Ve vedení Prahy našli hlavně partnera
Ke značce Art District, která se formuje v městské části Praha 7, se připojuje hala číslo 40 v pražské Holešovické tržnici. Vzniká v ní prostor s názvem H40, který bude od roku 2020 fungovat pro mezigenerační setkávání a inkubátor Art&Digital Lab, propojující umění a nové technologie. Jak se daří z veřejných zdrojů realizovat kulturně-komunitní hub a jak zajistit jeho finanční soběstačnost? Povídali jsme si s iniciátorem projektu Samuelem Kašparem a projektovou manažerkou Jitkou Hvězdovou.
Když jsem před zhruba rokem a půl mluvila s radní pro kulturu na Praze 7 Hanou Třeštíkovou o konceptu Art District, zmínila jako jeden z plánů nové využití Holešovické tržnice, která je v majetku Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP). Hala bývalé chladírny masa tehdejších jatek se nyní rekonstruuje a příští rok byste v ní měli otevřít komunitní a inovační centrum H40. Kdo je iniciátorem záměru? Vaše organizace, nebo vzešel z poptávky města?
Samuel Kašpar (SK): Naše organizace se zabývá digitálním vzděláváním, píšeme žádosti o dotace a sami se vzdělávacích projektů účastníme. Spolupracujeme se školami a zřizovateli škol. Po zhruba čtyřech letech fungování jsme došli do fáze, že bychom potřebovali kamenný prostor. Sepsali jsme plán našich aktivit a šli jsme na Magistrát hlavního města Prahy na konzultaci.
Váš záměr byl šitý na míru této čtyřpatrové budově?
SK: Ne, to ne. Zjišťovali jsme různé možnosti prostorů v majetku města. Naším cílem je veřejně prospěšná činnost, a proto jsme nechtěli do soukromého, ale městského majetku. Tehdy se mluvilo o žižkovském nádraží a dalších místech. V roce 2015 jsme dávali plán dohromady a v roce 2016 jsme podávali na MHMP žádost o prostor. K tržnici jsme směřovali, měli jsme ji v hledáčku. Když jsme sem přišli, prostor nás oslovil na první dobrou, a tak jsme o něj začali usilovat. Paralelně s tím jsme projekt konzultovali na radnici Prahy 7. Bez podpory místní městské části by to nemělo smysl, protože cílíme především na místní komunitu. Nejdříve na nás koukali kriticky a považovali náš projekt za velké sousto. Kladli nám spoustu nepříjemných otázek, díky kterým se nám to podařilo zpřesnit a lépe zacílit také do konceptu Art Districtu. Nakonec nás Praha 7 podpořila a minulý rok nám MHMP schválil dvě dotace z Operačního programu Praha – pól růstu (OPPR). V roce 2016 jsme podepsali smlouvu, v roce 2017 jsme se sem přestěhovali a od roku 2019 budovu sami rekonstruujeme.
Zdá se, že to šlo poměrně hladce. Proběhlo i výběrové řízení?
SK: Ano, proběhlo. O hale se mluvilo, zájemců bylo více. Ve výběrovém řízení nakonec uspěl náš projekt. Pak následovaly čtyři roky příprav, než rekonstrukce začala.
Na podzim loňského roku se vyměnila garnitura na MHMP a Hana Třeštíková, původně radní na Praze 7, se stala radní pro kulturu Prahy. Vy jste žádost podávali ještě minulému vedení Prahy. Jak se vám vyjednávalo s původním vedením MHMP a v jakém vztahu jste s novou radnicí?
SK: Celé je to o soustavné komunikaci s radnicí. Chceme, aby vedení města bylo součástí našeho projektu, což se nyní s novým magistrátem Prahy daří. Taky proto, že Hana Třeštíková naše záměry zná už dlouho. Na zahájení stavební části, která se konala v březnu 2019, byl také pan primátor Hřib a starosta Prahy 7 Čižinský, vedeme komunikaci s odborem strategie, výborem Smart city a dalšími orgány města. Věřím, že město bude dál naším partnerem. Náš projekt zapadá do strategických priorit a programu Prahy 7 i MHMP. Takový zájem o náš projekt minulé vedení MHMP nemělo.
H40 je projekt vaší vzdělávací organizace OSE, přibližte mi prosím konkrétněji vaši činnost.
SK: Když jsem skončil s politikou, řekl jsem si, že je třeba se zaměřit na mladší generace, a tak jsem se přes vlastní děti posunul ke vzdělávání a založil OSE. Naším cílem je mimo jiné vzdělávání různých generací v oblasti kritického myšlení a digitální a občanské gramotnosti. Realizujeme také projekty pro mateřské školy s Asociací Montessori ČR na podporu individualizace vzdělávání, inkluzivního vzdělávání nebo formativního hodnocení. Formou budování Center kolegiální podpory přímo z kvalitních mateřských škol pomáháme dalším školkám v zavádění moderních vzdělávacích směrů a nástrojů do výchovy a vzdělávacího procesu. Projekty připravujeme dotačně, řídíme a staráme se o jejich další udržitelnost. Proto máme v podtitulu organizace podpora pro vzdělávání. Taky jsme fungovali v komunitních centrech na severu kolem Javornicka, kde máme partnerskou organizaci ESTER.
Vaše programy na podporu digitální gramotnosti a kritického myšlení jsou určeny plošně pro školy, včetně těch státních?
SK: Ano, nejsou limitované. Oslovili jsme zřizovatele základních a středních škol a přes ně jsme se ke školám dostali. V tomhle nám radnice Prahy hodně pomohly. Rozeslaly výzvu školám a studenti pak v rámci výuky chodili sem k nám do H40. Pomohla nám také putovní výstava londýnského Barbican centra o historii videoher Game on, která se v hale konala v roce 2017. Pro ni jsme připravili doprovodný vzdělávací program, který měl velký úspěch. Naším programem prošlo asi čtyři tisíce studentů. Vzdělávací program byl na základě poptávky škol zaměřen na téma fake news, pohybu na sociálních sítích a online her. Základem pro takto zaměřené vzdělávací programy je pro nás vždy dovednost kritického myšlení, kterou se v žácích a studentech snažíme rozvíjet. V tomhle bychom chtěli pokračovat, až tu budeme mít zázemí v Art&Digital Labu. Nyní jsme ve fázi, kdy oslovujeme partnery. Je třeba spolupracovat s odborníky, kteří rychle se vyvíjející technologický obor sledují. Jsme například ve spojení s lidmi ze Signal festivalu, s umělcem Federicem Díazem, místní společností Etnetera, která pořádá akci Future Port Prague, s organizací Přenosy do kin, školami a dalšími subjekty, které se v digitálním oboru pohybují. Teď jsme po letech začali halu 40 rekonstruovat a dáváme dohromady obsahové věci.
Jak bude Art&Digital Lab fungovat?
Jitka Hvězdová (JH): Základ Art&Digital Labu (ADL) tvoří inkubační programy, které se budou konat v půlročních cyklech, pro čtyři až šest projektů. První bychom chtěli vypsat letos na podzim. Zatím přemýšlíme o inkubaci v oblasti světelného designu, smart cities a pak z oblasti architektury a umění za využití computational designu (vývoj nových postupů s využitím digitálních technologií v oblasti designu a architektury), VR (virtuální realita), AR (augmentovaná neboli rozšířená realita), 3D tisku a podobně. Do inkubace se mohou hlásit začínající společnosti, ale také studenti a absolventi technických i uměleckých škol a start-upy, které chtějí rozjet svůj nápad a byznys. Naučíme je, jak na to, dáme jim za pomoci odborníků patřičné praktické know-how. Projdou vstupním workshopem, dostanou mentora z příslušné oblasti, jako je třeba světelný design, a celkově jim poskytneme odbornou podporu a zázemí. V další části inkubace pak dostanou poradenské služby v oblasti komunikace, projektového řízení, finančního managementu, práva a podobně. Naším cílem je, aby zde pak se svým podnikáním zasídlili a podíleli se na projektech H40. Úspěšným projektům zprostředkujeme kontakt s investory. Do ADL můžete také přijít jako do klasického coworkingového centra. Strávíte zde třeba jeden den, a když budete potřebovat, využijete technologickou infrastrukturu, jako je audiovizuální lab, postprodukce, VR, AR a 3D tisk. A máte taky možnost se pobavit s dalšími, kteří řeší podobné problémy.
SK: Výhodou je, že zájemce, který přijde do inkubace, získá nižší cenu za pronájem a technologické zázemí, protože inkubace bude financována z dotace. A to by mělo být lákadlem pro zájemce.
Může do ADL přijít jednorázově taky jednotlivec a vyzkoušet si natočit třeba reklamu?
SK: Ano, můžete si to zkusit sama nebo s lektorem. Celkově bychom ale byli rádi, kdyby tady vznikaly digitální nástroje pro vzdělávání. Tím se dostáváme k té propojitelnosti s komunitním centrem, kde bychom to mohli rovnou aplikovat do praxe.
Komunitní centrum tedy bude volnočasový otevřený prostor pro různé generace se zaměřením na digitální vzdělávání?
SK: Ano, to je hlavní náplň, a proto jsme přizvali ke spolupráci organizaci makeITtoday, která se zaměřuje na vzdělávání dětí v oblasti IT, jako je programování a podobně. Budou tu k dispozici 3D tiskárny a jiné digitální nástroje. Cílovou skupinou jsou děti předškolního věku a pak ze základních a středních škol. Budou tu ale také klasické výtvarné a rukodělné dílny. Pak také prostor pro péči o malé děti pro rodiče, kteří zde budou chtít pracovat v coworkingu. A bude tady i prostor pro výstavy a kulturní akce. Na rozdíl od ADL je komunitní centrum více zaměřené na fungování v lokalitě. Chceme spolupracovat s místními školkami, školami, MČ P7 a se seniory. Naším cílem je, aby to bylo mezigenerační kulturně-komunitní centrum, kde senioři mohou tvořit společně s dětmi.
Uvádíte, že se H40 otevře veřejnosti po rekonstrukci v roce 2020. Četla jsem, že MHMP má aktuálně v hledáčku využití tržnice jako celku. Navíc se jedná o památkově chráněný areál. Znamená to, že se paralelně s vámi řeší také další budovy tržnice?
SK: Myslím, že město svůj záměr s tržnicí zatím nezveřejnilo. Komunikujeme s nově jmenovaným kurátorem tržnice a průběžně se zajímáme o to, jak se plány vyvíjí. Těšíme se, že se do nového konceptu začleníme.
Hana Třeštíková ve zmíněném rozhovoru mluvila o tržnici jako o prostoru, který má kulturní potenciál, ale zároveň by zde podle ní měly zůstat zachovány služby pro místní obyvatele. Tržnice má navíc důležité strategické postavení jako spojka mezi horními a dolními Holešovicemi a do budoucna by měla vzniknout i lávka přes řeku do Karlína.
SK: Ano, na Praze 7 je velký potenciál růstu také proto, že tržnice je v centru města.
JH: Pro nás je důležité se začlenit do stávající sítě Art Districtu a napojit se na podobné subjekty. Nedaleko je třeba umělecko-technologický hub Paralelní polis, se kterým jsme dávali dohromady studio pro 3D tisk. Pak je tu Vzletná, která zase souzní s naším digitálním vzděláváním a komunitním centrem.
SK: Všichni o sobě víme a spolupracujeme, což nám pomáhá, abychom se ve službách nedublovali, ale doplňovali. Nejde o žádnou konkurenci. Občas vzniká panika, že někde zas něco roste. Ale uživatelů je hodně, a proto mnoho projektů může fungovat vedle sebe.
Mluvil jste o tom, že H40 je nyní spolufinancováno z dotací magistrátu. Jak uvažujete o financování do budoucna?
SK: Obě dotace z OPPR jsou investiční. To znamená, že z toho rekonstruujeme dům a máme nějaké peníze na úvazky zaměstnanců. Vložili jsme do toho také dva miliony z vlastních zdrojů. Dále budeme žádat v OPPR o provozní peníze na komunitní centrum, jehož provoz chceme řešit grantově. V přízemí budovy plánujeme také kavárnu a galerijní prostor. Inkubátor bychom do budoucna chtěli mít finančně soběstačný, tedy nezávislý na veřejných penězích. Umíme věci, kterými to dokážeme dofinancovat.
JH: Inkubace se dofinancuje i ze soukromých peněz přes partnerství s firmami. Nyní máme zmapované potenciální investory.
Aktuálně v budově sídlí také další tři organizace. Vy jste hlavní nájemce a zbytek jsou partneři?
SK: Ano, podmínkou je, že jsou zapojeni do našeho projektu. Chceme tu subjekty, se kterými vymýšlíme rozvojové věci. S Kokozou jsme třeba osázeli květníky před budovou. Sami se zapojujeme do testování nových technologií při kompostování a v budoucnu budeme společně zpracovávat bioodpad pomocí těchto kompostérů. V suterénu haly vznikla integrační dílna.
Na jak dlouho máte s magistrátem smlouvu?
SK: Od začátku jsme s městem projednávali náš dlouhodobý záměr. Otevřeme začátkem příštího roku, výzvu do inkubátoru zveřejníme na podzim. Smlouva nám pokrývá období realizace a udržitelnosti projektu. Máme to nyní rozmyšlené na deset let a věřím, že s městem to bude dobře fungovat. Není to totiž o financích, ale o partnerství.
Nepřehlédněte/
Půlka Invalidovny kulturním a kreativním průmyslům
Budovu barokní Invalidovny v Praze chtěl stát v roce 2016 prodat. Na vyjádření protestu se zformovala občanská Iniciativa pro Invalidovnu, které se podařilo ve spolupráci s ministerstvem kultury privatizaci zastavit. Nyní je budova ve správě Národního památkového ústavu a čeká na rekonstrukci. Než se tak stane, je od května letošního roku dočasně zpřístupněna veřejnosti. Krátce po otevření jsme si povídali s iniciátorem protestu Nisanem Jazairim o tom, co Invalidovnu do října čeká a jak by tento pop-up projekt mohl inspirovat další podobné aktivity.
Záchrana Varšavy v Liberci pokračuje
Poslední kamenné kino v majetku města Liberec stále bojuje o své přežití. S Ondřejem Pleštilem jsme si povídali o tom, jak složité je ve městě, které má nemalé ekonomické problémy, vybojovat peníze na kulturu a v jaké fázi je plánovaná rekonstrukce kina. Jakkoli se celý rozhovor točil okolo nedostatku peněz, Pleštil stále věří, že všechno dobře dopadne.
Kreativita vs. pracovní trh
Ať už dnes pracujete v kavárně, nebo v bance, je dost možná i vaše pracovní pozice označována za kreativní. Mohlo by se až zdát, že termín „kreativita“ je nadužívaný a na pracovním trhu už nemá téměř žádný význam. Pokud by to byla pravda, co by to znamenalo pro kreativní odvětví, sektor, který je definován zaměstnáváním kreativních talentů? Vzali jsme si k ruce britskou studii, která se touto úvahou zabývala.