Hledáme inspiraci u lidí, kteří vědí, jak na to.

Nejlepší je jídlo, co má jasný původ

Možná to zní překvapivě, ale gastronomii nebo farmářské trhy řadíme ke kreativním průmyslům. Svůj úspěch totiž podobně jako umění či živá kultura staví na tvůrčích schopnostech a vynalézavosti samotného jednotlivce. Tomáš Popp je energický muž mnoha tváří. Vede český Národní tým kuchařů, který koncem února přivezl bronzovou a stříbrnou medaili z kuchařské olympiády ve Stuttgartu, miluje dobré jídlo a autentické suroviny, věnuje se vzdělávání kuchařů, cukrářů ale i číšníků a nedávno se zamiloval do CrossFitu. Kromě kvalitního jídla z místních zdrojů nedá dopustit ještě na jedno: na svou milovanou Plzeň.

Strategické plánování vzniklo jako východisko z krize

Plánování včetně toho kulturního se v době krize stává hmatatelnějším a může sehrát významnou úlohu ve snaze o zmírnění dopadů. Svou hlavní roli má však hrát mimo nouzový stav. O čem je kulturní plánování v 21. století a proč jeho správné pojetí rozhodně nešustí papírem? Odpovídala nám Olga Škochová, odbornice na participativní kulturní plánování v krajích a obcích.

Evropa potřebuje restart kreativního sektoru

Přinášíme překlad oficiálního prohlášení a shrnutí výzkumu nezávislé organizace European Creative Business Network (ECBN) k současné situaci, kdy jsou kulturní a kreativní průmysly (KKP) tvrdě zasaženy dopady opatření proti šíření onemocnění covid-19. Sběr dat od kulturních a kreativních aktérů probíhal do začátku dubna. Dokument dává data a potřeby KKP do kontextu a upozorňuje, že jejich úspěšné restartování je cestou k otevřené a udržitelné Evropě.

Všechno má svůj čas

Fenomén českého skla zní maximálně tradičně. Jeho podoby a moderní variace ovšem neznají hranic. O skle, libereckém zázemí, ale i dynamice rodinné tvůrčí spolupráce jsme si tentokrát povídali s Janem a Ondřejem Salanskými, kteří stojí od roku 2012 za ateliérem SKUBB. propojujícím koncepční design s užitým uměním. Studio sídlí v kulisách malebného pivovaru Konrád ve Vratislavicích nad Nisou, kam z Liberce dorazíte za pár minut tramvají.

Návrat z nouzového režimu

Přinášíme překlad článku Simona Mundyho s titulkem Města se zastavila. Jak je může kultura přivést zpátky k životu? Text byl publikován v březnu 2020 komisí pro kulturu světové asociace Sjednocených měst a místních samospráv (UCLG). UCLG je platformou měst, organizací a sítí, která posiluje souvislost mezi místními kulturními politikami a udržitelným rozvojem.

Kulturou umíme bourat předsudky

UFFO. Bláznivý název pro seriózní kulturní instituci pod krkonošskými kopci. Libor Kasík je ředitelem tohoto společenského centra města Trutnov už desátým rokem. Založil zde mezinárodní festival nového cirkusu, zapojil se do komunální politiky a nedávno odmítl kulturní cenu města.

Kdo je a kdo má být v publiku?

„Negativnější důsledky, než jsou ty ekonomické, může způsobit přerušení nebo ztráta komunikace umělců se svým publikem,“ zaznívá ve zprávě Scénická umění v čase pandemie, kterou na konci března 2020 publikovala asociace IETM. Nyní se nabízí připomenout její podzimní zasedání – výzvu na prohloubení chápání komplexního a fascinujícího tématu: PUBLIKA. Tématu, které v uplynulém měsíci získalo na aktuálnosti.

Bezpečné a kreativní prostředí je pro učení zásadní

Komplexní soubor kompetencí, bez kterých se dnešní člověk neobejde. Tak vnímá kreativitu energická ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Marianna Sršňová. Propojování světa umění a vzdělávání se věnuje už více než deset let. V roce 2020 se plánuje zaměřit na spolupráci s městy a obcemi a v rámci oslav první dekády své společnosti připravuje ve spolupráci s Centrem současného umění DOX na podzim festival kreativního učení.

Záchranná sada pro města aneb Jak udržet kulturu a kreativitu

Kultura patří vedle gastronomie a cestovního ruchu mezi oblasti nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí. Fatální ekonomický a sociální dopad mají související opatření v podstatě na 100 % subjektů kulturních a kreativních odvětví (KKO). Co je potřeba udělat nyní a co v budoucnu, tak aby po ukončení nouzového stavu mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Poradíme.

Dříve jsme hledali nejkratší cestu, teď ve veřejném prostoru trávíme čas

Městský mobiliář od designéra Davida Karáska znáte. Ani o tom nemusíte vědět, ale lavičkám, oceňovaným odpadkovým košům nebo lehátkům od jeho firmy mmcité se dnes v České republice, ani kdekoliv jinde na světě, již nevyhnete. Precizní opakovaná výroba a láska k veřejnému prostoru jsou totiž jeho celoživotními tématy.

Ministerstvo kultury chce podpořit umění ve veřejném prostoru

Nedávno předložený legislativní návrh Ministerstva kultury na 1 % z nadlimitních veřejných zakázek na realizaci uměleckých instalací ve veřejném prostoru nezískal podporu dalších ministerstev. Ministerstvo kultury se proto rozhodlo uspořádat na vládní půdě veřejnou diskusi s odborníky. Kde je tedy zakopaný pes?

Člověk musí psát, i když se mu nechce

Divadlo, film, seriál. Cynický humor za mírnou hranicí kontroverze, ale i romantická komedie rozkládající fenomén ženského přátelství. Petr Kolečko dnes patří k nejúspěšnějším českým scénáristům. Stojí za seriály Lajna, Čtvrtá hvězda, MOST!, Okresní přebor a filmy Zakázané uvolnění, Bajkeři, Padesátka nebo Přes prsty, který nedávno poprvé sám režíroval. Kolečko jde po situačním humoru a dobře napsaném dialogu. Píše o věcech, které jsou „typicky české“ a odehrávají se v normálním autentickém prostředí typu obyčejné české hospody.

Say Yes to Creative Industries

Kulturní a kreativní průmysly vycházejí z individuální lidské tvořivosti, dovednosti a talentu. Mají potenciál vytvářet bohatství, generovat pracovní místa a přinášet inovace. Na téma nedávno upozornila konference Creatinno, která se konala v prostorách pražského Centra architektury a městského plánování.

Kasárna Karlín – naším generálním partnerem je veřejnost

Kulturnímu a společenskému prostoru Kasárna Karlín v Praze byla prodloužena smlouva na další dva roky. Situace je ale složitější, protože bylo zároveň vypsáno komerční výběrové řízení na pronájem budovy. Jak si stojí Kasárna Karlín ve světle politických tahanic? Co za dobu tří let nabídla veřejnosti a co by mohla přinést do budoucna? Po čase jsme si opět povídali s členem produkčního týmu Matějem Velkem.

Tradici by si měl člověk užívat

Značka, kterou založila módní návrhářka a ilustrátorka Zuzana Osako, nese jméno Tradice. Stejně tak by se mohla jmenovat Elegance, Ženskost, Identita. To všechno jsou pojmy, které vás u tvorby, ale především způsobu chování a uvažování této návrhářky napadnou. Se Zuzanou Osako jsme se potkali v jejím pohádkovém domě ze začátku devatenáctého století v Tichém údolí v Roztokách u Prahy. Nenechte se však zmást, přesně tady na kraji lesa totiž vzniká kolekce oděvů, ve kterých se představí letošní česká olympijská výprava na úvodním ceremoniálu při zahájení olympiády v Tokiu.

Kritický pohled na práci s publikem

Téma „práce s publikem“ se v posledních letech nese kulturně-politickou agendou jako buzzword. S cílem pozastavit se nad výkladem pojmu a přinést na téma nový, současný pohled se v rámci druhého setkání asociace IETM (International network for contemporary performing arts) na podzim 2019 rozhodli pořadatelé objednat sérii tří článků od tří evropských odborníků. Autoři si položili otázky: K čemu vlastně potřebujeme práci s publikem? Je třeba se zaměřit na hledání nového publika, nebo se raději máme snažit vtáhnout více to stávající?

Kreativní průmysly nepotřebují ani tak velkolepé investice, jako změnu úhlu pohledu

Hledáte-li města, která se v České republice věnují kulturním a kreativním průmyslům, vzpomenete si nejspíš na Plzeň, Prahu, Ostravu, Brno, Zlín nebo Pardubice. Hledáte-li univerzitu, napadne vás Olomouc. Proto se vydáváme udělat rozhovor s Petrem Bilíkem, prorektorem pro vnější vztahy na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Pokud budou města přátelská k dětem, budou přátelská pro všechny

Děti a jejich hra už nejsou součástí veřejného prostoru. Chybí městská divočina a zázemí pro svobodnou hru. Změny v plánování měst se snaží prosadit spolek Město přátelské dětem. Ten spolu s Fakultou architektury ČVUT pořádá již třetím rokem konferenci Architektura dětem. O alternativách v plánování měst pro rekreaci, hru a sport a o potřebách participace jsme si povídaly s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.

Cesta za kreativním centrem

Před deseti lety začalo hledání místa pro brněnské kreativní centrum. Volba padla na bývalou káznici a pro tento cíl vznikla v roce 2009 platforma Kreativní Brno. Kreativci však ani po deseti letech káznici neobývají. I když cesta za kreativním centrem ještě není u konce, přinesla mnohé a historicky cenný objekt na Cejlu i tak žije a vysílá důležitá poselství.

Vytvořte tu nejlepší strategii pro vaši organizaci

Letošní Akademie IDU, určená vedoucím pracovníkům kulturních organizací, bude celý rok zaměřená na strategické myšlení, plánování a leadership. Program se bude konat ve třech blocích od dubna do září 2020 a bude směřovat k vypracování strategického plánu. Nepropásněte tuto jedinečnou možnost, na přihlášení máte zhruba měsíc.

V Moravské galerii v Brně vznikla malá solární elektrárna

Začátkem prosince byla udělena letošní Cena Jindřicha Chalupeckého, kterou získal Andreas Gajdošík, absolvent Ateliéru intermédií na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT. Oceněný projekt je spolu s díly všech finalistů k vidění do 19. ledna 2020 v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně. Její ředitel Jan Press v rozhovoru přibližuje, jak podobu výstavy ovlivnila snaha o maximální ekologickou šetrnost a jak v galerijních podmínkách redukovali uhlíkovou stopu.

Kultura spojuje a řeší problémy

Sociální problematika, zdraví a vzdělávání. Oblasti, se kterými propojil kulturu program nedávné konference Kultura spojuje!, jež se odehrála na půdě ministerstva kultury. Uznání kultuře projevili všichni řečníci a popsali, proč je nejsilnějším nástrojem pro meziresortní dialog a sociální inkluzi, na který se nemá v politice zapomínat.

Kultura s přidanou hodnotou

Budoucnost české ekonomiky spočívá ve využívání příležitostí v oblastech s vysokou přidanou hodnotou. Namístě je proto vnímat význam kulturních a kreativních průmyslů (KKP), které spojují konkurenceschopnost a identitu České republiky. Uvědomují si to také čelní představitelé státu. Ministr kultury Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podepsali 27. listopadu 2019 memorandum o spolupráci mezi oběma resorty s cílem podporovat tyto disciplíny.

Umí naši kulturní aktéři táhnout za jeden provaz?

Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Organizace a jednotlivci napříč kulturně-kreativními odvětvími se na potřebě jednotné platformy shodují. Zatím jsme ale na začátku a ideje se rodí ze společných diskusí. Co by mělo být cílem platformy a jak by měla fungovat? Mnoho podobných otázek otevřela listopadová diskuse v pražském DOXu, kterou iniciovala proexportní hudební kancelář SoundCzech.

I do Česka patří kreativní vzdělávání

Vzdělávání uměním a vzdělávání k umění – dvě roviny tématu kreativního vzdělávání. V září jsme měli možnost navštívit konferenci Kreativní města vzdělávají uměním. Inspirativní byla kvůli příkladům dobré praxe ze zahraničí. Jak vypadá škola budoucnosti a před jakými výzvami stojí české školství?

Kolikrát kelímek naplníš, tolikrát jsi člověkem

Jak může vedení města přispívat k ekologizaci provozu kulturních akcí a organizací na svém území? Nemělo by to rozhodně končit zákazem používání jednorázových plastů. Dá se dělat více.

Bude Živá vila památkou?

Spolek Živá vila se dostal do povědomí lidí i mimo Prachatice před čtyřmi lety. Tehdy úspěšně zachránil před dalším chátráním výjimečnou funkcionalistickou vilu. Dům se stal vyhledávaným místem kulturních akcí, bylo o něj pečováno, spolek i návštěvníci z regionů měli radost. Méně však už vedení města, a tak je Kralova vila opět zamčená. Aby cenná stavba nebyla skladem, ale kulturní památkou, rozhodla se Barbora Koritenská vstoupit do politiky.

Invalidovna má mnohem větší potenciál

Objekt barokní Invalidovny v pražské čtvrti Karlín se po půl roce kulturního oživení na zimu uzavře. Spolek Iniciativa pro Invalidovnu, který pomohl budovu zachránit před prodejem, získal od Národního památkového ústavu (NPÚ) bezplatný pronájem západního křídla objektu. Letos se doposud uzavřená Invalidovna otevřela veřejnosti s kulturně-sociálním programem. Jak se povedla první sezona?

Stát rozděluje peníze dle chybných dat

Příjmy z dotací, počet zaměstnanců a repríz, čísla prodeje, návštěvnost, finanční bilance. Mnohá další data lze získávat (nejen) o divadle. Proč je potřebujeme? Petr Prokop a Luboš Louženský je považují za nezbytnost pro správné strategické i umělecké řízení divadel, pro tvorbu kulturních politik státu, krajů i měst. Systém české statistiky v kultuře ale nefunguje. Trápí to vůbec někoho? Co s tím lze dělat lépe?

DEPO2015 a kultura v Plzni

Plzeň byla v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury. Jak se jí dnes daří rozvíjet nastavenou kulturní strategii a jakou roli zde sehrává kreativní zóna DEPO2015? Povídali jsme si s ředitelem organizace Plzeň 2015, která je klíčovým partnerem pro vedení města a zároveň provozovatelem DEPA.

Do káznice se vrací život

Brněnská káznice – objekt, který nese temnou historickou stopu a současně je výrazně inspirativní, oplývá geniem loci, oslovuje uměleckou imaginaci. Specifikem je i to, že leží v srdci takzvaného „brněnského Bronxu“ – sociálně vyloučené lokality. Avšak nejen proto skýtá silný potenciál v rozvoji této oblasti. Konkrétní podoba nového využití, z něhož nejreálnější je projekt Kreativního centra, se stále formuje a je víc než jisté, že u tak komplexního projektu bude doznávat značných změn i ve fázi, kdy se plány přesunou z papíru do reality. Čím káznice žije a čím bude žít?

Jak kulturou vytěžit spiritus loci?

Jak připravit současný politicko-ekonomický systém měst na prospěšné změny, které se zatím v drtivé většině případů dějí jen díky dílčím intervencím „kreativních byrokratů“? O prázdninách jsme zavítali na sever Německa do města Kiel, kde se tuto otázku snažili zodpovědět hosté Baltic UrbCultural Planning Conference. Jsme svědky snahy o integrovaný způsob přemýšlení nad fungováním dynamiky měst. „Protože jedině to nám umožní využívat maximální potenciál, který se ve městech ukrývá,“ jak zdůraznil spolupořadatel konference Trevor Davies (Copenhagen International Theatre).

Jaké vzdělávání potřebujeme?

Rozhovor je upoutávkou na dva aktuální projekty týkající se reformy vzdělávacího systému. Ta je u nás stále naléhavěji vyžadována řadou organizací. Jednak vás chceme pozvat k účasti na blížící se konferenci Kreativní města vzdělávají uměním a dále upozornit na knihu Back to the Sandbox: Art and Radical Pedagogy. Obě věci jsou inspirativní pro debatu o tom, jaké vzdělávání ve 21. století potřebujeme.

Lineární kultuře odzvonilo

Co je to kulturní DNA města? Přinášíme rozhovor s expertkou na sociologii měst Liou Ghilardi z Londýna. Založila a vede britskou organizaci Noema Culture and Place Mapping, která na mezinárodní bázi rozvíjí projekty mapování a strategického kulturního plánování.

Je tu další ÉTA pro kulturní a kreativní odvětví

Na inovace ve společenských a humanitních vědách, umění a designu je připraveno přes půl miliardy korun. Brzy se spustí další kolo veřejné soutěže na jejich podporu. Nejen o další výzvě v programu jsme mluvili s ambasadorem ÉTY Marcelem Krausem (TA ČR), který je zároveň členem mezinárodního poradního sboru Creative Industries Policy and Evidence Centre britské organizace NESTA.

8smička je specifická

Jak se daří 8smičce, zóně pro umění, po více než ročním fungování? Co přináší Humpolci a jak se vede malá regionální kulturní instituce? Povídaly jsme si s její ředitelkou Marcelou Strakovou.

Sponzoring je na ústupu

Propojení byznysu s kulturou je o partnerství. Zahraniční příklady ukazují, jak se mohou dva zdánlivě neslučitelné světy obohatit. Jak mohou spolupracovat muzejní instituce s firmami? Jaká jsou pro a proti kreativního partnerství a zná tento pojem česká scéna?

Učit výtvarku jinak

Výtvarná výchova, kreativita, umění a umělci dětem bylo téma nedávného sympozia U-mění v Národní galerii. Jak učit výtvarku, proč je důležité se zajímat o umění a jak mu rozumět?

O spolupráci, regionech a kulturní politice

Kultura u nás se dávno neděje jen ve vyhlášených centrech. Jak se prosazuje potenciál kultury pro rozvoj regionů a odlehlých měst? Jak budovat identitu místa, co kulturním organizacím přináší síťování a jak účinná nebo zrádná mohou být ekonomická měření dopadů kultury?

Ve vedení Prahy našli hlavně partnera

Ke značce Art District, která se formuje v městské části Praha 7, se připojuje hala číslo 40 v pražské Holešovické tržnici. Vzniká v ní prostor s názvem H40, který bude od roku 2020 fungovat pro mezigenerační setkávání a inkubátor Art&Digital Lab, propojující umění a nové technologie. Jak se daří z veřejných zdrojů realizovat kulturně-komunitní hub a jak zajistit jeho finanční soběstačnost? Povídali jsme si s iniciátorem projektu Samuelem Kašparem a projektovou manažerkou Jitkou Hvězdovou.

Jak poznat vaše publikum

Teenageři, společností opomíjená skupina, která stojí na rozhraní dětství a dospělosti. Co chtějí, potřebují a jak na ně účinně zacílit svůj program? Právě jim se věnoval workshop Akademie IDU, který však v důsledku nebyl jen o dospívajících, ale také o metodice dotazování, kterou lze aplikovat na jakýkoli typ publika.

Záchrana Varšavy v Liberci pokračuje

Poslední kamenné kino v majetku města Liberec stále bojuje o své přežití. S Ondřejem Pleštilem jsme si povídali o tom, jak složité je ve městě, které má nemalé ekonomické problémy, vybojovat peníze na kulturu a v jaké fázi je plánovaná rekonstrukce kina. Jakkoli se celý rozhovor točil okolo nedostatku peněz, Pleštil stále věří, že všechno dobře dopadne.

Kreativita vs. pracovní trh

Ať už dnes pracujete v kavárně, nebo v bance, je dost možná i vaše pracovní pozice označována za kreativní. Mohlo by se až zdát, že termín „kreativita“ je nadužívaný a na pracovním trhu už nemá téměř žádný význam. Pokud by to byla pravda, co by to znamenalo pro kreativní odvětví, sektor, který je definován zaměstnáváním kreativních talentů? Vzali jsme si k ruce britskou studii, která se touto úvahou zabývala.

Konkurence je motor hudebních festivalů

Asociace Festas se snaží odbourávat předsudky a vysvětlovat obcím, že festivaly místu neuškodí. Bojuje i za efektivní nastavení EET a tvoří manuál pro pořadatele. S ředitelem Festas Markem Vohralíkem jsme si povídali také o tom, co těší a trápí naše hudební festivaly, jak se dá festivalový trh kultivovat a jak se vyjednává o legislativě.

Půlka Invalidovny kulturním a kreativním průmyslům

Budovu barokní Invalidovny v Praze chtěl stát v roce 2016 prodat. Na vyjádření protestu se zformovala občanská Iniciativa pro Invalidovnu, které se podařilo ve spolupráci s ministerstvem kultury privatizaci zastavit. Nyní je budova ve správě Národního památkového ústavu a čeká na rekonstrukci. Než se tak stane, je od května letošního roku dočasně zpřístupněna veřejnosti. Krátce po otevření jsme si povídali s iniciátorem protestu Nisanem Jazairim o tom, co Invalidovnu do října čeká a jak by tento pop-up projekt mohl inspirovat další podobné aktivity.

Kulturní zóny řeší městské výzvy

Cultural and Creative Spaces and Cities (CCSC) je dvouletým evropským projektem. Navštívili jsme jeho zahajovací konferenci v La Tricoterie v Bruselu, určenou tvůrcům kulturních politik měst, členům kulturních organizací a provozovatelům kreativních center. Skrze tento projekt realizátoři dokazují, že kreativita, umění a kultura transformují evropská města a s jejich pomocí je možné řešit ty nejnaléhavější výzvy. Mají budoucnost našich měst v rukou výhradně orgány veřejné správy a administrativa? Co se změní, pokud se aktivně zapojí občanská společnost a kulturní hodnoty?

Současná architektura – povinné čtení pro starosty

V březnu vyšla kniha o současné architektuře malých českých měst a obcí 20000: O místech a lidech. Je zajímavá hlavně tím, že se věnuje zákulisí vzniku veřejných staveb – kdo projekty inicioval, kolik stály a jak realizace probíhaly. S autory Michaelou Hečkovou a Matějem Chaberou jsme si povídali o tom, kdo je to takzvaný hybatel architektury, co přináší participace a proč veřejná soutěž není vždy ideální volbou.

Praha 7 si vybrala Vzletnou

Na podzim roku 2018 vzniklo v pražské čtvrti Letná takzvané kreativní epicentrum Vzletná. Vzdělávací prostor pro výuku digitálních technologií, designu a ilustrace. Vzletná funguje i jako prostor pro coworking , studovna a nabízí program také pro seniory, děti a rodiče. S jednou ze zakladatelek Nadiou Sheshukovou jsme si povídaly o tom, jak to celé vzniklo a proč je dobré kulturní aktivity provozovat právě v městské části Praha 7.

Jak může úředník podpořit kulturu?

Uspořádali jsme další setkání neformální platformy Kreativní Česko. Akce s názvem Střed zájmu: GRANTY aneb Jak podpořit kulturu ve městech otevřela Pandořinu skříňku plnou otázek, frustrací i řešení pro efektivnější administrativu nejen grantů. Jak správně nastavit grantové systémy, si do jihlavské městské knihovny přijelo vyslechnout třicet pět úředníků, vedoucích odborů kultury, radních či analytiků kultury a kreativních odvětví. S tématem se nám podařilo přivést k sobě zástupce Jihlavy, Brna, Prahy, Plzně, Olomouce, Ostravy, Opavy, Liberce, Hradce Králové a Zlína. Speciální pozdravy putují do Českých Budějovic, jejichž zástupkyním účast překazila nepřízeň počasí. Nejen počasí bylo ten den pestré. Jaké podněty jsme si z Jihlavy odvezli?

Srovnání měst a jejich grantů

Setkání Kreativního Česka v Jihlavě s názvem Střed zájmu: GRANTY nabídlo mimo jiné srovnání grantových systémů vybraných měst. V základu této prezentace stála rešerše, která do podrobné tabulky shrnuje data pro rok 2018 o grantových systémech šesti vybraných měst (Ostrava, Olomouc, Plzeň, Brno, Jihlava, Hradec Králové). Data, která se podařilo získat z veřejně dostupných zdrojů, byla následně ověřena a opravena pověřenými zaměstnanci odborů kultury daných měst. Shrnujeme ta nejvýznamnější zjištění, která jsou podnětná pro zlepšování systému na podporu kultury na úrovni měst České republiky. Cílem rešerše bylo zorientovat se ve stavu grantových systémů a jejich aktuálním nastavení, možnost srovnání a zejména příležitost pro inspiraci příklady dobré praxe.