Památky

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, 2016 -

"V rámci státní kulturní politiky 2015–2020 je kulturnímu dědictví věnován velký prostor. (...) Cíle strategických dokumentů kulturního dědictví nejen na státní, ale i regionální úrovni jsou spojené zejména s oblastí cestovního ruchu."

"Vzhledem k tomu, že stávající zákon o státní památkové péči je zastaralý, vní- má odborná, ale i širší veřejnost potřebu nové normy dlouhodobě jako nezbytnou.
Po roce 1989 se novému zákonu věnovalo několik ministrů, nikdy se ho ovšem nepodařilo uvést v platnost.​​​​​​​"

"Dotace týkající se i památkové péče poskytují také další ministerstva. MMR realizuje programy určené pro rozvoj cestovního ruchu a růst regionů. (...) Pro obnovu památek mají velký význam zahraniční zdroje."

"Počet památek v ČR je velmi vysoký. V roce 2015 je v evidenci chráněných památkových objektů registrováno 40 324, z toho je národní kulturní památkou 296 objektů."

"Důležitou roli v památkové péči hrají dobrovolníci, díky kterým bylo zachráněno nemalé množství objektů. Přesný a úplný počet neziskových organizací působících v oblasti obnovy památek lze pouze odhadovat. Portál Propamátky eviduje 305 organizací."

  1. Velký zájem o památky ze strany odborné i laické veřejnosti. O zájmu svědčí nejen návštěvnost památkových objektů v ČR, ale též vzrůstající oblíbenost akcí typu Open Houses, Noc kostelů a taktéž četnost a návštěvnost odborných konferencí, jakými jsou např. Křižovatky architektury nebo Máme vybráno, a seminářů Národního památkového ústavu, Společnosti pro technologie ochrany památek, spolku Omnium a další. Konference a semináře dávají prostor sdílení dobré praxe, síťování kontaktů a také sdružují odborníky z různých oblastí (od veřejné správy přes investory až po architekty a občanské iniciativy). Toto sdílení nemá pouze dopad na informování a inspiraci pro další projekty, ale mimo jiné i vertikálně proniká v podobě podnětů až k nejvyšším ministerským místům do tvorby budoucích strategií.

  2. Dlouhodobá tradice a systém péče o památky na úrovni státu, existence Národního památkového ústavu se sítí odborných územních pracovišť, existence Ústředního seznamu kulturních památek a Centrální evidence sbírek (CES), existence seznamu nejohroženějších nemovitých památek vedeného NPÚ.

  3. Množství a rozmanitost památkového fondu, který mimo jiné představuje vysoký potenciál pro oblast cestovního ruchu.

  4. Poměrně silný neziskový sektor působící v oblasti obnovy památek. Internetový portál PROPAMÁTKY v rámci své veřejně přístupné sekce Katalog služeb eviduje 305 neziskových organizací, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s péčí o kulturní dědictví, a to ať z pohledu jejich financování, obnovy nebo i využívání. Tento seznam přitom nezahrnuje církve a náboženské společnosti, kterých jsou více než čtyři tisíce a většinou se péči o kulturní dědictví také alespoň zčásti věnují. Neziskový sektor se rovněž postupně profesionalizuje, snaží se sledovat a naplňovat současné trendy. Dokladem je např. nastavení a vypisová- ní výzev v případě nadací VIA, OF, Proměny a Partnerství a rozšiřování činnosti a optimalizace služeb pro relevantní cílové skupiny (např. spolek Omnium).

  5. Realizované projekty přeshraniční spolupráce v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů i dalších iniciativ. Příkladem může být Česko-německý fond budoucnosti podporující projekty přibližující obyvatele ČR a Německa. Dalším příkladem je nově založená obecně prospěšná společnost Český národní trust (Czech National Trust − CNT), jenž má v plánu péči o svěřené památky s pomocí dárců a dobrovolníků nejen z ČR, ale i ze zahraničí. Dobrovolníci mohou přispět jak fyzickou prací, tak i jako experti v konkrétních oblastech. Britská charitativní organizace The Friends rozvíjející aktivity CNT malými finančními příspěvky a prací jednotlivců podporuje konzervační projekty objektů, které jsou buď v soukromém, nebo i státním vlastnictví.

  6. Nárůst počtu veřejných sbírek daný zvyšujícím se sdílení know-how, jak sbírku úspěšně realizovat, i vzdělanosti občanů, kteří jsou ochotni do takových sbírek přispívat.

  1. Zastaralost nynějšího památkového zákona. V současnosti je připraven návrh nového zákona, který by měl být přijat v nejbližší době. Jeho hlavním posláním je ochrana národního památkového fondu z pohledu ČR i evropského a světového kontextu a podmínky pro jeho uchování, údržbu, správu a přístup. Zákon stanovuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob a roli veřejné správy.

  2. Podfinancování památkové péče a s tím související špatný technický stav památek.

  3. Nedostatečné využití lokálních kulturních objektů s potenciálem v oblasti cestovního ruchu.

  4. Nejasné majetkoprávní vztahy k některým objektům.

  5. Nedostatečná komunikace mezi hlavními aktéry, tj. nejednotnost veřejné správy, samosprávy, investorů, odborné veřejnosti a místních komunit.

  6. Náročný a složitý administrativní proces týkající se schvalování zásahů do kulturních památek nebo čerpání finančních prostředků pro vlastníky památek.

  7. Chybí dlouhodobý a ověřený monitoring sledující památkový fond na základě jednotných kritérií.

  8. Nedostatečná znalost a přenos zahraničních trendů a příkladů dobré praxe a přetrvávající konzervativnost pracovníků v oblasti památkové péče.

  9. Nejednotný systém vzdělávání oboru.

  10. Nedostatečná prezentace oboru památkové péče a neporozumění či nepochopení veřejností.

  11. Přetrvávající systémové oddělení a neprovázanost oblasti kulturního dědictví (především pak památkové péče) s oblastí tzv. živého umění v rámci konceptu kulturních a kreativních průmyslů. Památkové objekty nedostatečně využívají možnosti propojení svých aktivit se službami dalších kulturních a kreativních odvětví, mnohdy je vnímají pouze jako vymáhaný doplněk památkové péče. Doprovodné kulturní aktivity realizované v památkových objektech mnohdy nevykazují dostatečnou úroveň a prostory památkových objektů nejsou dostatečně využívány. Pokud jde o podporu obnovy památkových projektů (v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů), není věnována dostatečná péče finanční udržitelnosti projektů, celkovému místnímu kontextu (včetně ubytovacích a stravovacích kapacit a dopravní infrastruktury), jejich provázanosti s podnikatelským sektorem atd.

Jaké projekty potřebuje kulturní dědictví úvést do praxe?

1/

Podpora iniciativ

V souvislosti s počtem památek v ČR a omezenými možnostmi financování jejich oprav pouze z veřejných dotačních zdrojů či zdrojů soukromých vlastníků narůstají nejrůznější občanské, ale i soukromé aktivity, které se snaží do financování zapojovat veřejnost. Kromě tradičních veřejných sbírek se objevují i projekty využívající metodu crowdfundingu, DMS zpráv nebo i zcela samostatně navržené systémy a aplikace. V ČR však nejsou tyto aktivity monitorovány a analyzovány. S ohledem na potřebnost takových aktivit je kromě mapování a analýzy žádoucí vytvořit platformu, která by tyto iniciativy podporovala.

Cíl – zvyšovat povědomí o památkách – zvýšit financování obnovy památek
Náplň – mapování aktivit, které zapojují veřejnost do financování kulturního dědictví s důrazem na památky – analýza používaných metod, jejich výhod, omezení a legislativního rámce – sběr dat a jejich analýza – poskytování kon

2/

Sociální podnikání vs. péče o památkyy

Téma sociálního podnikání je aktuální, zejména od roku 2010, kdy začalo být podporováno z OP LZZ, se stále rozvíjí, a to i s ohledem na nové programovací období EU. Existují projekty, které jej využívají právě při péči o památky (např. kustodi v galeriích a muzeích, hendikepovaní zaměstnanci apod.). Neexistuje ovšem základní přehled, kolik takových projektů se týká péče o památky, jak jsou úspěšné a zda jsou závislé pouze na dotacích nebo skutečně podnikají a vytvářejí potřebné zdroje pro svůj rozvoj. Projekt by měl toto téma pomoci analyzovat.

Cíle a náplň: definice sociálního podnikání ve vztahu k péči o památky – průzkum již založených sociálních projektů a jejich zaměření – sběr dat a jejich analýza – zhodnocení sociálního podnikání při péči o památky

Další články

Knihy a tisk

Studie Knihy a tisk je součástí e-publikace Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR - II. svazek s podtitulem Stav, potřeby a trendy (2016, Institut umění). Studie všech KKO jsou zde koncipovány jako kulturně politické, popisují a analyzují jednotlivá odvětví z pohledu jejich procesního nastavení a fungování v Česku.

Architektura

Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.

Film

Filmový průmysly představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života.(…) film je zároveň uměním i masovou kulturou, vyznačuje se vysokou atraktivitou a silným potenciálem pro ovlivňování i lobbing.

Výtvarné umění

Současné umění a jeho produkce v profesionálním smyslu se staly obecnou praxí a nejedná se více o výsadu západního světa. Nikde se globalizace tak výrazně neprojevila jako na trzích s uměním po celém světě

Design

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Digitální hry

Digitální hry jsou svým způsobem největším kulturním exportem ČR. Vyskytuje se názor, že hry jako médium jsou umění zrovna tak jako film či hudba. Pracují se stejnými výrazovými prostředky, a dokonce přidávají něco navíc. Jejich potenciál se zatím nenaplňuje v takové míře, ale to je spíš otázka času.

Památky

Památky v ČR zažívají diametrálně rozdílný přístup k jejich správě oproti jiným zemím Evropy. Například ve Velké Británii je přístup založen na tradici a silných občanských iniciativách. I když seznam památek čítá ve Velké Británii přes 370 tisíc objektů, je na ně nahlíženo komplexně skrz minulost, místo a současnost, v níž lidé chtějí žít.

Reklama

Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.

TV a rozhlas

TV a rozhlas zůstávají i po pětadvaceti letech od počátků transformace rozhlasového a televizního vysílání u tzv. duálního modelu, zatímco řada evropských zemí jej dokázala doplnit třetím sektorem tzv. komunitních médií.

Digitální obsah

Digitální obsah (software) a odvětví na něm založené mají schopnost vytvářet pracovní příležitosti, podporují digitální gramotnost a rozvoj potřebných dovedností, neboť komerční, veřejné, sociální a zdravotní služby, vzdělávání a politický život se stále více přesouvají na internet.“

Umělecká řemesla

Tradiční řemesla vymírají. Aby se řemesla znovu obrodila, je potřeba, kromě vzdělávání nových řemeslníků, zaměřit se na uchování řemeslných technik, vzorů, motivů do současnosti a oživit je spojením s aktuálními technologiemi a životním stylem.

Scénická umění

Scénická umění mají značné výhody – jsou ekonomicky flexibilní, bez investic nemizí, jsou vesměs ekologická, nedevastují přírodní zdroje, nejsou na nich závislá. Umělecké krize nijak neohrožují společnost.

Hudební průmysl

Hudba je odrazem stavu naší společnosti. Je to fráze, ale pravdivá. Hudební produkce rádiových stanic je v ČR až ze 70% starší roku 2000. Aktuální hudba žije díky fenoménu festivalů.