Výtvarné umění

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, 2016 -

"Vedle aukčních domů tvoří důležitý segment trhu s uměním prodejní galerie, do kterých řadíme i obchody se starožitnostmi. Za nejvážnější slabinu českého trhu lze považovat skutečnost, že na něm aktuálně působí jen pár prodejních galerií, které exkluzivně zastupují současné tvůrce."

"Poptávka po soukromých galeristech v okruhu absolventů a profesionálních umělců převyšuje nabídku. Galeristé jsou v situaci, kdy řadu poptávek odmítají i z kapacitních důvodů. Důvodem je i fakt, že provoz soukromých galerií není v ČR na rozdíl od řady evropských zemí systémově státem podporován."

"Největším a dlouhodobým problémem jsou nulové rozpočty na akvizice, bez kterých muzea nenaplňují své sbírkotvorné poslání. Neexistence akvizičních fondů oslabuje paralelně český trh s uměním."

"Existující hustá síť muzeí a galerií má nicméně velký potenciál. Podle Národního informačního a poradenského střediska (NIPOS) zodpovědného za statistiku vykazuje návštěvnost muzeí, památníků a muzeí umění pozitivní trend."

"Negativní vnímání komercionalizace ze strany mnohých kurátorů, kritiků a umělců souvisí zřejmě i se skutečností, že současné umění je u nás živeno rozvinutou sítí menších neziskových výstavních prostor."

  1. Existence husté sítě neziskových výstavních síní (galerií) umožňujících zkoušení nových výstavních a tvůrčích modelů začínajícím umělcům, studentům a absolventům výtvarných škol.

  2. Bohaté sbírkové fondy.

  3. Existence husté sítě veřejných muzeí, malých neziskových galerií ve velkých i malých městech a její rozložení napříč republikou, takže má schopnost zajistit přístup k výtvarnému umění všem obyvatelům.

  4. Zvyšující se intenzita práce na vzdělávacích a doprovodných programech v českých muzeích a galeriích.

  5. Zavádění nových modelů vstupného – nulové vstupné do stálých expozic nebo dobrovolné vstupné posiluje poslání muzeí, dostupnost uměleckých děl širší veřejnosti a hledání nového publika i potenciálních sběratelů.

  6. Existence databáze sbírek (centrální evidence sbírek) a metodiky správy sbírek.

  7. Zvyšující se schopnost muzeí zpracovávat projekty pro využití finančních prostředků z evropských fondů a existence sítě metodických center s celostátní působností.

  8. Existence dotačních systémů na podporu výtvarného umění na úrovni státu, krajů i měst.

  1. Slabé galerijní prostředí, nedostatek soukromých galerií podporujících novou tvorbu – přestože existuje několik úspěšných galerií, které zajišťují export českého mladého umění, jejich provoz je neustále pod tlakem, v ohrožení a bez státní podpory.

  2. Velmi nízká úroveň akvizic současného umění ve státních i regionálních muzeích.

  3. Absence legislativního zvýhodnění umělců a umění jako takového – profesní zástupce Spolek Skutek se staví za nižší daň z přidané hodnoty na umělecká díla a možnost odepisování nákupu uměleckých děl z daní v rámci daňového přiznání, v zahraničních modelech je nastaveno i sociální zvýhodnění pro matky umělkyně v době mateřské a jiné daňové úlevy.

  4. Není řešena problematika tzv. nulové mzdy – umělecká obec vystupuje proti nepsanému pravidlu nehonorování umělců za práci na přípravách výstavních projektů, iniciativy proti nulové mzdě se objevují jak u nás,70 tak v zahraničí.

  5. Neexistence podpory vzniku uměleckých děl ve veřejném prostoru – snahou je zavedení povinného procenta na výtvarná díla z rozpočtů veřejných stavebních zakázek.

  6. Slabá prezentace především současného výtvarného umění v médiích – nedostatečný prostor pro pravidelnou obsáhlejší kritiku a sledování stavu výtvarné scény, referováno je pouze o trhu s uměním bez ohledu na jeho celý kontext.

  7. Slabá podpora digitalizace sbírkových předmětů. – Nízká návštěvnost především regionálních a lokálních galerií a muzeí, nízká úroveň práce s publikem, nedostatečné hledání a využívání nových metod práce s návštěvníky prostřednictvím speciálních programů a projektů hledání nových způsobů jejich oslovení.

  8. U veřejně podporovaných galerií a muzeí chybí evaluace výstavních programů, koncepcí a využití a pojetí výstavních prostor.

  9. Nefunkčnost trhu s uměním prostřednictvím galerií, prodej děl je často realizován přímo umělci a není využíváno zprostředkování prodeje galeriemi.

  10. Není zaveden transparentní systém podpory soukromých galeristů, především v souvislosti s jejich účastí na mezinárodních veletrzích umění.

  11. Netransparentnost správy licenčních poplatků kolektivními správci autorských děl – poplatky za osiřelá díla nejsou využívána k další podpoře výtvarného umění.

  12. Nepříznivě se vyvíjející poměr mezi neustále se zvyšujícími náklady na provoz muzeí (tzv. režijní náklady včetně mezd) a objemem finančních prostředků na akviziční, prezentační a publikační činnost, na ochranu sbírek (konzervování a restaurování) a obecně na práci s veřejností.

  13. Řada muzeí nemá zpracovány koncepce sbírkotvorné činnosti, neexistuje přesnější zaměření a specializace sbírkotvorné činnosti v rámci sítě veřejně podporovaných galerií a muzeí.

  14. Vysoké umělecké školy dostatečně nepodporují vzdělání vedoucí k uplatnění na trhu (sebeprezentace, legislativa, sociální a daňová problematika).

  15. Vysoké školy se zaměřením na historii a teorii umění nekladou důraz na orientaci a reflexi současné tvorby, převážné množství studentů je vedeno k práci v ústavech zabývajících se badatelskou a archivační činností historie, chybí odborníci se znalostí současného provozu a tvorby.

  16. Nedostatečná úroveň muzeologického vzdělávání, resp. dalšího odborného vzdělávání v oblasti lektorství, kurátorství, marketingu a propagace.

Jakými projekty můžeme výtvarnému umění pomoci?

1/

Podpora soukromých galeristů v účasti na mezinárodních veletrzích

Propagace současného českého umění prostřednictvím podpory účasti privátních galerií na mezinárodních veletrzích se současným uměním. Činnost privátních galerií, které exkluzivně zastupují a aktivně podporují domácí tvorbu v ČR i v zahraničí, vyžaduje kontinuální podporu. Galerie, které se s portfoliem kvalitních umělců účastní veletrhů se současným uměním, jsou vystaveny konkurenci zahraničních galerií. Galeristé z ČR přitom výrazně zvyšují povědomí o českém umění a zprostředkovávají tvorbu institucím a sběratelům v zahraničí, kteří s nimi dále spolupracují. Galeristé rozvíjejí nové kontakty a prezentují nejen svou práci, ale celou ČR. Podpora je důležitá i vzhledem ke skutečnosti, že v řadě zemí EU tato podpora je již dlouhodobě zavedena (viz příloha 5). Galeristé dnes musí z finančních důvodů odmítat pozvání i na prestižní veletrhy.

Cíle – Podpora profesionalizace trhu s uměním a zviditelnění českého současného umění v kontextu globálního výtvarného umění, jeho institucí a trhu.
Náplň – Finanční podpora galeriím, které jsou přijaty na zahraniční veletrhy, s tím, že bude jasně definován okruh relevantních významných veletrhů se současným uměním. Finanční dotace by měla být přidělena automaticky na základě úspěchu galerie ve výběrovém řízení organizátorů veletrhů. – Podpora bude využita na zajištění adekvátní prezentace: pronájem a vybavení stánku, doprava a pojištění děl, cestovní náklady zástupce/ů galerie, případně umělce/umělců.

2/

Informační, poradenské, vzdělávací a PR oddělení

V oblasti výtvarného umění schází v ČR veřejná instituce, která by zajišťovala informační, propagační, koordinační, konzultační, vzdělávací a organizační činnosti. Zcela chybí platforma, na níž by se zástupci umělecké, galerijní, muzeální, vzdělávací a veřejné správy setkávali, kde by probíhalo mapování a propagace celé scény s ohledem na její potřeby a postavení. Neexistuje dostatečná dokumentace oboru a jeho srozumitelná prezentace pro média, úředníky, politiky či zahraničí. Chybí osvěta o současných trendech v oblasti managementu a systematická prezentace českého umění směrem do zahraničí. V ČR neexistuje odborná instituce/sekce, která by propojovala všechny segmenty a podporovala systematickou profesní komunikaci a tok informací.

Cíle – přispívání k rozvoji a zvyšování celospolečenské prestiže výtvarného umění – podpora výměny informací a zkušeností mezi jednotlivými segmenty, působení ve funkci mediátora potřeb výtvarné scény a trhu s uměním – poskytování informační a poradenské služby – podněcování k účasti českých organizací i jednotlivců v mezinárodních projektech a sítích – prezentace a propagace českého výtvarného umění v zahraničí – vzdělávání umělců a odborných pracovníků

Náplň – sběr a distribuce informací – prezentace a propagace oboru v zahraničí – podpora zahraniční spolupráce, reflexe českých úspěchů v zahraničí, reflexe zahraničních trendů – iniciace a realizace vzdělávacích programů/projektů zaměřených na práci s publikem – konzultačně-analytická činnost v oblasti kulturní politiky s cílem podpory rozvoje oboru

3/

Vzdělávání odborných pracovníků

Muzea, galerie a další organizace zabývající se výtvarným uměním se potýkají s nedostatečnou úrovní profesionalizace a kvality práce především v oblasti managementu. Pro zajištění kvality nabízených veřejných služeb je proto nezbytné zvýšit profesionalizaci těchto institucí a vzdělávat jejich pracovníky prostřednictvím zvyšování kompetencí a dovedností v oblasti managementu, marketingu, PR, lidských zdrojů, práce s publikem, odborných dovedností prostřednictvím vzdělávacích programů/projektů.

Cíle – zefektivnit veřejné služby v oblasti výtvarného umění a zvýšit přístup občanů ke kultuře

Náplň – realizace vzdělávacích akcí (přednášek, kurzů, workshopů apod.) zaměřených na zvyšování kompetencí v oblastech managementu, fundraisingu, lidských zdrojů, odborných dovedností, projektového řízení, marketingu, PR, práce s publikem, využití nových technologií, legislativy nebo účetnictví – v rámci vzdělávání budou prezentovány příklady dobré praxe ze zahraničí a povzbuzována mezinárodní spolupráce

Další články

Knihy a tisk

Studie Knihy a tisk je součástí e-publikace Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR - II. svazek s podtitulem Stav, potřeby a trendy (2016, Institut umění). Studie všech KKO jsou zde koncipovány jako kulturně politické, popisují a analyzují jednotlivá odvětví z pohledu jejich procesního nastavení a fungování v Česku.

Architektura

Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.

Film

Filmový průmysly představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života.(…) film je zároveň uměním i masovou kulturou, vyznačuje se vysokou atraktivitou a silným potenciálem pro ovlivňování i lobbing.

Výtvarné umění

Současné umění a jeho produkce v profesionálním smyslu se staly obecnou praxí a nejedná se více o výsadu západního světa. Nikde se globalizace tak výrazně neprojevila jako na trzích s uměním po celém světě

Design

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Digitální hry

Digitální hry jsou svým způsobem největším kulturním exportem ČR. Vyskytuje se názor, že hry jako médium jsou umění zrovna tak jako film či hudba. Pracují se stejnými výrazovými prostředky, a dokonce přidávají něco navíc. Jejich potenciál se zatím nenaplňuje v takové míře, ale to je spíš otázka času.

Památky

Památky v ČR zažívají diametrálně rozdílný přístup k jejich správě oproti jiným zemím Evropy. Například ve Velké Británii je přístup založen na tradici a silných občanských iniciativách. I když seznam památek čítá ve Velké Británii přes 370 tisíc objektů, je na ně nahlíženo komplexně skrz minulost, místo a současnost, v níž lidé chtějí žít.

Reklama

Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.

TV a rozhlas

TV a rozhlas zůstávají i po pětadvaceti letech od počátků transformace rozhlasového a televizního vysílání u tzv. duálního modelu, zatímco řada evropských zemí jej dokázala doplnit třetím sektorem tzv. komunitních médií.

Digitální obsah

Digitální obsah (software) a odvětví na něm založené mají schopnost vytvářet pracovní příležitosti, podporují digitální gramotnost a rozvoj potřebných dovedností, neboť komerční, veřejné, sociální a zdravotní služby, vzdělávání a politický život se stále více přesouvají na internet.“

Umělecká řemesla

Tradiční řemesla vymírají. Aby se řemesla znovu obrodila, je potřeba, kromě vzdělávání nových řemeslníků, zaměřit se na uchování řemeslných technik, vzorů, motivů do současnosti a oživit je spojením s aktuálními technologiemi a životním stylem.

Scénická umění

Scénická umění mají značné výhody – jsou ekonomicky flexibilní, bez investic nemizí, jsou vesměs ekologická, nedevastují přírodní zdroje, nejsou na nich závislá. Umělecké krize nijak neohrožují společnost.

Hudební průmysl

Hudba je odrazem stavu naší společnosti. Je to fráze, ale pravdivá. Hudební produkce rádiových stanic je v ČR až ze 70% starší roku 2000. Aktuální hudba žije díky fenoménu festivalů.