Síť tvůrčích center pomůže k přeměně Ústeckého kraje

„Kreativitu nelze vyčerpat. Čím víc ji používáte, tím víc jí máte.“ Pod tímto heslem nyní prezentuje Ústecký kraj proměnu svého regionu kreativitou. Vzniká zde síť tvůrčích center, která poskytnou zázemí a poradenství podnikatelům v tvůrčích odvětvích a propojí rozvoj regionu s místními talenty. Pojďme se blíže seznámit s tím, jak může tvořivost místních lidí přispět k obnově bývalého uhelného kraje.

Zástupci nově vznikající regionální sítě se koncem června poprvé sešli v ústeckém Veřejném sále Hraničář
Zástupci nově vznikající regionální sítě se koncem června poprvé sešli v ústeckém Veřejném sále Hraničář

Začátkem tohoto roku vyzval Jiří Řehák, náměstek hejtmana pro kulturu, památky a cestovní ruch Ústeckého kraje, místní kulturní aktéry, aby se zapojili do přeměny bývalého uhelného regionu. Otevřenost vedení kraje vůči místní kreativně-kulturní scéně a podpora agentury CzechInvest vedla k ambicióznímu plánování obnovy severozápadu Čech. Po vzoru Ostravy a saské sítě Kreatives Sachsen se tak Ústecký kraj vydal na cestu zhodnocení kreativního potenciálu místních jednotlivců, firem i organizací, s jejichž pomocí se má do budoucna zásadně proměnit image bývalé průmyslové zóny. „Na Ostravsku a v dalších bývalých průmyslových lokalitách v Evropě se jasně ukázalo, že kreativita má sílu měnit místa k lepšímu. Byla by škoda toho potenciálu v našem kraji nevyužít,“ uvedl Řehák. Proměna regionu se má spustit s podporou evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Po úvodním dotazníkovém šetření mezi subjekty z KKO (z nezisku i byznysu) nyní probíhají přípravy na dotační výzvy, které budou vyhlášeny v polovině příštího roku. „Cílem je zvýšit atraktivitu kraje, zpomalit odliv mozků a zvýšit zaměstnanost v kulturních a kreativních odvětvích od rukodělných řemesel po herní a filmová studia,“ uvádí se v tiskové zprávě z 28. června, kterou vydala nově se formující síť klíčových aktérů obnovy pod hlavičkou vedení kraje. Ti se poslední červnové pondělí sešli, aby si ujasnili, jak bude celý proces probíhat.

Kreativní centrum

Zástupci sítě, která nově komunikuje na doméně kreativni.uk, se tedy v červnu poprvé sešli v ústeckém Veřejném sále Hraničář, aby dohodli podrobnosti fungování vznikající tvůrčí sítě. Kromě náměstka hejtmana Jiřího Řeháka se setkání zúčastnila zástupkyně Inovačního centra ÚK, ústecké pobočky CzechInvest, zástupci místní Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), kreativci z celého kraje a zástupci ministerstva kultury.

„Čeká nás teď rok poctivých příprav a plánovacích setkání napříč celým krajem, abychom přesně zmapovali potřeby tvůrčího sektoru a určili náplň práce kreativních spotů od Varnsdorfu po Kadaň a Louny. Budeme se inspirovat v zahraničí, neboť podpora podnikání v tvůrčích odvětvích a kultuře je základem proměny severu Anglie, Porúří nebo uhelného východu Francie,“ řekl Aleš Loziak, ředitel Hraničáře.

Cílem projektu obnovy kraje je zmapovat místní situaci v KKO, aby do budoucna na míru určitým městům vznikly takzvané kreativní spoty neboli centra, která budou fungovat jako jakási spádová místa, network pro místní kreativce, kulturní aktéry a zájemce o spolupráci v KKO. „Když například někdo bude poptávat práci kreativců, bude vědět, kam se má obrátit. V centru se mohou scházet různé subjekty, kreativci se tam mohou vzdělávat, diskutovat a řešit konkrétní problémy daného místa a celkově propojovat byznys s kreativitou a rozvojem měst a obcí. V tomhle jsme se hodně inspirovali saskou sítí Kreatives Sachsen, která nedaleko od nás takto funguje. Dělali si analýzu, ze které vyplynulo, že HDP v regionu je dokonce vyšší v KKO než v místním automobilovém průmyslu,“ popisuje Mirek Koranda, jeden z organizátorů sítě. K podobnému úspěchu by rád dospěl i Ústecký kraj (ÚK). Jeho zástupcům rozhodně nechybí sebevědomí a víra v moc a kvalitu lokálních KKO. Zajímavostí je, že kreativní spoty nebudou jeden jako druhý. Ale naopak by měl být každý svým způsobem jiný, zaměřen na určitou oblast či téma. Jak nám sdělil Mirek Koranda, například v Chomutově se uvažuje o spotu zaměřeném na umělou inteligenci, v Mostě na divadlo, v Ústí na audiovizi apod. Vše by mělo vycházet ze zájmu místních aktérů, neboť každé město má svá vlastní specifika.

„Jak uvádíme na webu kreativni.uk, kreativitu nelze vyčerpat. Čím více ji používáte, tím více jí máte. Byla by chyba tenhle jedinečný zdroj nezapojit do přeměny strukturálně postižených krajů,“ zhodnotila projekt  obnovy Lucie Podrápská z Inovačního centra Ústeckého kraje.

Nová síť pro obnovu Ústeckého kraje komunikuje na doméně kreativni.uk
Nová síť pro obnovu Ústeckého kraje komunikuje na doméně kreativni.uk

Kdo je v síti?

Součástí tvůrčí sítě jsou kromě ústeckého Hraničáře, který síť zaštiťuje, zatím například teplický prostor Zahálka, chomutovské spolky Kuprospěchu, Obnaženi a Ženský spolek, spolek Zažít Roudnici jinak, Kinoklub Ostrov Litoměřice, kasárna St. Lucia Most, spolek Karschův dům v Kadani, mostecký Divadelní klub Školka, MY Litvínov z. s., děčínský Husův sbor, Místní akční skupina Český sever z Varnsdorfu, Spolek přátel žatecké synagogy, Dokrajin, z. s. nebo lounský vydavatel Vladimír Drápal, Veřejná kulturní iniciativa Most a Filmová kancelář Ústeckého kraje. Z UJEP se na přípravách podílí fakulta umění a designu a filozofická a sociálně ekonomická fakulta. A další aktéři mohou průběžně přibývat. Zájemci se na zmíněných webových stránkách mohou  také hlásit sami.

„Nevytváříme žádný umělý eurodotační projekt, ale vycházíme z potenciálu místních kulturních spolků, kreativních firem a tvůrčích talentů. Kulturní a kreativní odvětví už dlouhá léta pozitivně proměňují image průmyslových regionů v Evropě, a pokud jde o HDP, tak mají přinejmenším stejný ekonomický přínos jako tradiční průmysl. Pokud chceme v kraji udržet mladé lidi, je třeba dát jim příležitost k seberealizaci. Všichni mluví o nutnosti investic do lidí namísto do betonu a tohle je přesně ten případ, kdy se počáteční podpora do aktivit místních talentů může kraji mnohonásobně vrátit,“ vysvětli Jiří Řehák.

Jak na to?

Účastníci sítě nyní mají jasno v tom, že mapování se odehraje formou mnoha paralelních setkání s účastníky KKO v kraji. Aktuálně se formuje projektový tým, který promýšlí metodiku takových setkání a plánování. Inspirací je jim metodika Kreaton, kterou si pro podobné potřeby vyvinuli v Ostravě. Je odvozena od formátu tzv. hackathonu, jehož cílem je v omezeném čase sladit x účastníků a dospět k nějakému konkrétnímu řešení tématu. Kreaton tedy funguje jako nástroj k efektivní facilitaci podobných setkání a aktéři ústecké sítě jsou v čilém kontaktu s ostravskou scénou a sbírají zkušenosti.

Na mapování skrze setkávání s aktéry z KKO by pak v polovině příštího roku měly navázat výzvy na vznik příslušných kreativních center, jejichž rozjezd bude hrazen z výše zmíněných evropských peněz. V nejbližší době se chystá další setkání v Chomutově, kde se zástupci sítě budou již konkrétně bavit o tom, jak lokalizovaná setkání uskutečnit, aby se zapojilo co nejvíce místních aktérů.

Kromě náměstka hejtmana Jiřího Řeháka se červnové akce zúčastnila zástupkyně Inovačního centra ÚK, zástupci UJEP, kreativci z celého kraje a zástupci ministerstva kultury
Kromě náměstka hejtmana Jiřího Řeháka se červnové akce zúčastnila zástupkyně Inovačního centra ÚK, zástupci UJEP, kreativci z celého kraje a zástupci ministerstva kultury

Ve správný čas na správném místě

Ústecký kraj je tak dalším regionem, který u nás cílí na označení „kreativní“.  Děje se tak v době, kdy ministerstvo kultury zřídilo nové oddělení pro KKO a kdy by měla vejít v platnost první národní strategie rozvoje KKO. Severozápadní projekt tedy rámuje fakt, že se vše krásně sešlo ve správný čas na správném místě. Potřeba obnovit postižený kraj, evropské dotace, síla kreativců a pozitivní naladění politického vedení kraje by mohly vést k příkladnému restartu lokality kreativitou. S napětím budeme sledovat, co se bude dít.

Text: Kateřina Přidalová / Kreativní Česko
Vloženo: 5. července 2021

Foto: kreativni.uk

Čtěte dál/

I do uměleckého světa patří byznys

„Nestačí dělat kvalitní program, musíme ho taky z něčeho zaplatit,“ myslí si Aleš Loziak, který v Ústí nad Labem zastupuje Veřejný sál Hraničář. Tato nezávislá kulturní instituce funguje již čtvrtým rokem v budově bývalého kina. Propojuje současné umění s kulturou a každodenním životem a nabízí pestrý program pro různé cílové skupiny. S Alešem Loziakem jsme si povídali o tom, jak nápad zachránit opuštěné kino vznikl, jak fungují a co je cílem jejich aktivit.

O spolupráci, regionech a kulturní politice

Kultura u nás se dávno neděje jen ve vyhlášených centrech. Jak se prosazuje potenciál kultury pro rozvoj regionů a odlehlých měst? Jak budovat identitu místa, co kulturním organizacím přináší síťování a jak účinná nebo zrádná mohou být ekonomická měření dopadů kultury?

Kulturní plánování aneb Kultura jako způsob života

Nordic Urban Lab 2018 byla série akcí věnovaných tématu kulturního plánování, resp. uplatnění kulturní perspektivy při strategickém plánování měst. Přinášíme reportáž z jarního setkání, které se věnovalo politickému rozměru kultury, statusu kultury jako veřejné služby, spoluzodpovědnosti kulturních pracovníků za socio-politické dění a řešení jeho nepříznivých aspektů či vlivu kultury na kvalitu života ve městech. Jak chceme žít v našich městech v budoucnu?