Kultura léčí

Kulturní život prodlužuje naději na dožití a činí bytí mnohem kvalitnější, říká italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco. Není pravdou, že by kultura pouze polykala peníze. Žijeme-li kulturně, má to pro nás i společnost řadu pozitivních vlivů. Jsme například zdravější, léčíme se rychleji, více třídíme odpad. Italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco proto v rozhovoru radí: Poslouchejte hudbu, nejlépe vážnou, choďte do divadel a galerií. Jen s poezií a jazzem opatrně.

Rozhovor s členem správní rady Institutu pro digitální ekonomiku, panem profesorem Pier Luigi Sacco, vedl redaktor České pozice Petr Kain.

Tvrdíte, že kultura hraje v ekonomice velkou roli. Řada ekonomů a ještě více politiků však nesouhlasí.
Když přijdete ve vědě s něčím zcela novým, vždy musíte počítat se silným počátečním odporem. Vzhledem k našim výsledkům, například v oblasti zdravotnictví, si ale myslím, že bude trvat jen pár let a ti, co jsou teď skeptičtí, své názory změní. Je to ostatně i generační problém, mladí lidé, kterým po světě přednáším, mé myšlenky naprosto chápou. A není ani pravdou, že by všichni starší badatelé mým názorům oponovali. V řadě oborů, jako třeba neurověda, se vliv kultury zkoumá. Případná nedůvěra v mé teze se rodí i z toho, že dopady, jež kultura má, jdou často zcela proti našim intuitivním očekáváním. Nečekali byste asi, že účast na kulturním životě má například vliv na úroveň inzulinové rezistence. Jenže to jsme zjistili. Kultura je vnímána jako něco spojeného se zábavou a volným časem. Nečekáte, že by mohla mít vliv i na věci mimo tuto oblast. Ona ale ovlivňuje všechny aspekty našich životů.

Takže politikům vzkazujete, aby více podporovali muzea a galerie?
U muzeí, divadel či galerií je to podobné jako se základním výzkumem. Politici se ptají, proč bychom měli platit lidi, kteří dělají šílené věci, jež nepřinášejí z krátkodobého hlediska žádný užitek. Přece proto, že zkoumají oblasti, které by jinak zůstaly naprosto nepovšimnuty. Jinak je naivní si myslet, že muzea přinesou zisk. Nejsou to společnosti, jež vznikly s cílem generovat profit. Můžete na ně ale pohlížet například jako na centra kulturních a sociálních inovací. Mohou se stát vhodným místem pro vzdělávání dětí , aby se staly dobrými lidmi, občany, profesionály ve svém oboru. Samozřejmě pak ale muzea nemohou být pouze místem, kde se konzervují a ukazují památky.

Jak konkrétně kultura zlepšuje život a činí nás třeba zdravějšími?
Je to dobře vidět na starší generaci. Lidi v pokročilém věku je těžké udržet aktivní a zapojené ve společnosti. Pak se snadno stane, že u nich rychleji a snadněji propukají duševní choroby, jako je Alzheimerova nemoc. Pro samotné nemocné je to bolestivá zkušenost, jsou odstřiženi od společnosti, koneckonců nemocnice dnes občas vypadají jako vězení. Společnost to navíc stojí velké peníze. Zjistili jsme, že kulturní život nejen prodlužuje naději na dožití, ale i činí naše bytí mnohem kvalitnější. Lidé jsou daleko méně hospitalizováni, berou méně prášků. Stejně jsme zjistili, že rychlost, s níž se léčíte, souvisí s tím, jak intenzivně kulturně žijete. Představte si, co by využití našich poznatků mohlo znamenat pro Evropu, jejíž populace rychle stárne.

...

Které další evropské země kromě severských chápou důležitou roli kulturní a kreativní ekonomiky?
Především Velká Británie dlouho udávala v této oblasti tón. Byla to první země, která přišla s vlastní strategií, jak podpořit a využívat kulturní ekonomiku. Chtěli se stát vedoucí zemí světa v této oblasti. Teď se to ale všechno s brexitem zkomplikovalo. Daleko jsou i zmíněné severské státy, jako je Dánsko, Švédsko nebo Norsko, a pak rovněž Nizozemsko. Jednou z mála oblastí kulturní a kreativní ekonomiky, která není ovládána USA, je například design, v němž hrají přední roli právě severské státy. A také z toho náležitě ekonomicky profitují.

Co by se mělo dělat v oblasti kulturní a kreativní ekonomiky lépe v Česku?
To, co řeknu, neplatí jen pro vás, ale i další země.Myslím, že jste se ocitli v zajímavém okamžiku. V oblasti zpracovatelského průmyslu jste se třeba dokázali rychle přiblížit kvalitou i produkcí západním standardům. Měli byste teď být inovativnější v oblasti designu. Vzít si příklad ze severských zemí ale vyžaduje strategii, koordinaci a politickou vůli. Jako Ital musím říct, že vidím spoustu analogií mezi současným Českem a Itálií v devadesátých letech 20. století.

Celý rozhovor Petra Kaina, publikovaný v deníku Lidové noviny 4. 3. 2017, si můžete přečíst na stránkách Institutu pro digitální ekonomiku: http://www.digitalniekonomika.cz/blog/105