Dva projekty Kreativní Prahy přinášejí inovativní práci s daty
V české kulturní sféře jsou standardem dobře vypracované strategie a dokumenty, méně se ale daří jejich implementace. Pomoci by měly dva projekty pracující s daty. Představila je Kreativní Praha.
Umíme změřit, proč se vyplatí investice do designu
Pokud mluvíme o inovacích, neobejdeme se bez designu. Je jedno, zda chcete provést změny ve firmě, neziskové galerii nebo v městské samosprávě. Nová metodika umí spočítat potenciál designu s ohledem na konkurenceschopnost. Vyvinul ji tým odborníků z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Povídali jsme si s iniciátorkou projektu Evou Švirákovou.
Pokud budou města přátelská k dětem, budou přátelská pro všechny
Děti a jejich hra už nejsou součástí veřejného prostoru. Chybí městská divočina a zázemí pro svobodnou hru. Změny v plánování měst se snaží prosadit spolek Město přátelské k dětem. Ten spolu s Fakultou architektury ČVUT pořádá již třetím rokem konferenci Architektura dětem. O alternativách v plánování měst pro rekreaci, hru a sport a o potřebách participace jsme si povídaly s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.
Jaké vzdělávání potřebujeme?
Rozhovor je upoutávkou na dva aktuální projekty týkající se reformy vzdělávacího systému. Ta je u nás stále naléhavěji vyžadována řadou organizací. Jednak vás chceme pozvat k účasti na blížící se konferenci Kreativní města vzdělávají uměním a dále upozornit na knihu Back to the Sandbox: Art and Radical Pedagogy. Obě věci jsou inspirativní pro debatu o tom, jaké vzdělávání ve 21. století potřebujeme.
Je tu další ÉTA pro kulturní a kreativní odvětví
Na inovace ve společenských a humanitních vědách, umění a designu je připraveno přes půl miliardy korun. Brzy se spustí další kolo veřejné soutěže na jejich podporu. Nejen o další výzvě v programu jsme mluvili s ambasadorem ÉTY Marcelem Krausem (TA ČR), který je zároveň členem mezinárodního poradního sboru Creative Industries Policy and Evidence Centre britské organizace NESTA.
Kreativita vs. pracovní trh
Ať už dnes pracujete v kavárně, nebo v bance, je dost možná i vaše pracovní pozice označována za kreativní. Mohlo by se až zdát, že termín „kreativita“ je nadužívaný a na pracovním trhu už nemá téměř žádný význam. Pokud by to byla pravda, co by to znamenalo pro kreativní odvětví, sektor, který je definován zaměstnáváním kreativních talentů? Vzali jsme si k ruce britskou studii, která se touto úvahou zabývala.
V čem tkví růst kreativních podniků?
Začetli jsme se do další britské zprávy a přinášíme shrnutí toho, co pro kreativní podniky (ziskové i neziskové subjekty a freelancery) znamená růst, jak ho měřit a jaké jsou jejich další ambice. Co růst brzdí a jakými prostředky ho lze v této oblasti podporovat? Do průzkumu se v roli respondentů zapojilo více než tisíc britských kreativních podniků, vládních zástupců a také zprostředkovatelů podpory.
Čím byla, je a bude Kreativní Olomouc?
Radek Palaščák je neformálním velvyslancem kulturních a kreativních odvětví (KKO) v Olomouci. V našem rozhovoru bilancuje poslední léta, kdy byl v čele platformy Kreativní Olomouc a hybatelem dění. Má totiž lví podíl na tom, že se zástupci kreativního sektoru začali brát v hlavním městě Hané vážně. Se smířlivostí a trpělivostí sobě vlastní městu prorokuje slibné vyhlídky. Olomoučtí komunální politici se už totiž bez znalosti konceptu KKO neobejdou.
Nová spojení: technologie, člověk, umění
Jak se daří spolupráci kreativců, umělců, vědců a mágů IT technologií? Jak vypadá často požadovaná mezioborovost v praxi? Kdo a jak ji podporuje, jaké jsou její bariéry a co přináší divákům? Na tyto a řadu dalších souvisejících otázek poukázala podzimní konference Střed zájmu: IT v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Už víme, jaká je česká móda
IDU nedávno vydal publikaci mapující módní sektor v České republice. Výzkumný projekt popisující situaci v oboru se tak zařadil do série studií o kreativně-kulturních odvětvích u nás. S autorkami ‒ módní konzultantkou Violou Fetisovou, byznys konzultantkou Zuzanou Mandic a absolventkou módního designu a podnikání Norou Jelinek ‒ jsme si povídaly, jak mapování probíhalo a co trápí českou módu.
Vznikla nová platforma o kritice v designu
Publicista a art director Lukáš Pilka, šéfredaktorka časopisu Material Times Tereza Lišková a produkční doprovodných a vzdělávacích programů Centra DOX Michal Kučerák se spojili a vznikla nová setkávací platforma Alt.Tab. Proč aktivita vznikla a jak se kritický design váže k technologiím, jídlu nebo divadlu?
Český tanec – čísla, data, souvislosti
Institut umění – Divadelní ústav (IDU) už od roku 2016 provádí rozsáhlý výzkum českého tance a příbuzných uměleckých oborů. V září se proto konala konference Střed zájmu: Český tanec v datech, která výsledky výzkumu prezentovala s cílem vyvolat diskusi o stavu oboru, především o palčivých tématech, jako je vzdělávání, profesní život či zdraví tanečníků. Jedním z poslání akce bylo ostatně zdůraznit, že český tanec je potřeba brát více vážně.
Na zdraví přes kreativitu
Tvůrčí činnost motivovala Londýňany ke sportu a zdravějšímu životnímu stylu. Muzikoterapie snižuje potřebu medikace u 67 % pacientů s demencí. Spolupráce s umělcem snížila potřebnost návštěvy praktického lékaře o 37 %. Podobná čísla a poznatky zaznívají v britské studii a kampani o vlivu umění na lidské zdraví. Britové tak předkládají celou řadu příkladů z praxe, které prokazují jasné dopady kreativity na zdraví jednotlivce i provoz zdravotní a sociální péče jako takový.
Program ÉTA je také pro kulturně-kreativní odvětví
Cílem programu ÉTA je podpora aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách a umění. Vyhlašovatelem veřejné soutěže je Technologická agentura České republiky (TA ČR). Podívejme se podrobněji na to, kdo se do veřejné soutěže může přihlásit, jaké jsou podmínky přijetí projektu a o jak vysokou podporu můžou subjekty žádat.
Olomouc má svou mapu kreativity
Více než 1200 subjektů, obrat téměř pět miliard korun a pět tisíc zaměstnaných lidí. Takovou sílu mají v Olomouci a nejbližším okolí kulturní a kreativní průmysly. Vyplývá to z ojedinělého výzkumu, který právě dokončil ve spolupráci s městem tým z Univerzity Palackého.
České startupy 2016
První vlna boomu české startupové scény je za námi. Česko zejména v posledních pěti letech získalo nové nadějné projekty a s nimi i nové, mladé podnikatele, kteří díky investorským penězům vytáhli své firmy do výšin a nemálo z nich dnes díky tomu může investovat též. Jenže jaká je obecná charakteristika českých startupů? A kolik jich tu vůbec je?
Scénická umění
Scénická umění mají značné výhody – jsou ekonomicky flexibilní, bez investic nemizí, jsou vesměs ekologická, nedevastují přírodní zdroje, nejsou na nich závislá. Umělecké krize nijak neohrožují společnost.
Design
Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.
Hudební průmysl
Hudba je odrazem stavu naší společnosti. Je to fráze, ale pravdivá. Hudební produkce rádiových stanic je v ČR až ze 70% starší roku 2000. Aktuální hudba žije díky fenoménu festivalů.
Olomouc
Olomouc je první město v ČR, které mapování KKO uskutečnilo podle nové metodiky schválené ministerstvem kultury. Díky analýze dostává město Olomouc zpětnou vazbu a unikátní souhrnná data, s nimiž může pracovat například v oblasti turismu, cestovního ruchu, kulturní politiky nebo při tvorbě strategického plánu města.
Architektura
Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.
Umělecká řemesla
Tradiční řemesla vymírají. Aby se řemesla znovu obrodila, je potřeba, kromě vzdělávání nových řemeslníků, zaměřit se na uchování řemeslných technik, vzorů, motivů do současnosti a oživit je spojením s aktuálními technologiemi a životním stylem.
Film
Filmový průmysly představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života.(…) film je zároveň uměním i masovou kulturou, vyznačuje se vysokou atraktivitou a silným potenciálem pro ovlivňování i lobbing.
Digitální hry
Digitální hry jsou svým způsobem největším kulturním exportem ČR. Vyskytuje se názor, že hry jako médium jsou umění zrovna tak jako film či hudba. Pracují se stejnými výrazovými prostředky, a dokonce přidávají něco navíc. Jejich potenciál se zatím nenaplňuje v takové míře, ale to je spíš otázka času.
Výtvarné umění
Současné umění a jeho produkce v profesionálním smyslu se staly obecnou praxí a nejedná se více o výsadu západního světa. Nikde se globalizace tak výrazně neprojevila jako na trzích s uměním po celém světě.
Památky
Památky v ČR zažívají diametrálně rozdílný přístup k jejich správě oproti jiným zemím Evropy. Například ve Velké Británii je přístup založen na tradici a silných občanských iniciativách. I když seznam památek čítá ve Velké Británii přes 370 tisíc objektů, je na ně nahlíženo komplexně skrz minulost, místo a současnost, v níž lidé chtějí žít.
Reklama
Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.
TV a rozhlas
TV a rozhlas zůstávají i po pětadvaceti letech od počátků transformace rozhlasového a televizního vysílání u tzv. duálního modelu, zatímco řada evropských zemí jej dokázala doplnit třetím sektorem tzv. komunitních médií.
Digitální obsah
Digitální obsah (software) a odvětví na něm založené mají schopnost vytvářet pracovní příležitosti, podporují digitální gramotnost a rozvoj potřebných dovedností, neboť komerční, veřejné, sociální a zdravotní služby, vzdělávání a politický život se stále více přesouvají na internet.
Móda
Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.
Knihy a tisk
ČR se ve vydávání knih v přepočtu na počet obyvatel řadí do první světové desítky. Přesto jen malé procento autorů se dokáže svou činností uživit. Také čeští překladatelé vycházejí v celoevropském srovnání jako jedni z nejhůře placených ve svém oboru.
Brno
Město Brno ví, že je potřeba se věnovat podpoře KKP, byla vytvořena pozice podpory koordinátora KKO, pozice koordinátora kulturní politiky a založen kreativní hub KUMST. Pod záštitou Odboru kultury se pravidelně koná Brněnský kulturní parlament, pro participativní tvorbu kulturní strategie města Brna i s ohledem na kandidaturu Brna na titul Evropského hlavního města kultury (EHMK) 2028.
Zlín a Zlínsko
V roce 2011 zahájil Institut umění - Divadelní ústave projekt Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Jedna z pilotních studií, která vedla k metodice mapování na lokální úrovni byla zaměřena na město Zlín a Zlínský kraj. Ke spolupráci na pilotní studii byla přizvána britská společnost Noema Culture and Place Mapping pod vedením Lii Ghilardi.
Uherské Hradiště
V Uherském Hradišti vznikla Strategie kulturních a kreativních odvětví, která staví na tom, že v místě figuruje 1186 subjektů KKO s obratem blížícím se 1,5 mld. korun. I zde z analýzy vyplynulo, že pro 80 % respondentů je hlavní potřebou mít fyzické místo, kde se mohou setkávat, sdílený prostor pro debaty, výměnu zkušeností, hledání partnerů a vzdělávání. Objevuje se i chuť pracovníků v KKO spolupracovat s městem.
Pardubice
Pardubice jsou po Hradci Králové druhým největším městem východních Čech a krajským městem Pardubického kraje. Jako velkoměsto a sídlo univerzity nabízí také bohatý kulturní život. Nejsilnějším odvětvím je hudba, kde počet subjektů dosahuje 174. Jen o 9 subjektů méně má odvětví literatura, knihy a tisk (165). Tím silně předčí ostatní odvětví – například třetí nejsilnější odvětví, reklama, čítá pouze 103 subjektů a patří spolu s architekturou (57) a scénickými (49) a výtvarnými uměními (83) ke středně zastoupeným odvětvím.
Plzeň
Cílem mapování kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v Plzni bylo zjistit význam tohoto souboru odvětví pro místní ekonomiku a popsat potřeby subjektů těchto odvětví pro jejich další rozvoj. Studie Kulturní a kreativní průmysly Plzně poskytuje podrobný rozbor, který bude sloužit jako východisko při přípravě Centra kreativního podnikání v DEPO2015 a při realizaci plánovaného Kreativního inkubátoru Plzeň.
