Hledáme inspiraci u lidí, kteří vědí, jak na to.
Předvolební debata – Volí Olomoucký kraj kulturu?
Jedenadvacátého září se v Uměleckém centru Univerzity Palackého sešli čtyři kandidáti pro krajské volby k předvolební debatě na téma kultura a kreativita v Olomouckém kraji. Diskutovalo se o vizích kraje, o ctnostech a neřestech programů na podporu kultury a kulturních a kreativních odvětví, o podpoře příspěvkových organizací a nakonec také o tom, jak zvládáme koronakrizi a zejména její ekonomické důsledky.
I Praha už umí čelit vizuálnímu smogu
Vizuální smog je téma, které v posledních letech řeší mnoho našich měst. Ani Praha nezůstala pozadu. Odborná i laická veřejnost v červnu s povděkem kvitovala vznik Manuálu pro kultivovanou Prahu, na kterém v posledních letech pracoval pražský magistrát. Jak manuál vznikal, s čím se museli autoři potýkat a o čem je nový dotační Program pro označování provozoven v Praze? Zeptali jsme se koordinátorky a autorky dokumentu Kristýny Drápalové.
Pražská tržnice v Holešovicích se mění
Po letitých soudních sporech se tržnice v pražských Holešovicích vrátila do správy města. Do památkového a rozlohou unikátního areálu se chodilo hlavně nakupovat. Pražský magistrát má v plánu rozšířit funkce objektu a do sítě ulic a budov dostat kromě nákupu i živé akce, kreativce a rozmanité služby pro nejširší veřejnost. O vizích pro holešovický district jsme si povídali s kurátorem tržnice Michalem Tošovským.
Jak česká města zachraňovala kulturu
Když přišla koronavirová krize, jedna z našich prvních otázek byla: Co je třeba udělat nyní a co po skončení nouzového stavu, aby mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Hojnost zahraničních zdrojů nám pomohla sestavit Záchrannou sadu pro města s cílem zvýšit povědomí o škále nástrojů, kterými se dá těžkost situace zmírnit. Co se městům povedlo, posuďte sami v sestaveném přehledu městských opatření pro kulturu.
Masový turismus je rakovina
Poslední díl seriálu Hrdinové kulturních a kreativních průmyslů je trochu netradiční. S novinářem, režisérem, moderátorem a dokumentaristou Jankem Rubešem jsme si povídali v tichých dobách doznívající karantény uprostřed opuštěné Malé Strany o masovém turismu, vizuálním smogu, prvních reklamách, dřevních časech českých virálních internetových videí nebo spolupráci s CzechTourismem, při které se potkal s naším fotografem Jiřím Dužárem. Společné mají minimálně jedno – snahu odhalit možnosti udržitelného a autentického turismu.
Živá setkání nelze nijak nahradit
Festivalová sezona nebyla ještě nikdy tak divoká jako letos. Světová pandemie změnila všechno. Kulturní průmysly se přesunuly do našich obýváků a akce, na kterých se setkávaly tisícovky nadšených hudebních fanoušků, pokorně přesunuly program na rok 2021. S ředitelkou a zakladatelkou jednoho z největších hudebních festivalů Colours of Ostrava Zlatou Holušovou jsme si povídali o tom, jaké to je, když se vám roční plánování rozplyne pod rukama, ale také o solidaritě nebo práci na dálku.
Hudební průmysl v koronakrizi
Krátce po zákazu živého umění vznikla v květnu 2020 Česká obec hudební (ČOH). Sdružuje subjekty z hudebního průmyslu, který se kvůli karanténě ze dne na den ocitl s příjmy na nule. ČOH aktivně vyjednává s vládou o zmírnění následků koronakrize prostřednictvím iniciativy #zazivouhudbu. Co se jim daří a co nám krize ukázala? Zeptali jsme se Alexandra Smutného, mluvčího ČOH.
Kreativní voucher rozvíjí podnikání i během koronakrize
Myšlenka kreativních voucherů je starší než pandemie koronaviru. Jedná se o dotační program, který má podněcovat spolupráci firem a kreativců v regionech. Prvním městem, které s vouchery začalo, je Brno. Pojďme si zhodnotit, co se za tři ročníky podařilo, která města a kraje se inspirovaly a co plánuje s vouchery stát.
České hry zná celý svět
Jaroslav Beck dokázal už skoro všechno. Společně s Jánem Ilavským a Vladimírem Hrinčárem stojí za rytmickou hrou Beat Saber, která se stala nejúspěšnější hrou pro VR na světě a prodalo se jí přes dva miliony kopií. Na konci roku 2019 ji koupila firma Oculus, kterou vlastní Facebook. Během karantény Beck nelenil a pracoval na nových dynamických skladbách. Pandemie totiž možná zastavila ekonomiku, digitálním hrám se ovšem vede lépe než kdy předtím.
Nechci produkovat rychloobrátkové zboží
Literární dokumentaristka a nakladatelka Bára Baronová stihla před před nouzovým stavem vydat ve svém malém artovém nakladatelství wo-men dokumentární knihu Ženy o ženách, záhy nominovanou na Nejkrásnější českou knihu. Fokus debat, do kterých byla literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová v následujících měsících zvána, se ale místo turné ke knize stočil k osudu malých nakladatelství v Česku. Koronakrize zviditelnila problémy české literární scény, na které se Baronová snaží z pozice malých nakladatelství už déle upozorňovat.
Když se ponořím do psaní, je to jako videohra
Pavla Horáková získala vloni za svůj první samostatný román Teorie podivnosti cenu Magnesia Litera. A pak se jí změnil život. Povídaly jsme si o tom, jaké je to dnes být spisovatelkou, čemu se věnovala na rezidenci ve Vídni nebo jak ji ovlivnilo téměř 19 let práce pro Český rozhlas.
Nejlepší je jídlo, co má jasný původ
Možná to zní překvapivě, ale gastronomii nebo farmářské trhy řadíme ke kreativním průmyslům. Svůj úspěch totiž podobně jako umění či živá kultura staví na tvůrčích schopnostech a vynalézavosti samotného jednotlivce. Tomáš Popp je energický muž mnoha tváří. Vede český Národní tým kuchařů, který koncem února přivezl bronzovou a stříbrnou medaili z kuchařské olympiády ve Stuttgartu, miluje dobré jídlo a autentické suroviny, věnuje se vzdělávání kuchařů, cukrářů ale i číšníků a nedávno se zamiloval do CrossFitu. Kromě kvalitního jídla z místních zdrojů nedá dopustit ještě na jedno: na svou milovanou Plzeň.
Strategické plánování vzniklo jako východisko z krize
Plánování včetně toho kulturního se v době krize stává hmatatelnějším a může sehrát významnou úlohu ve snaze o zmírnění dopadů. Svou hlavní roli má však hrát mimo nouzový stav. O čem je kulturní plánování v 21. století a proč jeho správné pojetí rozhodně nešustí papírem? Odpovídala nám Olga Škochová, odbornice na participativní kulturní plánování v krajích a obcích.
Evropa potřebuje restart kreativního sektoru
Přinášíme překlad oficiálního prohlášení a shrnutí výzkumu nezávislé organizace European Creative Business Network (ECBN) k současné situaci, kdy jsou kulturní a kreativní průmysly (KKP) tvrdě zasaženy dopady opatření proti šíření onemocnění covid-19. Sběr dat od kulturních a kreativních aktérů probíhal do začátku dubna. Dokument dává data a potřeby KKP do kontextu a upozorňuje, že jejich úspěšné restartování je cestou k otevřené a udržitelné Evropě.
Všechno má svůj čas
Fenomén českého skla zní maximálně tradičně. Jeho podoby a moderní variace ovšem neznají hranic. O skle, libereckém zázemí, ale i dynamice rodinné tvůrčí spolupráce jsme si tentokrát povídali s Janem a Ondřejem Salanskými, kteří stojí od roku 2012 za ateliérem SKUBB. propojujícím koncepční design s užitým uměním. Studio sídlí v kulisách malebného pivovaru Konrád ve Vratislavicích nad Nisou, kam z Liberce dorazíte za pár minut tramvají.
Návrat z nouzového režimu
Přinášíme překlad článku Simona Mundyho s titulkem Města se zastavila. Jak je může kultura přivést zpátky k životu? Text byl publikován v březnu 2020 komisí pro kulturu světové asociace Sjednocených měst a místních samospráv (UCLG). UCLG je platformou měst, organizací a sítí, která posiluje souvislost mezi místními kulturními politikami a udržitelným rozvojem.
Kulturou umíme bourat předsudky
UFFO. Bláznivý název pro seriózní kulturní instituci pod krkonošskými kopci. Libor Kasík je ředitelem tohoto společenského centra města Trutnov už desátým rokem. Založil zde mezinárodní festival nového cirkusu, zapojil se do komunální politiky a nedávno odmítl kulturní cenu města.
Kdo je a kdo má být v publiku?
„Negativnější důsledky, než jsou ty ekonomické, může způsobit přerušení nebo ztráta komunikace umělců se svým publikem,“ zaznívá ve zprávě Scénická umění v čase pandemie, kterou na konci března 2020 publikovala asociace IETM. Nyní se nabízí připomenout její podzimní zasedání – výzvu na prohloubení chápání komplexního a fascinujícího tématu: PUBLIKA. Tématu, které v uplynulém měsíci získalo na aktuálnosti.
Bezpečné a kreativní prostředí je pro učení zásadní
Komplexní soubor kompetencí, bez kterých se dnešní člověk neobejde. Tak vnímá kreativitu energická ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Marianna Sršňová. Propojování světa umění a vzdělávání se věnuje už více než deset let. V roce 2020 se plánuje zaměřit na spolupráci s městy a obcemi a v rámci oslav první dekády své společnosti připravuje ve spolupráci s Centrem současného umění DOX na podzim festival kreativního učení.
Záchranná sada pro města aneb Jak udržet kulturu a kreativitu
Kultura patří vedle gastronomie a cestovního ruchu mezi oblasti nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí. Fatální ekonomický a sociální dopad mají související opatření v podstatě na 100 % subjektů kulturních a kreativních odvětví (KKO). Co je potřeba udělat nyní a co v budoucnu, tak aby po ukončení nouzového stavu mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Poradíme.
Dříve jsme hledali nejkratší cestu, teď ve veřejném prostoru trávíme čas
Městský mobiliář od designéra Davida Karáska znáte. Ani o tom nemusíte vědět, ale lavičkám, oceňovaným odpadkovým košům nebo lehátkům od jeho firmy mmcité se dnes v České republice, ani kdekoliv jinde na světě, již nevyhnete. Precizní opakovaná výroba a láska k veřejnému prostoru jsou totiž jeho celoživotními tématy.
Ministerstvo kultury chce podpořit umění ve veřejném prostoru
Nedávno předložený legislativní návrh Ministerstva kultury na 1 % z nadlimitních veřejných zakázek na realizaci uměleckých instalací ve veřejném prostoru nezískal podporu dalších ministerstev. Ministerstvo kultury se proto rozhodlo uspořádat na vládní půdě veřejnou diskusi s odborníky. Kde je tedy zakopaný pes?
Člověk musí psát, i když se mu nechce
Divadlo, film, seriál. Cynický humor za mírnou hranicí kontroverze, ale i romantická komedie rozkládající fenomén ženského přátelství. Petr Kolečko dnes patří k nejúspěšnějším českým scénáristům. Stojí za seriály Lajna, Čtvrtá hvězda, MOST!, Okresní přebor a filmy Zakázané uvolnění, Bajkeři, Padesátka nebo Přes prsty, který nedávno poprvé sám režíroval. Kolečko jde po situačním humoru a dobře napsaném dialogu. Píše o věcech, které jsou „typicky české“ a odehrávají se v normálním autentickém prostředí typu obyčejné české hospody.
Say Yes to Creative Industries
Kulturní a kreativní průmysly vycházejí z individuální lidské tvořivosti, dovednosti a talentu. Mají potenciál vytvářet bohatství, generovat pracovní místa a přinášet inovace. Na téma nedávno upozornila konference Creatinno, která se konala v prostorách pražského Centra architektury a městského plánování.
Kasárna Karlín – naším generálním partnerem je veřejnost
Kulturnímu a společenskému prostoru Kasárna Karlín v Praze byla prodloužena smlouva na další dva roky. Situace je ale složitější, protože bylo zároveň vypsáno komerční výběrové řízení na pronájem budovy. Jak si stojí Kasárna Karlín ve světle politických tahanic? Co za dobu tří let nabídla veřejnosti a co by mohla přinést do budoucna? Po čase jsme si opět povídali s členem produkčního týmu Matějem Velkem.
Tradici by si měl člověk užívat
Značka, kterou založila módní návrhářka a ilustrátorka Zuzana Osako, nese jméno Tradice. Stejně tak by se mohla jmenovat Elegance, Ženskost, Identita. To všechno jsou pojmy, které vás u tvorby, ale především způsobu chování a uvažování této návrhářky napadnou. Se Zuzanou Osako jsme se potkali v jejím pohádkovém domě ze začátku devatenáctého století v Tichém údolí v Roztokách u Prahy. Nenechte se však zmást, přesně tady na kraji lesa totiž vzniká kolekce oděvů, ve kterých se představí letošní česká olympijská výprava na úvodním ceremoniálu při zahájení olympiády v Tokiu.
Kritický pohled na práci s publikem
Téma „práce s publikem“ se v posledních letech nese kulturně-politickou agendou jako buzzword. S cílem pozastavit se nad výkladem pojmu a přinést na téma nový, současný pohled se v rámci druhého setkání asociace IETM (International network for contemporary performing arts) na podzim 2019 rozhodli pořadatelé objednat sérii tří článků od tří evropských odborníků. Autoři si položili otázky: K čemu vlastně potřebujeme práci s publikem? Je třeba se zaměřit na hledání nového publika, nebo se raději máme snažit vtáhnout více to stávající?
Kreativní průmysly nepotřebují ani tak velkolepé investice, jako změnu úhlu pohledu
Hledáte-li města, která se v České republice věnují kulturním a kreativním průmyslům, vzpomenete si nejspíš na Plzeň, Prahu, Ostravu, Brno, Zlín nebo Pardubice. Hledáte-li univerzitu, napadne vás Olomouc. Proto se vydáváme udělat rozhovor s Petrem Bilíkem, prorektorem pro vnější vztahy na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Pokud budou města přátelská k dětem, budou přátelská pro všechny
Děti a jejich hra už nejsou součástí veřejného prostoru. Chybí městská divočina a zázemí pro svobodnou hru. Změny v plánování měst se snaží prosadit spolek Město přátelské k dětem. Ten spolu s Fakultou architektury ČVUT pořádá již třetím rokem konferenci Architektura dětem. O alternativách v plánování měst pro rekreaci, hru a sport a o potřebách participace jsme si povídaly s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.
Cesta za kreativním centrem
Před deseti lety začalo hledání místa pro brněnské kreativní centrum. Volba padla na bývalou káznici a pro tento cíl vznikla v roce 2009 platforma Kreativní Brno. Kreativci však ani po deseti letech káznici neobývají. I když cesta za kreativním centrem ještě není u konce, přinesla mnohé a historicky cenný objekt na Cejlu i tak žije a vysílá důležitá poselství.
Vytvořte tu nejlepší strategii pro vaši organizaci
Letošní Akademie IDU, určená vedoucím pracovníkům kulturních organizací, bude celý rok zaměřená na strategické myšlení, plánování a leadership. Program se bude konat ve třech blocích od dubna do září 2020 a bude směřovat k vypracování strategického plánu. Nepropásněte tuto jedinečnou možnost, na přihlášení máte zhruba měsíc.
V Moravské galerii v Brně vznikla malá solární elektrárna
Začátkem prosince byla udělena letošní Cena Jindřicha Chalupeckého, kterou získal Andreas Gajdošík, absolvent Ateliéru intermédií na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT. Oceněný projekt je spolu s díly všech finalistů k vidění do 19. ledna 2020 v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně. Její ředitel Jan Press v rozhovoru přibližuje, jak podobu výstavy ovlivnila snaha o maximální ekologickou šetrnost a jak v galerijních podmínkách redukovali uhlíkovou stopu.
Kultura spojuje a řeší problémy
Sociální problematika, zdraví a vzdělávání. Oblasti, se kterými propojil kulturu program nedávné konference Kultura spojuje!, jež se odehrála na půdě ministerstva kultury. Uznání kultuře projevili všichni řečníci a popsali, proč je nejsilnějším nástrojem pro meziresortní dialog a sociální inkluzi, na který se nemá v politice zapomínat.
Kultura s přidanou hodnotou
Budoucnost české ekonomiky spočívá ve využívání příležitostí v oblastech s vysokou přidanou hodnotou. Namístě je proto vnímat význam kulturních a kreativních průmyslů (KKP), které spojují konkurenceschopnost a identitu České republiky. Uvědomují si to také čelní představitelé státu. Ministr kultury Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podepsali 27. listopadu 2019 memorandum o spolupráci mezi oběma resorty s cílem podporovat tyto disciplíny.
Umí naši kulturní aktéři táhnout za jeden provaz?
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Organizace a jednotlivci napříč kulturně-kreativními odvětvími se na potřebě jednotné platformy shodují. Zatím jsme ale na začátku a ideje se rodí ze společných diskusí. Co by mělo být cílem platformy a jak by měla fungovat? Mnoho podobných otázek otevřela listopadová diskuse v pražském DOXu, kterou iniciovala proexportní hudební kancelář SoundCzech.
I do Česka patří kreativní vzdělávání
Vzdělávání uměním a vzdělávání k umění – dvě roviny tématu kreativního vzdělávání. V září jsme měli možnost navštívit konferenci Kreativní města vzdělávají uměním. Inspirativní byla kvůli příkladům dobré praxe ze zahraničí. Jak vypadá škola budoucnosti a před jakými výzvami stojí české školství?
Kolikrát kelímek naplníš, tolikrát jsi člověkem
Jak může vedení města přispívat k ekologizaci provozu kulturních akcí a organizací na svém území? Nemělo by to rozhodně končit zákazem používání jednorázových plastů. Dá se dělat více.
Bude Živá vila památkou?
Spolek Živá vila se dostal do povědomí lidí i mimo Prachatice před čtyřmi lety. Tehdy úspěšně zachránil před dalším chátráním výjimečnou funkcionalistickou vilu. Dům se stal vyhledávaným místem kulturních akcí, bylo o něj pečováno, spolek i návštěvníci z regionů měli radost. Méně však už vedení města, a tak je Kralova vila opět zamčená. Aby cenná stavba nebyla skladem, ale kulturní památkou, rozhodla se Barbora Koritenská vstoupit do politiky.
Invalidovna má mnohem větší potenciál
Objekt barokní Invalidovny v pražské čtvrti Karlín se po půl roce kulturního oživení na zimu uzavře. Spolek Iniciativa pro Invalidovnu, který pomohl budovu zachránit před prodejem, získal od Národního památkového ústavu (NPÚ) bezplatný pronájem západního křídla objektu. Letos se doposud uzavřená Invalidovna otevřela veřejnosti s kulturně-sociálním programem. Jak se povedla první sezona?
Stát rozděluje peníze dle chybných dat
Příjmy z dotací, počet zaměstnanců a repríz, čísla prodeje, návštěvnost, finanční bilance. Mnohá další data lze získávat (nejen) o divadle. Proč je potřebujeme? Petr Prokop a Luboš Louženský je považují za nezbytnost pro správné strategické i umělecké řízení divadel, pro tvorbu kulturních politik státu, krajů i měst. Systém české statistiky v kultuře ale nefunguje. Trápí to vůbec někoho? Co s tím lze dělat lépe?
DEPO2015 a kultura v Plzni
Plzeň byla v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury. Jak se jí dnes daří rozvíjet nastavenou kulturní strategii a jakou roli zde sehrává kreativní zóna DEPO2015? Povídali jsme si s ředitelem organizace Plzeň 2015, která je klíčovým partnerem pro vedení města a zároveň provozovatelem DEPA.
Do káznice se vrací život
Brněnská káznice – objekt, který nese temnou historickou stopu a současně je výrazně inspirativní, oplývá geniem loci, oslovuje uměleckou imaginaci. Specifikem je i to, že leží v srdci takzvaného „brněnského Bronxu“ – sociálně vyloučené lokality. Avšak nejen proto skýtá silný potenciál v rozvoji této oblasti. Konkrétní podoba nového využití, z něhož nejreálnější je projekt Kreativního centra, se stále formuje a je víc než jisté, že u tak komplexního projektu bude doznávat značných změn i ve fázi, kdy se plány přesunou z papíru do reality. Čím káznice žije a čím bude žít?
Jak kulturou vytěžit spiritus loci?
Jak připravit současný politicko-ekonomický systém měst na prospěšné změny, které se zatím v drtivé většině případů dějí jen díky dílčím intervencím „kreativních byrokratů“? O prázdninách jsme zavítali na sever Německa do města Kiel, kde se tuto otázku snažili zodpovědět hosté Baltic UrbCultural Planning Conference. Jsme svědky snahy o integrovaný způsob přemýšlení nad fungováním dynamiky měst. „Protože jedině to nám umožní využívat maximální potenciál, který se ve městech ukrývá,“ jak zdůraznil spolupořadatel konference Trevor Davies (Copenhagen International Theatre).
Jaké vzdělávání potřebujeme?
Rozhovor je upoutávkou na dva aktuální projekty týkající se reformy vzdělávacího systému. Ta je u nás stále naléhavěji vyžadována řadou organizací. Jednak vás chceme pozvat k účasti na blížící se konferenci Kreativní města vzdělávají uměním a dále upozornit na knihu Back to the Sandbox: Art and Radical Pedagogy. Obě věci jsou inspirativní pro debatu o tom, jaké vzdělávání ve 21. století potřebujeme.
Lineární kultuře odzvonilo
Co je to kulturní DNA města? Přinášíme rozhovor s expertkou na sociologii měst Liou Ghilardi z Londýna. Založila a vede britskou organizaci Noema Culture and Place Mapping, která na mezinárodní bázi rozvíjí projekty mapování a strategického kulturního plánování.
Je tu další ÉTA pro kulturní a kreativní odvětví
Na inovace ve společenských a humanitních vědách, umění a designu je připraveno přes půl miliardy korun. Brzy se spustí další kolo veřejné soutěže na jejich podporu. Nejen o další výzvě v programu jsme mluvili s ambasadorem ÉTY Marcelem Krausem (TA ČR), který je zároveň členem mezinárodního poradního sboru Creative Industries Policy and Evidence Centre britské organizace NESTA.
8smička je specifická
Jak se daří 8smičce, zóně pro umění, po více než ročním fungování? Co přináší Humpolci a jak se vede malá regionální kulturní instituce? Povídaly jsme si s její ředitelkou Marcelou Strakovou.
Sponzoring je na ústupu
Propojení byznysu s kulturou je o partnerství. Zahraniční příklady ukazují, jak se mohou dva zdánlivě neslučitelné světy obohatit. Jak mohou spolupracovat muzejní instituce s firmami? Jaká jsou pro a proti kreativního partnerství a zná tento pojem česká scéna?
Učit výtvarku jinak
Výtvarná výchova, kreativita, umění a umělci dětem bylo téma nedávného sympozia U-mění v Národní galerii. Jak učit výtvarku, proč je důležité se zajímat o umění a jak mu rozumět?
O spolupráci, regionech a kulturní politice
Kultura u nás se dávno neděje jen ve vyhlášených centrech. Jak se prosazuje potenciál kultury pro rozvoj regionů a odlehlých měst? Jak budovat identitu místa, co kulturním organizacím přináší síťování a jak účinná nebo zrádná mohou být ekonomická měření dopadů kultury?
