Kreativní voucher rozvíjí podnikání i během koronakrize

Myšlenka kreativních voucherů je starší než pandemie koronaviru. Jedná se o dotační program, který podněcuje spolupráci firem a kreativců v regionech. Prvním městem, které s vouchery začalo, je Brno. Pojďme si zhodnotit, co se za tři ročníky podařilo, která města a kraje se inspirovaly a co plánuje s vouchery stát.

„Chceš vylepšit svůj produkt? Chceš zákazníka zaujmout originální sebeprezentací? Nebo chceš zavést inovativní řešení do výroby? Právě pro Tebe je Kreativní voucher připraven,“ lákal ve své první výzvě Královéhradecký kraj na začátku roku 2020. Podobně apeluje na malé a střední podniky od roku 2018 Kreativní voucher v Praze nebo voucher Středočeského inovačního centra (SIC), který funguje také od roku 2018. Dotační program plánuje spustit i Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Regiony většinou vycházejí ze zkušeností, které má Brno a inovační agentura JIC (Jihomoravské inovační centrum), kde byly vouchery zavedeny v roce 2016.

Kreativita, inovace a krize

Vyjma Prahy mají vouchery na starosti regionální inovační centra, která řeší strategii rozvoje podnikání a konkurenceschopnosti regionů. Součástí podobných strategií je i podpora kulturních a kreativních odvětví (KKO) jako významného zdroje inovací. Dotační program Kreativní voucher (KV) se v tomto směru ukazuje jako vysoce funkční nástroj, který je win-win řešením nejen pro firmy a kreativce, ale také pro daný region. Firmám může dotace pomoci zlepšit image na trhu, kreativcům přináší nové zakázky a spolupráce a městům a regionům větší konkurenceschopnost. V současné koronakrizi se ukazuje, že by mohl být i lékem na přicházející ekonomické nesnáze podniků.

„Kreativní voucher vnímám jako účinný nástroj pro znovuoživení ekonomiky v druhé vlně pomoci malým a středním firmám. Jakmile se podniky dostanou z nejhoršího, je důležité, aby peníze znovu investovaly. Program Kreativní voucher jim dokáže nabídnout způsob, jak vytvořit trvalou hodnotu ve firmách tak, aby rozvíjely svou pozici na trhu a byly schopné oslovit dostatečné množství klientů na stávajících i nových trzích. Míří tedy na uvědomění si přidané hodnoty kreativních řešení. Podstata podpory je v tom, že firma zaplatí jen 75 % zakázky a zbytek až do výše 100 tisíc korun je podpořen voucherem. Znáte to, kdyby měl Henry Ford posledních pět dolarů, tři z nich by dal na reklamu. Dnes bychom řekli na vylepšení brandu,“ uvádí Barbora Netopilová, produkční programu Kreativní vouchery Brno. V reakci na aktuální situaci navýšilo Středočeské inovační centrum míru podpory na 85 %.

Brno zatím vede

Zaměřme se nyní na Brno, které jako první v Česku implementovalo zahraniční program Creative Credits. Po pěti letech fungování sdílí jihomoravská metropole na stránkách Kreativní vouchery Brno evaluaci prvních tří ročníků programu. Dopadla velmi dobře. Není divu, že Brno nyní figuruje také jako konzultant pro ostatní kraje.

„Inspirace přišla z Velké Británie, Rakouska a Německa. Všude to byl rychlý a účinný nástroj, jak přispět k vytvoření trvalé hodnoty ve firmě pomocí kulturních a kreativních průmyslů. Všude byla nezbytnou součástí programu právě evaluace, která dokázala s účastníky velmi dobře pracovat a přinášet tak výsledky. A to je také ten důvod, proč tu nyní vouchery všichni tolik oslavujeme. Máme funkční program a umíme vyčíslit, proč funguje,“ popisuje Netopilová v souvislosti s evaluací tří ročníků KV (2016–2018). Město Brno doposud podpořilo už 228 firem celkovou částkou ve výši 21 milionů korun.

Win pro firmy

KV je nástroj na podporu malého a středního podnikání. V Brně se soustředili hlavně na podporu firem z prioritních domén Regionální inovační strategie (RIS). Nyní zvažují výzvy otevřít šířeji. „Koronavirus akceleruje inovace, a proto chceme portfolio žadatelů rozšířit. Aby se mohly hlásit opravdu všechny firmy, které vyrábí či v budoucnu chtějí vyrábět vlastní produkt či poskytovat službu a jsou ochotné na sobě upřímně pracovat. Zajímavé je, že možná půjde i o rozšíření třeba směrem k řemeslným dílnám a nebude to omezené jen na sofistikované technologie,“ komentuje Tereza Chrástová, specialistka podpory kreativních odvětví z Oddělení strategického plánování brněnského magistrátu.

Průzkumu k evaluaci se zúčastnilo 110 firem a mapování začalo již v roce 2016. Velmi pozitivní zprávou je, že se spoluprací s kreativcem bylo spokojeno 88 % firem. Velmi kladně je hodnocen přínos pro firmy ať už v rámci interních procesů, nebo v lepším prosazení na trhu. „Drtivá většina firem hodnotí spolupráci pozitivně, dvě třetiny z nich díky programu Kreativní vouchery Brno dokonce změnily svůj pohled na služby kreativců – samozřejmě k lepšímu,“ uvádí se v hodnotící zprávě. To je důležitý moment, protože hodnota kreativní práce bývá často zpochybňována a firmy si častěji myslí, že si například logo dokážou udělat samy. V důsledku tak KV posiluje také osvětu o kreativních oborech.

Win pro kreativce

KV je také nástroj na podporu kreativního podnikání. Jádro programu tvoří takzvaná kreativní galerie. Do ní se přihlašují místní podnikatelé a firmy z kreativních průmyslů (interiérový a produktový design, marketing, foto, PR, design thinking, design služeb, webdesign, video, zvuk, grafický design, copywriting, řemesla a informační a komunikační technologie). „Námi prověřený kreativec je takový, který v oboru působí minimálně tři roky a za každou svoji odbornost doloží minimálně pět referencí, tedy ukázek realizovaných prací z toho daného oboru. Pouze skici nám nestačí. Svoji způsobilost dokládá také doporučením od konkrétních firem. Musí být minimálně tři a musí se jednat o dohledatelné podnikající subjekty. V JICu nehodnotíme kvalitu těchto kreativních výstupů, to by bylo hodně subjektivní. Je tedy na firmách, aby si samy vybraly ke spolupráci toho, kdo naplňuje jejich potřeby,“ popisuje podmínky pro kreativce Netopilová.

Jaký zájem mají jihomoravští kreativci o zapojení do databáze KV? „V galerii každoročně máme kolem 150 kreativních profesionálů. Když se bavím s kreativci z našeho kraje, které v galerii nemáme, důvodem, proč nejsou zapojeni, je, že mají zkrátka dostatek zakázek i bez voucherů, takže to vlastně vnímám pozitivně,“ shrnuje Netopilová.

Kreativní galerie však přesahuje funkce programu KV. Slouží také jako databáze kreativců v regionu, jako online platforma, na které se mohou subjekty z KKO prezentovat. „Rád bych velmi vyzdvihl přínos kreativní galerie – opakovaně na ni odkazuji kohokoli, kdo v Brně hledá kreativce – mít pohromadě dodavatele s referencemi a jasným rozlišením, co nabízí, podle mého názoru významně kultivuje zdejší trh,“​ hodnotí význam galerie Martin Vokřál ze společnosti Atregia s. r. o.

Jak se Kreativní voucher realizuje?

Výzva se v Brně vyhlašuje na podzim, na začátku roku začíná registrace a firmy si projdou školením v JICu, z kreativní galerie si vyberou kreativce a vznikne návrh spolupráce. Minulý rok Brno rozdělilo mezi firmy 4,5 milionu korun, o přidělení voucheru se losuje. Tento způsob určení výherců je inspirován zahraničím (děje se to například v Manchestru). V Česku tento vzor následuje jen Brno, v Praze, Královéhradeckém a Středočeském kraji se žadatelé vybírají. V pilotním ročníku 2018 rozdalo Středočeské inovační centrum nejrychlejším žadatelům skoro pět milionů korun. Celkem se jednalo o jednadvacet firem z různých odvětví.

Brněnští věří, že losování zajišťuje objektivitu, nezávislost výběru a poměrně rychlou administraci. „Firmy pak samozřejmě zajímá úspěšnost při losu, která je rok od roku trochu jiná, ale většinou se dostane na každou třetí firmu. Takhle je to smysluplnější než rozdávat peníze podle pořadí žádostí,“ myslí si Netopilová. Samotná realizace projektu trvá půl roku, následuje vyúčtování dotace a do konce roku je program uzavřen. Podobný časový plán mají i další zmíněné regiony.

V Praze voucher na kreativitu funguje trochu jinak. Je to dané tím, že se jedná o dotační program Pražský voucher, který kromě kreativního nabízí také inovativní voucher, dále voucher na koučing a mentoring, zahraniční inkubátory, veletrhy a výstavy. Pražský voucher je financován z evropských peněz operačního programu Praha – pól růstu ČR, zatímco ve zmíněných regionech jdou prostředky z lokálních zdrojů měst a krajů. V důsledku toho je pak míra podpory vyšší – 85 % do výše až 500 tisíc korun. Žadatel si v Praze vybírá kreativce z takzvaného whitelistu, což je obdoba kreativní galerie zahrnující seznam certifikovaných dodavatelů. Program je kvůli evropské administrativě časově náročnější a podle vyjádření projektové manažerky programu Zuzany Egerové nejsou výsledky dosavadních dvou výzev doposud vyhodnoceny. Údajně je zájem o voucher na kreativu větší než o další dotace z programu Pražský voucher. Nicméně konkrétnější zpětná vazba programu zatím chybí.

Voucherem to nekončí

Výsledky hodnocení uzavřených ročníků ukazují, že vztah mezi firmami a kreativci často pokračuje nad rámec dotace, což byl hlavní záměr programu. KV tak na začátku funguje jako akcelerátor spolupráce a jedna zakázka tak generuje další. Má také inspirativní efekt pro nevylosované firmy, jak ukazují čísla v hodnocení. „Pouhý jeden rok po realizaci projektu podpořeného kreativním voucherem pokračuje spolupráce s kreativci v případě 42 % firem, a to v celkovém objemu 4,8 milionu korun. Další tři miliony korun investovaly do spolupráce firmy, které podporu z programu vůbec nezískaly. I přesto se rozhodly s kreativci spolupracovat za vlastní peníze,“ uvádí se ve výsledcích průzkumu.

Poučení pro příště

„Systém funguje dobře a chceme ho pro klienty ještě zjednodušit,“ říká Tereza Chrástová. Brněnští koordinátoři programu KV se shodují, že se dá ještě ubrat na byrokratické zátěži. Kreativec a firma, kteří získají voucher, musí neustále dokola vyplňovat ty stejné informace, a to zatěžuje jejich administrativu a také administrativu KV. Proto se v Brně letos rozhodli, že přistoupí k digitalizaci, která by společně s elektronickým podpisem měla v příštím roce program zbavit papírování. „Po vyhodnocení dopadů z prvních tří ročníků se v JICu ve spolupráci s městem rozvinula podnětná diskuse o dalších možných úpravách. Kromě právě probíhající úspěšné digitalizace zvažujeme, zda by třeba nebylo vhodné mít různou výši voucherů dle náročnosti projektu. Diskutujeme také možnost otevřít kreativní galerii aktérům z oblasti průmyslového a produktového designu i z jiných krajů, kde máme dlouhodobě odborníků celkově nedostatek,“ shrnuje nové podněty Netopilová.

Brno má know-how a pomáhá

Brno následují další regiony a zavádějí KV na svém území. „Je to dobře replikovatelný program. Jen se za něj města a kraje musí postavit. U nás jsou alokované peníze především z města a kraj program podporuje skrze financování infrastruktury JICu. Na začátku byla podpora pro jihomoravské společnosti, ale ukazuje se, že to může hezky podpořit i profesionály z kreativních odvětví,“ míní Chrástová. Program lze dobře upravit pro dílčí potřeby konkrétního kraje, záleží na tom, který segment podnikání je třeba v dané lokalitě podpořit. „Máme radost, že program chtějí realizovat v Pardubickém nebo třeba Olomouckém kraji. Zkušenost s implementací programu má již Moravskoslezský kraj. Moravskoslezské inovační centrum (MSIC) má v tuto chvíli fungující program TechArt, což je obdoba voucherů. Zde si zúžili zaměření programu podle potřeb kraje jen na oblast produktového a průmyslového designu. Konzultovali s námi, jak vypadá administrativní systém programu a jak oslovovat kreativce. Pokud bychom měli poskytovat širší konzultace, jsme otevření a rádi zkušenosti předáme. Krajům pomáhají výsledky naší evaluace již nyní,“ popisuje Zdeňka Kujová, manažerka vznikajícího kreativního hubu KUMST, pod který program KV Brno spadá.

Win pro region a stát

„Za společnost Czech Innovation Network mohu říci, že díky voucheru jsme velmi rychle vybudovali novou identitu a značku, vytvořili nové webové prostředí a vlastní prezentaci vůči novým zákazníkům,“ uvádí Tomáš Pelikán, jednatel firmy, která působí ve Středočeském kraji.

KV je tedy jednoduchá a přímá podpora, která přináší ekonomické benefity, podněcuje spolupráci firem a kreativců a posiluje mezioborové porozumění. Pomáhá v regionu, ale důsledky může mít i na národní úrovni. Tereza Chrástová zmínila, že kreativní vouchery by mohl čekat podobný osud jako inovační vouchery. Ty začínaly nejdřív na municipalitách, pak se řešily na krajské úrovni a nyní jsou součástí národního programu.

V souvislosti s koronakrizí se proto Ministerstvo kultury (MK) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rozhodly vouchery využít a aktivně s Brnem konzultovaly zkušenosti. „Nasdíleli jsme jim podklady, měli jsme řadu callů a konzultací. Nejvíc pomohla naše evaluace dopadů, kterou se nám podařilo dodělat právě ve vhodný okamžik. Jsem ráda, že to zástupci obou ministerstev pečlivě zvážili, protože některé parametry programu při přenosu na národní úroveň je třeba změnit, nedá se to vzít z regionů 1 : 1,“ uvádí Zdeňka Kujová.

Dle tiskové zprávy MPO z 22. června vláda schválila nový dotační program pro KKO ve výši jedné miliardy korun. Návrh podpory vzešel ze spolupráce MK a MPO a jeho účelem je zmírnit následky koronakrize. Z programu půjde 900 milionů korun na dotace pro živé umění a 100 milionů je vyčleněno právě na kreativní vouchery. Jak se uvádí ve zprávě: „Dotace poskytnutá MPO příjemci voucheru pokryje 50 % ceny realizované a uhrazené zakázky dle přihlášeného návrhu projektu.“ Typy kreativních voucherů v rámci dotačního programu budou  zaměřené na produktový a průmyslový design a řemesla (hodnota jednoho voucheru bude maximálně 250 tisíc korun) a na ostatní kreativní odvětví, jako je design nábytku, design služeb, film a video, fotografie, grafický design, hudba a zvuk, informační a komunikační technologie, kulturní dědictví, marketingové strategie, online marketing, PR, práce s texty či webdesign (hodnota jednoho voucheru bude maximálně 150 tisíc korun).

„Mluví se o zřízení pracovní skupiny, která se bude zabývat implementací a očekáváme i v tomto pokračování spolupráce. Velkou výhodu vidím v tom, že by se podařilo zřídit kreativní galerii napříč republikou, a to by usnadnilo zavedení programu i v dalších krajích. Důležité je, aby ministerstva zvládla udržet jednoduchou a pro žadatele nenáročnou administraci,“ podotýká Kujová.

Win pro mezinárodní konkurenci

Přidanou hodnotou KV je také jejich mezinárodní dopad. Ukázalo se to na nedávném představení evropského projektu Creatinno (viz náš článek). V něm CzechInvest vyhodnocoval podpůrné systémy pro KKO v oblasti malých a středních podniků. Mezi zmíněnými nástroji, jako jsou například festivaly, coworkingové prostory, mentoringové programy, networkingové aktivity, půjčky a kreativní inkubátory, figurovaly také kreativní vouchery. „Jde nám o zvýšení konkurenceschopnosti a podnikavosti kreativních malých a středních podniků (SME) na evropském trhu,“ reagovala na lokální potřeby organizace CzechInvest. Není proto od věci si lokální problémy zasazovat do širšího kontextu.

Nepřehlédněte/

Evropa potřebuje restart kreativního sektoru

Přinášíme překlad oficiálního prohlášení a shrnutí výzkumu nezávislé organizace European Creative Business Network (ECBN) k současné situaci, kdy jsou kulturní a kreativní průmysly (KKP) tvrdě zasaženy dopady opatření proti šíření onemocnění covid-19. Sběr dat od kulturních a kreativních aktérů probíhal do začátku dubna. Dokument dává data a potřeby KKP do kontextu a upozorňuje, že jejich úspěšné restartování je cestou k otevřené a udržitelné Evropě.

Záchranná sada pro města aneb Jak udržet kulturu a kreativitu

Kultura patří vedle gastronomie a cestovního ruchu mezi oblasti nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí. Fatální ekonomický a sociální dopad mají související opatření v podstatě na 100 % subjektů kulturních a kreativních odvětví (KKO). Co je potřeba udělat nyní a co v budoucnu, tak aby po ukončení nouzového stavu mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Poradíme.

Návrat z nouzového režimu

Přinášíme překlad článku Simona Mundyho s titulkem Města se zastavila. Jak je může kultura přivést zpátky k životu? Text byl publikován v březnu 2020 komisí pro kulturu světové asociace Sjednocených měst a místních samospráv (UCLG). UCLG je platformou měst, organizací a sítí, která posiluje souvislost mezi místními kulturními politikami a udržitelným rozvojem.