Tvorba strategie jihlavské kulturní aktéry „nakopla“

Jihlava naplňuje svoji rok starou strategii pro kulturu a cestovní ruch. Její součástí je také ojedinělý dotační program Jihlava vzdělává kulturou, revitalizace náměstí a mnoho dalších cílů.
Jaký význam má strategický dokument pro město a jaké změny Jihlavu čekají v následujících letech?
Povídaly jsme si s manažerkou strategie kultury Ivanou Jelínkovou.

Strategie pro kulturu, volný čas a cestovní ruch ve městě Jihlavě 2017–2024 vzešla ze spolupráce organizace KVAS, zástupců městské samosprávy a kulturních aktérů. Povězte mi ve zkratce, jaké jsou základní vize a cíle strategie oproti původní kulturní politice Jihlavy.
Ve zmíněném rozvojovém plánu, jehož realizaci mám na starosti, jsou jasně dané tři cíle: zaprvé živé centrum města a veřejné prostředí vybízející k aktivnímu komunitnímu životu místních i návštěvníků; zadruhé zlepšení podmínek pro místní kulturní aktéry a pro spolupráci mezi aktéry, školami a radnicí; a zatřetí tvorba značky města jako živého sídla s kvalitní nabídkou a zázemím pro návštěvníky, bohatým kulturním, společenským a volnočasovým životem.

Na odbor školství, kultury a tělovýchovy magistrátu jsem nastoupila až poté, co byla nová strategie dokončená. Nemůžu tedy příliš komentovat srovnání s dřívějšími cíli. Přínosem strategie je ukotvení cílů v jednom dokumentu, který by měl platit do roku 2024. Dříve se dílčí projekty řešily nahodile a chyběla delší návaznost jednotlivých kroků. Plán je nyní nastavený, schválený a politické změny po volbách by se tedy do plnění měly promítat jen minimálně.

Jak dlouho strategie vznikala a kolik lidí se na ní podílelo?
Během roku 2016 se odehrálo pět veřejných setkání s padesáti subjekty z oblasti kultury, cestovního ruchu a volného času a s další více než stovkou jednotlivců. Příprav strategie, konkrétně jednoho ze setkání, jsem se tehdy zúčastnila ještě jako člověk z veřejnosti se zájmem o kulturní, volnočasové a společenské dění. Když odbor školství, kultury a tělovýchovy magistrátu hledal manažera, přihlásila jsem se a místo získala. Nastoupila jsem tedy do rozjetého vlaku, který řada nadšenců roztlačila při tvorbě strategie, a mým úkolem je udržovat směr a správnou rychlost. Tvorba strategie místní kulturní aktéry „nakopla“ a bylo skvělé vidět, kolik lidí se do ní zapojilo. Plán rozvoje může pochopitelně nastavit i jedna osvícená hlava, což je daleko jednodušší a levnější. Nicméně to, že se zájemci o kulturu v Jihlavě potkali, vzájemně inspirovali a propojili, má velikou hodnotu.

Vaše pozice je neobvyklá – manažerka strategie kultury. Je nezbytné, aby taková pozice na radnici byla?
Je i není. Je mi naprosto jasné, že kultura v Jihlavě by i bez manažera pokračovala dál. Na druhou stranu musím říct, že pokud kultura nemá člověka, který na strategii dohlíží, tak je nesmírně těžké vytyčený směr udržet. Opatření ze strategie by si musel někdo přibrat ke své práci navíc a to by bylo dost komplikované. Je potřeba spolupracovat také s celkovou strategií rozvoje města a být v úzkém kontaktu s ostatními odbory. Je tedy výhodnější, když to má na starosti jeden člověk.

Strategie není oficiálně schválena, ale akční plán pro roky 2017–2018 ano. Jak je to možné?
Záměrem bylo dát strategii zastupitelům na vědomí a ti ji přijali už na konci roku 2016. Podle strategie jsou a budou schvalovány jednotlivé akční plány. Ty se vážou na rozpočty, které strategický dokument neuvádí. První akční plán pro roky 2017 a 2018 byl schválen v dubnu 2017.

Takže to, že nebyl obecný dokument schválen, vám nebrání v realizaci akčních plánů?
Ne, to nám nebrání. Byl bez protestu akceptován a pro mě osobně to znamená souhlas s dokumentem a jeho cíli. Strategie je rámcová a zastupitelé se pak vyjadřují až k jednotlivostem z akčních plánů. Na radnici je nyní velké množství strategických dokumentů. Vznikl například plán rozvoje sportu, Zdravotní plán města Jihlavy a pro celé město existuje Strategický plán rozvoje města Jihlavy (SPRJ). Ukázalo se jako výhodné zahrnout akční plán pro kulturu, volný čas a cestovní ruch do tohoto celkového strategického dokumentu. Nyní pokračujeme v přípravách akčního plánu pro rok 2019.

Vítězný návrh revitalizace Masarykova náměstí – MCA atelier, s.r.o.: doc. Ing. arch. Miroslav Cikán; doc. Ing. arch. Pavla Melková, Ph. D.; Ing. Jan Špilar; Ing. arch. Radek Novotný; Ing. arch. Jiří Opl
Vítězný návrh revitalizace Masarykova náměstí – MCA atelier, s.r.o.: doc. Ing. arch. Miroslav Cikán; doc. Ing. arch. Pavla Melková, Ph. D.; Ing. Jan Špilar; Ing. arch. Radek Novotný; Ing. arch. Jiří Opl

Proč je strategie pro kulturu spojena s cestovním ruchem?
Kulturu, volný čas a cestovní ruch vnímám jako spojené nádoby. Pokud bude ve městě příznivé společenské a kulturní klima, budou se konat akce, město bude žít a začne se o něm více mluvit. To může oslovit případné návštěvníky. A zpětně pak více turistů navštíví akce, které pořádají místní kulturní aktéři, což jim přinese i větší prosperitu. Kultura, volný čas a cestovní ruch jsou navíc témata, která dohromady lépe nasedají na školství, sport, zdraví a pochopitelně i na rozvoj města z pohledu infrastruktury.

Akční plán obsahuje několik pilotních projektů. Co z akčního plánu se nyní realizuje a co ne, případně proč? Zkuste to prosím popsat na konkrétních projektech.
Celá strategie obsahuje 78 opatření. Téměř třetina projektů – konkrétně 23 – dostala prostor už v prvním akčním plánu. Až na dva projekty se všechny ostatní daří plnit. Nezačalo se zatím se dvěma opatřeními z oblasti cestovního ruchu kvůli pozdnímu nástupu manažerky cestovního ruchu (v květnu 2018). Zásadní je nyní revitalizace náměstí. Do architektonické soutěže se přihlásilo 12 návrhů a porota už vybrala vítěze. Hodně se věnujeme také architektonickému a urbanistickému rozvoji lokality Stříbrné údolí. Když kulturní aktéři společně s veřejností označovali na mapě města místa, kde již kulturní zařízení fungují nebo kde vidí možný potenciál, objevila se oblast linoucí se středem města podél řek Jihlavy a Jihlávky. Lokalita propojuje místa slavné historie těžby stříbra, a tak celé údolí dostalo pojmenování Stříbrné. Součástí klastru jsou také zásadní turistické atraktivity Jihlavy jako zoologická zahrada, koupaliště Vodní ráj nebo rodinné centrum Robinson. I ostatní projekty prvního akčního plánu jsou postupně plněny a počítá se s pokračováním v dalším období. Aktivně spolupracuji s manažerkou cestovního ruchu a manažerkou veřejných prostranství. Akční plán pro roky 2019/2020 by mělo zastupitelstvo schválit nejpozději v dubnu 2019.

V realizaci je nyní dotační program Jihlava vzdělává kulturou, který se ve školách rozjíždí od září.
Ano, tento takzvaný inkubátor kultury mi dělá radost. Jsou do něj zapojeny školy, město a kulturní aktéři. Jako příklad uvedu spojení tří organizací – městské knihovny, krajského Muzea Vysočiny Jihlava a krajského Horáckého divadla Jihlava. Tyto organizace se daly dohromady a rozvíjejí téma díla a života básníka Jana Zahradníčka. V knihovně si děti udělají rešerše o autorovi, poté se přesunou do muzea, kde zjistí, v jaké době básník žil, a nakonec přejdou do divadla, kde se dramatickou formou pokusí téma zpracovat.

Osobně považuji inkubátor kultury za malý zázrak, v tomto rozsahu je ojedinělý. Celková alokace dotačního programu byla ve výši 500 tisíc korun a na jeden projekt mohli žadatelé získat až 150 tisíc korun. Doufáme, že se do projektu Jihlava vzdělává kulturou v příštím roce zapojí větší počet škol. Oceňuji, že se tématu dobře chopila média a odezva byla pěkná. Rovněž mě těší přítomnost některých zaměstnavatelů na prezentaci projektů. Ocenili je a vyzdvihli zapojení školáků do řešení dlouhodobého projektu, což má hodnotu pro jejich budoucí povolání.

V jakém stavu je projekt přestavby areálu fabriky Modeta?
Jsme aktuálně před dokončením zadání studie využitelnosti areálu. Společně s přilehlou zoologickou zahradou jsme definovali potřeby, které by mohla Modeta naplnit. Uvítali bychom zázemí pro zoo a slušnou restauraci. Mělo by tam být i městské návštěvnické centrum, protože do zoo přijede ročně 350 tisíc návštěvníků a právě zde bychom jim mohli sdělit, co dalšího Jihlava nabízí. Pak se také uvažuje o ubytování pro specifické cílové skupiny obyvatel, jako jsou například školáci nebo rodiny s dětmi, dále pak o kongresovém a multifunkčním centru, které by sloužilo místním kulturním aktérům a podnikatelům. A zoo plánuje také aktivity podporující návštěvnost v zimním období.

Součástí strategie jsou také změny v dotačním systému. Jaké to jsou?
Vznikl nový dotační program zaměřený na začínající kulturní aktéry a na ty, kdo si chtějí jenom něco ověřit a vyzkoušet. Jde o malé projekty do 30 tisíc korun, které by neměly soupeřit s těmi většími a osvědčenými. Na úrovni větších projektů jsme maximální výši podpory zvedli ze sta tisíc na dvě stě tisíc korun, což by mělo pomoci ambicióznějším projektům. Dopady navýšení maximální částky na jeden program budeme znát na konci letošního roku. Snažíme se také upravovat dotační formuláře, aby byly v rámci norem jednodušší i po formální stránce. Časem vznikne také elektronická verze, kdy se zadáním identifikačního čísla formulář předvyplní a žadatel dodá jen aktuální informace pro příslušný projekt. Novinkou je dotační program Jihlava vzdělává kulturou, o kterém je už zmínka výše.

Snímek z úvodní konference k projektu Jihlava vzdělává kulturou – listopad 2017
Snímek z úvodní konference k projektu Jihlava vzdělává kulturou – listopad 2017

Jak vnímáte networking a propagaci strategie? Jakou máte zpětnou vazbu?
Networking je klíčový a zásadní motor v procesu zlepšování. Právě komunitní forma zpracování strategie vytváří její hodnotu. Lidé se potkali a seznámili, takže hlavní část networkingu máme za sebou. Jednou ročně zveme všechny kulturní aktéry na setkání zvané Pěstírna, kde pěstujeme dobré vztahy. Rozjíždí se také spolupráce s uměleckými školami, které by měly zajistit vytvoření uměleckých děl přímo do ulic města.

A jaká je spolupráce s komerčními partnery ve městě, regionu?
To je samostatná kapitola. Člověk, který podniká, si tuto cestu vybírá, protože chce vše zvládnout sám. Jsou ale samozřejmě i osvícení podnikatelé, kteří vědí, že spolupráce přináší ovoce navíc. V rámci kulturního inkubátoru jsme začali spolupracovat se společností CzechInvest, která má kontakty na podnikatele a ví, jak je oslovit. Půjde to pomalu, ale když to nevzdáme, zadaří se.

Co byste doporučila ostatním městům? Kde začít a jak celkově postupovat v nastavení akčního plánu, jak vést spolupráci město – občan – podnikatelský sektor – neziskový sektor? A jaké další komunikační nástroje kromě setkání využíváte?
Osvědčila se nám osobní rovina komunikace. Ať je strategie sebelépe připravená, mohou nastat nečekané situace nebo drobné komplikace, které je vždy třeba projednat osobně. Kromě setkávání dobře funguje i e-mailová komunikace, Facebook a naprosto zásadní je komunikace s médii. O strategii musí lidé vědět, protože především jich se týká. Je to veřejná věc.

Jak byste s odstupem času zhodnotila podporu vedení města a kulturní politiky?
Z úst primátora PaedDr. Ing. Rudolfa Chloupka i některých jeho náměstků opakovaně zaznělo, jak důležité jsou dlouhodobé strategie, které převezme i nové vedení města po komunálních volbách. Právě teď takovým předáváním štafety procházíme a na konci roku budeme mít více zkušeností. Nastartovat oživení veřejného prostoru nebo rozvoj cestovního ruchu, to jsou dlouhodobé úkoly, které by neměla přerušit politická obměna.

Další články /

Kultura volí 2018 ‒ Volí Brno kulturu?

Dvacátého září se v brněnské kavárně Trojka konala předvolební debata na témata kultury. Do panelu byly osloveny strany a jejich kandidáti na post náměstků či náměstkyň pro kulturu na základě výběru spolku Brno kulturní, který dlouhodobě veřejně reflektuje stav kulturní politiky města. Jaká témata diskuse otevřela a jak bude vypadat brněnská kultura po volbách?

Kultura volí 2018 ‒ Volí Olomouc kulturu?

Čtyřiadvacátého září se v olomouckém Divadle na cucky konala předvolební debata na témata kultury. Diskutovat se mělo na témata: kulturní vize města, dotační programy, složení a fungování kulturní komise a poměry financování zřizované a nezřizované scény. Diskuse potvrdila, jak jsme stále vázáni rigidními kategorizacemi a nemáme představivost chápat kulturu v celé šíři, ne redukovanou na soutěž mezi nezávislou a zřizovanou, což je typické především pro divadelní prostředí. Jaké další úvahy diskuse otevřela a jak bude vypadat olomoucká kultura po volbách?

Kultura volí 2018 ‒ Volí Praha kulturu?

Jaká je současná kulturní politika Prahy a jak si ji představují kandidáti jednotlivých stran v nadcházejících komunálních volbách? V předposledním zářijovém týdnu se k diskusi sešli zástupci osmi politických stran, aby projednali kulturní vizi Prahy, rozdělování dotací, formy spolupráce a další konkrétní opatření na podporu kultury v hlavním městě.