Rakouská strategie kreativních odvětví

Rakouská strategie (2016) se věnuje výhradně kreativním odvětvím, hodnotí jejich dosavadní rozvoj a přínos v kontextu širší ekonomiky, určuje vizi pro rok 2025. Dokument vznikl pod vedením ministerstva pro vědu, výzkum a hospodářství ve spolupráci s předními organizacemi a řadou zástupců z regionů. Rakousko se rozhodlo v letech 2016‒2020 investovat do tohoto sektoru 40 milionů eur.

Růst kreativních odvětví v rakouské ekonomice

Kreativní odvětví jsou v dokumentu vymezena těmito oblastmi: architektura, nakladatelství, design, reklama, filmový a hudební průmysl, rádio a televize, software a hry, trh pro scénická umění. Řadí se sem komerční subjekty, které operují v tvorbě, produkci a distribuci kulturních a kreativních produktů a služeb. Kreativní odvětví hrají v rakouské ekonomice klíčovou roli a jsou považována vza hybnou sílu z hlediska růstu a inovací. Z přiložených tabulek vyčteme, jak si stojí jednotlivá kreativní odvětví (1), a následně zjistíme, jak se tato čísla podílí na celkové ekonomice (2). Z doplňujícího komentáře vyplývá, že více než jeden z deseti podniků v Rakousku spadá do kategorie kreativních odvětví
(41 900 subjektů) a jejich počet se v posledních letech navýšil dvakrát rychleji než v celkové ekonomice. Počet pracujících osob v kreativních odvětvích (KO) se oproti předchozím letům zvýšil o 9 %, což je o 5 % více než v celkové ekonomice. V rakouských kreativních průmyslech
působí 4,5 % všech pracujících osob (asi 150 000), z nichž téměř třetina je samostatně výdělečně činná.

Druhá tabulka ukazuje vývoj procentuálního podílu KO v celkové ekonomice (srovnává roky 2010 a 2013). Hrubá přidaná hodnota (HPH) kreativních průmyslů v roce 2013 (8,660 milionů eur) odpovídá 4 % HPH celkové ekonomiky. HPH kreativních průmyslů se tedy zvýšila o téměř
25 %, zatímco celková ekonomika měla nárůst pouze 8 %. Kreativní průmysly vytváří obrat 21,360 milionů eur, což se rovná 2,8 % obratu v celkové ekonomice. Dokázaly tedy zvýšit obrat o 14 %, což je o 2 % více než podíl dosažený v celkové ekonomice.

Podle SWOT analýzy celkové ekonomiky mohou KO podpořit slabé stránky ekonomiky mimo jiné v případě nezaměstnanosti či nízkého hospodářského růstu, mohou eliminovat hrozby v případě stárnutí společnosti pomocí vývoje nových, věkově vstřícných řešení (v oblasti služeb skrze aplikace a podobně). KO jsou podle strategie důležitá také v oblasti řešení lokálních dopadů globálních událostí. Jmenujme změnu klimatu, která může ohrozit cestovní ruch a zemědělství, nebo migrační krizi. I v těchto případech mohou KO díky svým specifickým dovednostem přinést řešení, která povedou k šetrnějšímu přístupu k životnímu prostředí (bez újmy na efektivitě) nebo úspěšné integraci migrantů na trh práce prostřednictvím sociálních inovací.

„Kreativita rozhodne o soubojích zítřka. Avšak již dnes každý tvůrčí podnik inovuje ostatní ekonomická odvětví. Naším cílem je rozvinout průkopnickou roli kreativních odvětví pomocí této nové strategie a pozitivním vývojem stimulovat také ostatní odvětví.“

Dr. Harald Mahrer, ministr pro vědu, výzkum a hospodářství

Tabulka 1: Výkon kreativních odvětví (data z roku 2013)

Subjekty Pracovníci Zaměstnanci Obrat v mil. eur HPH v mil. eur
Architektura 5,850 17,480 9,960 1,740 930
Knižní nakladatelství 4,010 22,910 19,070 3,910 1,250
Design 1,920 3,400 1,420 240 110
Reklama 9,030 26,800 17,840 4,410 1,210
Filmový průmysl 3,970 10,720 6,850 1,040 490
Hudební průmysl 1,240 3,120 1,850 420 140
Rozhlas a TV 80 4,830 4.770 1,320 480
Software a hry 7,320 36,900 29,840 5,810 2,720
Trh pro scénická umění 8,580 23,510 14,680 2,470 1,330
Celkem 41,900 149,670 106,280 21,360 8,660


Tabulka 2: Růst kreativních odvětví (data z roku 2013)

2013 Podíl na ekonomice Nárůst od roku 2010
Subjekty 41,900 10,8 % 2 %
Pracovní místa 149,670 4,5 % 8,8 %
Zaměstnanci 106,280 3,6 % 9,3 %
Obrat v mil. eur 21,360 2,8 % 14,2 %
HPH v mil. eur 8,660 4,0 % 21,3 %

Vize a směr podpory

Vize pro rok 2025 vidí kreativní odvětví jako prosperující a uznávaný sektor těšící se uznání. Kreativní subjekty budou úzce propojeny s podniky z ostatních sektorů a mladé tvůrčí talenty budou včas rozpoznány a dále podporovány. Ideální podmínky učiní z Rakouska jedno z nejlepších míst pro kreativní podnikání v Evropě a kreativní průmysly na oplátku výrazně posílí mezinárodní image Rakouska jako země inovací.

Základní kroky, které povedou k těmto cílům, jsou v rámci strategie sjednoceny pod třemi tzv. pilíři. První pilíř ‒ POSÍLENÍ (Empowerment) ‒ se zaměřuje na podporu konkurenceschopnosti KO, druhý pilíř ‒ TRANSFORMACE (Transformation) ‒ chce využít transformačního účinku KO na ostatní sektory hospodářství, veřejné správy a společnost. Třetí pilíř ‒ INOVACE (Innovation) ‒ nahlíží na celkový inovační systém a hledá způsoby, jak jej posílit skrze inovaci v rámci KO.

1/ Posílení konkurenceschopnosti kreativních odvětví

První pilíř se zaměřuje na posílení a rozvoj kreativních podniků v několika oblastech:

  • Podpora kreativních podnikatelských dovedností
    Kreativní firmy se mohou pochlubit řadou specifických dovedností, ne vždy se jim však podaří jednoduše najít společnou řeč se svými klienty z ostatních sektorů. Tato překážka může být vyřešena například zintenzivněním vzdělávání v podobě odborných školení kreativních podnikatelů nebo také poskytnutím speciálních příruček pro kreativní podnikatele a podobně.
  • Zlepšení administrativních podmínek
    Velké množství nařízení, předpisů a byrokracie představuje zátěž pro kreativní podnikatele, především pak pro malé podniky, které jsou tím v konkurenční soutěži znevýhodňovány. Takové podniky je možno podpořit nejrůznějšími úlevami ve finanční a byrokratické sféře.
  • Péče o mladé kreativní talenty
    Právě nejmladší kreativní naděje udržují kreativní sektor dynamický a schopný trvalé sebeobnovy. Proto je třeba se o tyto talenty starat a umožňovat jejich rozvoj. Nejprve je však třeba je lokalizovat – najdeme je také mimo tradiční vzdělávací instituce, v komunitách, spolcích či start-upech. Objevené talenty pak podpoříme například skrze pomoc se zakládáním vlastních podniků a zjednodušením byrokracie.
  • Podpora internacionalizace kreativních podniků
    Mezinárodní trhy jsou pro kreativní průmysly velmi důležité z důvodu omezeného rakouského trhu. Téměř 15 % obratu v rakouských KO je v současné době generováno v zahraničí, přičemž globalizace a digitalizace zvyšuje celosvětovou konkurenci. Za účelem dalšího zvýšení vývozní síly KO je klíčové upevnit jejich pozici na mezinárodních trzích a konstantně budovat jejich pověst s pomocí zájmových skupin v rámci EU.

2/ Transformace společnosti a hospodářství prostřednictvím kreativních odvětví

Druhý pilíř se zaměřuje na podporu spolupráce a přesahů mezi KO a dalšími sektory.

  • Komunikace a vizualizace transformačního potenciálu kreativních odvětví
    Kreativní průmysly stále nejsou dostatečně silně vnímány jako hnací síla pozitivních změn, ačkoli by si to díky svým výsledkům zasloužil. Cílem je zvýšit povědomí o transformačním potenciálu KO v celé ekonomice a společnosti. Toho bude dosaženo zejména skrze zviditelnění transformační síly kreativních průmyslů na národní i mezinárodní úrovni a budování povědomí o kreativních průmyslech ve společnosti již od útlého věku.
  • Navýšení pobídek za účelem mezioborové spolupráce
    Pobídky povedou k vytváření nových partnerství a vztahů napříč odvětvími a disciplínami.

3/ Inovace vyrůstající z kreativních odvětví

Inovativní síla KO je klíčová pro to, aby společnost a ekonomika dokázaly překonávat zásadní změny a využít je ke svému prospěchu. Velice důležitým nástrojem je využívání komplexních inovačních koncepcí, které zahrnují také netechnologické inovace. To platí nejen pro ekonomiku, ale také pro veřejnou správu. Podpora inovací specificky vyžaduje podpůrné programy pro zásadní povzbuzení poptávky po inovacích vzešlých z KO a jejich implementaci. KO jsou ale sama nucena inovovat své procesy a přicházet s novými metodami na základě poptávky po inovacích, které vycházejí z požadavků jejich klientů a zákazníků. Jenom tak budou schopna přispět svým know-how v inovačních partnerstvích a společně vytvářených procesech a tím pádem přispívat k tvorbě dalších inovací na straně jejich klientů.

Mapa kreativních průmyslů v Rakousku, zdroj: https://www.kreativwirtschaft.at/

Potřeba monitorovat a vyhodnocovat

Jelikož je úspěch strategie závislý na realizaci konkrétních opatření, je nezbytné, aby odborná komise kreativních odvětví každoročně proces monitorovala a zároveň fungovala jako poradní orgán. Ministerstvo pro vědu, výzkum a hospodářství každý rok poskytuje 8 milionů eur na podporu inovací v kreativních odvětvích a zároveň plánuje investovat 40 milionů eur do působení kreativních průmyslů jako hnací síly inovací a transformace (2016‒2020). Na závěr citujeme vzkaz pro tvůrčí talenty.

„Status průkopníků není vždy snadný, protože jejich činnost často způsobuje zmatek a někdy dokonce odpor. Jsem hluboce vděčný kreativním odvětvím za to, že převzala tuto důležitou průkopnickou roli, která má sílu měnit zaběhlé pořádky. Svojí motivací a vášní přispívají kreativní talenty k tomu, aby se Rakousko stalo lepším, modernějším a humánnějším místem.“

Dr. Harald Mahrer, ministr pro vědu, výzkum a hospodářství


Zdroj: Creative Industry Strategy for Austria, Federal Ministry of Science, Research and Economy (2016), dostupné online
Odkazy: Kreativwirtschaft Austria (Agentura na podporu KO); Ministerstvo pro vědu, výzkum a hospodářství;

Text: Tereza Macháčková

Dále ze zahraničí /

Kreativní přesahy: příručka pro města

Průvodce The Smart Guide to Creative Spill-overs, určený pro představitele měst a zaměstnance městské správy, si klade za cíl stručně osvětlit koncept tzv. kreativního spill-overu neboli kreativního přesahu a ukázat, jak mohou města z tohoto fenoménu těžit. Zdůrazňuje roli měst v podněcování mezioborových aktivit a na několika stručných příkladech ukazuje, jak kreativní přesahy fungují v praxi. Zároveň zde každý zájemce nalezne způsoby, jak může přesahy sám v rámci městského úřadu podpořit.