město a obec

Královéhradecký kraj tvoří strategii

Nejen města, ale i kraje mají vliv na formování a stav kulturního zázemí, péči o kulturní dědictví, dostupnost kulturního obsahu či rozvoj kreativního potenciálu. Mluvili jsme s vedoucí odboru kultury Kateřinou Churtajevou z Královéhradeckého kraje, kde se participativně tvoří strategie na roky 2021–2027. Ta už před samotným dokončením přináší pozitivní příklady.

Jihlava ví, proč podporuje kreativní učení

Na vzdělávání pohlíží jako na výzvu. Nechce se pouze přizpůsobovat systému, ale hledá způsob, jak pomocí uměleckých projektů rozvíjet měkké dovednosti, hodnoty a postoje škol i žáků. V projektu Jihlava vzdělává kulturou pomáhá mimo jiné nastavit vztahy mezi kulturními institucemi, školami a magistrátem. Rozhovor se Zuzanou Demlovou o tom, jak Jihlava našla cestu ke kreativnímu vzdělávání. 

Čas na kulturu a kreativní veřejnou správu

Přinášíme překlad textu světoznámého experta na koncept kreativních měst Charlese Landryho. Léta se obrací na veřejnou správu a motivuje nadané úředníky, aby vnesli do praxe svůj kreativní potenciál a uměli efektivně a tvůrčím způsobem řešit výzvy současnosti, mimo jiné s kulturními a kreativními aktéry. Jeho esej byla publikována jako součást Evropského summitu kreativního sektoru (ECIS), který se uskutečnil letos v říjnu .

Vizuální identitu měst zhodnotí čas

V poslední době můžeme sledovat stále víc povedených veřejných soutěží měst na novou vizuální identitu. Soutěž je ale začátek všeho, protože alfou a omegou je úspěšná implementace a moment, kdy se vizuální styl doslova propíše do veřejného prostoru a povědomí veřejnosti.

Jak česká města zachraňovala kulturu

Když přišla koronavirová krize, jedna z našich prvních otázek byla: Co je třeba udělat nyní a co po skončení nouzového stavu, aby mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Hojnost zahraničních zdrojů nám pomohla sestavit Záchrannou sadu pro města s cílem zvýšit povědomí o škále nástrojů, kterými se dá těžkost situace zmírnit. Co se městům povedlo, posuďte sami v sestaveném přehledu městských opatření pro kulturu.

Masový turismus je rakovina

Poslední díl seriálu Hrdinové kulturních a kreativních průmyslů je trochu netradiční. S novinářem, režisérem, moderátorem a dokumentaristou Jankem Rubešem jsme si povídali v tichých dobách doznívající karantény uprostřed opuštěné Malé Strany o masovém turismu, vizuálním smogu, prvních reklamách, dřevních časech českých virálních internetových videí nebo spolupráci s CzechTourismem, při které se potkal s naším fotografem Jiřím Dužárem. Společné mají minimálně jedno – snahu odhalit možnosti udržitelného a autentického turismu.

Kreativní voucher rozvíjí podnikání i během koronakrize

Myšlenka kreativních voucherů je starší než pandemie koronaviru. Jedná se o dotační program, který má podněcovat spolupráci firem a kreativců v regionech. Prvním městem, které s vouchery začalo, je Brno. Pojďme si zhodnotit, co se za tři ročníky podařilo, která města a kraje se inspirovaly a co plánuje s vouchery stát.

Strategické plánování vzniklo jako východisko z krize

Plánování včetně toho kulturního se v době krize stává hmatatelnějším a může sehrát významnou úlohu ve snaze o zmírnění dopadů. Svou hlavní roli má však hrát mimo nouzový stav. O čem je kulturní plánování v 21. století a proč jeho správné pojetí rozhodně nešustí papírem? Odpovídala nám Olga Škochová, odbornice na participativní kulturní plánování v krajích a obcích.

Návrat z nouzového režimu

Přinášíme překlad článku Simona Mundyho s titulkem Města se zastavila. Jak je může kultura přivést zpátky k životu? Text byl publikován v březnu 2020 komisí pro kulturu světové asociace Sjednocených měst a místních samospráv (UCLG). UCLG je platformou měst, organizací a sítí, která posiluje souvislost mezi místními kulturními politikami a udržitelným rozvojem.

Záchranná sada pro města aneb Jak udržet kulturu a kreativitu

Kultura patří vedle gastronomie a cestovního ruchu mezi oblasti nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí. Fatální ekonomický a sociální dopad mají související opatření v podstatě na 100 % subjektů kulturních a kreativních odvětví (KKO). Co je potřeba udělat nyní a co v budoucnu, tak aby po ukončení nouzového stavu mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Poradíme.

I do Česka patří kreativní vzdělávání

Vzdělávání uměním a vzdělávání k umění – dvě roviny tématu kreativního vzdělávání. V září jsme měli možnost navštívit konferenci Kreativní města vzdělávají uměním. Inspirativní byla kvůli příkladům dobré praxe ze zahraničí. Jak vypadá škola budoucnosti a před jakými výzvami stojí české školství?

Kolikrát kelímek naplníš, tolikrát jsi člověkem

Jak může vedení města přispívat k ekologizaci provozu kulturních akcí a organizací na svém území? Nemělo by to rozhodně končit zákazem používání jednorázových plastů. Dá se dělat více.

Bude Živá vila památkou?

Spolek Živá vila se dostal do povědomí lidí i mimo Prachatice před čtyřmi lety. Tehdy úspěšně zachránil před dalším chátráním výjimečnou funkcionalistickou vilu. Dům se stal vyhledávaným místem kulturních akcí, bylo o něj pečováno, spolek i návštěvníci z regionů měli radost. Méně však už vedení města, a tak je Kralova vila opět zamčená. Aby cenná stavba nebyla skladem, ale kulturní památkou, rozhodla se Barbora Koritenská vstoupit do politiky.

Invalidovna má mnohem větší potenciál

Objekt barokní Invalidovny v pražské čtvrti Karlín se po půl roce kulturního oživení na zimu uzavře. Spolek Iniciativa pro Invalidovnu, který pomohl budovu zachránit před prodejem, získal od Národního památkového ústavu (NPÚ) bezplatný pronájem západního křídla objektu. Letos se doposud uzavřená Invalidovna otevřela veřejnosti s kulturně-sociálním programem. Jak se povedla první sezona?

Stát rozděluje peníze dle chybných dat

Příjmy z dotací, počet zaměstnanců a repríz, čísla prodeje, návštěvnost, finanční bilance. Mnohá další data lze získávat (nejen) o divadle. Proč je potřebujeme? Petr Prokop a Luboš Louženský je považují za nezbytnost pro správné strategické i umělecké řízení divadel, pro tvorbu kulturních politik státu, krajů i měst. Systém české statistiky v kultuře ale nefunguje. Trápí to vůbec někoho? Co s tím lze dělat lépe?

DEPO2015 a kultura v Plzni

Plzeň byla v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury. Jak se jí dnes daří rozvíjet nastavenou kulturní strategii a jakou roli zde sehrává kreativní zóna DEPO2015? Povídali jsme si s ředitelem organizace Plzeň 2015, která je klíčovým partnerem pro vedení města a zároveň provozovatelem DEPA.

Jak kulturou vytěžit spiritus loci?

Jak připravit současný politicko-ekonomický systém měst na prospěšné změny, které se zatím v drtivé většině případů dějí jen díky dílčím intervencím „kreativních byrokratů“? O prázdninách jsme zavítali na sever Německa do města Kiel, kde se tuto otázku snažili zodpovědět hosté Baltic UrbCultural Planning Conference. Jsme svědky snahy o integrovaný způsob přemýšlení nad fungováním dynamiky měst. „Protože jedině to nám umožní využívat maximální potenciál, který se ve městech ukrývá,“ jak zdůraznil spolupořadatel konference Trevor Davies (Copenhagen International Theatre).

Lineární kultuře odzvonilo

Co je to kulturní DNA města? Přinášíme rozhovor s expertkou na sociologii měst Liou Ghilardi z Londýna. Založila a vede britskou organizaci Noema Culture and Place Mapping, která na mezinárodní bázi rozvíjí projekty mapování a strategického kulturního plánování.

Kulturní zóny řeší městské výzvy

Cultural and Creative Spaces and Cities (CCSC) je dvouletým evropským projektem. Navštívili jsme jeho zahajovací konferenci v La Tricoterie v Bruselu, určenou tvůrcům kulturních politik měst, členům kulturních organizací a provozovatelům kreativních center. Skrze tento projekt realizátoři dokazují, že kreativita, umění a kultura transformují evropská města a s jejich pomocí je možné řešit ty nejnaléhavější výzvy. Mají budoucnost našich měst v rukou výhradně orgány veřejné správy a administrativa? Co se změní, pokud se aktivně zapojí občanská společnost a kulturní hodnoty?

Současná architektura – povinné čtení pro starosty

V březnu vyšla kniha o současné architektuře malých českých měst a obcí 20000: O místech a lidech. Je zajímavá hlavně tím, že se věnuje zákulisí vzniku veřejných staveb – kdo projekty inicioval, kolik stály a jak realizace probíhaly. S autory Michaelou Hečkovou a Matějem Chaberou jsme si povídali o tom, kdo je to takzvaný hybatel architektury, co přináší participace a proč veřejná soutěž není vždy ideální volbou.

Jak může úředník podpořit kulturu?

Uspořádali jsme další setkání neformální platformy Kreativní Česko. Akce s názvem Střed zájmu: GRANTY aneb Jak podpořit kulturu ve městech otevřela Pandořinu skříňku plnou otázek, frustrací i řešení pro efektivnější administrativu nejen grantů. Jak správně nastavit grantové systémy, si do jihlavské městské knihovny přijelo vyslechnout třicet pět úředníků, vedoucích odborů kultury, radních či analytiků kultury a kreativních odvětví. S tématem se nám podařilo přivést k sobě zástupce Jihlavy, Brna, Prahy, Plzně, Olomouce, Ostravy, Opavy, Liberce, Hradce Králové a Zlína. Speciální pozdravy putují do Českých Budějovic, jejichž zástupkyním účast překazila nepřízeň počasí. Nejen počasí bylo ten den pestré. Jaké podněty jsme si z Jihlavy odvezli?

Srovnání měst a jejich grantů

Setkání Kreativního Česka v Jihlavě s názvem Střed zájmu: GRANTY nabídlo mimo jiné srovnání grantových systémů vybraných měst. V základu této prezentace stála rešerše, která do podrobné tabulky shrnuje data pro rok 2018 o grantových systémech šesti vybraných měst (Ostrava, Olomouc, Plzeň, Brno, Jihlava, Hradec Králové). Data, která se podařilo získat z veřejně dostupných zdrojů, byla následně ověřena a opravena pověřenými zaměstnanci odborů kultury daných měst. Shrnujeme ta nejvýznamnější zjištění, která jsou podnětná pro zlepšování systému na podporu kultury na úrovni měst České republiky. Cílem rešerše bylo zorientovat se ve stavu grantových systémů a jejich aktuálním nastavení, možnost srovnání a zejména příležitost pro inspiraci příklady dobré praxe.

Čím byla, je a bude Kreativní Olomouc?

Radek Palaščák je neformálním velvyslancem kulturních a kreativních odvětví (KKO) v Olomouci. V našem rozhovoru bilancuje poslední léta, kdy byl v čele platformy Kreativní Olomouc a hybatelem dění. Má totiž lví podíl na tom, že se zástupci kreativního sektoru začali brát v hlavním městě Hané vážně. Se smířlivostí a trpělivostí sobě vlastní městu prorokuje slibné vyhlídky. Olomoučtí komunální politici se už totiž bez znalosti konceptu KKO neobejdou.

Praha ví, jak na umění do veřejného prostoru

Na podporu umění ve veřejném prostoru má Praha už dva roky koncepci, která budila nejrůznější vášně. S novým vedením radnice se situace ujasnila. Institut plánování a rozvoje města Prahy (IPR) v lednu představil dodatek k Manuálu tvorby veřejných prostranství, který se zabývá uměleckými díly ve městě a navrhuje způsoby jak na to.

Ostravský Refill z radnice blíž k lidem

Platforma pro dočasné využívání opuštěných městských prostor Refill má nově svoji kancelář. Otevřela se na podzim v centru Ostravy a je přístupná všem, kteří mají nápad a potřebují za zvýhodněných podmínek prostor, nebo těm, kdo mají prostor a rádi by ho dočasně pronajmuli.

Tvorba strategie jihlavské kulturní aktéry „nakopla“

Jihlava naplňuje svoji rok starou strategii pro kulturu a cestovní ruch. Její součástí je také ojedinělý dotační program Jihlava vzdělává kulturou, revitalizace náměstí a mnoho dalších cílů. Jaký význam má strategický dokument pro město a jaké změny Jihlavu čekají v následujících letech? Povídaly jsme si s manažerkou strategie kultury Ivanou Jelínkovou.

Brno má manuál proti vizuálnímu smogu

Na jaře loňského roku jsme si povídaly s Veronikou Rút Novákovou, designérkou a iniciátorkou manuálu, který definuje pravidla reklamy a označení provozoven ve městě Brně. Po třech letech usilovné práce týmu odborníků byl manuál v červnu letošního roku zveřejněn. Co se bude dít dál, čím může Brno inspirovat další česká města a proč to není o tom „udělat to hezčí“?

Lázeňská města ‒ centra kultury a inkubátory kreativních idejí

Jak rehabilitovat poslání a význam lázeňských měst, vrátit jim slávu kulturně-společenských center? Jak pozvednout jejich postavení v současné společnosti a znovu je zařadit na mapu center kultury, profilovat je jako destinaci přitažlivou pro turisty? Lze to za využití moderních nástrojů a manažerských metod?

Kulturní plánování aneb Kultura jako způsob života

Nordic Urban Lab 2018 byla série akcí věnovaných tématu kulturního plánování, resp. uplatnění kulturní perspektivy při strategickém plánování měst. Přinášíme reportáž z jarního setkání, které se věnovalo politickému rozměru kultury, statusu kultury jako veřejné služby, spoluzodpovědnosti kulturních pracovníků za socio-politické dění a řešení jeho nepříznivých aspektů či vlivu kultury na kvalitu života ve městech. Jak chceme žít v našich městech v budoucnu?

2 % na umění do veřejného prostoru

O jednom procentu na umění do veřejného prostoru jsem již psali. Praha chce ale dávat procenta dvě. ​​​​​​​Co ji k tomu vede a jak to bude fungovat v praxi? Nová koncepce umění ve veřejném prostoru hlavního města vzešla ze spolupráce Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), Galerie hlavního města Prahy (GHMP) a Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP).

Kreativní přesahy: příručka pro města

Průvodce The Smart Guide to Creative Spill-overs, určený pro představitele měst a zaměstnance městské správy, si klade za cíl stručně osvětlit koncept tzv. kreativního spill-overu neboli kreativního přesahu a ukázat, jak mohou města z tohoto fenoménu těžit. Zdůrazňuje roli měst v podněcování mezioborových aktivit a na několika stručných příkladech ukazuje, jak kreativní přesahy fungují v praxi. Zároveň zde každý zájemce nalezne způsoby, jak může přesahy sám v rámci městského úřadu podpořit.

Není to jen o logu

S logy měst a obcí se v posledních letech roztrhl pytel. Veřejný prostor se plní značkami pochybné kvality, za které město, obec nebo region zaplatí nemalé peníze z veřejného rozpočtu. Výjimky ale potvrzují pravidla a někdy se to povede, jak ukazuje například nová vizuální identita města Plzně. Podívejme se na to, za jakých podmínek může logo, potažmo vizuální identita pomoci a jak by zadavatelé měli postupovat, aby se s vizuálem města, obce a uživatelé ztotožnili.

Nechtěli jsme, aby kino zbourali

Budovu posledního kamenného kina v Liberci, chtělo město v roce 2008 prodat. V souvislosti s nově vybudovaným multiplexem s několika kinosály nebylo schopné najít konkurenceschopné využití budovy. Díky občanskému odporu se město nakonec rozhodlo architektonicky a funkčně unikátní stavbu pronajmout spolku Zachraňme kino Varšava, který se objekt snaží zrekonstruovat a vytvořit v něm multifunkční kulturní centrum. O tom, jak probíhalo vyjednávání a jak nyní Varšava žije, jsme si povídali s jedním z členů spolku Petrem Hubáčkem.

Ostrava ví, jak na opuštěná místa

Nevyužité a chátrající prostory jsou palčivým problémem mnoha měst, a proto si jakékoli systematické aktivity, které by jej efektivně řešily, zaslouží pozornost. Věc se dá řešit mnoha způsoby. I z pozice městského zastupitelstva, jak ukazuje například zapojení Ostravy do mezinárodní sítě Refill, jejímž tématem je dočasné využití prostor, které z mnoha důvodů nelze pronajmout za tržní cenu.

Hledáme věci, které se povedly

Tématu „chytrého města“, které je fúzí moderních technologií a mezioborové spolupráce (úředníci, občané, ziskový a neziskový sektor, akademická sféra), se až donedávna věnoval časopis Smart Cities. Mluvili jsme s Ondřejem Doležalem o tom, proč časopis skončil a co je cílem jeho nového videoprojektu Cities. Proč vznikl, komu je určen a proč Cities už nejsou smart.

Na začátku byl sen o kulturní čtvrti

Pod pojmem Art District 7 se skrývá iniciativa městské části Praha 7, která zde rozvíjí koncept kreativní a umělecké čtvrti. Navazuje tak na historicky a organicky se vyvíjející a ryze lokální fenomén.

Není regulace jako regulace

O vizuálním smogu se často mluví. Pod pojmem se rozumí zahlcenost reklamními sděleními. Grafická designérka Veronika Rút Nováková na případové studii z centra Brna potvrdila, že vizuální smog nejenže neprospívá lidem a městu, ale ani obchodníkům. Rozhodla se s tím „něco“ udělat a uspořádala výzvu bezvizualnihosmogu.eu, oslovila radnici a nabídla Brnu řešení.

Jde o vztah dočasných a trvalých zásahů

S Michaelou Hečkovou o kulturním aktivismu, financování a udržitelnosti neziskových projektů ve veřejném prostoru v souvislosti s její nedávno vydanou knihou O městech a lidech. Říká jí kuchařka. Je plná lokálních receptů na oživení veřejného prostoru. Některé povedené, jiné méně, poukazují na občanskou angažovanost a fakt, že i na periferii se něco děje. A není toho málo.

Sociální reaktor

Trh v dnešní době prochází díky technologickému pokroku velkými změnami. Komplexní výrobní procesy a obsáhlé know-how jsou skrze 3D tisk a internet na dosah ruky a hlavním atributem cenotvorby se tak pomalu stává nápaditost. „Entrepreneurship“ je nejmocnějším zaříkadlem západního světa a trend start-upů přetvořil byznys na volnočasovou zábavu středoškoláků.

Metodika mapování KKO

Metodika popisuje pracovní postup pro mapování kulturních a kreativních odvětví na lokální a regionální úrovni. Mapování v tomto kontextu znamená analýzu jevů na daném území, konkrétněji pak zjišťování aktuálního stavu a potřeb jednotlivých odvětví v daném místě. Metodika byla certifikována Ministerstvem kultury ČR v březnu 2016 osvědčením č. 110. Dle jejího postupu mapovala již města Zlín, Brno, Plzeň, Pardubice, Olomouc nebo Uherské Hradiště.

Valašské Meziříčí má nové logo

Valašské Meziříčí začne pracovat s novou vizuální identitou, založenou na tančících literách a na zkratce Valmez. Zakázku iniciovala tamější Komise pro městský marketing.

Kreativní vouchery čeká 2. ročník

Na jihomoravské firmy opět čekají až stotisícové poukazy. Kreativní vouchery Brno podruhé propojí technologické společnosti s kreativci a uhradí jim až 75 procent nákladů na společné realizace. Profesionálové z tvůrčích oborů mají ode dneška šanci přihlásit se do kreativní galerie, ze které budou firmy vybírat partnery ke spolupráci. Projekt vyvrcholí v dubnu 2017.

Olomouc

Olomouc je první město v ČR, které mapování KKO uskutečnilo podle nové metodiky schválené ministerstvem kultury. Díky analýze dostává město Olomouc zpětnou vazbu a unikátní souhrnná data, s nimiž může pracovat například v oblasti turismu, cestovního ruchu, kulturní politiky nebo při tvorbě strategického plánu města.

Zlín a Zlínsko

V roce 2011 zahájil Institut umění - Divadelní ústave projekt Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Jedna z pilotních studií, která vedla k metodice mapování na lokální úrovni byla zaměřena na město Zlín a Zlínský kraj. Ke spolupráci na pilotní studii byla přizvána britská společnost Noema Culture and Place Mapping pod vedením Lii Ghilardi.

Brno

Od roku 2009 v Brně ví, že je potřeba se věnovat podpoře KKP, ale až současné vedení radnice dává tématu větší podporu. Byla vytvořena pozice koordinátora podpory KKO, pozice koordinátora kulturní politiky a založena řídící skupina projektu Kreativního centra (v níž je primátor a všichni jeho náměstci).

Uherské Hradiště

Město Uherské Hradiště zadalo Mapování kulturních a kreativních průmyslů v regionu Uherské Hradiště se zaměřením na řemesla zejména proto, aby podpořilo zachování a další rozvoj tradičních řemesel v  regionu. Výsledky budou zároveň sloužit jako podklad pro žádost města o zařazení do sítě kreativních měst UNESCO.

Pardubice

Studie Kulturní a kreativní průmysly Pardubic byla realizována jako součást výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Kvalitativní mapování vycházelo z potřeb samosprávy města Pardubice.

Plzeň

Cílem mapování kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v Plzni bylo zjistit význam tohoto souboru odvětví pro místní ekonomiku a popsat potřeby subjektů těchto odvětví pro jejich další rozvoj. Studie Kulturní a kreativní průmysly Plzně poskytuje podrobný rozbor, který bude sloužit jako východisko při přípravě Centra kreativního podnikání v DEPO2015 a při realizaci plánovaného Kreativního inkubátoru Plzeň.