Po letitých soudních sporech se tržnice v pražských Holešovicích vrátila do správy města. Do památkového a rozlohou unikátního areálu se chodilo hlavně nakupovat. Pražský magistrát má v plánu rozšířit funkce objektu a do sítě ulic a budov dostat kromě nákupu i živé akce, kreativce a rozmanité služby pro nejširší veřejnost. O vizích pro holešovický district jsme si povídali s kurátorem tržnice Michalem Tošovským.

Pražská tržnice slaví letos 125. výročí. Tento jedinečně dochovaný průmyslový areál (čtyřicet budov na rozloze 103 060 m²) sloužil jako jatka do konce 70. let minulého století. Roku 1983 byl včetně venkovního tržiště přeměněn v obchodní centrum. V současnosti je areál místem, kde se dá nakoupit opravdu leccos – od koberců přes kola, zeleninu, drogerii, domácí potřeby až po rohlíky. Kromě obchodů a služeb zde sídlí také divadlo Jatka78, hudební klub SaSaZu, komunitní a kreativní centrum H40, Trafo Gallery a další.

Pražský magistrát (MHMP) chce areál v horizontu dvaceti let revitalizovat. V srdci Prahy 7 by mělo vzniknout obchodní a kulturně-společenské centrum. V čem je tržnice výjimečná?

Pražská tržnice má jako památkově chráněný areál nejen historickou, ale také významnou urbanistickou hodnotu. Bez přehánění se díky své poloze, měřítku, charakteru a také očekávanému masivnímu rozvoji v okolí může stát živým srdcem celé čtvrti a místem, do nějž občas přirozeně zamíří většina Pražanů.

Dobrá zpráva je, že vedení města vnímá areál jako skrytý drahokam, pro který musí hledat smysluplné využití, odpovídající jeho významu a jedinečnému potenciálu. Příchod současné magistrátní koalice znamenal pro jeho rozvoj nový impuls. V uplynulém roce nechal MHMP zpracovat ekonomicko-provozní ověřovací studii pro fungování areálu (autorem je konsorcium konzultačních firem 4ct a JLL společně s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy) a na ni navazující architektonicko-urbanistickou studii od ateliéru CMC Architects.

Co konkrétně se v okolí areálu plánuje?

Měla by vzniknout dvě nová spojení s Karlínem: tramvajový a silniční most, který se připojí v blízkosti jihovýchodního cípu areálu, a pěší lávka, která povede přes ostrov Štvanice přímo naproti hlavnímu vstupu do areálu z nábřeží. V rámci rozvoje území Bubny–Zátory má v okolí Vltavské vzniknout dopravní terminál MHD, kde se bude potkávat tramvaj, metro a vlak, a postaví se zde bydlení pro cca dvacet tisíc lidí a obrovské množství kancelářských ploch. Holešovice se nevyhnutelně promění v budoucí alternativní centrum Prahy, podobně jako se to stalo Karlínu nebo Andělu.  

Areál se po mnoha letech vrátil do rukou pražského magistrátu. Městu se konečně podařilo vypovědět nevýhodnou nájemní smlouvu se společností Delta Center, která tržnici získala krátce po revoluci. Už nyní tedy město může konat potřebné kroky k revitalizaci?

Může. Soud vydal pravomocný rozsudek, proti kterému se sice společnost Delta Center odvolala, ale odvolání již nemá odkladný účinek. Je tedy vysoce nepravděpodobné, že by další instance určila, že je všechno obráceně. Po mnoha letech od vypovězení smlouvy tak již město konečně jedná jako plnohodnotný vlastník. Stále se ještě řeší poslední nájemce společnosti Delta – nevěstinec Showpark, který zabírá takřka celou halu 18. Problémem je, že nájemce odmítá respektovat výpověď a odmítá se dostavit k soudu, který by měl s ohledem na „velký“ rozsudek výpověď potvrdit.

Situace byla přitom donedávna velice nepřehledná. Od roku 2013 v tržnici panovalo jakési dvojvládí – na jedné straně Delta Center, na druhé straně magistrátem najatá správcovská společnost Solid, která se v areálu stará o údržbu nemovitostí, kanalizaci a sítě. Pronajímání obchodních prostor se odehrávalo bez jakékoli jasnější koncepce. S nadsázkou – kdo šel kolem, tak si tu místo pronajal. Nová studie pro tržnici má za cíl toto změnit.

Jakým způsobem?

Studií na téma tržnice vzniklo v minulosti už několik. Shodovaly se na tom, aby se zde dalo nakoupit, najíst se, aby zde byla kultura a různé služby. Nikdy ale nebyla zpracována detailnější koncepce a plán postupu. To se stalo až nyní. Hodnota současné ekonomicko-provozní ověřovací studie spočívá v tom, že doporučila vhodný mix aktivit a rozpracovala možné náplně až na úroveň jednotlivých objektů. Také doporučila kapacity pro jednotlivá využití. Zjednodušeně řečeno, aby například nebylo v areálu nadbytek restaurací nebo „prémiových“ nájemců, kteří by z tržnice vytlačili každodenní život. Důležitým výstupem studie je doporučení takových ekonomických podmínek, aby byl provoz areálu pro město finančně udržitelný. Nutné investice do zchátralých nemovitostí jsou zvažovány tak, aby se MHMP vrátily díky zvýšenému zájmu nájemců o zrenovované prostory.

Tržnice tedy bude i do budoucna spojovat jídlo, kulturu a obchody. Jak jste k nové koncepci dospěli?

Na prvním místě bylo politické zadání. To do budoucího řešení areálu přinesl náměstek primátora Pavel Vyhnánek, který má areál Pražské tržnice (a také Výstaviště) v gesci. Zmíněné využití doplnil o požadavek, aby byla tržnice areálem pro lidi různých věkových a příjmových skupin a současně aby plnila v lokalitě potřebné společenské funkce. Navíc s podmínkou, aby areál hospodařil neztrátově a město nemuselo dotovat jeho provoz.

Toto zadání bylo základem pro zpracování v úvodu zmíněných studií; v procesu přípravy se na nich pod taktovkou IPRu konzultačně podíleli současní nájemci a široký okruh přibližně padesáti odborníků z nejrůznějších odvětví, kteří postupně definovali udržitelnou a funkční náplň areálu. Důležitá je na jedné straně provázanost obou studií, na druhé ověření ekonomických parametrů. Ověřování počítalo s několika scénáři – od scénáře „necháváme všechno, jak je, a uvidíme, co se stane“ až ke scénáři „zkusíme z toho v rámci mantinelů získat ekonomicky maximum“. Ke spokojenosti všech zúčastněných se potvrdil předpoklad „zlaté střední cesty“, tzv. konvergentního scénáře, který neopomíjí veřejnou prospěšnost. Díky tomu máme v tržnici za úkol naplnit veřejný zájem nejen ve smyslu vytěžení ekonomického potenciálu areálu, ale také ve smyslu naplnění kulturních a komunitních funkcí. Jednoznačným cílem je nedopustit, aby se z tržnice stala část města jen pro majetné lidi.

Když si čtete v médiích titulky typu „Uděláme z tržnice centrum západního střihu“, neubráníte se pocitu, že se z tržnice, která je nyní dostupná všem, stane uzavřená, hipsterská záležitost.

Ano, tahle obava se přirozeně objevuje. Nicméně město skutečně chce areál pro všechny skupiny obyvatel, ne jen pro jednu vybranou. „Tržnice dostupná všem“ je závazek obsažený v zadání i výstupech studií, které mají nalinkovat rozvoj areálu na dlouho dopředu. Stačí jej dodržet.

Hodnota a význam okolní čtvrti nicméně díky očekávanému rozvoji v následujících letech jistě vzroste. S tím, jak bude přibývat akcí a služeb, budou do areálu přicházet stále noví návštěvníci. V mnoha případech takoví, kteří mají zkušenosti s podobnými areály v jiných evropských městech a dokážou ocenit jejich ohromný potenciál. Je proto otázka, nakolik je „hipsterizace“ místa zvratitelný proces. Uzavřenost ale tržnici určitě nehrozí.

Pojďme si tedy říci podrobněji, co obsahuje konvergentní scénář.

Stručně řečeno, konvergentní scénář představuje ekonomicky, urbanisticky, sociálně i památkově ohleduplné řešení. Potvrzuje předpoklad, že není možné nechat tržnici ve stavu, v jakém se nyní nachází, ani ji na pět let zavřít a z gruntu ji celou opravit. I když je tu specifická atmosféra a chodí sem různé typy lidí a leckdo by si přál uchovat půvab tohoto mizejícího světa, nicnedělání by mělo za následek postupnou degradaci budov a obrovské náklady na jejich renovaci. Opačný přístup by zas znamenal, že se tržnice nadlouho promění v město duchů. Postupně plánované opravy v tomto scénáři slouží i jako prostředek pro vytvoření nové identity místa při zachování jeho historického kontextu.

Výhodou je, že tržnice je obrovský areál s různě velkými objekty, a proto může MHMP zvolit rozmanitou dramaturgii. Na některých místech může vydělávat, aby se jinde mohly odehrávat i věci, které si na sebe samy těžko vydělají. Toho, aby byla zachována nabídka služeb a obchodu pro různé publikum, se dá dosáhnout například vhodnými nájemními podmínkami. Takže tu kromě typicky komerčních aktivit najdou místo i aktivity, které může město podporovat nižším nájmem.

Takže tu budou jak drahé, tak levné prostory k pronájmu?

Ano, s tím se počítá. Studie pracují s tím, že se nelze bránit turistické atraktivitě – potenciál tržnice je tak veliký, že se jednou stane zásadním bodem na mapě míst, která jako turista v Praze nemůžete minout. Ale primárně má areál sloužit každodennímu životu Pražanů, což je cílem nájemní politiky. Tržnice by v jistém smyslu měla být i prezentací toho, co v Česku vzniká. Chceme, aby zde sídlili mladí designéři, kreativci, lokální značky a další aktéři ze sféry kulturních a kreativních průmyslů (KKP).  Ostatně v současnosti se do této sféry posouvá i gastronomie, která zde bude mít také významnou úlohu.

Už teď, zhruba po půl roce, můžeme sledovat proměny v areálu. Z ulic zmizeli trhovci, stále častěji se tu konají různé food markety a jiné živé venkovní akce, které na čas přerušila koronakrize. V jakém stavu jsou objekty?  

Areál je stavebně a projekčně zatím na svou proměnu kriticky nepřipravený. V podstatě se tu nenajde objekt, který by si nezasloužil zásadní investici a rekonstrukci. Paralelně s opravou budov je ale třeba řešit také nákladnou revitalizaci sítí, protože nejsou v dobrém stavu a nemají dostatečnou kapacitu. Vše je navíc třeba plánovat v těsné spolupráci s orgány památkové péče.

Před rokem jsem dělala rozhovor s nájemci haly 40, ve které sídlí komunitní centrum H40. Oni si rekonstrukci financovali sami.

Hala 40 je specifický případ, kdy si nájemce asi před čtyřmi roky pronajal objekt se závazkem rekonstrukce, na niž získal finance z evropských dotačních programů. Investorem je tak de facto hlavní město jako administrátor dotací. To by se ale nemělo do budoucna opakovat, MHMP si chce podržet roli jediného investora, který kontroluje rozvoj areálu. Je nicméně příjemné, že letos díky tomu už došlo k jedné výrazné, viditelné změně – v červnu bylo uvedeno do provozu centrum H40 .

Co bude následovat?

V první fázi se naplní neobsazené objekty. Těch je v areálu zhruba 20 % a jsou dlouhodobě volné kvůli velmi špatnému stavu. Všechny tedy musí nejdříve projít opravami. Nejblíž celkové rekonstrukci je velká výstavní budova bývalé jateční burzy, která je u vstupu z nábřeží. Vznikne zde velká masná a pivní lidová restaurace. Chceme tím tak trochu „uctít“ původní funkci areálu jako jatek. Pokud vše dobře půjde, mohla by se otevřít v roce 2022. To bude první velká věc.

A na prostranství před budovou bude stát veganský food truck, který tam nyní stává. Aby se najedli i býložravci.

Ano, to je zajímavé téma, na které jsme už narazili. Jak skloubit jateční minulost, která vychází z gastronomie opřené o velkou konzumaci masa, se současným přístupem ke stravování a produkci potravin. Uvidíme. Gastronomii se má věnovat celá severojižní osa od vchodu z nábřeží a tvořit živé srdce areálu. Zachová se celoroční zeleninové tržiště v hale 22, v jedné ze sousedních hal by měl vzniknout taktéž celoroční street food market, druhá by měla být do budoucna věnovaná výrobní fázi potravin. Její součástí budou sdílené kuchyně a gastrotechnologické provozy, jako třeba pražírna kávy či pekárna. Chceme, aby se zde vařilo alespoň částečně ze surovin dostupných „přes ulici“ v hale 22.

To jsou výhledy do vzdálenější budoucnosti. V bližším horizontu by se měly oživit další objekty u vchodu do areálu (haly 24 a 35). Domy jsou v relativně dobrém stavu, ale interiéry připomínají staveniště. Zdráhám se říkat termíny, věci jsou vždy složitější, ale do konce roku bychom se snad mohli dostat k tomu, že nabídneme k pronájmu první prostory.

Komu prostory nabídnete?

Mezi budovami u vstupu z nábřeží je prostor, který nejvíce připomíná běžnou městskou ulici. Proto by zde měl vzniknout živý parter s různorodým využitím – několik barů a menších obchodů, kanceláře, showroomy, startovací studia a prostory pro kreativce.

Jistě se dá očekávat, že o pronájem v tržnici bude velký zájem. Vy jste jako kurátor areálu zodpovědný za skladbu nájemců. Jak bude probíhat výběrové řízení?

Na jednotky určené k pronajmutí budou vypisovány záměry s popsaným účelem využití a kritérii výběru. Ta zohlední kreativitu a iniciativu nájemců, jejich schopnost pozitivně přispět identitě areálu, přitáhnout svou aktivitou zájem a nové návštěvníky. V odůvodněných případech může dostat přednost dramaturgický přínos před nabízeným nájemným.

Specifické postavení pak budou mít městem preferovaná, veřejně prospěšná využití. Do areálu se například má v budoucnu přestěhovat služebna městské policie z Argentinské ulice, máme několik zájemců z řad různých sociálních služeb, nějaký prostor by mělo dostat město k experimentování a vyvíjení nových typů městských služeb. Na to žádný jasný návod neexistuje, podobná využití bude třeba posuzovat případ od případu.

Obsazení objektů je zatím hudba budoucnosti. Dočasně oživujete veřejný prostor areálu různými živými akcemi (trhy, výstavy, prodejní festivaly a podobně).

Ano, uvnitř budov máme zatím jen omezené možnosti. Oživení venkovních prostor by ale nemělo být jen dočasné – široká veřejná prostranství, navíc bez automobilové zátěže, jsou jednou z velkých hodnot areálu, kterou budeme jistě hojně využívat i v budoucnu. Od poloviny srpna máme nastavený program tak, aby se každý víkend ve venkovních prostorách něco dělo – čeká nás několik food a gastronomických festivalů, sezónní akce jako například vinobraní, designové trhy a podobně.

Původně jsme na letošek měli naplánované celoroční oslavy výročí 125 let od uvedení areálu do provozu. Z nachystaného programu jsme „před covidem“ stihli jen spolupráci se Signalem a Trafo Gallery. Těžiště oslav se (doufejme) přesune na podzim – chystáme spolupráci s divadly Pomezí a Jatka78, v říjnu zakotví v tržnici Divadlo bratří Formanů. Před pár týdny odstartovalo ve třech halách bienále Ve věci umění, na podzim se chystá pravidelná výstavní akce Máme otevřeno a ohlédnutí za výtvarnou výstavou Forum 88. Moc se o ní neví, je to trochu detektivní práce – ale v roce 1988 se na ní v hale 11 sešla řada významných jmen, namátkou třeba Kurt Gebauer nebo Jiří Sopko. Chceme ukázat, že kultura do areálu patří, že kolonizace kulturou zde probíhala i v minulosti.

S ohledem na plánovanou dobu revitalizace areálu máte práci na celý život.

Práce tu je opravdu hodně a na hodně dlouho, studie počítají s etapizací oprav rozloženou do následujících dvaceti let. Pražská tržnice je svou polohou ve městě, svým charakterem a historickou hodnotou skutečně unikátní příležitost, která může pomoct Praze vydobýt si pozornost mezi ostatními evropskými městy. Zásadní je, aby byla takto vnímána i budoucími politickými reprezentacemi na magistrátu a aby vzaly novou koncepci pro tržnici za svou. Věřím, že díky oběma novým studiím, které představují sofistikovaný plán budoucího rozvoje, se to podaří.

Kde v zahraničí jste se inspirovali? V kterých evropských městech jsou podobně fungující objekty ve veřejné správě?

Součástí přípravy studií byly konzultace s odborníky, kteří mají zkušenost s tvorbou a provozem podobných areálů – s Juanem Carlosem Bellosem z Future Places, profesorem Stevem Daviesem z Place Solutions Group a s Madsem Uldallem, správcem kodaňského „meatpacking districtu“. Autoři studie zpracovali rešerše k podobným areálům ve veřejném vlastnictví a s historickou hodnotou. Je zde například madridské Matadero, původní objekt městských jatek, kde je důraz kladen na kulturu, ovšem bez ambice ekonomické návratnosti. Nebo Kødbyen v Kodani, který se v mnoha ohledech tržnici velmi podobá, ale stále v menší míře slouží své původní náplni. Jako vzor je také často zmiňován londýnský Borough Market. Zdrojů inspirace je mnoho, je důležité se dívat a umět převzít ze zahraničí, co funguje. Na druhou stranu ale nelze jen zkopírovat nějaký zajetý model. Češi nejsou Dánové a každý areál má specifické okolní prostředí a podmínky. Pražská tržnice a její vzory si mohou být v lecčems podobné – ale to, co tvoří jejich ducha, je zdůraznění jejich jedinečnosti.

Odkaz: Pražská tržnice

Více k tématu/