrazena pro podporu kulturního přelévání mezi uměleckými, tvůrčími, technickými a obchodními disciplínami. Toto místo má za cíl podněcovat náhodná setkání a z toho plynoucí experimentální projekty.

  6. Jmenujte městského kreativního ředitele:
    Kreativní myšlení se hodí při tvorbě a aplikaci pravidel.

  7. Požádejte o financování z EU v rámci inovačních programů.

  8. Veřejné zakázky, urbanistické plánování, pobídky, školení a podobně přehodnoťte tak, aby se integrovaly cíle přesahů

  9. Účastněte se iniciativ financovaných EU v rámci různých programů:
    URBACT, INTERREG, Creative Europe, Horizon 2020, COSME, strukturální fondy, Erasmus+

Budafabriek Art Center, Kortrijk - 51N4E ,
 Foto: (c) Filip Dujardin; www.via.be

Čeho se vyvarovat?

  1. Nezaměřujte se pouze na technologické inovace a výzkum a vývoj.
  2. Nepodporujte kulturu pouze „z principu“.
  3. Nezaměřujte se jednostranně pouze na jednotlivé sektory.
  4. Přílišné lpění na pravidlech může odradit zrod nových zajímavých věcí.
  5. Při tvorbě pravidel myslete komplexně a zohledněte všechny zapojené subjekty a jejich specifika.

Závěrem

Při podpoře kreativních přesahů, které jsou dnes nedílnou součástí inovační politiky, buďte otevření, iniciujte nová setkání a nebojte se vložit důvěru do kreativních profesionálů, občanských iniciativ nebo kulturních institucí. Právě ti totiž generují emoce, oslovují velké množství lidí, propojují skrze sdílené zážitky, určují trendy a v neposlední řadě mají často velkou fanouškovskou základnu.

Text: Tereza Macháčková / Kreativní Česko
Vloženo: 14. prosince 2017

Doporučujeme /

Kulturu regulujme co nejméně

Na konci května zavítal do Prahy Ragnar Siil, estonský odborník na kulturní politiku a kreativní průmysly s více než desetiletou praxí ve vládním, neziskovém a podnikatelském sektoru. Společně se zástupci z ministerstva kultury a pražského a brněnského magistrátu debatoval o strategiích, financování a celkové podpoře kreativně-kulturní oblasti. Setkání se Siilem bylo inspirativní. Mnohé okouzlil svým důvtipem, chytrými řešeními a patřičným nadhledem.

Jižní Morava stojí o kreativitu

Na konci října se v Brně konala konference ke zhodnocení Regionální inovační strategie. A protože i v Česku začínáme pracovat s poznáním, že těžba kreativity je sázka na jistotu, bylo letošní téma Kreativita v inovacích. Ve jménu motta „Dejte svému byznysu KKO “ svolalo Jihomoravské inovační centrum setkání zástupců kraje, města, firem, univerzit, neziskovek a kreativců. Zaznělo zhodnocení dosavadní práce, přísliby do budoucna i motivační řeč hlavního hosta Johna Newbigina z Creative England.