Tři fáze postupu mapování

1/ Kvantitativní analýza – vytvoření databáze subjektů KKP

Výběr dat. Vymezení a definování mapovaných KKP a následné generování dat z databází a rejstříků jsou první krok mapování.

2/ Kvantitativní analýza – verifikace databáze subjektů

Vzhledem k vysoké chybovosti dat, získaných z veřejných databází a rejstříků, musí být následně tato data ověřena. Verifikace dat je realizována pomocí internetového vyhledávání, telefonického a e-mailového dotazování, dotazováním informátorů vybraných metodou sněhové koule a dotazníkového šetření. Doplňkově také dotazováním zástupců odvětví během seminářů a dotazníkového šetření. Na základě verifikovaného seznamu subjektů je provedena kvantitativní analýza verifikovaných dat. Vypracována je jak pro každé odvětví zvlášť, tak i pro všechna společně. Analyzuje se počet subjektů a jejich právní forma, počet zaměstnanců a roční obrat. Analýzu je možné rozšířit i o další indikátory a KKP zhodnotit například z hlediska časové a prostorové analýzy

3/ Kvalitativní analýza – zjišťování stavu a potřeb KKP

K získání poznatků o fungování KKP slouží dva hlavní nástroje, a to jsou semináře se zástupci jednotlivých odvětví KKP a dotazníkové šetření. Oba nástroje se vzájemně doplňují, aby byly využity přednosti každého z nich. Prostřednictvím seminářů je dosaženo sdíleného pohledu a názoru na hlavní charakteristiky každého odvětví. Internetové dotazování pak umožňuje získat detailnější informace a automaticky je zpracovat. V rámci seminářů je použita strukturovaná skupinová diskuse (focus group discussion) a fakultativně také participativní SWOT analýza a mapování hlavních aktérů prostřednictvím Vennova diagramu (Stakeholder analysis). Při výběru respondentů je pozornost věnována vyváženému zastoupení mužů a žen i zastoupení věkových skupin. Genderové ani věkové zohledňování si neklade za cíl stanovovat kvóty, ale posoudit samostatně rozdílné potřeby jednotlivých skupin v rámci každého odvětví.

Mapování hlavních aktérů prostřednictvím Vennova diagramu je úvodní aktivita, jejímž cílem je identifikace hlavních aktérů odvětví, pochopení vazeb mezi nimi a celkového fungování odvětví. Kromě samotné analýzy pro každé odvětví je jejím smyslem i překonání komunikačních bariér, protože účastníci v rámci seminářů pracují společně (např. připravují společný diagram ve skupině 4−6 respondentů, každá skupina zakreslí klíčové aktéry do diagramu a vyjádří jejich skutečný vliv na dané odvětví, čemuž odpovídá velikost kruhu a intenzita vztahu k odvětví, což zase určuje vzdálenost kruhů). Výstupy z jednotlivých skupin jsou pak porovnány a dále analyzovány. Podrobnější popis je uveden v etapě III, aktivitě 2.2.

Participativní SWOT analýza je skupinová aktivita bez přímé účasti facilitátora. Každá skupina by měla dospět ke konsensu ohledně charakteristik odvětví ve čtyřech kategoriích SWOT, která je zaměřena na další rozvoj odvětví v rámci sledovaného území. Podrobnější popis je uveden v etapě III, aktivita 2.3.

Skupinová diskuse (focus group discussion) je vedena facilitátory předem připravenými otázkami sestavenými podle cílů (klíčových otázek) definovaných v plánu šetření. Cílem diskuse není získat názor každého ze zúčastněných, ale prodiskutovat reprezentativní stanovisko ke každé otázce, se kterým se většina účastníků ztotožní. Zaznamenány jsou nicméně všechny názory k jednotlivým tématům. Skupinové diskuse se zástupci jednotlivých KKP jsou upřednostňovány i pro jejich sekundární efekt, tedy propojování jednotlivých představitelů KKP. Ti často čelí podobným výzvám. Společný seminář tak může být prvním krokem k vytvoření oborové sítě pro sdílení know-how a prosazování společných zájmů. Podrobnější informace o skupinových diskusích jsou obsaženy v popisu etapy III, aktivity 2, kroku 4. Otázky pro skupinovou diskusi jsou obsahem přílohy 2: Otázky pro skupinové diskuse s představiteli KKP.

Dotazníkové šetření umožňuje zapojit do mapování přibližně dvojnásobný počet respondentů oproti počtu účastníků seminářů. Se žádostí o vyplnění dotazníku jsou totiž oslovováni všichni zástupci KKP, na které je k dispozici kontakt. Otázky navíc pokrývají širší spektrum témat a dávají příležitost zúčastnit se šetření i zástupcům subjektů, kteří se seminářů neúčastnili. Podrobný popis dotazníkového šetření je v textu etapy IV.

Strukturovaný rozhovor s vybranými aktéry KKP a aktéry z dalších klíčových odvětví, průzkum publika a klientů KKP může nabízet dle dostupných kapacit vhodným rozšířením mapování. Dále může být zařazen průzkum mezi obyvateli mapovaného území. S výjimkou průzkumu mezi obyvatelstvem je vhodné všechny nástroje použít až po skončení seminářů, aby bylo možné zohlednit probraná témata i profil již vytěžených respondentů. Podrobnější informace o uvedených fakultativních postupech jsou obsaženy v popisu etapy V.

Kvalitativní analýza zjištěných poznatků. Veškeré informace o fungování KKP (stavu a potřebách) jsou následně analyzovány a je vypracována závěrečná zpráva z mapování. Každému odvětví je věnována samostatná kapitola obsahující kvantitativní a kvalitativní zjištění. Na základě zjištěných skutečností je rovněž vypracována komparace jednotlivých KKP, která tvoří rovněž samostatnou kapitolu závěrečné zprávy.