Kreativní vzdělávání skrze umění podle Walesu
Přinášíme inspiraci k implementaci kreativního učení do kurikula. Podkladem je program Kreativní vzdělávání skrze umění (Creative Learning through the Arts), který probíhal ve Walesu v letech 2015 až 2020 a zapojilo se do něj 83 % všech místních zřizovaných škol. Text je překladem resumé, které je součástí oficiální evaluace programu. Vychází z pěti průběžných hodnocení projektu, přináší shrnutí výstupů, dopadů i návazných doporučení.
Základní charakteristika programu
Cílem programu Kreativní vzdělávání skrze umění bylo posílit a rozšířit napříč Walesem podíl uměleckého a kulturního vzdělávání ve školách a obecně podpořit participaci kultury a umění na vzdělávání. V rámci programu zároveň vznikla celá řada projektů na podporu kreativního vzdělávání napříč učebním kurikulem. Program společně financovaly Arts Council of Wales a velšská vláda, přičemž celková výše investic činila během pěti let trvání programu, od března 2015 do března 2020, přibližně 20 milionů liber. Program sestával ze dvou hlavních úrovní inovativních vzdělávacích aktivit.
První z nich, Plán kreativních škol (Lead Creative Schools Scheme), se zaměřil na využití postupů kreativního vzdělávání ve výuce. Zapojené školy prošly standardizovaným školením, na které navázala realizace projektu vytvořeného přímo na míru jednotlivým školám. Na nich intenzivně spolupracovali učitelé, studenti a umělci. Tyto projekty se lišily škola od školy, vycházely totiž z potřeby konkrétních skupin žáků, které si definovala každá škola zvlášť.
Druhou úroveň představoval Plán pro spolupráci umění a vzdělávání ve Walesu (All-Wales Arts and Education offer). Zahrnoval celou řadu aktivit a projektů, jejichž cílem bylo posílit spolupráci a propojení učitelů, studentů, umělců a uměleckých, kulturních či památkových institucí. Jeho cílem bylo mimo jiné vytvořit pro mladé lidi příležitosti k setkávání se s prací velšských umělců, uměleckých či kulturních organizací. Mezi nástroje Plánu patřily Regionální síť pro umění a vzdělávání (Regional Arts and Education Networks – RAENs; pozn. red.: více info o RAENs v reportu č. 3 ), online portál Zóna kreativního učení (Creative Learning Zone – CLZ) a fond Zažít umění (Experiencing the Arts Fund, pozn. redakce: Fond zahrnuje program Go and See, který umožňuje školám využít menší granty k financování návštěv kvalitních kulturních událostí, a program Kreativní spolupráce, který má za cíl propojovat školy a kulturní organizace, aby spolupracovaly na inovativních projektech.) V rámci těchto dvou tematických úrovní program zapojil nebo podpořil 1237 škol po celém Walesu (83 % všech škol). V součtu proběhlo okolo 134 000 vzdělávacích aktivit pro žáky a 4600 vzdělávací aktivit pro učitele.
Hodnocení /
Hodnocení programu Kreativní vzdělávání skrze umění využívalo několik metod, jejichž cílem bylo zmapovat dopady programu a zároveň pochopit procesy, které k nim vedly. Sběr a analýza dat probíhaly v letech 2017–2020 v pěti fázích. První čtyři fáze sloužily pro monitoring vývoje projektu a proběhly během trvání projektu, závěrečná pátá fáze proběhla následně po jeho skončení.
Závěrečná zpráva shrnuje celkový průběh programu a sumarizuje výsledky ze všech průběžných hodnocení.
Výsledky a dopad programu/
Z hodnocení jasně vyplývá, že program má velmi pozitivní odezvu a zásadní dopad po celém Walesu. Díky rozvržení programu do dvou hlavních úrovní, na které byly navázány dílčí doprovodné aktivity, se podařilo do programu zapojit učitele, žáky, umělce i kulturní či umělecké instituce.
V obou částech programu byl kladen důraz na školení učitelů v principech kreativního vzdělávání, což se ukázalo být pro úspěšnost projektu klíčové. Zpětná vazba na školení byla celkově napříč programem jednoznačně pozitivní, proškolení učitelé dokázali změnit zažitý způsob výuky a dařilo se jim zapracovat nové a kreativní pracovní postupy. Získali ve využívání těchto postupů jistotu a přesvědčili se o tom, že kreativní vzdělávání má pozitivní dopad na studenty i zástupce škol. Uváděli, že kreativitu ve vzdělávání oceňují a že jim tento přístup pomohl zlepšit jejich pedagogickou praxi. V neposlední řadě vyvstala mezi zapojenými učiteli také potřeba začlenit kreativní vzdělávání do nového školního kurikula Walesu, na kterém se školy a učitelé chtějí aktivně podílet.
Program měl přímý dopad na významné množství žáků. V rámci Plánu kreativních škol se zapojily skupiny žáků z více než třetiny velšských škol do intenzivních uměleckých projektů vytvořených jednotlivými umělci přímo daným školám na míru. Více než 47 000 žáků se zúčastnilo uměleckých vystoupení nebo akcí v rámci grantů Go and See. Celkově se díky programu podařilo mezi žáky značně zvýšit povědomí o umění, kreativitě a možnostech, jak se díky jejich zapojení dá získávání nových znalostí pojmout.
Zpráva si také kladla za cíl zjistit, jaký měl program u zapojených žáků dopad na rozvoj kreativního myšlení. Za tímto účelem učitelé pracovali s hodnotícími nástroji, které vycházejí ze schématu Pět kreativních návyků mysli (Five Creative Habits of Mind). Jejich zjištění byla následně potvrzena případovými studiemi a rozhovory, které v rámci hodnocení probíhaly. Učitelé souhlasně uváděli, že u žáků zapojených do Plánu kreativních škol docházelo k rozvoji kreativních schopností. U žáků došlo díky programu také k pozitivnějšímu vnímání školy i učitelů, cítí se sebevědoměji a více se aktivně zapojují.
Žáci zapojení do Plánu kreativních škol vykazují na základě několika různých metod testování učiteli také lepší studijní výsledky. Učitelé, kteří u žáků zkoumali úroveň rozvíjených dovedností před realizací projektu a po ní nebo vycházeli ze standardizovaných profesních či oborových kritérií, se v 94 %, respektive 87 % domnívají, že měl program na výsledky žáků pozitivní dopad. Tato data potvrzují, že pro jejich nesporný přínos je třeba brát principy kreativního vzdělávání pro budoucí rozvoj pedagogiky ve Walesu v potaz.
Bylo zjištěno, že různé aspekty druhé úrovně mají na žáky také určitý pozitivní dopad, ten však není tak jasný
a průkazný.
Jedním z cílů programu – zejména jeho části věnované Plánu kreativních škol a Plánu podpory kreativních partnerství – bylo zprostředkovat umělcům zkušenost s jiným přístupem k výuce, rozvinout jejich schopnosti a nabídnout nové možnosti spolupráce. Zapojení umělci uvádějí, že projekt zvýšil jejich povědomí o možnostech spolupráce se školami i jejich schopnost zapojit se do výuky, zároveň se zorientovali v potřebách a prioritách škol v souvislosti s novými kurikulem. Díky Plánu kreativních škol také vznikl pro umělce a školy funkční model spolupráce, na který má v plánu mnoho z nich navázat i po skončení programu.
Vzhledem k celkovému zvýšení míry spolupráce se školami zlepšil program také finanční situaci zapojených umělců a kulturních či uměleckých institucí. Představoval tak nejen finanční, ale i zkušenostní a vědomostní posílení kulturního a kreativního sektoru. Zapojení do programu mělo v některých případech za následek
i konkrétní změny ve vnitřní struktuře organizací, kde vznikly například nové pracovní pozice koordinátora pro vzdělávání nebo rozvoj publika. V rámci programu vznikla také regionální (RAEN) i národní síť na propojení umělců nebo kulturních organizací a škol, které představují pozitivní a trvale udržitelný výstup programu. Pozn. redakce: více o regionální síti v evaluační zprávě na straně 50.
Realizace programu /
Hodnocení celého programu ukázalo, že pro zprostředkování zkušeností s kvalitní uměleckou tvorbou dětem
i pedagogům je přímé propojení s umělci a kulturními organizacemi nezbytné. Setkání přináší nejen nezapomenutelné okamžiky, ale i prokazatelné benefity všem zúčastněným. Je proto důležité, aby Arts Council of Wales, jako klíčový hybatel tohoto procesu, dokázal udržet a nadále budovat vztahy napříč vzdělávacím systémem ve Walesu.
První úroveň programu, Plán kreativních škol, byla navržena s cílem zkvalitnění výuky zapojením principů kreativního vzdělávání. Mezi nejsilnější stránky realizace programu patří kombinace těchto prvků: speciální školení pro učitele a umělce, fyzická přítomnost realizačního týmu přímo na školách a zřízení Regionálních vzdělávacích konsorcií. Propojení pracovníků v realizačních týmech na jednotlivých školách a pracovníků konsorcia umožnila hladkou komunikaci mezi oběma zúčastněnými partnery. Zároveň se tak posílila jejich spolupráce, propagace projektu i nábor nových škol.
Druhá, rozvojová fáze programu, byla navržena až v návaznosti na první tři běhy Plánu kreativních škol a přinesla do programu další finanční prostředky, díky kterým bylo možné sdílet benefity kreativního vzdělávání i se školami, které nebyly zapojeny v prvních fázích programu. Tato část je dokladem toho, že se do programu zapracovávala doporučení z průběžných hodnocení, která přinášela podněty pro konkrétní kroky k dlouhodobé udržitelnosti programu a jeho dopadů.
Výzvou pro budoucí opakování modelu spolupráce, který v rámci Plánu kreativních škol vznikl, je celková náročnost na zdroje a náklady. Projekt byl úspěšný díky intenzivnímu zapojení všech zúčastněných a už během realizace učitelé opakovaně poukazovali na fakt, že bez dodatečných finančních prostředků se pro jeho opětovnou realizaci nenajdou v napjatém rozpočtu škol finance.Hodnocení ukázalo, že také úroveň programu zaměřená na propojení škol a umělců či kulturních institucí byla navržena efektivně. Regionální síť pro umění a vzdělávání (RAENs) dobře reagovala na místní specifika
a pomohla s prosazováním priorit Regionálních vzdělávacích konsorcií. Vedle svého hlavního poslání v rámci programu přinesla i přidanou hodnotu v podobě celkového posílením vzdělávacího systému. Jejich činnost, zejména pak podpora dalšího profesního rozvoje a projekt Arts Champions (Ambasadoři umění a kreativity) byly učiteli a dalšími účastníky programu opakovaně hodnoceny jako velmi přínosné; se zaváděním nového kurikula Walesu jejich význam ještě vzrostl. (Pozn. redakce: Arts Champions je název pro pozici těch, zejména učitelů, kteří na základě proškolení a vlastní praxe šíří osvětu, podporují další učitele a školy v inovaci pedagogické praxe, mentorují či advokují o možnostech a přínosech kreativního vzdělávání skrze umění. Jde o jeden z projektů RAEN, který se přizpůsoboval lokálním potřebám každé místní sítě. Vedle toho nabízeli také podporu v souvislosti s novým kurikulem pro Wales a podpořili tak rozšíření uměleckého a kulturního vzdělávání. Projekt byl učiteli dlouhodobě hodnocen jako velmi přínosný.)
Je však třeba zároveň přiznat, že zřizování RAENs provázela jistá míra nedorozumění ohledně míry kompetencí sítě. Tento problém byl vyřešen dodatečným upřesněním a pozice RAENs se vyjasnila a mohla se dále rozvíjet.
Co se týče nastavení pravidel fondu Zažít umění, bylo třeba jen pár pozdějších úprav a upřesnění požadavků tak, aby žadatelé grantové výzvy Creative Collaborations skutečně odpovídali zamýšlené oblasti působnosti. Menší grantová výzva Go and See byla hodnocena jako srozumitelná a dostupná; žádné další úpravy nebyly třeba.
Pro dlouhodobé udržení dopadu RAEN je žádoucí zachovat činnosti zaměřené na další profesní rozvoj a projekt Mistři umění. Nicméně tým RAEN i učitelé opakovaně upozorňovali na to, že financování projektu – zejména pak prostředky na školení učitelů – jsou pro udržitelnost klíčové, avšak z běžného školního rozpočtu nedosažitelné.
Učitelé měli pochybnosti o širším dopadu a udržitelnosti výstupů grantových výzev fondu Zažít umění; domnívali se, že jejich přínos nepřesahuje samotné žadatele z řad žáků a učitelů. Vzhledem ke zvyšujícímu se tlaku na rozpočty škol se objevily také obavy, že si školy nebudou moci spolupráci s kulturnímu institucemi a umělci v budoucnu dovolit financovat.
Součástí programu Kreativní vzdělávání skrze umění bylo i vytvoření nástrojů pro udržitelnost jeho výstupů. Nejvýznamnějším z nich byl internetový portál Creative Learning Zone (Zóna kreativního učení), který učitelé hodnotí jako spolehlivý a kvalitní zdroj. Statistiky portálu ukazují, že je učiteli nejčastěji využíván jako on-line archiv nebo úložiště pro případové studie a další praktické příklady, které mohou pomoci implementovat kreativní vzdělávání ve školách. Ze zpětné vazby také vyplývá, že by větší relevanci nástroje pomohlo explicitnější propojení s novým kurikulem.
Portál Creative Learning Zone se však v průběhu realizace programu potýkal s konkurencí populárních soukromých platforem, jako jsou Facebook nebo Google Scholar. Zpětná vazba ze skupinových diskuzí s učiteli, stejně jako
z rozhovorů se zástupci Mistrů umění ukazuje, že jim mezi podporovanými nástroji oficiálního portálu Creative Learning Zone chyběl on-line prostor pro síťování, interakci a sdílení nápadů a vlastních zdrojů. Portál Creative Learning Zone nebyl navržen jako sociální síť, a proto bylo třeba pro podobné účely využít jiné platformy.
Budoucnost /
V dokumentu s názvem „Kreativní vzdělávání skrze umění – akční plán pro Wales (2015–2020) (Creative learning through arts – an action plan for Wales (2015–2020)“ se píše:
Umění a kreativní přístup ke vzdělávání by měly hrát významnou roli ve všech našich školách. Spolupráce
s uměleckými a kulturními institucemi a profesionály z KKS by měla být běžnou součástí výuky, dostupná všem.
Program zcela jistě položil v rámci relevantních cílových skupin základy pro to, aby se tato vize stala skutečností. Součástí zprávy je i shrnutí poznatků z jednotlivých hodnocení projektu v podobě deseti doporučení. Jejich cílem je vybudovat na stávajících základech podmínky, ve kterých se budou kreativní vzdělávání a dostupnost umění dále rozvíjet a nebudou tak zastíněny možnými naléhavějšími prioritami školství ve Walesu.
Doporučení /
Na základě závěrů z hodnotících zpráv byla navržena tato doporučení:
Doporučení č. 1
Je třeba brát v potaz riziko, že se zkušenosti s kreativním vzděláváním, které učitelé, školy a umělci během programu Kreativního vzdělávání skrze umění získali, zapomenou. Zároveň se naopak nabízí využít potenciál těchto nových zkušeností a dovedností a zavést principy kreativního vzdělávání do široké a běžné praxe. Aby to bylo možné, velšská vláda a Arts Council of Wales by měly převzít za tento proces odpovědnost a vytvořit funkční mechanismus pro zajištění budoucnosti kreativního vzdělávání, která je udržitelná a má trvalejší platnost přesahující trvání pilotního programu.
Doporučení č. 2
Vzhledem ke své expertíze, zdrojům a zásadní roli v rozvoji a podpoře umění ve Walesu je Arts Council of Wales ideální institucí pro prosazování principů kreativního vzdělávání a umění do škol. Měla by jí být poskytnuta podpora
a pravomoc zajišťovat umělce a umělecké [ŠL10] instituce odpovídající kvality a zkušeností, kteří jsou pro spolupráci se školami v rámci nových učebních osnov Walesu vhodní.
Doporučení č. 3
Arts Council of Wales by mělo být umožněno nadále rozvíjet spolupráci s regionálními vzdělávacími konsorcii, místními odbory školství a školami tak, aby bylo zajištěno, že v rámci školní výuky mají přístup ke kvalitnímu umění všechny děti.
Doporučení č. 4
Velšská vláda a Arts Council of Wales by měly dohlédnout na to, že jsou jednotlivé instituce a platformy na podporu
a zavádění kreativního vzdělávání a umění do škol (jako National Arts & Education Network nebo plwg.cymru) vzájemně zkoordinované a mají dostatek finančních prostředků.
Doporučení č. 5
Portál Creative Learning Zone by měl být nově koncipován jako úložiště případových studií a dalších praktických příkladů kreativního vzdělávání na školách s konkrétními odkazy na nové kurikulum Walesu. Minimálně je třeba zrevidovat nynější účel portálu a zvážit, zda ho ve stávající podobě zachovat.
Doporučení č. 6
Do zavádění kreativního vzdělávání ve Walesu by se měl zapojit i vládní odbor pro profesní vzdělávání (Welsh Government’s Professional Learning), včetně zástupců vzdělávání budoucích učitelů (Initital Teacher Education – ETC Framework). Je třeba přijmout opatření pro to, aby se program ETC zapojil do procesu a definoval si vzhledem ke kreativnímu vzdělávání svou roli a kompetence.
Doporučení č. 7.
Pozitivní dopad Plánu kreativních škol na výuku by měl být prezentován a šířen mezi další školy – jejich vedení
a pedagogy, aby pochopili význam kreativního vzdělávání a mohli ho začít zavádět do praxe a dále rozvíjet. Postupy kreativního vzdělávání by měly být artikulovány v kurikulu i budoucích vzdělávacích programech, aby se zdůraznila jejich relevance a aby se v této oblasti mohli učitelé dále vzdělávat.
Doporučení č. 8
Pro kreativní vzdělávání a umění na školách je třeba vytvořit dlouhodobý model financování. Tento model by měl být zakotven v kurikulu, aby měly školy jistotu, že je kreativní vzdělávání, a zvláště spolupráce s externími umělci, explicitně podporována velšskou vládou a školskou inspekcí (Estyn). Zřízení dlouhodobého finančního zajištění umožní umělcům a kulturním organizacím investovat čas a prostředky pro vytvoření vysoce kvalitních služeb
a projektů na míru jednotlivým školám a zároveň podpoří kulturní a kreativní sektor, u kterého dojde k posílení významu a sebevědomí.
Doporučení č. 9
Při delegování agendy programu na realizační partnery, jako například Regionální síť pro umění a vzdělávání (RAEN), je třeba od počátku jasně definovat jejich kompetence a poskytnout odpovídající vedení s jasně stanoveným zadáním ohledně očekávaných výstupů, včetně popisu jednotlivých činností. Součástí zadání by měly být od počátku jasné instrukce ohledně sběru dat a evaluace.
Doporučení č. 10
Pokud je stále platná výchozí vize pro Kreativní vzdělávání skrze umění ve Walesu, je třeba na základech položených tímto pilotním programem vytvořit nový akční plán. Tento proces bude vyžadovat vedení, konzultace, zdroje
a zapracování doporučení navržených v této hodnotící zprávě.
Více než 150 ministrů kultury, školství či jejich náměstků z různých zemí, desítky stakeholderských organizací státního i neziskového sektoru, se sešlo 13.-15.února 2024 v Abu Dhabi s jedním cílem: pojmenovat a ukotvit význam kultury a umění ve vzdělávacím systému. Překlad dokumentu UNESCO Rámec pro kulturní a umělecké vzdělávání 2024.
Vloženo:
Poznámka: Kreativní Česko a IDU je partnerem odborného programu festivalu FUK 2024
Čtěte dál /
FUK 2023 přinesl i debatu o kreativitě a nerovnosti
Umění a kultura jsou celistvou oblastí zásadní pro všeobecný rozvoj žáků. Osmnáctého dubna jsme v rámci Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání diskutovali o její pozici v rámcových vzdělávacích programech a o tom, jaké příležitosti lze v souvislosti s přijímáním nových koncepcí hledat či jaké bariéry zbývá pojmenovat. Debata pod názvem Kreativitou proti nerovnosti nastínila také potřeby regionů, kde může kreativní učení napomoci ke zmírnění odlivu mladší populace nebo sociálního vyčlenění, neboť má jasné dopady na motivaci ke vzdělávání a rozvoji sebe sama i svého okolí.
Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení
„Pokud bychom chtěli, aby byla kreativita zahrnuta do školních osnov, pak je nutné se zamyslet nad tím, jakou kulturu chceme vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas, britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.
Pět mýtů o kreativitě
Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.