Kreativní vzdělávání skrze umění podle Walesu
Přinášíme inspiraci k implementaci kreativního učení do kurikala. Podkladem je program Kreativní vzdělávání skrze umění (Creative Learning through the Arts), který probíhal ve Walesu v letech 2015 až 2020 a zapojit na 83 % všech místních zřizovaných škol. Text je překladem resumé, které je součástí oficiální evaluace programu. Vychází z pěti průběžných hodnocení projektu, přináší shrnutí výstupů, dopadů i návazných doporučení. Článek je pozvánkou na program FUKu 22.4., kdy v DOXu vystoupí zástupce velšské vlády a Arts Council of Wales, lídři tohoto programu.
Kultura po Covidu pohledem místních samospráv
Jaké změny lze v post-covidové době a čase krizí zaznamenat v kultuře? A jak na ně reaguje veřejná správa? V rámci bilaterálního projektu Post Covid Adaptation Models in Culture realizoval Institut umění - Divadelní ústav dotazníkové šetření cílené na správce rozpočtů pro podporu kultury na úrovni krajů a větších měst. V článku přinášíme shrnutí průzkumu, který zachytil mj. reflexi vývoje rozpočtu na kulturu, grantové politiky, návštěvnosti, názor na Národní plán obnovy. Zaznamenal ale i to, že na straně úřadu je nyní deklarován zájem o efektivnější nastavení podpory, evaluaci a především spolupráci, a to jak místní, tak celostátní.
Kreativní centrum Brno a nová dotace pro kreativce
Kreativní Brno změnilo webové stránky, na kterých uvádí informace o místním dopadu kreativního sektoru, nabízených dotacích a podporovaných akcích. Během podzimu se ale také pohnulo s prací na přípravách kreativního centra, které má sídlit v bývalé káznici na Cejlu. Novinky shrnuli zástupci města na podzimní akci Káznice 250, která připomněla výročí této historické budovy.
Musíme být vidět a být aktivní
Brno kulturní je spolek, který se již deset let věnuje činnostem pro lepší kulturní politiku města. Díky svým aktivitám a dlouholetému fungování je jedinečnou organizací svého druhu. Aktivně sleduje rozdělování veřejných financí v kultuře a naplňování strategických cílů města, předkládá návrhy konkrétních systémových opatření a usiluje o propojení odborné veřejnosti a představitelů všech oblastí kultury a umění působících v Brně. Rozhovor proběhl s Pavlou Lukešovou, jednou ze zakládajících členek.
Pardubice nakročily ke kultuře pro všechny
Kulturní akce a organizace mají v době pandemie povinnou pauzu. V Pardubicích budou ale po jejich opětovném otevření o něco přístupnější. Město přišlo s koncepcí, jejímž cílem je zpřístupnit kulturní a kulturně-volnočasové aktivity zdravotně či sociálně znevýhodněným. Některá opatření jsou zaměřena na lepší informovanost, jiná na rozšíření nabídky či bezbariérovost budov. K memorandu o spolupráci při naplňování koncepce se připojil i Pardubický kraj a jedenáct příspěvkových organizací.
OECD popsala kulturní šok i jak z něho ven
V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách.
Královéhradecký kraj tvoří strategii
Nejen města, ale i kraje mají vliv na formování a stav kulturního zázemí, péči o kulturní dědictví, dostupnost kulturního obsahu či rozvoj kreativního potenciálu. Mluvili jsme s vedoucí odboru kultury Kateřinou Churtajevou z Královéhradeckého kraje, kde se participativně tvoří strategie na roky 2021–2027. Ta už před samotným dokončením přináší pozitivní příklady.
Masový turismus je rakovina
Poslední díl seriálu Hrdinové kulturních a kreativních průmyslů je trochu netradiční. S novinářem, režisérem, moderátorem a dokumentaristou Jankem Rubešem jsme si povídali v tichých dobách doznívající karantény uprostřed opuštěné Malé Strany o masovém turismu, vizuálním smogu, prvních reklamách, dřevních časech českých virálních internetových videí nebo spolupráci s CzechTourismem, při které se potkal s naším fotografem Jiřím Dužárem. Společné mají minimálně jedno – snahu odhalit možnosti udržitelného a autentického turismu.
Živá setkání nelze nijak nahradit
Festivalová sezona nebyla ještě nikdy tak divoká jako letos. Světová pandemie změnila všechno. Kulturní průmysly se přesunuly do našich obýváků a akce, na kterých se setkávaly tisícovky nadšených hudebních fanoušků, pokorně přesunuly program na rok 2021. S ředitelkou a zakladatelkou jednoho z největších hudebních festivalů Colours of Ostrava Zlatou Holušovou jsme si povídali o tom, jaké to je, když se vám roční plánování rozplyne pod rukama, ale také o solidaritě nebo práci na dálku.
Kreativní voucher rozvíjí podnikání i během koronakrize
Myšlenka kreativních voucherů je starší než pandemie koronaviru. Jedná se o dotační program, který má podněcovat spolupráci firem a kreativců v regionech. Prvním městem, které s vouchery začalo, je Brno. Pojďme si zhodnotit, co se za tři ročníky podařilo, která města a kraje se inspirovaly a co plánuje s vouchery stát.
České hry zná celý svět
Jaroslav Beck dokázal už skoro všechno. Společně s Jánem Ilavským a Vladimírem Hrinčárem stojí za rytmickou hrou Beat Saber, která se stala nejúspěšnější hrou pro VR na světě a prodalo se jí přes dva miliony kopií. Na konci roku 2019 ji koupila firma Oculus, kterou vlastní Facebook. Během karantény Beck nelenil a pracoval na nových dynamických skladbách. Pandemie totiž možná zastavila ekonomiku, digitálním hrám se ovšem vede lépe než kdy předtím.
Když se ponořím do psaní, je to jako videohra
Pavla Horáková získala vloni za svůj první samostatný román Teorie podivnosti cenu Magnesia Litera. A pak se jí změnil život. Povídaly jsme si o tom, jaké je to dnes být spisovatelkou, čemu se věnovala na rezidenci ve Vídni nebo jak ji ovlivnilo téměř 19 let práce pro Český rozhlas.
Nejlepší je jídlo, co má jasný původ
Možná to zní překvapivě, ale gastronomii nebo farmářské trhy řadíme ke kreativním průmyslům. Svůj úspěch totiž podobně jako umění či živá kultura staví na tvůrčích schopnostech a vynalézavosti samotného jednotlivce. Tomáš Popp je energický muž mnoha tváří. Vede český Národní tým kuchařů, který koncem února přivezl bronzovou a stříbrnou medaili z kuchařské olympiády ve Stuttgartu, miluje dobré jídlo a autentické suroviny, věnuje se vzdělávání kuchařů, cukrářů ale i číšníků a nedávno se zamiloval do CrossFitu. Kromě kvalitního jídla z místních zdrojů nedá dopustit ještě na jedno: na svou milovanou Plzeň.
Strategické plánování vzniklo jako východisko z krize
Plánování včetně toho kulturního se v době krize stává hmatatelnějším a může sehrát významnou úlohu ve snaze o zmírnění dopadů. Svou hlavní roli má však hrát mimo nouzový stav. O čem je kulturní plánování v 21. století a proč jeho správné pojetí rozhodně nešustí papírem? Odpovídala nám Olga Škochová, odbornice na participativní kulturní plánování v krajích a obcích.
Všechno má svůj čas
Fenomén českého skla zní maximálně tradičně. Jeho podoby a moderní variace ovšem neznají hranic. O skle, libereckém zázemí, ale i dynamice rodinné tvůrčí spolupráce jsme si tentokrát povídali s Janem a Ondřejem Salanskými, kteří stojí od roku 2012 za ateliérem SKUBB. propojujícím koncepční design s užitým uměním. Studio sídlí v kulisách malebného pivovaru Konrád ve Vratislavicích nad Nisou, kam z Liberce dorazíte za pár minut tramvají.
Kulturou umíme bourat předsudky
UFFO. Bláznivý název pro seriózní kulturní instituci pod krkonošskými kopci. Libor Kasík je ředitelem tohoto společenského centra města Trutnov už desátým rokem. Založil zde mezinárodní festival nového cirkusu, zapojil se do komunální politiky a nedávno odmítl kulturní cenu města.
Bezpečné a kreativní prostředí je pro učení zásadní
Komplexní soubor kompetencí, bez kterých se dnešní člověk neobejde. Tak vnímá kreativitu energická ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Marianna Sršňová. Propojování světa umění a vzdělávání se věnuje už více než deset let. V roce 2020 se plánuje zaměřit na spolupráci s městy a obcemi a v rámci oslav první dekády své společnosti připravuje ve spolupráci s Centrem současného umění DOX na podzim festival kreativního učení.
Dříve jsme hledali nejkratší cestu, teď ve veřejném prostoru trávíme čas
Městský mobiliář od designéra Davida Karáska znáte. Ani o tom nemusíte vědět, ale lavičkám, oceňovaným odpadkovým košům nebo lehátkům od jeho firmy mmcité se dnes v České republice, ani kdekoliv jinde na světě, již nevyhnete. Precizní opakovaná výroba a láska k veřejnému prostoru jsou totiž jeho celoživotními tématy.
Člověk musí psát, i když se mu nechce
Divadlo, film, seriál. Cynický humor za mírnou hranicí kontroverze, ale i romantická komedie rozkládající fenomén ženského přátelství. Petr Kolečko dnes patří k nejúspěšnějším českým scénáristům. Stojí za seriály Lajna, Čtvrtá hvězda, MOST!, Okresní přebor a filmy Zakázané uvolnění, Bajkeři, Padesátka nebo Přes prsty, který nedávno poprvé sám režíroval. Kolečko jde po situačním humoru a dobře napsaném dialogu. Píše o věcech, které jsou „typicky české“ a odehrávají se v normálním autentickém prostředí typu obyčejné české hospody.
Tradici by si měl člověk užívat
Značka, kterou založila módní návrhářka a ilustrátorka Zuzana Osako, nese jméno Tradice. Stejně tak by se mohla jmenovat Elegance, Ženskost, Identita. To všechno jsou pojmy, které vás u tvorby, ale především způsobu chování a uvažování této návrhářky napadnou. Se Zuzanou Osako jsme se potkali v jejím pohádkovém domě ze začátku devatenáctého století v Tichém údolí v Roztokách u Prahy. Nenechte se však zmást, přesně tady na kraji lesa totiž vzniká kolekce oděvů, ve kterých se představí letošní česká olympijská výprava na úvodním ceremoniálu při zahájení olympiády v Tokiu.
Kreativní průmysly nepotřebují ani tak velkolepé investice, jako změnu úhlu pohledu
Hledáte-li města, která se v České republice věnují kulturním a kreativním průmyslům, vzpomenete si nejspíš na Plzeň, Prahu, Ostravu, Brno, Zlín nebo Pardubice. Hledáte-li univerzitu, napadne vás Olomouc. Proto se vydáváme udělat rozhovor s Petrem Bilíkem, prorektorem pro vnější vztahy na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Cesta za kreativním centrem
Před deseti lety začalo hledání místa pro brněnské kreativní centrum. Volba padla na bývalou káznici a pro tento cíl vznikla v roce 2009 platforma Kreativní Brno. Kreativci však ani po deseti letech káznici neobývají. I když cesta za kreativním centrem ještě není u konce, přinesla mnohé a historicky cenný objekt na Cejlu i tak žije a vysílá důležitá poselství.
Vytvořte tu nejlepší strategii pro vaši organizaci
Letošní Akademie IDU, určená vedoucím pracovníkům kulturních organizací, bude celý rok zaměřená na strategické myšlení, plánování a leadership. Program se bude konat ve třech blocích od dubna do září 2020 a bude směřovat k vypracování strategického plánu. Nepropásněte tuto jedinečnou možnost, na přihlášení máte zhruba měsíc.
Kultura s přidanou hodnotou
Budoucnost české ekonomiky spočívá ve využívání příležitostí v oblastech s vysokou přidanou hodnotou. Namístě je proto vnímat význam kulturních a kreativních průmyslů (KKP), které spojují konkurenceschopnost a identitu České republiky. Uvědomují si to také čelní představitelé státu. Ministr kultury Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podepsali 27. listopadu 2019 memorandum o spolupráci mezi oběma resorty s cílem podporovat tyto disciplíny.
Stát rozděluje peníze dle chybných dat
Příjmy z dotací, počet zaměstnanců a repríz, čísla prodeje, návštěvnost, finanční bilance. Mnohá další data lze získávat (nejen) o divadle. Proč je potřebujeme? Petr Prokop a Luboš Louženský je považují za nezbytnost pro správné strategické i umělecké řízení divadel, pro tvorbu kulturních politik státu, krajů i měst. Systém české statistiky v kultuře ale nefunguje. Trápí to vůbec někoho? Co s tím lze dělat lépe?
DEPO2015 a kultura v Plzni
Plzeň byla v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury. Jak se jí dnes daří rozvíjet nastavenou kulturní strategii a jakou roli zde sehrává kreativní zóna DEPO2015? Povídali jsme si s ředitelem organizace Plzeň 2015, která je klíčovým partnerem pro vedení města a zároveň provozovatelem DEPA.
Jak kulturou vytěžit spiritus loci?
Jak připravit současný politicko-ekonomický systém měst na prospěšné změny, které se zatím v drtivé většině případů dějí jen díky dílčím intervencím „kreativních byrokratů“? O prázdninách jsme zavítali na sever Německa do města Kiel, kde se tuto otázku snažili zodpovědět hosté Baltic UrbCultural Planning Conference. Jsme svědky snahy o integrovaný způsob přemýšlení nad fungováním dynamiky měst. „Protože jedině to nám umožní využívat maximální potenciál, který se ve městech ukrývá,“ jak zdůraznil spolupořadatel konference Trevor Davies (Copenhagen International Theatre).
Lineární kultuře odzvonilo
Co je to kulturní DNA města? Přinášíme rozhovor s expertkou na sociologii měst Liou Ghilardi z Londýna. Založila a vede britskou organizaci Noema Culture and Place Mapping, která na mezinárodní bázi rozvíjí projekty mapování a strategického kulturního plánování.
Kulturní zóny řeší městské výzvy
Cultural and Creative Spaces and Cities (CCSC) je dvouletým evropským projektem. Navštívili jsme jeho zahajovací konferenci v La Tricoterie v Bruselu, určenou tvůrcům kulturních politik měst, členům kulturních organizací a provozovatelům kreativních center. Skrze tento projekt realizátoři dokazují, že kreativita, umění a kultura transformují evropská města a s jejich pomocí je možné řešit ty nejnaléhavější výzvy. Mají budoucnost našich měst v rukou výhradně orgány veřejné správy a administrativa? Co se změní, pokud se aktivně zapojí občanská společnost a kulturní hodnoty?
Tvorba strategie jihlavské kulturní aktéry „nakopla“
Jihlava naplňuje svoji rok starou strategii pro kulturu a cestovní ruch. Její součástí je také ojedinělý dotační program Jihlava vzdělává kulturou, revitalizace náměstí a mnoho dalších cílů. Jaký význam má strategický dokument pro město a jaké změny Jihlavu čekají v následujících letech? Povídaly jsme si s manažerkou strategie kultury Ivanou Jelínkovou.
Kultura volí 2018 ‒ Volí Praha kulturu?
Jaká je současná kulturní politika Prahy a jak si ji představují kandidáti jednotlivých stran v nadcházejících komunálních volbách? V předposledním zářijovém týdnu se k diskusi sešli zástupci osmi politických stran, aby projednali kulturní vizi Prahy, rozdělování dotací, formy spolupráce a další konkrétní opatření na podporu kultury v hlavním městě.
Kultura volí 2018 ‒ Volí Olomouc kulturu?
Čtyřiadvacátého září se v olomouckém Divadle na cucky konala předvolební debata na témata kultury. Diskutovat se mělo na témata: kulturní vize města, dotační programy, složení a fungování kulturní komise a poměry financování zřizované a nezřizované scény. Diskuse potvrdila, jak jsme stále vázáni rigidními kategorizacemi a nemáme představivost chápat kulturu v celé šíři, ne redukovanou na soutěž mezi nezávislou a zřizovanou, což je typické především pro divadelní prostředí. Jaké další úvahy diskuse otevřela a jak bude vypadat olomoucká kultura po volbách?
Kultura volí 2018 ‒ Volí Brno kulturu?
Dvacátého září se v brněnské kavárně Trojka konala předvolební debata na témata kultury. Do panelu byly osloveny strany a jejich kandidáti na post náměstků či náměstkyň pro kulturu na základě výběru spolku Brno kulturní, který dlouhodobě veřejně reflektuje stav kulturní politiky města. Jaká témata diskuse otevřela a jak bude vypadat brněnská kultura po volbách?
Jak a kdy myslet strategicky
Kdo má vytvářet strategie, kdy je vhodné plánovat v horizontu několika let a formulovat poslání a vize organizací a jaká jsou úskalí strategií? Na tyto a mnoho dalších otázek se zaměřila přednáška a diskuse lektorky Ireny Swiecicki v rámci Akademie Institutu umění
Kulturní plánování aneb Kultura jako způsob života
Nordic Urban Lab 2018 byla série akcí věnovaných tématu kulturního plánování, resp. uplatnění kulturní perspektivy při strategickém plánování měst. Přinášíme reportáž z jarního setkání, které se věnovalo politickému rozměru kultury, statusu kultury jako veřejné služby, spoluzodpovědnosti kulturních pracovníků za socio-politické dění a řešení jeho nepříznivých aspektů či vlivu kultury na kvalitu života ve městech. Jak chceme žít v našich městech v budoucnu?
Design jako strategie v byznysu i nezisku
Odmysleme si na chvíli designéry, drahé pohovky a firmy, které se pyšní spoluprací s ikonami designu, aby tak zvýšily svoji konkurenceschopnost. Podívejme se na pojetí designu jako strategického procesu k inovaci produktů a služeb, v jehož centru stojí uživatel. O co jde v takzvaném Human-Centered Designu, který lze uplatnit v byznysu, ve veřejné správě a neziskovém sektoru?
(Kvalitní) design a byznys
V rámci Designbloku se letos poprvé konala konference Design a byznys, kterou pořádala organizace Czechdesign. V anotaci bylo uvedeno, že jde o jedinou konferenci o designu určenou pro firmy, ne pro designéry. Jejím cílem bylo na konkrétních příkladech z praxe ukázat výhody propojení designu a byznysu. Jaké jsou? Proč by měl být design nutnou součástí byznysových strategií?
Rakouská strategie kreativních odvětví
Rakouská strategie (2016) se věnuje výhradně kreativním odvětvím, hodnotí jejich dosavadní rozvoj a přínos v kontextu širší ekonomiky, určuje vizi pro rok 2025. Dokument vznikl pod vedením Ministerstva pro vědu, výzkum a hospodářství ve spolupráci s předními organizacemi a řadou zástupců z regionů. Rakousko se rozhodlo v letech 2016 – 2020 investovat do tohoto sektoru 40 milion eur.
Jižní Morava stojí o kreativitu
Na konci října se v Brně konala konference ke zhodnocení Regionální inovační strategie. A protože i v Česku začínáme pracovat s poznáním, že těžba kreativity je sázka na jistotu, bylo letošní téma Kreativita v inovacích. Ve jménu motta „Dejte svému byznysu KKO “ svolalo Jihomoravské inovační centrum setkání zástupců kraje, města, firem, univerzit, neziskovek a kreativců. Zaznělo zhodnocení dosavadní práce, přísliby do budoucna i motivační řeč hlavního hosta Johna Newbigina z Creative England.
Kulturu regulujme co nejméně
Na konci května zavítal do Prahy Ragnar Siil, estonský odborník na kulturní politiku a kreativní průmysly s více než desetiletou praxí ve vládním, neziskovém a podnikatelském sektoru. Společně se zástupci z ministerstva kultury a pražského a brněnského magistrátu debatoval o strategiích, financování a celkové podpoře kreativně-kulturní oblasti. Setkání se Siilem bylo inspirativní. Mnohé okouzlil svým důvtipem, chytrými řešeními a patřičným nadhledem.
Dlouhodobý dialog je udržitelnější
S ředitelem Moravské galerie v Brně Janem Pressem a designérem Lukášem Kijonkou o nové vizuální identitě MG a výhodách dlouhodobé spolupráce. Jak se mění vztah s veřejností? Jakou roli hraje komunikační strategie a co do ní spadá?
