Nová spojení: technologie, člověk, umění

Jak se daří spolupráci kreativců, umělců, vědců a mágů IT technologií? Jak vypadá často požadovaná mezioborovost v praxi? Kdo a jak ji podporuje, jaké jsou její bariéry a co přináší divákům? Na tyto a řadu dalších souvisejících otázek poukázala podzimní konference Střed zájmu: IT v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Střed zájmu: IT každým rokem již tradičně pořádá IDU. Akce se symbolicky konala na místě, kde zrovna byla interaktivní výstava Pře(d)stav si Prahu!, jejímž cílem bylo hravou formou přiblížit návštěvníkům Strategický plán hlavního města Prahy. Byla to názorná ukázka toho, jaký význam může mít propojení kreativců a digitálních technologií v otázce zpřístupnění složitých jevů, jako je právě strategický plán pro Prahu. Zatímco Střed zájmu: IT z roku 2017 byl zaměřen hlavně na počítačové hry a virtuální realitu, loňský ročník diskutoval různé polohy mezioborových propojení. A kromě ukázek z české scény se objevily i ty zahraniční.

výstava Pře(d)stav si Prahu!; zdroj: IPR Praha
výstava Pře(d)stav si Prahu!; zdroj: IPR Praha

Mezioborová spolupráce v Česku z pohledu Institutu intermédií
Jako první se představil Roman Berka z pražského Institutu intermédií (IIM), který před dvanácti lety vznikl právě kvůli mezioborové spolupráci. Je to pracoviště Akademie múzických umění (AMU) a Českého vysokého učení technického (ČVUT), které vytváří prostor pro spolupráci jejich studentů. Školy se na fungování IIM podílejí finančně, přispívají na společnou výukovou aktivitu a další zdroje získávají z výzkumných projektů. Mezi jeho projekty patří třeba PET MAT pro Expo 2015 v Miláně, kde byl vystaven exponát z plastového recyklátu PET(ch)air – nasvícené lavičky z patentovaných plastových cihel. Objekt, který je výsledkem spolupráce Fakulty architektury (FA) a Fakulty elektrotechnické (FEL), plní hned několik funkcí najednou: poukazuje na možnost a způsob využití recyklátu v architektuře, nabízí spočinutí, je zdrojem nepřímého osvětlení prostoru a je také esteticky působivou dekorací. Jiným příkladem je projekt Linky, interaktivní světelná fasáda budovy FEL ČVUT (2016), jejíž podobu bylo možné ovládat z mobilu. Připravil ji tvůrčí tým z FEL, FA a Fakulty informačních technologií (FIT). Další realizací, které se kromě IIM účastní i Národní filmový archiv (NFA), je natáčení s tanečníky Laterny Magiky. Jedná se o rekonstrukce historických představení divadla Laterna Magika, které budou prezentovány virtuální formou. Tento výzkum se představil již na Středu zájmu v roce 2017.

Vyjma ukázky portfolia IIM shrnul Berka základní poznatky týkající se podmínek spolupráce. Podle něj je to stále komplikované, protože převládá obava z konkurence. Tvůrcům mnohdy také chybí odvaha, schopnost otevřené komunikace a v neposlední řadě i finance. Na otázku moderátorky Andrey Slovákové, jaké jsou v oboru trendy, Berka odpověděl: „Jednoznačně komunikace a snaha nalézat nové způsoby interakce, jak třeba pouhým lidským pohybem ovládat technologie. Zájem je také o vizualizace, jako jsou 3D hologramy a další věci. Nicméně tak daleko ještě technologicky nejsme, visí to na fyzikálních výzkumech a to zatím není přístupné pro širší veřejnost.“ Co se týče soukromých peněz, Berka pochvalně zmínil, že je začínají ke spolupráci oslovovat i malé firmy. A v neposlední řadě je podle něj nutná i osvěta.

Od digitálních dat až po hru na kořen
Ukázku toho, že spolupracovat lze, představily odpolední prezentace českých zástupců. Michal Kučerák promluvil o projektu #Datamaze ‒ Datové bludiště, který v pražské kunsthalle DOX aktuálně probíhá. Datové bludiště představuje formát tzv. rozšířené výstavy, která se vyvíjí v čase. Do projektu se může zapojit kdokoli. Je to jakési pracoviště s knihovnou, určené pro aktivity a rozvíjení spolupráce napříč oblastmi a tématy týkajícími se kritické reflexe naší existence v digitálním prostředí.

Alfréd ve dvoře, Tamura; foto: Adéla Vosičková
Alfréd ve dvoře, Tamura; foto: Adéla Vosičková

Následovalo představení interaktivního webového dokumentu Dukla 61, který tematizuje zapomenutou katastrofu na dole Dukla v Havířově v červenci 1961. Toto mnohovrstevnaté audiovizuální dílo vzniklo v režii České televize a uvedla ho Štěpánka Sunková. Vyjma své dokumentární hodnoty slouží online platforma také jako virtuální památník obětem této tragické události.

Zajímavým příspěvkem z oblasti hudby byla mezinárodní elektroakustická kompoziční soutěž Musica Nova, zkoumající nové technologie v hudbě. Koná se u nás již od 60. let minulého století (obrodu zažila pak v 90. letech) a představila ji Lenka Dohnalová. Součástí je i soutěž České ucho pro děti a mladé od devíti do dvaceti let. Určena je dětem různého ražení, nejen těm z uměleckých škol, s cílem otevřít experimenty v oblasti hudby různým cílovým skupinám. Dohnalová přiblížila také rozmanité hudební žánry a přístupy využívající nových technologií v historii a nyní (konkrétní hudba, elektronická a syntetická hudba, computerová hudba, prostorová hudba, live electronic nebo interaktivní hudba). Zvláště pak zdůraznila význam zesilovačů, drobných a levných nástrojů, pomocí nichž lze ozvučit v podstatě cokoli. Dnes lze hrát díky podobným vychytávkám třeba na kořen stromu nebo objekt Vítkovických železáren. Ty by Dohnalová ráda ozvučila, jak se svěřila. Jiným příkladem jsou tanečníci, kteří mají na těle senzory, a podle toho, jak se hýbají, hraje piano, aniž by s ním měli fyzický kontakt. Na závěr zdůraznila, že nejdůležitější je smysl celé věci, neboť jsou to jen nástroje, které rozšiřují možnosti vyjádření.

Autorskou divadelní inscenaci Tamura využívající DIY a moderní technologie představil Ewan McLaren z pražského divadla Alfred ve dvoře. Tereza Bartůňková, Jan Čtvrtník & kol. vytvořili sitespecifické dílo s vlastními nástroji na přenos obrazu a zvuku. Vzniklo tak audiovizuální představení na pomezí rozhlasové hry, koncertu a komiksu. Zvuková, hudební i vizuální složka přitom vznikají a mísí se v reálném čase přímo na scéně.

K závěru se představilo pražské studio Oficina, specializující se na motion design. Je autorem zmíněné interaktivní výstavy Pře(d)stav si Prahu!. Namísto tradičních přístupů, kdy se ve výstavách využívají digitální technologie v podobně tabletů a tlačítek, zvolili pro diváckou interakci analogový způsob – herní stůl s kostkami a táhly, jejichž pohyb snímal počítač. Návštěvníci mohli určit, kolik aut a tramvají v Praze jezdí, postavit nové byty, vysázet stromy a sledovat, jak jejich rozhodnutí ovlivňuje rozvoj města na obří obrazovce. Vznikla hravá instalace, kdy se město animovalo v závislosti na tom, kdo zrovna ho na herním stole skládal.

Mezioborová spolupráce na evropské úrovni
Podpora spolupráce mezi technickými, uměleckými a vědními obory je i jednou z priorit organizátora akce, respektive programu Kreativní Evropa. Program nedávno podpořil vznik nových magisterských modulů zaměřených na propojení umění a informačních a komunikační technologií již na půdě univerzit. Daniela Staníková z Kanceláře Kreativní Evropa představila projekty, které tuto podporu získaly. Za všechny zmiňme například Digimood – nové digitální vzdělávací moduly určené pro vzdělávání se zaměřením na digitální strategie brandingu v módním odvětví. Nebo iniciativu Ignite, jejímž účelem je vytvoření open-source online kurzu, který využívá postupy designového myšlení v umělecké tvorbě a přírodních vědách. Ve všech projektech je předpokladem kromě mezioborové hlavně mezinárodní spolupráce, a proto jsou do nich zapojené univerzity a subjekty z různých zemí Evropské unie. Staníková si posteskla, že ani v jednom podpořeném projektu nefiguruje žádná česká univerzita nebo instituce. Výjimku tvoří workshop Propellor Sprint, který podpořila přímo česká Kancelář Kreativní Evropa. Workshop byl součástí technologické konference Changing the Picture, která se konala na podzim v Postupimi. Cílem bylo inovativně rozvíjet nové byznysové modely v dynamicky se rozvíjejícím audiovizuálním průmyslu. „Pro nás to bylo přínosné, kladli jsme si otázky, jak se vymanit z veřejných zdrojů,“ shrnul své dojmy Marek Toušek z produkčního studia zaměřeného na animaci 3BOHEMIANS, které se účastnilo za Českou republiku.

Tycho; Test One / Paul Friedlander (UK); Foto: vog.photo; zdroj: @arselectronica
Tycho; Test One / Paul Friedlander (UK); Foto: vog.photo; zdroj: @arselectronica

Fenomén Ars Electronica
Konference přivítala také jednoho zahraničního hosta. Byla jím Christl Baur, zakladatelka festivalu Ars Electronica, který se koná v německém Linzi. V roce 2005 začínal jako přehlídka projektů na pomezí umění, vědy a technologií pro skupinu nerdů. Nyní je oceňovanou událostí pro širokou veřejnost a dokáže oslovit jak místní, tak mezinárodní a odborné publikum. Pod heslem inovace rozmanitostí a spolu s mnoha mezinárodními partnery klade festival důraz na propojování vědy, umění a průmyslu. V Linzi se setkávají stovky umělců, vědců, designérů, technologů, podnikatelů a sociálních aktivistů z celého světa, aby hledali nové společenské a technologické souvislosti i jejich možné budoucí projevy. Ars Electronica není dnes jen festival. V návaznosti na novou high-tech budovu muzea z roku 2009 vzniklo v Linzi respektované umělecko-technologické centrum. Ne nadarmo se centru říká muzeum budoucnosti. Centrum Ars Electronica uděluje ceny, pořádá rezidenční pobyty, dělá výzkum a spravuje rozsáhlý archiv. Pořadatelé festivalu nečekají na přihlášené projekty, ale sami aktivně vyhledávají zajímavé práce a každoročně si mapují mezioborové inovace. Akce se v poslední době proměňuje vlivem nárůstu návštěvníků. To je podle Christl Baur dáno také tím, že festival má podporu regionu a místních firem a organizátoři se snaží zapojovat i místní komunitu. V otázce financování hledají zdroje, které by nebyly primárně závislé na nestálé politické reprezentaci.

Výzvy
Co tedy bylo řečeno nebo vyplynulo mezi řádky? Potřebujeme osvětu, není dobré se spoléhat jen na veřejné peníze, méně individualismu znamená menší obavu z konkurence a tím umožňuje spolupráci. Jakkoli se zdá lehké naplnit význam mocného a také nadužívaného pojmu mezioborová spolupráce jako hybatele změn a inovací, není to vůbec jednoduché. Jde totiž o mentální přenastavení v době a zemi, která má právě individualismus na piedestalu. Není však třeba zoufat, pomalu, ale jistě se začíná dařit i u nás, jak ukázaly představené projekty. V tomto směru byl podzimní Střed zájmu: IT inspirativní. Dobré příklady táhnou.

Text: Kateřina Přidalová / Kreativní Česko
Titulní foto: Bit Cloud on Unsplash

Další články /

Technologie nezaručí úspěch špatnému obsahu

Jak funguje mezioborová spolupráce mezi technologickými a uměleckými školami? Jak se uplatňují principy virtuální reality (VR) v různých uměleckých odvětvích a jaké výzvy VR čekají do budoucna? Na tyto a další otázky týkající se technologických inovací v kreativních průmyslech se snažili odpovědět účastníci akce Střed zájmu: IT.

Architekti v sociálních službách

Jak může architektonická praxe pomáhat při řešení sociálních otázek a kultivaci veřejného prostoru? Jak vypadá mezioborová spolupráce v pojetí organizace Architekti bez hranic a co jí může přinést zapojení do mezinárodní sítě? Povídali jsme si se zakládajícími členy spolku, architekty Karolínou Kripnerovou a Vojtěchem Sigmundem.

Vznikla nová platforma o kritice v designu

Publicista a art director Lukáš Pilka, šéfredaktorka časopisu Material Times Tereza Lišková a produkční doprovodných a vzdělávacích programů Centra DOX Michal Kučerák se spojili a vznikla nová setkávací platforma Alt.Tab. Proč aktivita vznikla a jak se kritický design váže k technologiím, jídlu nebo divadlu?