Ženy v kultuře / Rodičovství
Téma péče v kultuře otevřely v tomto roce hned dva významné projekty. Brněnské kulturní centrum Co.labs s konferencí Women in Art vol. 2, která reflektovala českou i zahraniční zkušenost matek-umělkyň, a Sympozium přístupnosti pražského Studia ALTA, které prozkoumávalo možnosti rodičů navštěvovat kulturní akce a instituce. Různé zkušenosti, perspektivy i cíle se nakonec protnuly v jednom bodě. Chybí nám prostor pro mezigenerační dialog a vzájemné pochopení.
Chceme kulturní instituce zpřístupnit rodičům s dětmi
Tématem druhého ročníku konference Women in Art, je Mateřství/rodičovství v KKS. Jednou z panelistek konference je režisérka Marika Smreková, která se tématu věnuje několik let a od roku 2023 na úrovni uměleckého výzkumu nazvaného Parent Friendly Culture. Vedly jsme rozhovor o tom, co všechno v sobě tento projekt snoubí, jaké jsou jeho cíle, zabývaly jsme se otázkou, zda jsou kulturní instituce dostatečně inkluzivní a proč je důležité téma rodičovství či parent-friendly culture otevírat nejen ve vztahu ke kulturním institucím.
Kulturní politika potřebuje více žen
V oblasti kulturní advokacie a kulturní politiky se pohybuje téměř 25 let. Na konferenci Women in Art se představila s příspěvkem o poměru žen a mužů ve vedení českých kulturních institucí. Jedná se o problematiku, se kterou se ve své práci nezřídka potkává, stejně jako s faktem, že oblast kultury je často vnímána jako pečovatelská, sociální práce. A pod slovem péče si každý většinou představí ženu. O servisní organizaci Nová síť, ženách v kultuře či nastavování férových podmínek jsme si povídali s Adrianou Světlíkovou.
Snažím se velmi citlivě vnímat potřeby nás všech
Júlia Rázusová je v současnosti jednou z nejvýraznějších režijních osobností slovenského divadla. Jako tvůrkyně se pohybuje nejen na slovenské, ale i české divadelní scéně a její inscenace jsou ověnčeny řadou tuzemských i zahraničních ocenění. V neposlední řadě je ale také matkou tří dětí. Tato skutečnost se výrazně propsala i do jejího každodenního profesního fungování. Jako umělkyně – matka je neustále konfrontována s realitou náročnosti profese režisérky, denně řeší nejen problematiku slaďování této práce a rodinného života, ale i individuální vyjednávání pracovních podmínek v divadelních institucích. Tomuto tématu se věnovala také v rámci svého příspěvku jako jedna z hostek konference s názvem women in art věnované podpoře žen v umění, kterou v květnu tohoto roku pořádalo brněnské kulturní centrum CO.LABS.
