kreativní průmysl

Karlovarský kraj rozjel agenturu pro rozvoj KKO

Kancelář 4K má sehrávat klíčovou úlohu pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví v Karlovarském kraji a přispět k jeho ekonomické transformaci. V létě jsme se vydali prozkoumat, jak se 4K vyvíjí a v novém sídle si popovídali s Václavem Blahoutem, novým ředitelem kanceláře.

UPOL přispívá kreativnímu potenciálu kraje

Univerzita Palackého v Olomouci patří dlouhodobě k předním propagátorům konceptu kulturních a kreativních průmyslů v regionu. Začalo to v roce 2015, kdy zmapovala všechny kulturní a kreativní subjekty na území bývalého okresu Olomouc. Paralelně s tím zaměřila svou pozornost také na akademickou sféru a stala se garantem projektu, který zkoumal kreativní potenciál jedenácti vysokých škol v České republice. Výsledkem je značka Creativ University, která vznikla v roce 2020 a jejímž cílem je modernizace a dynamizace oborů z portfolia UP.

Nový evropský Bauhaus – krásně, udržitelně a spolu

Nový evropský Bauhaus (NEB) je hnutí za vytváření estetických, udržitelných a inkluzivních míst, výrobků a služeb. Tento nový směr přináší změnu uvažování, prosazuje životní styl, v němž se snoubí design, architektura a urbanismus s udržitelností. NEB je jeden z cílů EU, který uvádí do praxe tzv. Zelenou dohodu (Green Deal). Jak si osvojujeme hodnoty NEBu u nás a na Slovensku?

Kreativní centrum Brno a nová dotace pro kreativce

Kreativní Brno změnilo webové stránky, na kterých uvádí informace o místním dopadu kreativního sektoru, nabízených dotacích a podporovaných akcích. Během podzimu se ale také pohnulo s prací na přípravách kreativního centra, které má sídlit v bývalé káznici na Cejlu. Novinky shrnuli zástupci města na podzimní akci Káznice 250, která připomněla výročí této historické budovy.

Umělá inteligence vs. kreativita

V Brně proběhly v říjnu Dny AI. Festival představil možnosti využití umělé inteligence v každodenním životě, ať už v rámci práce, či volného času. Součástí byl rovněž festival Prototyp a projekt Humain, který zajišťoval sérii přednášek, z nichž mnohé se věnovaly právě kreativitě a tomu, jak umělá inteligence ovlivní ty, kteří se v kreativních zaměstnáních pohybují.

Největší evropský summit pro KKO poprvé v Praze

Jak na rozvoj kulturních a kreativních odvětví? Inspirujte se na největším evropském summitu kulturních a kreativních odvětví, European Creative Industries Summit 2022, který se uskuteční 21.–23. září v Praze.

Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení

„Pokud bychom chtěli, aby byla kreativita zahrnuta do školních osnov, pak je nutné se zamyslet nad tím, jakou kulturu chceme vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas, britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.

Pět mýtů o kreativitě

Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.

I Karlovarský kraj sází na kreativitu

O strategický rozvoj kulturních a kreativních odvětví usiluje nyní i Karlovarsko. Již brzy zahájí svou činnost Kreativní kancelář, jejímž cílem bude podpora nových odvětví a oživení těch, jež mají v kraji dlouholetou tradici. V Karlových Varech tak vznikne zastřešující organizace, která bude informační, materiální i vzdělávací oporou pro místní kulturní organizace, kreativce a byznys.

Česko má Festival kreativní byrokracie

Spojení slov úředník a kreativita nemusí být protimluv s pejorativním podkresem. Ve světě se toto vnímání snaží vymýtit. Nově nabízí jiný pohled na veřejnou správu i česká verze Festivalu kreativní byrokracie. Pracujete jako úředníci? Máte vyšší ambice a touhu jít někdy proti zdi? Nejste v tom sami. Co zaznělo od hostů festivalu s podtitulem Stát jsi ty, který uspořádalo kvarteto partnerů Kreativní Praha, Česko.Digital, IPR Praha a Deloitte?

Kreativní Praha – strategická organizace pro rozvoj kultury

V lednu 2021 se Kreativní Praha stala samostatnou organizací. Nyní může participovat až na osmnácti projektech najednou. Přinášíme rozhovor se zástupci Kreativní Prahy Petrem Peřinkou a Andreou Bártovou Švandovou o tom, jak tvoří kulturní politiku Prahy, komunikační platformu nebo nový inkubátor pro gaming.

Síť tvůrčích center pomůže k přeměně Ústeckého kraje

„Kreativitu nelze vyčerpat. Čím víc ji používáte, tím víc jí máte.“ Pod tímto heslem nyní prezentuje Ústecký kraj proměnu svého regionu kreativitou. Vzniká zde síť tvůrčích center, která poskytnou zázemí a poradenství podnikatelům v tvůrčích odvětvích a propojí rozvoj regionu s místními talenty. Pojďme se blíže seznámit s tím, jak může tvořivost místních lidí přispět k obnově bývalého uhelného kraje.

Umíme změřit, proč se vyplatí investice do designu

Pokud mluvíme o inovacích, neobejdeme se bez designu. Je jedno, zda chcete provést změny ve firmě, neziskové galerii nebo v městské samosprávě. Nová metodika umí spočítat potenciál designu s ohledem na konkurenceschopnost. Vyvinul ji tým odborníků z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Povídali jsme si s iniciátorkou projektu Evou Švirákovou.

Evropské záchranné balíčky pro restart kultury

S postupující proočkovaností se organizátoři kulturních akcí v mnoha evropských zemích připravují na pozvolný opětovný rozjezd událostí s větší koncentrací návštěvníků. Pomáhají jim v tom restartové a garanční programy, jejichž cílem je podpořit pořadatele v případě zrušení nebo výrazného omezení akce. Jaká řešení záchranných balíčků představily jednotlivé evropské země?

Kreativní vzdělávání nám není fuk

Kreativita patří k nejžádanějším dovednostem na trhu práce, ve školách pomáhá inkluzi, zájmu dětí o vzdělávání a posiluje demokratický dialog. Postupy kreativního vzdělávání lze naplňovat i online, jak ukázal nedávný Festival umění a kreativity (FUK), jehož cílem bylo představit kreativní vzdělávání laické i odborné veřejnosti. Co nám FUK ukázal a jak se kreativnímu vzdělávání daří bojovat o svou pozici ve vzdělávacím systému?

Platforma uMĚNÍM chce měnit české vzdělávání

Systémové změny jsou ten nejtěžší úkol. Po letech úsilí se Společnost pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) rozhodla spojit s dalšími podobně zaměřenými organizacemi a vznikla platforma uMĚNÍM. Jak se jí nyní, po více než roce a půl činnosti, daří a jakými strategiemi lze měnit učení v kreativní vzdělávání?

Komunita plná nápadů v Art&Digital Labu

Kreativita je platidlo budoucnosti, myslí si Jitka Hvězdová, manažerka Art&Digital Labu, který sídlí v hale 40 v Pražské tržnici. Povídali jsme si o inkubátoru pro kreativce, který se v loňském roce uskutečnil navzdory covidu. Jaké jsou první výsledky z inkubace a jak se hodlá umělecko-technologická laboratoř H40 profilovat do budoucna?

Výzva vládě #zakreativnicesko

Zástupci českého kulturního a kreativního sektoru zaslali Vládě ČR otevřený dopis s požadavkem na schválení původního návrhu Ministerstva kultury ve výši 8,233 mld. korun z Národního plánu obnovy. Za otevřený dopis vládě se postavily asociace, kraje, města, univerzity i významné kulturní organizace a jednotlivci. Doposud se k výzvě připojilo 320 signatářů napříč podnikatelskou, neziskovou i veřejnou sférou.

OECD popsala kulturní šok i jak z něho ven

V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací  pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i  jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách. 

Čas na kulturu a kreativní veřejnou správu

Přinášíme překlad textu světoznámého experta na koncept kreativních měst Charlese Landryho. Léta se obrací na veřejnou správu a motivuje nadané úředníky, aby vnesli do praxe svůj kreativní potenciál a uměli efektivně a tvůrčím způsobem řešit výzvy současnosti, mimo jiné s kulturními a kreativními aktéry. Jeho esej byla publikována jako součást Evropského summitu kreativního sektoru (ECIS), který se uskutečnil letos v říjnu .

Kreativita a stát musí mluvit stejnou řečí

Na konci října se virtuálně spojilo přes šedesát odborníků, úředníků a lidí z praxe ze všech krajů republiky. Přijali pozvání představit se v rámci platformy kulturních a kreativních průmyslů, kterou iniciovala agentura CzechInvest s podporou Kreativního Česka. Cílem bylo vytvořit přehled podpory a aktivit KKP. Že však nemůže jít pouze o sdílení informací a setkávání „přesvědčených“, vnímali snad všichni účastníci. Akce potvrdila rostoucí zájem a diverzitu skupiny, ale i přetrvávající problémy. Zda bude mít kulturní a kreativní sektor silnější hlas, se teprve ukáže. Co tedy aktuálně řeší stát, jeho podřízené organizace a aktivní jedinci v regionech?

Soutěž jako podpora podnikání

Stále častěji se mluví o tom, že kreativita umí rozhýbat byznys anebo být přímo u zrodu nového produktu. Nedávný čtvrtý ročník národního finále soutěže Creative Business Cup (CBC) ukázal, že v Česku je o kreativní podnikání zájem. Do mezinárodního finále v Kodani bude v roce 2021 vyslán opět silný zástupce.  

Pražská tržnice v Holešovicích se mění

Po letitých soudních sporech se tržnice v pražských Holešovicích vrátila do správy města. Do památkového a rozlohou unikátního areálu se chodilo hlavně nakupovat. Pražský magistrát má v plánu rozšířit funkce objektu a do sítě ulic a budov dostat kromě nákupu i živé akce, kreativce a rozmanité služby pro nejširší veřejnost. O vizích pro holešovický district jsme si povídali s kurátorem tržnice Michalem Tošovským.

Kreativní voucher rozvíjí podnikání i během koronakrize

Myšlenka kreativních voucherů je starší než pandemie koronaviru. Jedná se o dotační program, který má podněcovat spolupráci firem a kreativců v regionech. Prvním městem, které s vouchery začalo, je Brno. Pojďme si zhodnotit, co se za tři ročníky podařilo, která města a kraje se inspirovaly a co plánuje s vouchery stát.

Evropa potřebuje restart kreativního sektoru

Přinášíme překlad oficiálního prohlášení a shrnutí výzkumu nezávislé organizace European Creative Business Network (ECBN) k současné situaci, kdy jsou kulturní a kreativní průmysly (KKP) tvrdě zasaženy dopady opatření proti šíření onemocnění covid-19. Sběr dat od kulturních a kreativních aktérů probíhal do začátku dubna. Dokument dává data a potřeby KKP do kontextu a upozorňuje, že jejich úspěšné restartování je cestou k otevřené a udržitelné Evropě.

Záchranná sada pro města aneb Jak udržet kulturu a kreativitu

Kultura patří vedle gastronomie a cestovního ruchu mezi oblasti nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí. Fatální ekonomický a sociální dopad mají související opatření v podstatě na 100 % subjektů kulturních a kreativních odvětví (KKO). Co je potřeba udělat nyní a co v budoucnu, tak aby po ukončení nouzového stavu mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Poradíme.

Say Yes to Creative Industries

Kulturní a kreativní průmysly vycházejí z individuální lidské tvořivosti, dovednosti a talentu. Mají potenciál vytvářet bohatství, generovat pracovní místa a přinášet inovace. Na téma nedávno upozornila konference Creatinno, která se konala v prostorách pražského Centra architektury a městského plánování.

Cesta za kreativním centrem

Před deseti lety začalo hledání místa pro brněnské kreativní centrum. Volba padla na bývalou káznici a pro tento cíl vznikla v roce 2009 platforma Kreativní Brno. Kreativci však ani po deseti letech káznici neobývají. I když cesta za kreativním centrem ještě není u konce, přinesla mnohé a historicky cenný objekt na Cejlu i tak žije a vysílá důležitá poselství.

Kultura s přidanou hodnotou

Budoucnost české ekonomiky spočívá ve využívání příležitostí v oblastech s vysokou přidanou hodnotou. Namístě je proto vnímat význam kulturních a kreativních průmyslů (KKP), které spojují konkurenceschopnost a identitu České republiky. Uvědomují si to také čelní představitelé státu. Ministr kultury Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podepsali 27. listopadu 2019 memorandum o spolupráci mezi oběma resorty s cílem podporovat tyto disciplíny.

Umí naši kulturní aktéři táhnout za jeden provaz?

Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Organizace a jednotlivci napříč kulturně-kreativními odvětvími se na potřebě jednotné platformy shodují. Zatím jsme ale na začátku a ideje se rodí ze společných diskusí. Co by mělo být cílem platformy a jak by měla fungovat? Mnoho podobných otázek otevřela listopadová diskuse v pražském DOXu, kterou iniciovala proexportní hudební kancelář SoundCzech.

DEPO2015 a kultura v Plzni

Plzeň byla v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury. Jak se jí dnes daří rozvíjet nastavenou kulturní strategii a jakou roli zde sehrává kreativní zóna DEPO2015? Povídali jsme si s ředitelem organizace Plzeň 2015, která je klíčovým partnerem pro vedení města a zároveň provozovatelem DEPA.

Do káznice se vrací život

Brněnská káznice – objekt, který nese temnou historickou stopu a současně je výrazně inspirativní, oplývá geniem loci, oslovuje uměleckou imaginaci. Specifikem je i to, že leží v srdci takzvaného „brněnského Bronxu“ – sociálně vyloučené lokality. Avšak nejen proto skýtá silný potenciál v rozvoji této oblasti. Konkrétní podoba nového využití, z něhož nejreálnější je projekt Kreativního centra, se stále formuje a je víc než jisté, že u tak komplexního projektu bude doznávat značných změn i ve fázi, kdy se plány přesunou z papíru do reality. Čím káznice žije a čím bude žít?

Kreativita vs. pracovní trh

Ať už dnes pracujete v kavárně, nebo v bance, je dost možná i vaše pracovní pozice označována za kreativní. Mohlo by se až zdát, že termín „kreativita“ je nadužívaný a na pracovním trhu už nemá téměř žádný význam. Pokud by to byla pravda, co by to znamenalo pro kreativní odvětví, sektor, který je definován zaměstnáváním kreativních talentů? Vzali jsme si k ruce britskou studii, která se touto úvahou zabývala.

Půlka Invalidovny kulturním a kreativním průmyslům

Budovu barokní Invalidovny v Praze chtěl stát v roce 2016 prodat. Na vyjádření protestu se zformovala občanská Iniciativa pro Invalidovnu, které se podařilo ve spolupráci s ministerstvem kultury privatizaci zastavit. Nyní je budova ve správě Národního památkového ústavu a čeká na rekonstrukci. Než se tak stane, je od května letošního roku dočasně zpřístupněna veřejnosti. Krátce po otevření jsme si povídali s iniciátorem protestu Nisanem Jazairim o tom, co Invalidovnu do října čeká a jak by tento pop-up projekt mohl inspirovat další podobné aktivity.

Kulturní zóny řeší městské výzvy

Cultural and Creative Spaces and Cities (CCSC) je dvouletým evropským projektem. Navštívili jsme jeho zahajovací konferenci v La Tricoterie v Bruselu, určenou tvůrcům kulturních politik měst, členům kulturních organizací a provozovatelům kreativních center. Skrze tento projekt realizátoři dokazují, že kreativita, umění a kultura transformují evropská města a s jejich pomocí je možné řešit ty nejnaléhavější výzvy. Mají budoucnost našich měst v rukou výhradně orgány veřejné správy a administrativa? Co se změní, pokud se aktivně zapojí občanská společnost a kulturní hodnoty?

V čem tkví růst kreativních podniků?

Začetli jsme se do další britské zprávy a přinášíme shrnutí toho, co pro kreativní podniky (ziskové i neziskové subjekty a freelancery) znamená růst, jak ho měřit a jaké jsou jejich další ambice. Co růst brzdí a jakými prostředky ho lze v této oblasti podporovat? Do průzkumu se v roli respondentů zapojilo více než tisíc britských kreativních podniků, vládních zástupců a také zprostředkovatelů podpory.

Nová spojení: technologie, člověk, umění

Jak se daří spolupráci kreativců, umělců, vědců a mágů IT technologií? Jak vypadá často požadovaná mezioborovost v praxi? Kdo a jak ji podporuje, jaké jsou její bariéry a co přináší divákům? Na tyto a řadu dalších souvisejících otázek poukázala podzimní konference Střed zájmu: IT v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Kreativní Anglie a její pětiletý investiční program

Organizace Creative England se zaměřuje na podporu růstu britských kreativních odvětví skrze investice do talentů a jejich kreativních nápadů. Podpora je zaměřena na malé podniky zabývající se filmem, televizí, technologiemi, designem nebo digitálními médii. Analýza, kterou zde představujeme, vyhodnocuje dopady speciálního investičního programu Creative England z let 2012-2017.

Kreativní Kanada

Creative Canada (Kreativní Kanada) je název dokumentu a nové vize kanadské vlády. Zabývá se přehodnocením přístupu ke kreativním odvětvím a rozvojem kreativní ekonomiky. Cílem Kanady je stát se světovým lídrem na poli práce s kreativními odvětvími, která se mají stát jádrem budoucí ekonomiky. Kanada si již nyní uvědomuje důležitost velkorysých investic, které pomohou vytvořit podmínky pro rozvoj kanadských talentů ‒ podmínky, které tyto talenty zároveň udrží doma.

Lázeňská města ‒ centra kultury a inkubátory kreativních idejí

Jak rehabilitovat poslání a význam lázeňských měst, vrátit jim slávu kulturně-společenských center? Jak pozvednout jejich postavení v současné společnosti a znovu je zařadit na mapu center kultury, profilovat je jako destinaci přitažlivou pro turisty? Lze to za využití moderních nástrojů a manažerských metod?

Makerství propojuje různé kreativní činnosti

Makerspace, hackerspace, labky a jiné otevřené veřejné dílny – doupata bastlířů a kutilů 21. století. Říká se jim makeři a od kutilů se liší tím, že sdílejí, co se naučí. Své vynálezy a zlepšováky nikdy nepatentují a nabízejí je volně k dispozici na principu open source. Na pražském výstavišti měli v červnu svůj první Maker Faire. O tom, jaký byl a co nám o českém makerství prozradil, jsme si povídali s jeho ředitelkou Denisou Kerou.

Role a potřeby nezávislých kreativních profesionálů

„Nezávislí kreativní profesionálové jsou nedoceněným pilířem prosperující britské ekonomiky. I přes jejich význam byli příliš dlouho přehlíženi britskými zákonodárci, což chce nyní změnit zpráva Creative Freelancers“, říká předseda Creative Industries Federation Rick Haythornthwaite. Protože z jejího obsahu můžeme čerpat podněty i pro české prostředí, přeložili jsme hlavní doporučení.

Technologie nezaručí úspěch špatnému obsahu

Jak funguje mezioborová spolupráce mezi technologickými a uměleckými školami? Jak se uplatňují principy virtuální reality (VR) v různých uměleckých odvětvích a jaké výzvy VR čekají do budoucna? Na tyto a další otázky týkající se technologických inovací v kreativních průmyslech se snažili odpovědět účastníci akce Střed zájmu: IT.

(Kvalitní) design a byznys

V rámci Designbloku se letos poprvé konala konference Design a byznys, kterou pořádala organizace Czechdesign. V anotaci bylo uvedeno, že jde o jedinou konferenci o designu určenou pro firmy, ne pro designéry. Jejím cílem bylo na konkrétních příkladech z praxe ukázat výhody propojení designu a byznysu. Jaké jsou? Proč by měl být design nutnou součástí byznysových strategií?

Rakouská strategie kreativních odvětví

Rakouská strategie (2016) se věnuje výhradně kreativním odvětvím, hodnotí jejich dosavadní rozvoj a přínos v kontextu širší ekonomiky, určuje vizi pro rok 2025. Dokument vznikl pod vedením Ministerstva pro vědu, výzkum a hospodářství ve spolupráci s předními organizacemi a  řadou zástupců z regionů. Rakousko se rozhodlo v letech 2016 – 2020  investovat do tohoto sektoru 40 milion eur.

Kreativní přesahy: příručka pro města

Průvodce The Smart Guide to Creative Spill-overs, určený pro představitele měst a zaměstnance městské správy, si klade za cíl stručně osvětlit koncept tzv. kreativního spill-overu neboli kreativního přesahu a ukázat, jak mohou města z tohoto fenoménu těžit. Zdůrazňuje roli měst v podněcování mezioborových aktivit a na několika stručných příkladech ukazuje, jak kreativní přesahy fungují v praxi. Zároveň zde každý zájemce nalezne způsoby, jak může přesahy sám v rámci městského úřadu podpořit.

Jižní Morava stojí o kreativitu

Na konci října se v Brně konala konference ke zhodnocení Regionální inovační strategie. A protože i v Česku začínáme pracovat s poznáním, že těžba kreativity je sázka na jistotu, bylo letošní téma Kreativita v inovacích. Ve jménu motta „Dejte svému byznysu KKO “ svolalo Jihomoravské inovační centrum setkání zástupců kraje, města, firem, univerzit, neziskovek a kreativců. Zaznělo zhodnocení dosavadní práce, přísliby do budoucna i motivační řeč hlavního hosta Johna Newbigina z Creative England.

Kreativní centrum v srdci turistické Prahy

Radniční domy v blízkosti Staroměstského náměstí vlastní hlavní město Praha. Posledních deset let byly prázdné. Magistrát je nyní pronajímá organizacím, které se pohybují v oblasti kultury, kreativního podnikání a vzdělávání.

Půjčky na kulturu

Potřebujete dofinancovat svůj kulturní projekt nebo kreativní podnikání? Komerční banka na trh uvádí nový úvěrový produkt s názvem Euro Creative. Cílem je podpořit růst kulturních a kreativních odvětví formou zvýhodněných půjček s podporou EU. Jinou možností jsou bezúročné překlenovací půjčky pro neziskové subjekty, které nabízí Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Kdo může o podporu žádat, jaké jsou podmínky a kritéria?

Jak být vidět v EU?

Jsme schopni prosazovat své zájmy při vyjednávání podpory kultury a filmu v Evropské unii? Jsou Češi zváni a vystupují aktivně na důležitých fórech, v expertních skupinách, při nominacích na nejrůznější ocenění a podobně? Jak jsme aktivní v evropských profesních a oborových organizacích? Jak zlepšit současný stav? Na podobné otázky se snažili odpovědět hosté diskuse, která se konala v rámci akce Infoday Kreativní Evropy.

Kulturu regulujme co nejméně

Na konci května zavítal do Prahy Ragnar Siil, estonský odborník na kulturní politiku a kreativní průmysly s více než desetiletou praxí ve vládním, neziskovém a podnikatelském sektoru. Společně se zástupci z ministerstva kultury a pražského a brněnského magistrátu debatoval o strategiích, financování a celkové podpoře kreativně-kulturní oblasti. Setkání se Siilem bylo inspirativní. Mnohé okouzlil svým důvtipem, chytrými řešeními a patřičným nadhledem.

Na začátku byl sen o kulturní čtvrti

Pod pojmem Art District 7 se skrývá iniciativa městské části Praha 7, která zde rozvíjí koncept kreativní a umělecké čtvrti. Navazuje tak na historicky a organicky se vyvíjející a ryze lokální fenomén.

Tugiho cesta na trh

Tugi je určen pro lidi s roztroušenou sklerózou. Jeho tvar i název napovídají, že jde spíš o pomocníka než o pomůcku, takže se neubráníte tomu, abyste si Tugiho personifikovali. To byl nakonec i záměr vizuálního umělce Pavla Kučery, který se jednoho dne rozhodl, že vyřeší potíže s léčbou svojí přítelkyně Terezy. Cílem však je dostat Tugiho do průmyslové výroby a pomoct lidem s podobnými obtížemi.

Olomouc má svou mapu kreativity

Více než 1200 subjektů, obrat téměř pět miliard korun a pět tisíc zaměstnaných lidí. Takovou sílu mají v Olomouci a nejbližším okolí kulturní a kreativní průmysly. Vyplývá to z ojedinělého výzkumu, který právě dokončil ve spolupráci s městem tým z Univerzity Palackého.

Nejhorší cesta je něco navrhnout a pak se ptát, z čeho to vyrobím

MatériO je inspirativní vzdělávací platforma, kde se dozvíte leccos o světě materiálů a nových technologiích.Soustřeďuje vzorky materiálů a poskytuje know-how profesionálům z kreativních oborů. Od architektury přes design, výtvarné umění, scénografii až k řemeslné výrobě. Povídaly jsme si s koordinátorkou knihovny Pavlínou Šebestovou.

Czech Music Office zahajuje činnost

Institutu umění – Divadelní ústav (IDU) zřizuje proexportní hudební kancelář. Pro její řízení byl vybrán Márton Náray.

Czech Design Map

Ať už design milujete, nebo ještě nevíte, že jej milujete, tahle mapa by vám neměla uniknout. O těžkostech i radostech při přípravě interaktivní mapy, sbírání podnikatelských zkušeností i nadšení pro design jsme si povídaly se zakladatelkou Annou Štysovou.

Sociální reaktor

Trh v dnešní době prochází díky technologickému pokroku velkými změnami. Komplexní výrobní procesy a obsáhlé know-how jsou skrze 3D tisk a internet na dosah ruky a hlavním atributem cenotvorby se tak pomalu stává nápaditost. „Entrepreneurship“ je nejmocnějším zaříkadlem západního světa a trend start-upů přetvořil byznys na volnočasovou zábavu středoškoláků.

KUTULU – rozhovor o hračkách a byznysu

Rozhovor se šéfkou týmu Pavlou Boháčovou probíhal těsně před otevřením jejich vlastního showroomu. Proto jsme rádi, že si Pavla udělala čas a pro Kreativní Česko povyprávěla o zkušenostech s rozjížděním nové značky a byznysu.

Metodika mapování KKO

Metodika popisuje pracovní postup pro mapování kulturních a kreativních odvětví na lokální a regionální úrovni. Mapování v tomto kontextu znamená analýzu jevů na daném území, konkrétněji pak zjišťování aktuálního stavu a potřeb jednotlivých odvětví v daném místě. Metodika byla certifikována Ministerstvem kultury ČR v březnu 2016 osvědčením č. 110. Dle jejího postupu mapovala již města Zlín, Brno, Plzeň, Pardubice, Olomouc nebo Uherské Hradiště.

České startupy 2016

První vlna boomu české startupové scény je za námi. Česko zejména v posledních pěti letech získalo nové nadějné projekty a s nimi i nové, mladé podnikatele, kteří díky investorským penězům vytáhli své firmy do výšin a nemálo z nich dnes díky tomu může investovat též. Jenže jaká je obecná charakteristika českých startupů? A kolik jich tu vůbec je?

Kreativní vouchery čeká 2. ročník

Na jihomoravské firmy opět čekají až stotisícové poukazy. Kreativní vouchery Brno podruhé propojí technologické společnosti s kreativci a uhradí jim až 75 procent nákladů na společné realizace. Profesionálové z tvůrčích oborů mají ode dneška šanci přihlásit se do kreativní galerie, ze které budou firmy vybírat partnery ke spolupráci. Projekt vyvrcholí v dubnu 2017.

Co je to Maker Movement a proč byste o něm měli vědět

V kamenných obchodech či na internetu si dnes koupíme cokoli bez ohledu na hranice či kontinenty. Dostupnost zboží je v ledasčem příjemná, nicméně se zvyšuje počet lidí, kteří touží po něčem originálním, lokálním či vyrobeném ve férových podmínkách. Nechtějí vlastnit unifikované věci, které lze zakoupit stejně tak v Americe jako v Evropě.

Design

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Hudební průmysl

Hudba je odrazem stavu naší společnosti. Je to fráze, ale pravdivá. Hudební produkce rádiových stanic je v ČR až ze 70% starší roku 2000. Aktuální hudba žije díky fenoménu festivalů.

Architektura

Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.

Umělecká řemesla

Tradiční řemesla vymírají. Aby se řemesla znovu obrodila, je potřeba, kromě vzdělávání nových řemeslníků, zaměřit se na uchování řemeslných technik, vzorů, motivů do současnosti a oživit je spojením s aktuálními technologiemi a životním stylem.

Film

Filmový průmysly představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života.(…) film je zároveň uměním i masovou kulturou, vyznačuje se vysokou atraktivitou a silným potenciálem pro ovlivňování i lobbing.

Digitální hry

Digitální hry jsou svým způsobem největším kulturním exportem ČR. Vyskytuje se názor, že hry jako médium jsou umění zrovna tak jako film či hudba. Pracují se stejnými výrazovými prostředky, a dokonce přidávají něco navíc. Jejich potenciál se zatím nenaplňuje v takové míře, ale to je spíš otázka času.

Výtvarné umění

Současné umění a jeho produkce v profesionálním smyslu se staly obecnou praxí a nejedná se více o výsadu západního světa. Nikde se globalizace tak výrazně neprojevila jako na trzích s uměním po celém světě.

Reklama

Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.

TV a rozhlas

TV a rozhlas zůstávají i po pětadvaceti letech od počátků transformace rozhlasového a televizního vysílání u tzv. duálního modelu, zatímco řada evropských zemí jej dokázala doplnit třetím sektorem tzv. komunitních médií.

Digitální obsah

Digitální obsah (software) a odvětví na něm založené mají schopnost vytvářet pracovní příležitosti, podporují digitální gramotnost a rozvoj potřebných dovedností, neboť komerční, veřejné, sociální a zdravotní služby, vzdělávání a politický život se stále více přesouvají na internet.

Móda

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Knihy a tisk

ČR se ve vydávání knih v přepočtu na počet obyvatel řadí do první světové desítky. Přesto jen malé procento autorů se dokáže svou činností uživit. Také čeští překladatelé vycházejí v celoevropském srovnání jako jedni z nejhůře placených ve svém oboru.