Pět mýtů, které se týkají kreativity

Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.

Bill Lucas je ředitelem Centre for Real-World Learning na Winchesterské univerzitě. Je členem odborné skupiny v programu testů kreativního myšlení Pisa 2021 a na svém kontě má mnoho knih a výzkumných článků na téma kreativity. Jeho poslední knihou je Zest for Learning: Developing curious learners who relish real-world challenges, kterou napsal spolu s Ellen Spencer. Na Twitteru ho najdete jako @LucasLearn.

Mýtus č. 1: Nevíme, co je to kreativita

Víme. A máme i modely vyučování, které jsou rozsáhle užívané ve školách. 

Studium kreativity je uznanou disciplínou již nějakých 70 let. V roce 1950 se poprvé objevila domněnka, že existují dva druhy myšlení: sbíhavé (přináší jednu dobrou myšlenku) a rozbíhavé (přinášející vícero řešení).

Během posledních třiceti bylo dosaženo téměř všestranného konsenzu v tom, že kreativita není jen o originalitě, ale také o efektivitě: to znamená, že její hodnota se odvíjí podle daného kontextu. 

Myšlenka zahrnutí kreativity do škol byla zpočátku brzděna mylnou představou, že tvořivost patří jen do uměleckých předmětů. 

Podle nedávné zprávy vydané Durhamskou komisí je tento omyl již dlouho překonán. Kromě uznání důležité role uměleckých oborů tato zpráva také ukazuje, jak kreativita prostupuje každým aspektem našich životů. 

Model kreativity, vyvinutý na Winchesterské univerzitě v roce 2013, má pět částí: nápaditost, zvídavost, vytrvalost, spolupráci a disciplinovanost. Momentálně je používán ve 27 školách po celém světě od Austrálie po Chile, od Norska po Anglii

Mýtus č. 2: Kreativita odvrací pozornost od obvyklého vyučování 

Ne. Objevuje se stále více důkazů o tom, že kreativita může zvyšovat úspěšnost. 

Zdá se, že prostředí nakloněné kreativnímu vzdělávání zvyšuje úspěšnost studentů v plnění úkolů a několik metaanalytických studií ukazuje mírné zlepšení ve výkonnosti v rámci kritického a kreativního myšlení. 

Ačkoli se tyto úspěchy mohou zdát zanedbatelné, jde primárně o to, že se již nemusíme zastávat kreativity ve školních osnovách. Věříme, že kreativita je sama o sobě cenná, a zdá se, že má i funkční hodnotu.

Mýtus č. 3: Kreativita podkopává zaměření na znalosti

Nikoli. Jak již sir Nicholas Serota předeslal v předmluvě ke zprávě Durhamské komise, opak je pravdou.

Píše se v ní: „Kreativita je založena na hlubokém porozumění. Každý zásadní průlom v historii lidstva proběhl díky lidem, kteří disponovali vysokou úrovní odbornosti, dokázali se ponořit do problematiky svého oboru a nalezli nové způsoby, jak vnímat dané problémy.“

Osobně si myslím, že vyprofilování kreativity jako dovednosti 21. století zakalilo celý dialog. V tomto ohledu se zdá pojem „dovednost 21. století“ jako vágní a dogmatický. Tento pojem škodlivě podněcuje obavy mnoha schopných učitelů, že kreativita je jen alternativou, která má nahradit obšírné znalosti a erudici. 

Mýtus č. 4: Nevíme, jak učit kreativitě

Vlastně víme.

I když neexistuje jediná správná cesta, 4letá studie OECD (Fostering Students' Creativity and Critical Thinking, 2019), které se zúčastnilo 800 učitelů, 20 000 studentů a 320 základních a středních škol v 11 zemích, ukázala, že to jde – a jde to dělat dobře.

Vyučování s jasným záměrem, ukotvené v kontextu jednotlivých předmětů, použití směrodatné pedagogiky a efektivně navržený studijní plán mohou zaručit, že vyučování ve školách bude kreativitě více nakloněno.

Skrze techniky jako cílené vyučování se všichni můžeme naučit být kreativnější. Možná se z nás nestane Albert Einstein, Marie Curie, Hilary Mantel nebo Grayson Perry, ale v rozvíjení naší kreativity můžeme dělat velké pokroky. 

Více než 76 zemí ve studijních plánech jasně vymezilo dovednosti spojené s kreativitou a 11 zemí hlásí pokrok v rozvoji tvořivých schopností u žáků ve věku od 4 do 19 let. 

 

Mýtus č. 5: Kreativita se nedá hodnotit

Kreativita se hodnotit dá, což bude zřejmé z výsledků testů Pisa 2021. Jestli se pro ni rozhodnete, nebo ne, už je odlišný problém.  

V Australském státě Victoria tři roky zkoumali vývoj kritického a kreativního myšlení u 15letých studentů. 

V našem vlastním výzkumu jsme sestavili celou řadu základních metod pro hodnocení, které pomáhají učitelům a studentům efektivněji sledovat vývoj jejich kreativity. Mezi tyto metody patří vzájemné hodnocení, posudek experta, úkoly s hmatatelným výsledkem, autentické testy, prezentace, seminární práce, pečlivě sestavené portfolio a udělování digitálních odznaků za pomoci technologií.

Je jasné, že tak jako u jiných metod hodnocení, i funkčnost této metody hodnocení závisí ve velké míře na znalostech učitele a povědomí o vývoji kreativity u jedinců do 19 let.

Text: Zdeněk Butula / překlad
Vloženo: 18. dubna 2022

Čtěte dál/

Ministerstvo kultury podpoří kreativní vzdělávání

Covid přinesl krizi, ale může také přinést finance na nastartování ekonomiky i důležitých celospolečenských výzev, a to díky Národnímu plánu obnovy. Dobrou zprávou je, že díky ministerstvu kultury se v plánu počítá i s dotacemi na kreativní vzdělávání. Stát stojí před důležitým krokem. Inovativní formy učení motivují žáky i učitele a vedou nás k rozvoji dovedností a hodnot pro 21. století.

Kreativní vzdělávání nám není fuk

Kreativita patří k nejžádanějším dovednostem na trhu práce, ve školách pomáhá inkluzi, zájmu dětí o vzdělávání a posiluje demokratický dialog. Postupy kreativního vzdělávání lze naplňovat i online, jak ukázal nedávný Festival umění a kreativity (FUK), jehož cílem bylo představit kreativní vzdělávání laické i odborné veřejnosti. Co nám FUK ukázal a jak se kreativnímu vzdělávání daří bojovat o svou pozici ve vzdělávacím systému?

Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení

„Jestliže jsou tu školy od toho, aby z kreativity udělaly něco normálního, pak se musí zamyslet nad kulturou, kterou se snaží vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas. Bill Lucas je britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.