Památky

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, 2016 -

„V rámci státní kulturní politiky 2015–2020 je kulturnímu dědictví věnován velký prostor. (...) Cíle strategických dokumentů kulturního dědictví nejen na státní, ale i regionální úrovni jsou spojené zejména s oblastí cestovního ruchu.“

„Vzhledem k tomu, že stávající zákon o státní památkové péči je zastaralý, vní- má odborná, ale i širší veřejnost potřebu nové normy dlouhodobě jako nezbytnou.
Po roce 1989 se novému zákonu věnovalo několik ministrů, nikdy se ho ovšem nepodařilo uvést v platnost.“

„Dotace týkající se i památkové péče poskytují také další ministerstva. MMR realizuje programy určené pro rozvoj cestovního ruchu a růst regionů. (...) Pro obnovu památek mají velký význam zahraniční zdroje.“

„Počet památek v ČR je velmi vysoký. V roce 2015 je v evidenci chráněných památkových objektů registrováno 40 324, z toho je národní kulturní památkou 296 objektů.“

„Důležitou roli v památkové péči hrají dobrovolníci, díky kterým bylo zachráněno nemalé množství objektů. Přesný a úplný počet neziskových organizací působících v oblasti obnovy památek lze pouze odhadovat. Portál Propamátky eviduje 305 organizací.“

  1. Velký zájem o památky ze strany odborné i laické veřejnosti. O zájmu svědčí nejen návštěvnost památkových objektů v ČR, ale též vzrůstající oblíbenost akcí typu Open Houses, Noc kostelů a taktéž četnost a návštěvnost odborných konferencí, jakými jsou např. Křižovatky architektury nebo Máme vybráno, a seminářů Národního památkového ústavu, Společnosti pro technologie ochrany památek, spolku Omnium a další. Konference a semináře dávají prostor sdílení dobré praxe, síťování kontaktů a také sdružují odborníky z různých oblastí (od veřejné správy přes investory až po architekty a občanské iniciativy). Toto sdílení nemá pouze dopad na informování a inspiraci pro další projekty, ale mimo jiné i vertikálně proniká v podobě podnětů až k nejvyšším ministerským místům do tvorby budoucích strategií.

  2. Dlouhodobá tradice a systém péče o památky na úrovni státu, existence Národního památkového ústavu se sítí odborných územních pracovišť, existence Ústředního seznamu kulturních památek a Centrální evidence sbírek (CES), existence seznamu nejohroženějších nemovitých památek vedeného NPÚ.

  3. Množství a rozmanitost památkového fondu, který mimo jiné představuje vysoký potenciál pro oblast cestovního ruchu.

  4. Poměrně silný neziskový sektor působící v oblasti obnovy památek. Internetový portál PROPAMÁTKY v rámci své veřejně přístupné sekce Katalog služeb eviduje 305 neziskových organizací, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s péčí o kulturní dědictví, a to ať z pohledu jejich financování, obnovy nebo i využívání. Tento seznam přitom nezahrnuje církve a náboženské společnosti, kterých jsou více než čtyři tisíce a většinou se péči o kulturní dědictví také alespoň zčásti věnují. Neziskový sektor se rovněž postupně profesionalizuje, snaží se sledovat a naplňovat současné trendy. Dokladem je např. nastavení a vypisová- ní výzev v případě nadací VIA, OF, Proměny a Partnerství a rozšiřování činnosti a optimalizace služeb pro relevantní cílové skupiny (např. spolek Omnium).

  5. Realizované projekty přeshraniční spolupráce v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů i dalších iniciativ. Příkladem může být Česko-německý fond budoucnosti podporující projekty přibližující obyvatele ČR a Německa. Dalším příkladem je nově založená obecně prospěšná společnost Český národní trust (Czech National Trust − CNT), jenž má v plánu péči o svěřené památky s pomocí dárců a dobrovolníků nejen z ČR, ale i ze zahraničí. Dobrovolníci mohou přispět jak fyzickou prací, tak i jako experti v konkrétních oblastech. Britská charitativní organizace The Friends rozvíjející aktivity CNT malými finančními příspěvky a prací jednotlivců podporuje konzervační projekty objektů, které jsou buď v soukromém, nebo i státním vlastnictví.

  6. Nárůst počtu veřejných sbírek daný zvyšujícím se sdílení know-how, jak sbírku úspěšně realizovat, i vzdělanosti občanů, kteří jsou ochotni do takových sbírek přispívat.

  1. Zastaralost nynějšího památkového zákona. V současnosti je připraven návrh nového zákona, který by měl být přijat v nejbližší době. Jeho hlavním posláním je ochrana národního památkového fondu z pohledu ČR i evropského a světového kontextu a podmínky pro jeho uchování, údržbu, správu a přístup. Zákon stanovuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob a roli veřejné správy.

  2. Podfinancování památkové péče a s tím související špatný technický stav památek.

  3. Nedostatečné využití lokálních kulturních objektů s potenciálem v oblasti cestovního ruchu.

  4. Nejasné majetkoprávní vztahy k některým objektům.

  5. Nedostatečná komunikace mezi hlavními aktéry, tj. nejednotnost veřejné správy, samosprávy, investorů, odborné veřejnosti a místních komunit.

  6. Náročný a složitý administrativní proces týkající se schvalování zásahů do kulturních památek nebo čerpání finančních prostředků pro vlastníky památek.

  7. Chybí dlouhodobý a ověřený monitoring sledující památkový fond na základě jednotných kritérií.

  8. Nedostatečná znalost a přenos zahraničních trendů a příkladů dobré praxe a přetrvávající konzervativnost pracovníků v oblasti památkové péče.

  9. Nejednotný systém vzdělávání oboru.

  10. Nedostatečná prezentace oboru památkové péče a neporozumění či nepochopení veřejností.

  11. Přetrvávající systémové oddělení a neprovázanost oblasti kulturního dědictví (především pak památkové péče) s oblastí tzv. živého umění v rámci konceptu kulturních a kreativních průmyslů. Památkové objekty nedostatečně využívají možnosti propojení svých aktivit se službami dalších kulturních a kreativních odvětví, mnohdy je vnímají pouze jako vymáhaný doplněk památkové péče. Doprovodné kulturní aktivity realizované v památkových objektech mnohdy nevykazují dostatečnou úroveň a prostory památkových objektů nejsou dostatečně využívány. Pokud jde o podporu obnovy památkových projektů (v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů), není věnována dostatečná péče finanční udržitelnosti projektů, celkovému místnímu kontextu (včetně ubytovacích a stravovacích kapacit a dopravní infrastruktury), jejich provázanosti s podnikatelským sektorem atd.

Jaké projekty potřebuje kulturní dědictví úvést do praxe?

1/

Podpora iniciativ

V souvislosti s počtem památek v ČR a omezenými možnostmi financování jejich oprav pouze z veřejných dotačních zdrojů či zdrojů soukromých vlastníků narůstají nejrůznější občanské, ale i soukromé aktivity, které se snaží do financování zapojovat veřejnost. Kromě tradičních veřejných sbírek se objevují i projekty využívající metodu crowdfundingu, DMS zpráv nebo i zcela samostatně navržené systémy a aplikace. V ČR však nejsou tyto aktivity monitorovány a analyzovány. S ohledem na potřebnost takových aktivit je kromě mapování a analýzy žádoucí vytvořit platformu, která by tyto iniciativy podporovala.

Cíl – zvyšovat povědomí o památkách – zvýšit financování obnovy památek
Náplň – mapování aktivit, které zapojují veřejnost do financování kulturního dědictví s důrazem na památky – analýza používaných metod, jejich výhod, omezení a legislativního rámce – sběr dat a jejich analýza – poskytování kon

2/

Sociální podnikání vs. péče o památkyy

Téma sociálního podnikání je aktuální, zejména od roku 2010, kdy začalo být podporováno z OP LZZ, se stále rozvíjí, a to i s ohledem na nové programovací období EU. Existují projekty, které jej využívají právě při péči o památky (např. kustodi v galeriích a muzeích, hendikepovaní zaměstnanci apod.). Neexistuje ovšem základní přehled, kolik takových projektů se týká péče o památky, jak jsou úspěšné a zda jsou závislé pouze na dotacích nebo skutečně podnikají a vytvářejí potřebné zdroje pro svůj rozvoj. Projekt by měl toto téma pomoci analyzovat.

Cíle a náplň: definice sociálního podnikání ve vztahu k péči o památky – průzkum již založených sociálních projektů a jejich zaměření – sběr dat a jejich analýza – zhodnocení sociálního podnikání při péči o památky

Další články

Knihy a tisk

ČR se ve vydávání knih v přepočtu na počet obyvatel řadí do první světové desítky. Přesto jen malé procento autorů se dokáže svou činností uživit. Také čeští překladatelé vycházejí v celoevropském srovnání jako jedni z nejhůře placených ve svém oboru.

Architektura

Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.

Design

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Umělecká řemesla

Tradiční řemesla vymírají. Aby se řemesla znovu obrodila, je potřeba, kromě vzdělávání nových řemeslníků, zaměřit se na uchování řemeslných technik, vzorů, motivů do současnosti a oživit je spojením s aktuálními technologiemi a životním stylem.