Kultura volí 2018 ‒ Volí Brno kulturu?

Dvacátého září se v brněnské kavárně Trojka konala předvolební debata na témata kultury.
Do panelu byly osloveny strany a jejich kandidáti na post náměstků či náměstkyň pro kulturu na základě výběru spolku Brno kulturní, který dlouhodobě veřejně reflektuje stav kulturní politiky města.
Jaká témata diskuse otevřela a jak bude vypadat brněnská kultura po volbách?

Akce se konala jakožto první z cyklu připravovaného ve spolupráci s Asociací nezávislých divadel ČR a Institutem umění – Divadelním ústavem. Další debaty proběhly 24. září v Olomouci a Praze. Report přineseme i z těchto měst. Brno kulturní po vzoru kampaně Kultura volí 2017, která se týkala voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, oslovila vybrané politické strany a uskupení s anketou 10 otázek, které zajímají kulturní veřejnost. Na nekrácené odpovědi devíti stran, které dotazník během léta vyplnily, odkazujeme na konci článku.

Role moderátora se ujal kulturní redaktor, dramaturg a nakladatel Petr Minařík. V panelové diskusi zasedli Zdeněk Musil za KSČM (zastupoval Helenu Sýkorovou, kandidátku na post náměstkyně), Miriam Kolářová za KDU-ČSL (kandidátka na post), Markéta Gregorová za Českou pirátskou stranu (kandidátka na post), Marek Janíček za hnutí ANO (jeden ze tří kandidátů na post), David Grund za ODS (strana zatím neurčila svého kandidáta), Ivana Fajnorová za Stranu zelených (kandidátka na post), Ladislav Kotík za TOP 09 (strana dosud neurčila svého kandidáta) a Matěj Hollan za Žít Brno (kandidát na post a dosavadní náměstek od roku 2014).

Velká část debaty se týkala infrastruktury a financování
Fokus debaty nastavilo již představovací kolo zástupců kandidujících stran, kteří se téměř jednohlasně shodli na prioritách kulturní politiky města Brna. Za prioritu a společný zájem považují především obnovu či dokončení kulturní infrastruktury (Janáčkovo kulturní centrum, Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo), změny v legislativě spojené s příspěvkovými organizacemi (PO), spolupráci s Ministerstvem kultury (MK) a Jihomoravským krajem, a to zejména jejich participaci na financování kultury v Brně.

Požadavek na celkové navýšení financí v sektoru kultury se diskusí táhl jako červená nit. Grund dokonce poznamenal, že „pro kulturu v Brně se už nedá nic víc dělat, peníze jsou až na prvním místě“. „Za stávajících podmínek nejsme schopni do organizací sehnat více peněz,“ reagoval Matěj Hollan. Upřesnil, že nedostačující finance souvisí s plošným navyšováním platů zaměstnanců všech PO, přičemž magistrátu údajně chybí 170 milionů, aby dokázal ufinancovat tento nárůst. Problémem je podle něj nedostatečná kompenzace ze strany MK, takže je nutné tyto peníze na platy vynaložit z městské kasy na úkor peněz na dotace. Hollan dále v průběhu večera připomněl, že před čtyřmi lety činila výše podpory nezávislé kultury 15 milionů. Slib před volbami v roce 2014 bylo navýšení na 30 milionů a dnešní stav alokace je 60 milionů, z toho 29 milionů putuje do „klasických“ programových dotací.

Příspěvkové organizace potřebují transformaci
Mezi kandidáty rezonovala podpora stávající sítě PO, a to v souvislosti se zlepšením pracovních podmínek zaměstnanců, s problémy způsobenými nízkou ekonomickou autonomií PO etc. Ladislav Kotík například navrhuje zřízení dvou až tří nových subjektů pro kulturu. Nestačil však doříct, zda tím myslí vznik nových či transformaci existujících subjektů, například formou převzetí existující instituce státem, do gesce MK. Téměř konsenzuálně vidí kandidáti řešení pro tyto roztříštěné, avšak úzce související problémy v odblokování připravované transformace PO v novou právnickou formu veřejnoprávního typu (tzv. veřejná kulturní instituce – VKI). Jedinou stranou, která transformaci PO nepodporuje, je KSČM.

VKI je příslibem k zajištění více peněz pro kulturu, protože by umožnila vícezdrojové, a tedy udržitelné financování páteřní sítě kulturních institucí zřizovaných městem, ale i krajem či státem (toto téma je „na stole“ MK od 90. let; pozn. red.). Jelikož nejde o specificky brněnskou problematiku, ale o problém v oblasti legislativy, který je třeba řešit na celostátní úrovni, zazněl apel na zástupce parlamentních stran. Padla shoda, že právě na této úrovni je třeba lobbovat nejvíce, protože rozhodující podmínkou změny je politická vůle. Zajímavý moment proběhl na konci tohoto dlouhého bloku, kdy moderátor vyzval diskutující, aby vysvětlili, co je vlastně pojmem VKI myšleno a jaké jsou praktické rozdíly mezi formou PO a VKI. Vyplulo na povrch, že řečníci nebyli o obsahu používaných pojmů informováni a že ani nebyli v celém tématu dostatečně zorientováni, ač se zjevně jedná o klíčovou problematiku v oblasti kulturní politiky. Věcný poznatek k tomu měl Hollan, s doplněním Kolářové, který zmínil, že PO může zakládat jen jeden veřejný subjekt (stát, kraj, město), zatímco VKI připouští větší počet zřizovatelů, tedy spolupráci veřejných subjektů.

Foto: @brnokulturni

Kdo nese odpovědnost za udělení grantu? Politik, či odborník?
Další diskusi zavedl moderátor na ‒ zjevně palčivou ‒ oblast, a to transparentnost, spravedlnost a odpolitizování grantových řízení v oblasti nezřizované, tedy nezávislé kultury, přičemž tyto pojmy byly v diskusi poměrně laxně zaměňovány. Konkrétně se jednalo o dohady nad počtem členů Komise Rady města Brna pro kulturu (KPK) a nad proporcí v zastoupení odborníků a politiků. V současné době v komisi pro každý grantový okruh zasedají dva odborníci a jeden politik. U individuálních dotací je na rozhodnutí politické reprezentace komu a v jaké výši budou granty poskytnuty. Relativní shoda padla ohledně návrhu na navýšení počtu členů hodnotících komisí s vidinou zvýšení spravedlnosti a transparentnosti. Fajnorová varovala před rizikem klientelismu a zastávala stanovisko, že o financování by měli rozhodovat pouze odborníci, nominovaní například Brněnským kulturním parlamentem (platforma zástupců brněnských kulturních a kreativních odvětví, úředníků Magistrátu města Brna, městských částí a politiků, zřízená při Odboru kultury; pozn. red.). Podobné stanovisko sdílel Janíček, který však položil důraz na zastupitelskou odpovědnost, kterou nelze vypustit, protože poslední slovo má být vždy na politicích. S tím souhlasila Gregorová, která vedle toho hájila zavedenou dvojsložkovost (odborná/politická složka) hodnotící komise, která umožňuje vyrovnanost a eliminuje podle ní negativní dopady faktu, že odborníci nenesou a nemohou nést politickou odpovědnost.

Jen letmo zazněla kritika individuálních dotací, které otevírají prostor pro netransparentní přerozdělování veřejných financí (individuální dotace, které doporučuje Rada města Brna a poté schvaluje Zastupitelstvo města Brna, jsou poskytovány v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který umožňuje žadateli podat žádost kdykoliv v průběhu kalendářního roku; pozn. red.). Brno kulturní se této problematice věnovalo vícekrát, především pak v roce 2017, kdy se nahlas projevilo rozhořčení odborné veřejnosti a hodnotitelů nad systémovými kroky ze strany města (více viz). Fajnorová by je navrhovala úplně zrušit, Kotík eliminovat a přenastavit pravidla jejich přerozdělování. Janíček na druhou stranu vypíchl pozitivum individuálních dotací ‒ a to jejich schopnost reagovat na akutní a neočekávané potřeby. Moderátor se na základě těchto komentářů řečnicky zeptal kandidátů, zda mají pocit, že jsou speciálně v kultuře nějaké „temné síly“, zda se v ní podle nich nějak mimořádně podvádí, že má jít o natolik naléhavý problém k diskusi. Matěj Hollan poukázal na paradox, že se obrovská energie a závažnost přikládá zpochybňování financování nezřizované kultury, zatímco 95 % veřejných zdrojů na kulturu plyne „jen tak mimochodem“ do PO. Je to ale možná právě ona výše (či spíše „níže“) dotací, která posiluje pocit nespravedlnosti.

Došlo také na téma potřeby evaluace kulturních organizací (resp. efektivity vynakládání finančních zdrojů), na které první upozornil Janíček. Matěj Hollan navrhuje zřídit post analytického pracovníka, který bude evaluovat a vyhodnocovat dostupná data (z grantových řízení, zpráv PO etc.). Tento požadavek Hollan již nedávno předložil v zastupitelstvu a nebyl přijat. Janíček vysvětlil, že to je proto, že je tato změna součástí koncepčnější, a tudíž složitější reorganizace. Diskutovala se i potřeba umožnit víceleté financování dalším významným akcím či organizacím, které by si zasloužily zařadit do této kategorie, jelikož není důvod je posuzovat každoročně.

Nadační fond? Zatím ne
Další významná část debaty se týkala Nadačního fondu pro nezávislé organizace, který by vznikl po vzoru principu Arm’s length ‒ tzv. “prodloužené ruky” (vzorem je britský model Arts Councils nebo slovenský Fond na podporu umenia). Moderátor téma otevřel, přestože zastupitelstvo v květnu 2018 návrh zabývat se zřízením nadačního fondu (NF) ze Strategie kultury a kreativních odvětví vypustilo. Opět se ukázalo, že ne všichni kandidáti mají dostatečné povědomí o náležitostech tohoto orgánu. Například Janíček namítal, že do fondu by šly jen prostředky od města, ačkoli právě model NF je na rozdíl od samosprávy schopen jednodušeji získávat prostředky z dalších zdrojů, zejména od firemních či soukromých dárců, ale i z dalších nadací a fondů, případně z vlastní hospodářské činnosti. Prosazení NF by získalo podporu pouze Strany zelených a Žít Brno a za podmínky záruky vícezdrojového financování také hnutí ANO a KDU-ČSL.

Od koncepcí ke splněným snům
(Ne)koncepční uvažování o sektoru kultury jednotlivých kandidátů lze ilustrovat reakcemi na dotaz z publika, kdy se Martin Věchet, zakladatel a pořadatel Open Air Music Festivalu v Trutnově, hostů zeptal, zda by ze své pozice v budoucnosti podpořili přesun festivalu z Trutnova do Brna. Drtivá většina kandidátů s přesunem a přijetím festivalu souhlasila. Pro Gregorovou je to dokonce „to jediné, co chybí Brnu k dokonalosti“, a již v tomto směru s organizátorem akce možnosti přesunu aktivně vyjednává. Podmíněné „pro“ zaznělo od Kotíka. Jen Matěj Hollan odpověď na dotaz zproblematizoval a uvedl do kontextu, když zmínil, že za poslední čtyři roky (což je doba, kdy tuto otázku naposledy s panem Věchetem projednával) vznikla celá řada prestižních a rychle rostoucích festivalů, které jsou pro město (nejen finančním) závazkem, a tak není možné podporu tomuto nápadu neuváženě slíbit. Jako důvod uvedl i riziko vzájemné „kanibalizace“ festivalů. Připomněl, že v následujících dnech bude do RMB postoupena k projednání koncepce festivalů (nejen hudebních, ale i divadelních a filmových).

V závěru večera dostali kandidáti úkol představit si svůj „kulturní sen“, který by si přáli za svého působení na radnici splnit. Protože odpovědi poměrně kopírují zodpovězený dotaz „Jaké jsou vaše priority v oblasti kultury?“ v anketě, odkazujeme Vás na ně. Písemné odpovědi kandidátů ‒ nejen na tuto otázku ‒ jsou k dohledání na webových stránkách Brna kulturního.

Na co nebyl čas nebo nebude čas?
Velice málo se v diskusi reflektovala „měkká infrastruktura“ města, tedy jeho „software“, který je nicméně přinejmenším stejně tak důležitý jako jeho „hardware“. Výjimkou byla zmínka Grunda, který upozornil na odliv mladých umělců a absolventů z města, Kolářová pak na podobné tendence u studentů managementu. Nedošlo ani na téma kulturních a kreativních průmyslů, strategické a koncepční dokumenty či profilaci a prezentaci města v zahraničí. Zajímavé bylo pozorovat skutečnost, že nejhlubší povědomí o stavu a chodu kulturní a kreativní scény má z pozice náměstka Matěj Hollan, který disponoval nejvíce daty a věcnými poznámkami. Větší míru informovanosti by i přesto šlo očekávat od všech zbylých panelistů. Vždyť například Brněnský kulturní parlament v květnu pořádal další ze setkání, jehož hlavním tématem byly kulturní nadace veřejné správy, s účastí zahraničních odborníků. Bohužel zůstal přítomnými panelisty a většinou zastupitelů bez povšimnutí. Více odpovědí kandidátů, na které se živě nedostalo, je možné najít ve zmíněné anketě. Je evidentní, že městská kulturní politika je natolik komplexní téma, že na něj 100 minut nestačí.



Záznam z debaty je ke zhlédnutí na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=33vMEJpvT7Y
Odkaz na anketu: http://www.brnokulturni.cz/c/blog/
Text: Magdalena Petráková, Lucie Ševčíková

Další články/

V budoucnu budeme všichni odborníky na kulturní dědictví

O tom, že nejen ke kultuře je nyní potřeba přistupovat s otevřenou myslí a bez ustálených vzorců. O kulturním dědictví, které tvoří naši minulost, ale hlavně budoucnost. O městských rezervacích, které nejsou pro život, a o tom, že kreativní odvětví a jejich dopady sice vyzdvihujeme až dnes, ale existují přes sto let. Co na nich je tedy potřeba zkoumat a co podporovat? Povídali jsme si s profesorem ekonomie kultury Pier Luigi Saccem.

Čím více spokojených dárců, tím více velkorysosti a kultury

Jak si stojí dárcovství v České republice? Jsou soukromí dárci ochotní kulturu a umění podporovat? A pokud ano, jak s nimi pracovat, na koho se obrátit a jakým způsobem?