Kreativní vzdělávání skrze umění podle Walesu
Přinášíme inspiraci k implementaci kreativního učení do kurikala. Podkladem je program Kreativní vzdělávání skrze umění (Creative Learning through the Arts), který probíhal ve Walesu v letech 2015 až 2020 a zapojit na 83 % všech místních zřizovaných škol. Text je překladem resumé, které je součástí oficiální evaluace programu. Vychází z pěti průběžných hodnocení projektu, přináší shrnutí výstupů, dopadů i návazných doporučení. Článek je pozvánkou na program FUKu 22.4., kdy v DOXu vystoupí zástupce velšské vlády a Arts Council of Wales, lídři tohoto programu.
AVU začala spolupracovat se základními a středními školami
Co má výuka na vysoké škole společného s výukou umění na základních a středních školách? Jak může být know-how a umělecká zkušenost vysokých uměleckých škol sdílena do škol nižších stupňů vzdělávání? Jak základním a středním školám a jejich pedagogům nabídnout svěží vítr, inovaci a inspiraci pro uměleckou výuku? A k čemu je tato spolupráce vlastně dobrá?
Budoucnost české audiovizuální tvorby
Brněnský kreativní hub KUMST věnoval jeden z jarních tematických bloků televizní tvorbě. Zástupci streamovacích platforem Saša Michailidis (akviziční manažer pro HBO Europe), Diana Tabakov (manažerka akvizic DAFilms.cz) a Eva Pjajčíková (šéfredaktorka iVysílaní České televize) se sešli, aby hovořili o změnách v distribučním prostředí v souvislosti s přeměnou společnosti po pandemii. O výzvách audiovizuálního průmyslu ve zlaté éře streamovacích platforem a nutnosti vzdělávání se a formování nové generace televizních tvůrců hovořila zakladatelka Televizního institutu v Brně Kamila Zlatušková.
FUK 2023 přinesl i debatu o kreativitě a nerovnosti
Umění a kultura jsou celistvou oblastí zásadní pro všeobecný rozvoj žáků. Osmnáctého dubna jsme v rámci Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání diskutovali o její pozici v rámcových vzdělávacích programech a o tom, jaké příležitosti lze v souvislosti s přijímáním nových koncepcí hledat či jaké bariéry zbývá pojmenovat. Debata pod názvem Kreativitou proti nerovnosti nastínila také potřeby regionů, kde může kreativní učení napomoci ke zmírnění odlivu mladší populace nebo sociálního vyčlenění, neboť má jasné dopady na motivaci ke vzdělávání a rozvoji sebe sama i svého okolí.
Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení
„Pokud bychom chtěli, aby byla kreativita zahrnuta do školních osnov, pak je nutné se zamyslet nad tím, jakou kulturu chceme vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas, britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.
Pět mýtů o kreativitě
Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.
