Ostrava ví, jak na opuštěná místa
V souvislosti s tématem veřejného prostoru a strategických plánů rozvoje měst se často skloňují otázky, co s nevyužitými prostory. Paradoxem současnosti je na jedné straně developerský boom, na straně druhé místa a budovy, které zejí prázdnotou a bolí jak centra, tak periferie měst. Věc se dá řešit mnoha způsoby. Squattingem, legální formou občanského aktivismu, jako je například dočasný pronájem kasáren v pražském Karlíně, o kterém jsme nedávno psali, anebo strategicky, z pozice městského zastupitelstva, jak ukazuje například zapojení Ostravy do mezinárodní sítě Refill, jejímž tématem je dočasné využití prostor, které z mnoha důvodů nelze pronajmout za tržní cenu.
Nevyužité a chátrající prostory jsou palčivým globálním problémem mnoha světových měst, a proto si jakékoli systematické aktivity, které by jej efektivně řešily, zaslouží pozornost. Předobrazem pro projekt Refill byly aktivity realizované v roce 2006 v Belgii, konkrétně ve městě Gent, prostřednictvím nichž se město vyrovnávalo se squattingem. Projekt Refill je v realizaci od září 2015. V první fázi vzniklo partnerství šesti měst (Gent, Amersfoort, Brémy, Atény, Poznaň, Riga), která stanovila kritéria pro zapojení dalších čtyř měst (Helsinki, Ostrava, Kluž, Nantes). Vznikla inspirativní mezinárodní síť měst pro výměnu zkušeností, jež dává šanci nápadům, lidem, budovám a městům. Jedná se o princip založený na tzv. dočasném užívání, kdy se nevyužité budovy, plochy a místa nabízí za zvýhodněných podmínek ke krátkodobému pronájmu. Cílem je podpořit dočasné aktivity převážně z oblasti kultury a vzdělávání, napomáhat rozvoji sociálně zaměřených či kreativních projektů včetně podpory startupů, což v důsledku posiluje potenciál lokality a zabraňuje odlivu talentů do větších a perspektivnějších měst.
Zapojení Ostravy do mezinárodní sítě Refill má své logické důvody, které souvisí s ideovou proměnou v řízení města. Za participativně pojatý strategický plán rozvoje města na období 2017–2023 letos Ostrava získala titul „Město s dobrou praxí“. Soutěž na jaře vyhlásila evropská mezinárodní platforma URBACT
Podobné strategické dokumenty má kterékoli jiné město. URBACT Ostravu ocenil za participativní kampaň fajnOVA (tedy „fajn Ostrava“), která oslovila občany a aktivně je zapojila do rozhodovacích procesů týkajících se vývoje Ostravy. Cílem bylo zvýšit ztotožnění obyvatelů města s jeho proměnou a posílení občanské angažovanosti. Do procesu plánování se zapojilo 250 odborníků z různých oborů a 20 000 obyvatel a návštěvníků města. Nový strategický plán Ostravy byl schválen v lednu a díky svému pojetí má šanci stát se živou platformou pro spolupráci mezi veřejnou, soukromou, akademickou a neziskovou sférou i nad rámec volebního období.
Podobně jako fajnOVA se logicky skloňuje i refillova.cz. Na této adrese najdeme informace o ostravském Refillu, který se stal vlajkovým projektem strategického plánu.
Ostrava má prostory, o které dlouhodobě nikdo nejeví zájem nebo jsou prázdné například kvůli spekulacím či v souvislosti s procesem deindustrializace. Podle Kateřiny Bonito z oddělení strategií ostravského magistrátu není důvod, proč by město nepodpořilo jejich krátkodobé využívání. „Budovy získají novou funkci, oživí se, nájemce prostory udržuje, takže objekt dále nechátrá. Okolí opuštěných budov se často stává místem strachu a patologických jevů, proto se jim obyvatelé obloukem vyhýbají. Tohle se rovněž eliminuje a místo či městská část se stane bezpečnější. Řekněme, že majitel prázdného objektu se například rozhodne dlouhodobě prázdnou budovu zrekonstruovat. V ‚mezidobí‘, tj. od rozhodnutí do zahájení rekonstrukce, což může trvat i několik měsíců až let, se naskýtá příležitost poskytnout objekt dočasným aktivitám. Mohou zde probíhat například workshopy, přednášky, semináře, výstavy, pop-up prodeje nebo zcela konkrétní činnosti, jako jsou hodiny jógy, sdílená kuchyně nebo prostorově náročnější koníčky,“ vysvětluje Kateřina Bonito.
Na jedné straně jsou opuštěné budovy ve vlastnictví města, na straně druhé zeje prázdnotou řada objektů v soukromém vlastnictví v úplném jádru města. „I zde spatřujeme potenciál Refillu, neboť ulice s větším množstvím prázdných výkladních skříní nedává lidem zpravidla důvod do ní vůbec zavítat. Proto je pro nás klíčové, aby o tento typ pronájmu projevili zájem také soukromí vlastníci. Podařilo se nám to například v Kampusu Palác, kde se prezentovaly diplomové práce Fakulty umění, ale víme, že to nebude snadný úkol. Zejména proto, že většina majitelů nejsou místní, pochází z Čech či zahraničí,“ uvádí Bonito.
Dočasné aktivity se ovšem v opuštěných prostorech Ostravy děly už dříve před Refillem prostřednictvím tzv. „bottom-up“ přístupu, kdy se zpravidla mladí iniciativní a kreativní lidé rozhodli vytvořit alternativu k běžnému kulturnímu vyžití města. Za zmínku stojí například neformální kulturní centrum Cooltour, které si získalo obrovský respekt od města a místních kulturních aktérů, neboť se mu během pěti let podařilo oživit neatraktivní prostory původně určené k demolici. Dále se v Ostravě koná řada krátkodobých akcí jako Cinema Royal, festival Kamera Oko, Dream Factory a podobně, které využívají opuštěné budovy.
Právě tento typ občanského aktivismu a podobné lokální inciativy „zdola“ zavedly Ostravu až k Refillu. „Důvodem pro zapojení do projektu bylo získání zahraničních zkušeností v dané oblasti a jejich implementace do našeho legislativního rámce při řešení urbánního a udržitelného rozvoje města. Prostřednictvím Refillu se snažíme o to, aby se město podobným akcím více otevřelo, podalo pomocnou ruku a dočasné užívání zaštítilo a vytvořilo tak vlastně jakousi novou službu pro občany, neziskovky a další iniciativy v Ostravě. Usilujeme o to, aby se nám tady dobře žilo a aby se naše město objevilo i na mentální mapě Evropy,“ uvádí Bonito.
Kulturní kvas v Ostravě byl vlastně nutným předpokladem k tomu, aby se město mohlo do sítě Refill zapojit. Kritéria přijetí nebyla jednoduchá a výběr probíhal podobně jako pracovní pohovor. Každé město vstupuje do sítě s určitou mírou zkušeností a portfoliem aktivit, na základě kterých je posuzováno a jejichž pravost musí v několikakolovém řízení prokazovat.
Na samotném počátku projektu došlo k vytvoření tzv. místní podpůrné skupiny složené z příslušných odborníků. Vedle městských zastupitelů a lidí z kreativních oborů jsou ve skupině také zástupci univerzit zabývajících se rozvojem měst. Výměna zkušeností a spolupráce s partnerskými městy se děje prostřednictvím třídenních intenzivních workshopů v každém z měst, jejichž součástí jsou exkurze a představení projektů.
Aktuálně se nová služba zavádí do praxe. Podpora poskytovaná prostřednictvím Refillu vyprší na konci dubna 2018. Do té doby je třeba nastavit příhodné podmínky pro město a aktéry dočasných pronájmů. „Přes sociální sítě a debatu jsme vyzvali zájemce k zaslání svých projektových záměrů, ze kterých jsme některé vybrali k pilotnímu odzkoušení. Zatím nemáme kapacity a nastavené podmínky k realizaci většího počtu projektů. Se zavedením této nové služby souvisí legislativní změny, nastavení procesů na úřadech, realizace povinných projektových úkolů a dokládání plnění poskytovateli dotace a podobně. Není toho málo. Výstupem projektu bude akční plán, který bude popisovat praktické aktivity. Jeho součástí bude platforma, která bude fungovat na bázi přímého kontaktu s jednotlivými aktéry dočasného užívání, práce v terénu, pořádání matchmaking eventů a podobně. Cílem je například mapovat volné prostory, propojovat zájemce a majitele nebo zajišťovat administrativní podporu. Online bude k dispozici databáze volných prostor. Akční plán se měl začít realizovat po ukončení projektu. U nás to však bude dříve vzhledem k evidentnímu zájmu občanů o zavedení této služby. Pokud to tedy dobře půjde, chceme platformu rozjet už letos na podzim,“ popisuje situaci Bonito.
Ostrava zdaleka není jediným městem u nás, které se tématu aktivně věnuje. Vnímejme Ostravu jako dobrý příklad strategického uvažování nad ožehavým fenoménem, který rezonuje napříč republikou a přirozeně i za hranicemi. Na stránkách refillova.cz a příslušných sociálních sítích je možné si prohlédnout aktuální vývoj v Ostravě a poučit se případovými studiemi ze zahraničí.
Za pozornost stojí také Refill magazine, který podrobně referuje o komunikačních strategiích a způsobech, jak cílové skupiny oslovit a srozumitelně vysvětlit benefity všem zúčastněným. Je to také o změně přístupu a především o komunikaci. „Nemůžete vládnout z radnice. Pro tento typ politiky je třeba být mezi lidmi,“ píše se v druhém čísle Refill magazínu.
Příklady z dobré praxe ukazují, že to není jen o opuštěných místech, ale také o stimulaci lidské kreativity, která se díky Refillu může rozvíjet. „Lidé nás často kontaktují, sdělují své nápady a čekají na dobu, až bude služba plně funkční a integrovaná do každodenního života. Z toho máme úplně největší radost. Děláme něco pro lidi a oni to oceňují,“ popisuje Bonito.
Dočasné využití prostor má tedy win-win hodnotu pro všechny zúčastněné. Majitelům zajišťuje dočasnou údržbu jejich nemovitostí, případně je inspiruje k trvalému využití budov, uživatelům snižuje překážky pro realizaci svých iniciativ, obyvatelům a obchodníkům poskytuje živé prostředí pro různé aktivity a pro město je nástrojem pro ověřování rozvojových plánů. Dříve zanedbaná místa nebo vyloučené lokality prostřednictvím dočasného užívání integrují městskou infrastrukturu, pozitivně proměňují městský život a lidské interakce a v neposlední řadě také reflektují trvale udržitelný rozvoj měst.
