Výtvarné umění

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, 2016 -

„Vedle aukčních domů tvoří důležitý segment trhu s uměním prodejní galerie, do kterých řadíme i obchody se starožitnostmi. Za nejvážnější slabinu českého trhu lze považovat skutečnost, že na něm aktuálně působí jen pár prodejních galerií, které exkluzivně zastupují současné tvůrce.“

„Poptávka po soukromých galeristech v okruhu absolventů a profesionálních umělců převyšuje nabídku. Galeristé jsou v situaci, kdy řadu poptávek odmítají i z kapacitních důvodů. Důvodem je i fakt, že provoz soukromých galerií není v ČR na rozdíl od řady evropských zemí systémově státem podporován.“

„Největším a dlouhodobým problémem jsou nulové rozpočty na akvizice, bez kterých muzea nenaplňují své sbírkotvorné poslání. Neexistence akvizičních fondů oslabuje paralelně český trh s uměním.“

„Existující hustá síť muzeí a galerií má nicméně velký potenciál. Podle Národního informačního a poradenského střediska (NIPOS) zodpovědného za statistiku vykazuje návštěvnost muzeí, památníků a muzeí umění pozitivní trend.“

„Negativní vnímání komercionalizace ze strany mnohých kurátorů, kritiků a umělců souvisí zřejmě i se skutečností, že současné umění je u nás živeno rozvinutou sítí menších neziskových výstavních prostor.“

  1. Existence husté sítě neziskových výstavních síní (galerií) umožňujících zkoušení nových výstavních a tvůrčích modelů začínajícím umělcům, studentům a absolventům výtvarných škol.

  2. Bohaté sbírkové fondy.

  3. Existence husté sítě veřejných muzeí, malých neziskových galerií ve velkých i malých městech a její rozložení napříč republikou, takže má schopnost zajistit přístup k výtvarnému umění všem obyvatelům.

  4. Zvyšující se intenzita práce na vzdělávacích a doprovodných programech v českých muzeích a galeriích.

  5. Zavádění nových modelů vstupného – nulové vstupné do stálých expozic nebo dobrovolné vstupné posiluje poslání muzeí, dostupnost uměleckých děl širší veřejnosti a hledání nového publika i potenciálních sběratelů.

  6. Existence databáze sbírek (centrální evidence sbírek) a metodiky správy sbírek.

  7. Zvyšující se schopnost muzeí zpracovávat projekty pro využití finančních prostředků z evropských fondů a existence sítě metodických center s celostátní působností.

  8. Existence dotačních systémů na podporu výtvarného umění na úrovni státu, krajů i měst.

  1. Slabé galerijní prostředí, nedostatek soukromých galerií podporujících novou tvorbu – přestože existuje několik úspěšných galerií, které zajišťují export českého mladého umění, jejich provoz je neustále pod tlakem, v ohrožení a bez státní podpory.

  2. Velmi nízká úroveň akvizic současného umění ve státních i regionálních muzeích.

  3. Absence legislativního zvýhodnění umělců a umění jako takového – profesní zástupce Spolek Skutek se staví za nižší daň z přidané hodnoty na umělecká díla a možnost odepisování nákupu uměleckých děl z daní v rámci daňového přiznání, v zahraničních modelech je nastaveno i sociální zvýhodnění pro matky umělkyně v době mateřské a jiné daňové úlevy.

  4. Není řešena problematika tzv. nulové mzdy – umělecká obec vystupuje proti nepsanému pravidlu nehonorování umělců za práci na přípravách výstavních projektů, iniciativy proti nulové mzdě se objevují jak u nás,70 tak v zahraničí.

  5. Neexistence podpory vzniku uměleckých děl ve veřejném prostoru – snahou je zavedení povinného procenta na výtvarná díla z rozpočtů veřejných stavebních zakázek.

  6. Slabá prezentace především současného výtvarného umění v médiích – nedostatečný prostor pro pravidelnou obsáhlejší kritiku a sledování stavu výtvarné scény, referováno je pouze o trhu s uměním bez ohledu na jeho celý kontext.

  7. Slabá podpora digitalizace sbírkových předmětů. – Nízká návštěvnost především regionálních a lokálních galerií a muzeí, nízká úroveň práce s publikem, nedostatečné hledání a využívání nových metod práce s návštěvníky prostřednictvím speciálních programů a projektů hledání nových způsobů jejich oslovení.

  8. U veřejně podporovaných galerií a muzeí chybí evaluace výstavních programů, koncepcí a využití a pojetí výstavních prostor.

  9. Nefunkčnost trhu s uměním prostřednictvím galerií, prodej děl je často realizován přímo umělci a není využíváno zprostředkování prodeje galeriemi.

  10. Není zaveden transparentní systém podpory soukromých galeristů, především v souvislosti s jejich účastí na mezinárodních veletrzích umění.

  11. Netransparentnost správy licenčních poplatků kolektivními správci autorských děl – poplatky za osiřelá díla nejsou využívána k další podpoře výtvarného umění.

  12. Nepříznivě se vyvíjející poměr mezi neustále se zvyšujícími náklady na provoz muzeí (tzv. režijní náklady včetně mezd) a objemem finančních prostředků na akviziční, prezentační a publikační činnost, na ochranu sbírek (konzervování a restaurování) a obecně na práci s veřejností.

  13. Řada muzeí nemá zpracovány koncepce sbírkotvorné činnosti, neexistuje přesnější zaměření a specializace sbírkotvorné činnosti v rámci sítě veřejně podporovaných galerií a muzeí.

  14. Vysoké umělecké školy dostatečně nepodporují vzdělání vedoucí k uplatnění na trhu (sebeprezentace, legislativa, sociální a daňová problematika).

  15. Vysoké školy se zaměřením na historii a teorii umění nekladou důraz na orientaci a reflexi současné tvorby, převážné množství studentů je vedeno k práci v ústavech zabývajících se badatelskou a archivační činností historie, chybí odborníci se znalostí současného provozu a tvorby.

  16. Nedostatečná úroveň muzeologického vzdělávání, resp. dalšího odborného vzdělávání v oblasti lektorství, kurátorství, marketingu a propagace.

Jakými projekty můžeme výtvarnému umění pomoci?

1/

Podpora soukromých galeristů v účasti na mezinárodních veletrzích

Propagace současného českého umění prostřednictvím podpory účasti privátních galerií na mezinárodních veletrzích se současným uměním. Činnost privátních galerií, které exkluzivně zastupují a aktivně podporují domácí tvorbu v ČR i v zahraničí, vyžaduje kontinuální podporu. Galerie, které se s portfoliem kvalitních umělců účastní veletrhů se současným uměním, jsou vystaveny konkurenci zahraničních galerií. Galeristé z ČR přitom výrazně zvyšují povědomí o českém umění a zprostředkovávají tvorbu institucím a sběratelům v zahraničí, kteří s nimi dále spolupracují. Galeristé rozvíjejí nové kontakty a prezentují nejen svou práci, ale celou ČR. Podpora je důležitá i vzhledem ke skutečnosti, že v řadě zemí EU tato podpora je již dlouhodobě zavedena (viz příloha 5). Galeristé dnes musí z finančních důvodů odmítat pozvání i na prestižní veletrhy.

Cíle – Podpora profesionalizace trhu s uměním a zviditelnění českého současného umění v kontextu globálního výtvarného umění, jeho institucí a trhu.
Náplň – Finanční podpora galeriím, které jsou přijaty na zahraniční veletrhy, s tím, že bude jasně definován okruh relevantních významných veletrhů se současným uměním. Finanční dotace by měla být přidělena automaticky na základě úspěchu galerie ve výběrovém řízení organizátorů veletrhů. – Podpora bude využita na zajištění adekvátní prezentace: pronájem a vybavení stánku, doprava a pojištění děl, cestovní náklady zástupce/ů galerie, případně umělce/umělců.

2/

Informační, poradenské, vzdělávací a PR oddělení

V oblasti výtvarného umění schází v ČR veřejná instituce, která by zajišťovala informační, propagační, koordinační, konzultační, vzdělávací a organizační činnosti. Zcela chybí platforma, na níž by se zástupci umělecké, galerijní, muzeální, vzdělávací a veřejné správy setkávali, kde by probíhalo mapování a propagace celé scény s ohledem na její potřeby a postavení. Neexistuje dostatečná dokumentace oboru a jeho srozumitelná prezentace pro média, úředníky, politiky či zahraničí. Chybí osvěta o současných trendech v oblasti managementu a systematická prezentace českého umění směrem do zahraničí. V ČR neexistuje odborná instituce/sekce, která by propojovala všechny segmenty a podporovala systematickou profesní komunikaci a tok informací.

Cíle – přispívání k rozvoji a zvyšování celospolečenské prestiže výtvarného umění – podpora výměny informací a zkušeností mezi jednotlivými segmenty, působení ve funkci mediátora potřeb výtvarné scény a trhu s uměním – poskytování informační a poradenské služby – podněcování k účasti českých organizací i jednotlivců v mezinárodních projektech a sítích – prezentace a propagace českého výtvarného umění v zahraničí – vzdělávání umělců a odborných pracovníků

Náplň – sběr a distribuce informací – prezentace a propagace oboru v zahraničí – podpora zahraniční spolupráce, reflexe českých úspěchů v zahraničí, reflexe zahraničních trendů – iniciace a realizace vzdělávacích programů/projektů zaměřených na práci s publikem – konzultačně-analytická činnost v oblasti kulturní politiky s cílem podpory rozvoje oboru

3/

Vzdělávání odborných pracovníků

Muzea, galerie a další organizace zabývající se výtvarným uměním se potýkají s nedostatečnou úrovní profesionalizace a kvality práce především v oblasti managementu. Pro zajištění kvality nabízených veřejných služeb je proto nezbytné zvýšit profesionalizaci těchto institucí a vzdělávat jejich pracovníky prostřednictvím zvyšování kompetencí a dovedností v oblasti managementu, marketingu, PR, lidských zdrojů, práce s publikem, odborných dovedností prostřednictvím vzdělávacích programů/projektů.

Cíle – zefektivnit veřejné služby v oblasti výtvarného umění a zvýšit přístup občanů ke kultuře

Náplň – realizace vzdělávacích akcí (přednášek, kurzů, workshopů apod.) zaměřených na zvyšování kompetencí v oblastech managementu, fundraisingu, lidských zdrojů, odborných dovedností, projektového řízení, marketingu, PR, práce s publikem, využití nových technologií, legislativy nebo účetnictví – v rámci vzdělávání budou prezentovány příklady dobré praxe ze zahraničí a povzbuzována mezinárodní spolupráce

Další články

Architektura

Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.

Design

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Reklama

Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.

Umělecká řemesla

Tradiční řemesla vymírají. Aby se řemesla znovu obrodila, je potřeba, kromě vzdělávání nových řemeslníků, zaměřit se na uchování řemeslných technik, vzorů, motivů do současnosti a oživit je spojením s aktuálními technologiemi a životním stylem.