legislativa

Co již víme o statusu umělce

Status umělce a umělkyně není nové téma. Výzkum o podobě a možnostech jeho zavedení u nás řeší Institut umění – Divadelní ústav (IDU) od roku 2019. Nově, od doby pandemie, však nabývá na významu a nutnosti jej implementovat i do českého systému. O nejnovější publikaci, která shrnuje poznatky a všechna témata i podtémata, která se ke statusu umělce vážou, jsme hovořili s Evou Žákovou.

Status umělce a umělkyně

O statusu umělce a umělkyně se u nás intenzivněji veřejně diskutuje od covidové pandemie, přičemž toto téma není nové ani u nás, ani ve světě. Pandemie však výrazně zesílila jeho urgenci a poukázala na jeho komplexnost. Nyní to vypadá, jako by měl status rázem vyřešit všechny problémy, které se v uměleckém a kulturním sektoru u nás kumulují od sametové revoluce. A možná to tak je. Článek shrnuje vstupní fakta a program mezinárodní konference, která poprvé představí téma na půdě Ministerstva kultury ČR. 

Hudební průmysl v koronakrizi

Krátce po zákazu živého umění vznikla v květnu 2020 Česká obec hudební (ČOH). Sdružuje subjekty z hudebního průmyslu, který se kvůli karanténě ze dne na den ocitl s příjmy na nule. ČOH aktivně vyjednává s vládou o zmírnění následků koronakrize prostřednictvím iniciativy #zazivouhudbu. Co se jim daří a co nám krize ukázala? Zeptali jsme se Alexandra Smutného, mluvčího ČOH.

Kultura spojuje a řeší problémy

Sociální problematika, zdraví a vzdělávání. Oblasti, se kterými propojil kulturu program nedávné konference Kultura spojuje!, jež se odehrála na půdě ministerstva kultury. Uznání kultuře projevili všichni řečníci a popsali, proč je nejsilnějším nástrojem pro meziresortní dialog a sociální inkluzi, na který se nemá v politice zapomínat.

Umí naši kulturní aktéři táhnout za jeden provaz?

Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Organizace a jednotlivci napříč kulturně-kreativními odvětvími se na potřebě jednotné platformy shodují. Zatím jsme ale na začátku a ideje se rodí ze společných diskusí. Co by mělo být cílem platformy a jak by měla fungovat? Mnoho podobných otázek otevřela listopadová diskuse v pražském DOXu, kterou iniciovala proexportní hudební kancelář SoundCzech.

Není regulace jako regulace

O vizuálním smogu se často mluví. Pod pojmem se rozumí zahlcenost reklamními sděleními. Grafická designérka Veronika Rút Nováková na případové studii z centra Brna potvrdila, že vizuální smog nejenže neprospívá lidem a městu, ale ani obchodníkům. Rozhodla se s tím „něco“ udělat a uspořádala výzvu bezvizualnihosmogu.eu, oslovila radnici a nabídla Brnu řešení.