Lobbing ve světě neziskovek

Právo prosazovat vlastní řešení a výhody pro sebe, své odvětví, zaměstnance, členy nebo klienty má každý a je na každém, zda a jak ho dokáže využít. Neziskové organizace se sice často slovu lobbing vyhýbají, avšak ve skutečnosti se mu věnují poměrně intenzivně, pro některé typy neziskových organizací je lobbování dokonce klíčovou aktivitou", píše Aleš Mrázek, tajemník Asociace veřejně prospěšných organizací ČR.

Lobbing je nebezpečný! Pokud je ho málo…

Lobbing si většinou spojujeme s něčím nekalým, nezákonným, silovým a zákulisním. Lobbista je pak člověk bez zábran, kterým takovým jednáním zbohatl a snad dokonce skrytě ovlivňuje naše životy. Takové hodnocení je samozřejmě především emotivní, kvůli jednoduchosti s ním však pracuje i většina médií. Když se pak do lobbování pouští neziskové organizace, mají co dělat, aby se nálepce lobbistů vyhnuly a uchránily tak svoji pověst. Tak vznikají různé opisy jako advokační činnosti nebo zastupování zájmů. Pojďme teď pro jednou emotivní předsudky odhodit a podívat se na to, co to ten lobbing vlastně je a k čemu všemu je dobrý.

Jen více lobbingu!

Odpovědí na otázku, proč je lobbing v demokratické společnosti potřebný, ba nutný, může být výrok Napoleona Bonaparte: „Deset lidí, kteří mluví, je slyšet více, než deset tisíc těch, kteří mlčí.“ On sám sice nebyl žádný demokrat a mluvil patrně spíše o způsobu získávání moci, ale jeho slova vystihují podstatu věci poměrně přesně. Být slyšet, dávat najevo své názory a prosazovat své zájmy (tedy lobbovat) je prostě nutné. Pokud se nám do toho nebude chtít, budeme se ostýchat, prosadí se jiní, kteří podobné zábrany nemají. Říká se také, že největším nebezpečím lobbingu je málo lobbingu!

Kouzlo pluralitní demokracie spočívá v tom, že se nebojí konfliktů, naopak je dokáže kreativně využívat a (alespoň teoreticky) dává slovo a prostor všem. V politické rovině se tak děje prostřednictvím soutěže politických stran. Ty nabízejí své programy, mezi kterými občané mohou vybírat ve volbách. Politické programy jsou v neustálém konfliktu, a když se jeden neosvědčí, zvítězí v příštích volbách pravděpodobně nějaký jiný.

Lobbing a politika

Lobbing je vlastně ovlivňování politiků, od ministrů až po zastupitele na malé obci. Odehrává se ale o poschodí níže, než soutěžení politických programů. Zatímco programy politických stran musejí být obecné a pokrývat celé široké spektrum problémů souvisejících se řízením státu (kraje, obce), lobbisté se snaží politiky ovlivňovat ve prospěch konkrétně vymezeného tématu, které je důležité pro ně samotné nebo častěji pro určitou zájmovou skupinu, kterou reprezentují. Zájmů a zájmových skupin, které jsou někdy také označovány jako lobby, je samozřejmě nepřeberné množství. Právo prosazovat vlastní řešení a výhody pro sebe, své odvětví, zaměstnance, členy nebo klienty má každý a je na každém, zda a jak ho dokáže využít.

Čím méně bude tato možnost využívána, tím je větší pravděpodobnost, že vzniknou zbytnělé klientelistické vazby, rozšíří se korupce a lobbing se zvrhne jen v jakousi vlastní karikaturu. Špatné jméno dělá lobbingu jednání, které vlastně ani není lobbingem nebo je nemocným lobbingem. Praktiky, jako je uplácení, jsou proti pravidlům lobbingu a v důsledku mu škodí. Na druhou stranu je třeba přiznat, že oblast lobbingu je k porušování pravidel poměrně náchylná. Může zkrátka jít o hodně a pokušení je pak příliš velké.

Celý článek najdete zde.

Zdroj: Svět neziskovek, říjen 2016

Autor: Aleš Mrázek, tajemník Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR)